Na předváděčce s názvem Gigabyte VIP Media Suite jsme měli možnost potkat se se zajímavými lidmi jak z vývojového týmu, tak i z vedení. K dispozici bylo několik demonstračních stanic například pro Ultra Durable 5, Thunderbolt, Auto tuning a mnoho dalšího. Asi nejvíce pozornosti se věnovalo právě novému „standardu“ Ultra Durable 5, který se zatím u dosud prodávaných základní desek neobjevil.
Gigabyte Ultra Durable 5
Co zákazníkům Ultra Durable 5 slibuje? Opět desku plošných spojů s dvěmi uncemi mědi, kondenzátory s pevným dielektrikem, MOSFETy s nižším odporem přenosového kanálu, ale nově i kvalitnější napájecí kaskádu s integrovanými obvody PowlRstage IR3550 od společnosti International Rectifier a digitálním regulátorem PWM.
Oč se vlastně jedná? Jestli vám něco řekne název DrMOS, obvody, které integrovaly Low a High MOSFETy a také MOSFET driver, již z velké části víte, čemu se IR3550 podobá. Řešení od International Rectifier však má přinést mnohem lepší provozní vlastnosti, delší životnost a v neposlední řadě má zvýšit proudové možnosti napájecí kaskády základní desky.
Každá fáze s IR3550 dokáže totiž dodat proud o hodnotě až 60 A. Pokud tedy máte takovou běžnou základní desku s osmifázovým napájením procesoru, dokáže mu dodat při napětí 1,2 V nějakých 570 wattů.
Aby Gigabyte prokázal lepší provozní vlastnosti, přichystal tři sestavy (jednu se základní deskou Gigabyte a napájecí kaskádou obsahující obvody od International Rectifier, další dvě s konkurenčními základními deskami) uzavřené v plexi boxech bez jakéhokoliv „umělého“ průtoku vzduchu. Boxy obsahovaly pouze otvory pro ventilátory, které však byly neosazené. Ke chlazení procesoru Intel Core i7-3770K sloužily all-in-one vodní chlazení Corsair H80, které však měly druhou stranu radiátoru zaslepenou, aby se přes něj nedostával do boxu vzduch.
Gigabyte představuje nové technologie
Nejzajímavější základní desky + Intel Thunderbolt
Nejzajímavější základní desky + Intel Thunderbolt
Gigabyte Z77X-UP7
Mezi ty nejzajímavější jsem nakonec musel zařadit hned několik desek. Začněme asi tou nejextrémnější. Gigabyte představil nový model Z77X-UP7, který, jak podle fotky zřejmě usoudíte, není určen pro běžné smrtelníky, ale naopak overclockery a pravověrné nadšence do počítačových komponent.
Mezi hlavní rysy tohoto modelu jistě patří extrémní napájecí kaskáda o 32 fázích. Byť je zdvojená, stále se jedná o něco nevídaného. Nutno podoktnout, že Asus na Computexu představil základní desku Wolverine se čtyřicetifázovou napájecí kaskádou procesoru, ale na rozdíl od Gigabyte Z77X-UP7 není přímo určena pro extrémní přetaktování, respektive tomu nic nenasvědčuje.
V obou případech se však jedná především o marketingový boj, jelikož i pro extrémní přetaktování procesorů Intel Ivy Bridge stačí mnohem menší počet fází, čemuž důkazem aktuální rekord 7089 MHz na základní desce Gigabyte Z77X-UD3H.
Gigabyte X79S-UP5 WiFi
Ač by se podle názvu mohlo zdát, že se jedná o model s čipovou sadou Intel X79, není tomu tak. Je totiž osazen serverovou Intel C606. Proč vlastně to? Právě proto, že se jedná o základní desku určenou do serverů, případně pracovních stanic.
Osadit lze procesory Intel Core i7 i Xeon, operační paměti s korekcí chyb (ECC) a k dispozici je i datové rozhraní SAS určené pro serverové pevné disky. X79S-UP5 (S v názvu znamená server) se mimojiné ve VIP salónku nacházela i v pracovní stanici obsahující osm disků SAS a dvě profi karty Nvidia Quadro a Nvidia Tesla.
Názorná ukázka rychlosti spočívala v testu Iometer, který ukázal výsledek 7240 operací za vteřinu a propustnost 7,07 Gb/s, přičemž nejpomalejší odezva byla 0,218 ms.
Gigabyte F2A85X-UP4
Naprostou novinkou pro dosud nevydanou platformu AMD Trinity byla základní deska F2A85X-UP4. Zřejmě se bude jednat o jeden z nejvyšších nebo vůbec nejvyšší model pro Trinity a tomu odpovídá i výbava. Kromě šesti portů USB 3.0 nabízí další „hromadu“ USB 2.0, všechny dnešní používané grafické výstupy D-Sub, DVI, HDMI, DisplayPort, podporu Lucid Virtu MVP nebo také CrossFireX integrované a dedikované grafické karty.
O napájení procesoru se stará osmifázová kaskáda, která by měla APU dodat i při extrémním přetaktování dostatek „šťávy“. S nějakými vysokofrekvenčními paměťovými moduly by také problém být neměl, jelikož základní deska podporuje nativně minimálně 2400MHz modely.
Pro připojení pevných disků je k dispozici sedm interních konektorů SATA 6 Gb/s a jeden externí eSATA 6 Gb/s. Přínos Virtu vidím u této platformy jedině v přepínání mezi integrovaným čipem AMD a dedikovanou grafickou kartou Nvidia, jelikož AMD pro přepínání mezi svými integrovanými a dedikovanými grafickými kartami již řešení má.
Intel Thunderbolt
Asi nejdiskutovanějším tématem bylo rozhraní Intel Thunderbolt. Mnohým z vás jej jistě nemusím představovat. Není to tak dlouho, co jej využíval snad jen Apple a teprve nedávno se začalo objevovat i u základních desek s LGA 1155. Vůbec první dostupnou deskou s Thunderboltem byla MSI Z77A-GD80.
Na Computexu představil své řešení taktéž Asus, který na to však šel s rozšiřující kartou do slotu PCIe a jen u dvou základních desek bude toto rozhraní integrováno. V obou případech bude k dispozici pouze jeden port. Gigabyte se na to vrhnul po hlavě a jeho základní desky s Intel Thunderbolt (v modelovém označení se nachází dvojice písmen TH na konci) budou mít tyto porty dva.
Zda je to v dnešní době využitelné, to se asi ptalo mnoho novinářů. Dokonce tento dotaz padl i při interview s vysoce postavenými lidmi z Gigabyte. Údajně by již brzy mělo dojít ke zlevnění kabelů pro rozhraní Thunderbolt, jelikož dnešní cena 1000 Kč za dvoumetrový kabel je opravdu extrémní, a také by se mělo objevovat stále více zařízení s ním. Zda to tak opravdu bude, tomu musíme nechat chvíli čas.
Jak se vyrábí základní desky v továrně v Nan-Pingu
Jak se vyrábí základní desky v továrně v Nan-Pingu
Součástí této akce byla i návštěva jedné z továren Gigabyte v Nan-Pingu, která se nachází v oblasti Taoyuan na Tchaj-wanu. Je to jedna ze čtyř továren této společnosti a jedna ze dvou na Tchaj-wanu. Tou druhou je Ping-Jen a zbylé dvě se nacházejí na území Číny v Ning-Bo a Dong-Guan.
V této továrně jsme již před čtyřmi lety byli a pokud byste si chtěli srovnat, jak se v ní vyráběly základní desky tehdy s tím, jak se vyrábí dnes, můžete si zpětně přečíst reportáž.
Slouží především k výrobě základních desek vyšší střední třídy a high-endu, byť v době naší přítomnosti se na jedné z linek zrovna vyráběl model H61M-DS2, ale to byla asi pouze výjimka. V současné době v továrně v Nan-Pingu pracuje okolo tisícovky lidí.
Maximální měsíční produkce základních desek je 250 tisíc kusů, grafických karet 50 tisíc kusů, serverových komponent 5 tisíc kusů, mobilních telefonů 10 tisíc kusů, celých serverů 5 tisíc kusů a notebooků 10 tisíc kusů.
Pojďme se podívat na strukturu této výroby. Celá budova má osm pater a výroba začíná v sedmém (v osmém jsou například konferenční místnosti a kanceláře).
- 7. patro – SMT (nanesení pájecí pasty, osazování součástek na plošné spoje, pájení a testování)
- 6. patro – montáž telefonů a telekomunikačních produktů
- 5. patro – DIP (manuální osazování součástek základních desek, pájení vlnou, optická kontrola, osazení chladičů, testování)
- 4. patro – DIP (manuální osazování součástek grafických karet, pájení vlnou, optická kontrola, osazení chladičů, testování)
- 3. patro – montáž notebooků a serverů
- 2. patro – formování krabic, přikládání příslušenství, zabalení
- 1. patro – recepce, sklady,...
Před vstupem k výrobním linkám v sedmém patře musíte projít „odprašovací“ komorou, ve které vás ze všech možných i nemožných úhlů ofoukne několik trysek (bohužel se v naší výpravě novinářů nenacházela žádná slečna se sukní). Poté vstoupíte do části SMT, kde se na hotové plošné spoje nanese pájecí pasta, rychloosazovací stroje osadí součástky SMD a poté komponenta projíždí dlouho „zapékací“ komorou.
Poté následuje v tomto stádiu výroby už jen vizuální kontrola přes speciální šablony, kde pracovnice zjistí, zda nějaká součástka nechybí a kontrola správného propojení součástek. V případě grafických karet probíhá ještě automatizovaná optická kontrola.
V pátém patře jsme si prohlédli manuální osazování zbývajících součástek, jakými jsou různé konektory, sloty, výstupy I/O panelu, ale také kondenzátory, cívky, apod. Jednoduše vše, co nebylo osazeno v části SMT. Nutno říct, že tahle práce musí být z psychické stránky dosti namáhavá, jelikož ze mě by se po osmi hodinách osazování kondenzátorů asi stal blázen.
Jakmile mají základní desky všechny součástky, procházejí pájení vlnou. Následně jsou ochlazeny na páse několika ventilátory. V dalším kroku již jen zaměstnankyně provádí vizuální kontrolu pájení, případně opravují drobné chybky mikropáječkou a kontrolují součástky opět přes speciální šablonu. Před testovací částí se ještě přišroubuje uchycovací mechanizmus procesoru. Než základní deska dojde k testům funkčnosti, je potřeba ji oštítkovat, aby byla identifikovatelná.
Testování funkčnosti spočívá v namontování procesoru a operačních pamětí, vložení do jakéhosi boxu, který má „napevno“ uchycen chladič procesoru a rozšiřující karty. Dále se musí ke konektorům I/O panelu připojit všechny možné kabely a nakonec se spustí automatický test, který překontroluje vše, co má.
V případě, že se objeví nějaká chyba, je základní deska předána na speciální pracoviště, kde ji přeměří podle toho, kde se vyskytla chyba a případně ji opraví, pokud to jde (typicky například špatný kontakt při pájení).
Poslední část s balením už asi není potřeba nějak moc popisovat, fotografie mluví za vše. Prvně se naohýbají krabice, do kterých se následně vloží základní desky a přidá se příslušenství. Krabice se musí taktéž patřičně oštítkovat.
V případě, že byste chtěli celý výrobní postup vidět v audiovizuální podobě, podívejte se na následující záběry, které pořídila OverclockingTV před téměř dvěmi lety.
" width="500" height="281" frameborder="0">