HP 2310i: Překvapivě dobré barvy na 1080p 23"

5. 2. 2010

Zdroj: Redakce

První seznámení, parametry

Zatímco většina výrobců se již od lesklého panelu u desktopových monitorů odklání, HP u něj minimálně u tohoto modelu zatím zůstává. Někomu se může zdát, že jsou barvy na takovém displeji živější, pro jiné budou otravné všude přítomné odlesky okolí. Pokud ale chcete vědět, co se kromě pracovní plochy monitoru děje i v širokém okolí, je tento panel ideální. Kupodivu se ale ruka leštiče nedotkla jednoduchého a přitom velmi stabilního podstavce, který je vyveden v matné stříbrné barvě. Ovládací tlačítka jsou naštěstí umístěna ze spodní strany, takže si nebudete lesklý rámeček při nastavování zbytečně patlat.

Kvůli širokému rámečku působí monitor trochu větším dojmem, než ve skutečnosti je. Na zadní straně najdete klasickou sestavu tří konektorů – D-Sub, DVI-D a audio. Monitor totiž obsahuje i integrované reproduktory.

V příslušenství najdete kompletní kabeláž, která čítá D-Sub, DVI a audiokabel. Nechybí zde ani návod v papírové podobě a instalační CD s ovladači a testovacím obrazcem.

V porovnání se opět nachází HP se Samsungem P2370, s nímž sdílí v podstatě téměř shodné parametry i technologii podsvícení – CCFL. Navíc i cena obou produktů je téměř shodná, takže je toto porovnání vhodné více než kdy jindy.

Možnosti polohování, ovládací prvky

Možnosti polohování jsou dány jednoduchým podstavcem, který umožňuje pouze naklápění. Na druhou stranu je podstavec velmi bytelný a panel dobře drží v nastavených polohách.

Na pravé spodní straně se uhnízdilo pět tlačítek, jimiž můžete přímo
ovládat hlasitost, přepínat vstup nebo spustit automatickou kalibraci
obrazu. Tlačítka reagují velmi rychle a přesně, což je koneckonců u monitorů HP normální. možná jen místo automatické kalibrace analogového připojení bych spíše uvítal nastavení jasu s kontrastem.

OSD nabídka, možnosti nastavení

Pokud se zaměříme na OSD nabídku, tak ta má velmi dobré rozložení a
intuitivní ovládání. K dispozici je několik přednastavených obrazových
režimů, stejně dobře je možné kalibrovat i barvy. Za zmínku stojí třeba
i možnost vypnout podsvícení zapínacího tlačítka. OSD nabídka HP se již
několik let v podstatě nemění a nutno říct, že k tomu ani není žádný
důvod.

Rozdělení OS nabídky je velmi praktické a hlavní funkce máte doslova u nosu. V nastavení barev najdete několik přednastavených profilů teploty barev – 9300 K, 6500 K, sRGB a uživatelslý režim. Mimo se zde nachází i pět profilů zobrazení – Movie, Photo, Gaming, Text a Custom.

Pod položkou Image Control máte možnost nastavit ostrost obrazu, zapnout dynamický kontrast a jako u jednoho z mála panelů ovlivnit funkci Overdrive. Jak se dané položky projevují v praxi se dozvíte v patřičných kapitolách.

Z dalších položek již stojí za zmínku jen funkce časovače nebo možnost vypnout podsvícení zapínacího tlačítka. Intenzita jeho podsvícení ale není nijak dramatická, takže jsem k této funkci ani nemusel sáhnout.

Metodika testování

Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se teplotě barev 6500K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m².

Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů, barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou práci na VUT vytvořil můj dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko). Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.

Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a 230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.

To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci se velmi pěkně pozorují např. problémy S-IPS panelů s nejtmavšími odstíny.

Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.

První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány. Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení. Stabilitu kontrastu měřím celkem v jedenácti krocích - pro nastavení jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který najdete v příslušné kapitole.

Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této aplikaci zobrazím libovolně hustou (v mém případě 10 × 6) síť, v níž probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na 100%, aby bylo zamezeno kmitání obrazu na osciloskopu vlivem blikání podsvětlovacích trubic. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny do grafického obrazce s příslušnou legendou.

Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255 (šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG (gray-to-gray)). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není možné v takové míře použít OverDrive.

Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.

Za zapůjčení optické sondy X-Rite eye-one display 2 děkujeme společnosti X-Rite.

Pozorovací úhly

Pozorovací úhly jsou kromě spodního na TN panel poměrně slušné, u spodního ale dochází velmi rychle až k inverzi obrazu.Nepříjemné jsou ale při bočním pohledu všudypřítomné odlesky okolí, kterým se zkrátka s tímto panelem nevyhnete.

Rovnoměrnost podsvícení

Při maximálním podsvícení byla rovnoměrnost velmi slušná. Maximální odchylka sice dosáhla 19 % (levý střed), nicméně průměrná se vešla jen do 9 %. Bohužel po snížení jasu na 150 cd/m² se rovnoměrnost v pravém horním rohu výrazně zhoršila. Zde jsem se tak dočkal až 26% poklesu intenzity podsvícení.

Rovnoměrnost podsvícení při maximálním jasu

Rovnoměrnost podsvícení při jasu 150 cd/m²

Jas

Jas u tohoto monitoru začíná na poměrně pěkné hodnotě 40 cd/m², aby
se následovně postupně vyšplhal na 176 cd/m². Další zvyšování je již
možné pouze zvednutím kontrastu, čímž se připravíte o některé detaily v
obraze. Docílíte tím ale vyššího jasu, než jsou specifikace monitoru. Nicméně si troufám tvrdit, že na takové nastavení nikdo monitor stejně provozovat nebude. Při regulaci jasu jsem si nevšiml žádného nepříjemného bzučení trafa či jiných pazvuků.

Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.

Spotřeba

Spotřeba byla velmi průměrná a začínala na 20 W. Její maximum
pak sahá na 43 W, přičemž při běžném provozu si monitor vystačí
přibližně s 30 W. Podle spotřeby a maximálního jasu se dá usuzovat, že HP v tomto panelu používá čtyři podsvětlovací trubice. Monitory se dvěma trubicemi totiž mají nižší jas (typicky 250 cd/m²) i spotřebu – kolem 25 W, tak jako porovnávaný Samsung.

Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.

Barevné podání a kalibrace obrazu

Monitor svým gamutem téměř přesně kopíruje barevný prostor sRGB. Při
měření optickou sondou vykazoval jako jediný zkreslení modrý kanál.
Pokud jej mírně stáhnete, nebudete žádnou kalibraci ani potřebovat.
Tovární nastavení je tak v porovnání s jinými panely velmi slušné.

Tovární nastavení

Po kalibraci optickou sondou

Nyní si ještě můžete prohlédnout, co s obrazem provádějí přednastavené profily, které monitor nabízí. Na tyto profily bylo
přepnuto ještě před kalibrací displeje. Jako základ byl zvolen profil 6500 K a jas byl upraven, aby odpovídal hodnotě 150 cd/m². S žádným jiným parametrem obrazu nebylo hnuto.

Zajímavé je, že profil sRGB se na první pohled tváří, že u něj lze korigovat jas s kontrastem, jakmile ale na nastavení těchto parametrů sáhnete, automaticky se monitor přepně do profilu Custom, čímž okamžitě přijdete o parametry dané profilem sRGB. Profily Gaming a Movie pak působí poměrně přepáleným dojmem a v praxi jsou skoro nepoužitelné.

Přednastavený profil v monitoru – sRGB

Přednastavený profil v monitoru – 9300 K

Přednastavený profil v monitoru – Gaming

Přednastavený profil v monitoru – Movie

Přednastavený profil v monitoru – Photo

Přednastavený profil v monitoru – Text

Při sledování testovacího obrazce nedocházelo k
výraznému slévání nejtmavších ani nejsvětlejších detailů. Nejvíce to bylo patrné u purpurové barvy v jejím světlém odstínu, nicméně o nic zásadního se nejednalo. Zvláště, když přihlédneme k tomu, že tento monitor není primárně určen pro práci s grafikou.

Interpolace obrazu

Jak si můžete sami všimnout z níže uvedených snímků, tak s interpolací obrazu tento monitor žádné problémy neměl. Navíc máte ještě možnost ostrost doladit v OSD nabídce.

1920 × 1200 – širokoúhlé zobrazení

1280 × 1024 – širokoúhlé zobrazení

1024 × 768 – širokoúhlé zobrazení

1280 × 1024 – zachování proporcí

1024 × 768 – zachování proporcí

Rychlost odezvy

Po stránce odezvy se monitor řadí spíše k pomalejším. Průměrná odezva
se pohybuje kolem 25 ms, bohužel u přechodu šedá-šedá (50-200-50) se
vyšplhala až nad 45 ms. Monitor si navíc pomáhá poměrně silným
overdrivem. Pro hráče tento panel tedy příliš lákavým soustem nebude,
ostatní pak ocení jeho příjemné barevné podání.

Na následujících snímcích z osciloskopu si můžete prohlédnout jak se projevuje zapnutí funkce Overdrive v OSD nabídce. Změna je to poměrně dramatická, nicméně ani s vypnutou funkcí se nevyhnete typickému schodování.

Průběh odezvy 0-255-0, 1 dílek = 40 ms

Průběh odezvy 0-255-0, 1 dílek = 40 ms – Overdrive

Průběh odezvy 127-255-127, 1 dílek = 40 ms

Průběh odezvy 127-255-127, 1 dílek = 40 ms¨– Overdrive

Průběh odezvy 50-200-50, 1 dílek = 40 ms

Průběh odezvy 50-200-50, 1 dílek = 40 ms - Overdrive

Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.

Stabilita kontrastu

Měření stability kontrastu dopadlo poměrně dobře a až do 20% jasu se drželo nad 80 %. O detaily tak ani při nízké svítivosti nepřicházíte.

Závěrečné hodnocení

I když od tohoto monitoru asi hodně uživatelů na první pohled odradí jeho celolesklé provedení, není třeba se mu bránit všemi prostředky. Pokud sedíte přímo před monitorem (což asi většinu času budete), nejsou odlesky až tak rušivé a vnímáte především promítaný obraz. Ten má navíc povedené barevné podání i bez kalibrace. Problematické jsou u TN panelů tradičně pozorovací úhly, kdy u tohoto panelu dochází při spodním pohledu rychle k inverzi obrazu. Pro sledování z gauče se tedy moc nehodí.

Co ale HP u svých monitorů již dlouho dělá velmi dobře, je propracovaná OSD nabídka. Ta nabízí i pokročilejší možnosti nastavení, včetně nastavení funkce Overdrive. Ta se podepisuje na rychlosti odezvy, přičemž ale ani jedno nastavení není zcela ideální. Náběh odezvy se sice výrazně zrychlí, ale za cenu silného přepalu. V případě spotřeby dopadl panel spíše průměrně, u regulace jasu potěšila nízká počáteční hodnota, kterou oceníte zejména v noci. Obzvláště ve spojení s dobrou stabilitou kontrastu.

Monitor zatím najdete v nabídce HP Marketu, kde je jeho cena stanovena na 5670 Kč. Do své nabídky jej zařazuje také Alfa Computer za trochu příjemnějších 5090 Kč. Nicméně i tak bude mít situaci poměrně těžkou, protože v této cenové kategorii se již nachází bezpočet podobných Full HD panelů Acer, LG, Philips nebo Samsung.