Historie Ambilightu
Philips začal s Ambilightem koketovat v roce 2002 na poradě šéfů divizí Philips Lightning a Philips Consumer Electronics. V roce 2004 se objevily první reálné televizory s Ambilightem, tehdy ještě s katodovými CCFL trubicemi místo pásků LED diod.
https://vimeo.com/groups/thishappenedutrecht/videos/7391102
První generace fungovala jen „mono“ (na obou stranách televize svítily stejné barvy). Ale i původní systém dokázal „číst obraz“ a dotvářel příjemnější předěl mezi jasným obrazem a tmavým okolím televizoru. První model Philips 32PF9986 měl ještě rozlišení 1366 × 768 px.
Pásky LED přišly na řadu v roce 2006 a později z nich Philips odstranil difuzor. O rozptýlení světla se totiž postará samotný odraz od zdi. Nesmíte mít ale lesklou zeď.
Philips dosáhl milionu prodaných televizorů s Ambilightem, přešel z trubic na LED a už v roce 2007 ukázal televizor s LED pásky na všech čtyřech stranách obrazovky (model Philips Aurea). Více se však ujaly dvou- a třístranné verze. V roce 2010 umožňoval přizpůsobení barvě stěny a objevil se i model Cinema s poměrem stran 21:9.
V roce 2012 přešla výroba televizorů Philips na společnost TP Vision a současně se tento modelový rok objevily televizory s tenkými rámečky. V roce 2013 TP Vision vydal pod značkou Philips televizor se čtyřstranným Ambilightem (Philips Elevation) bohužel naposled. V roce 2016 přišel TP Vision s jinou specialitou: Ambilux. Model 65PUS8901 nahrazoval LEDky malými projektory. Lepší, ale i mnohem dražší řešení, které nástupce také nemá
Tip: Podívejte se, jak vypadá Ambilux naživo
Dnes se nejčastěji setkáte s třístranným osvětlením, a to i u levnějších modelů. Pás LEDek na spodní straně televizoru by dával smysl při pověšení na zeď, což ale tolik domácností nevyužívá. Je trochu škoda, že to dnes Philips alespoň v nejvyšších modelech nenabízí.
Ambilight funguje na všech modelech stejně, může se lišit jen počtem LED diod, nicméně efekt je vždy velmi podobný. Kazit jej může jen tloušťka rámečku, a hlavně sledování obsahu ve formátu 4:3.
Ambilight spoléhá na periferní vidění, protože obraz na krajích zorného pole lidského oka (manula a fovea) je přirozeně rozmazaný. Stejně rozmazané barevné světlo Ambilightu tak doplňuje hlavní ostrý obraz. Sledování televize je komfortnější a méně únavné pro oči.
DIY: jde to, ale ne moc dobře
TP Vision (Philips) má tuhle technologii patentovanou, ale doma si ji přesto může vyrobit každý zručný uživatel – nalepením LED pásků na jakýkoliv televizor a připojením nějaké chytré krabičky typu Raspberry Pi může zadní osvětlení fungovat obdobným způsobem. Nikdy ovšem nedosáhne možností originálu.
Ambilight má několik režimů. Necháte jej svítit nějakou neutrální barvou, nebo může měnit osvětlení podle toho, co se děje na obrazovce (nejčastější využití). Dokáže reagovat i na zvuk jako takový barevný ekvalizér, což je u filmu spíše rušivé, ale využití najde při poslouchání hudby.
Automatické přepnutí těchto dvou režimů podle typu obsahu ale neumí (tohle je návrh zlepšení pro Philips). Speciálně pro sportovní fanoušky nabízí i statické osvětlení podle vlajky, a to včetně české. Elektrická spotřeba Ambilightu je zanedbatelná, pohybuje se okolo 3 W.