První seznámení, parametry
Ještě v dobách CRT monitorů představovala značka iiyama zejména se svými Trinitron monitory synonymum pro kvalitu a precizní zpracování. Tato doba je však nenávratně pryč a iiyama se snaží prosadit i na poli LCD panelů mířících na běžné spotřebitele. Právě pro ně si připravila model ProLite B2409HDS, který by měl ukojit touhy po všestranném domácím multimediálním monitoru. Papírově velmi pěkné parametry trochu kazí TN panel, který ale může mít nejrůznější kvalitu. Otázkou tedy je, zda bude tak dobrý, jako u monitorů Samsung, nebo se zařadí jen do šedého průměru či podprůměru.
Mezi porty najdete klasické zástupce říše monitorů – D-Sub, DVI-D a HDMI s podporou HDCP. Nechybí ani audio vstup doplněný výstupem na sluchátka.
Dodávané kabely sice nepokrývají všechny vstupy, nicméně pro zprovoznění monitoru stačí. Škoda jen chybějícího HDMI.
V porovnání tentokrát 24" iiyama změří síly s o pohlavek menším Samsungem s cPVA panelem. Srovnání je zde zcela na místě, protože oba monitory nabízí stejné rozlišení za v podstatě stejnou cenu.
Možnosti polohování, ovládací prvky
Po stránce polohování na tom není iiyama vůbec špatně. Pozorovateli nabízí libovolnou změnu pozice obrazu, která je ale trochu limitována použitou technologií panelu. Otočení na výšku tak příliš doporučit nelze. Z ostatních pozic vám iiyama nabídne otáčení kolem osy, výškové nastavení i naklápění. Vše navíc v dostatečných rozsazích.
Lví podíl na dobré polohovatelnosti má kvalitní noha monitoru a stabilní podstava. Nastavené polohy drží velmi dobře a nebudete se tak muset bát nepříjemného viklání.
K ovládání slouží pětice tlačítek, jimiž je možné přímo spustit automatickou kalibraci obrazu, ovládat hlasitost a zvolit jeden z přednastavených ECO režimů. Osobně bych zde raději viděl spíše přímé nastavení jasu s kontrastem a případně volbu vstupu, nicméně já mohu mínit a iiyama koná.
OSD nabídka, možnosti nastavení
OSD nabídka je celkem přehledná a na její ovládání si nebudete muset dlouho zvykat. Popisky na tlačítkách sice nejsou příliš výrazné a za šera je v podstatě neuvidíte, nicméně jednotlivé funkce pro pohyb a potvrzování voleb jsou logicky rozmístěné.
První skupina Luminance je věnována základnímu nastavení obrazu. Najdete zde tedy jas s kontrastem, ECO režimy, které vám rovnou naznačují, kolik energie jste schopni ušetřit a najdete zde i několik přednastavených profilů podle prováděné činnosti. Lze zde zapnout i dynamický kontrast, který by měl teoreticky dosahovat až na hodnotu 20 000:1.
Druhá záložka Image Setup je věnována především analogovému vstupu. Při digitálním připojení zde využijete asi jen jednu položku – Aspect. Pod ní se skrývá zachování poměru stran při nenativním rozlišení. Režim 1:1 ale chybí.
Podstatně zajímavější je záložka Color Temp., kde najdete nastavení barev a gamy. Kdispozici jsou režimy sRGB, Normal, Cool a Warm. Co jednotlivé profily provádějí s obrazem, si můžete prohlédnout v kapitole Barevné podání.
Ve zbývajících položkách najdete již jen nastavení OSD menu a případnou preferenci vstupu (nemám rád člověka, který měl tento monitor přede mnou a nechal jako preferovaný vstup HDMI).
Kompletní galerie
Metodika testování
Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se teplotě barev 6500K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m2.
Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů, barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou práci na VUT vytvořil můj dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko). Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.
Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a 230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.
To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci se velmi pěkně pozorují např. problémy S-IPS panelů s nejtmavšími odstíny.
Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.
První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány. Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení. Stabilitu kontrastu měřím celkem v jedenácti krocích - pro nastavení jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který najdete v příslušné kapitole.
Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této aplikaci zobrazím libovolně hustou (v mém případě 10 × 6) síť, v níž probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na 100%, aby bylo zamezeno kmitání obrazu na osciloskopu vlivem blikání podsvětlovacích trubic. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny do grafického obrazce s příslušnou legendou.
Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255 (šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG (gray-to-gray)). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není možné v takové míře použít OverDrive.
Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.
Za zapůjčení optické sondy X-Rite eye-one display 2 děkujeme společnosti X-Rite.
Pozorovací úhly
Pozorovací úhly příliš k velkému jásotu nevedly. Technologie TN se na nich podepsala poměrně velkou měrou a při extrémnějších úhlech dochází k velmi výraznému tmavnutí monitoru, což je patrné i z pořízených snímků.
Rovnoměrnost podsvícení
Stejně jako nebyl důvod jásat nad pozorovacími úhly, nepropuklo bujaré nadšení ani z rovnoměrnosti podsvícení. V tomto směru iiyama předvedla jeden z nejhorších výsledků z testovaných monitorů, přičemž nepomohlo ani snížení jasu na 150 cd/m2.
Rovnoměrnost podsvícení při maximálním jasu
Rovnoměrnost podsvícení při jasu 150 cd/m2
Jas
Velmi pěkně naopak dopadl průběh jasu, který začal již na velmi pěkné hodnotě 25 cd/m2 a zastavil se při 50% kontrastu až na hodnotě 277 cd/m2. Pak již pomohlo pouze zvednutí kontrastu, čímž jsem se dostal i nad výrobcem deklarovaných 300 cd/m2. Nutno ale dodat, že nad cca 60% kontrast již obraz působí hodně přepáleně.
P5i regulaci jasu jsem změřil i frekvenci blikání podsvětlovacích trubic, která byla konstantních 189 Hz při jakémkoli nastavení. Při regulaci navíc nebylo slyšet žádné bzučení trafa či jiné pazvuky.
Jas 25 %
Jas 75 %
Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.
Spotřeba
Velmi slibně začalo měření spotřeby, které odstartovalo od minimálních 11 W. Spotřeba však se zvyšováním jasu rovnoměrně rostla až na celkových 40 W, čímž se tento monitor již zařadil mezi trochu lepší průměr ve své kategorii.
Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.
Barevné podání a kalibrace obrazu
Barevné tovární nastavení bylo trošku problém. Ani při jednom nastavení se mi nepodařilo úplně přiblížit standardním hodnotám 6500 K a 2,2 pro gamu. Navíc ani barevné podání nebylo zrovna nejvěrnější. Kalibrace to sice spravila, nicméně tento luxus si většina uživatelů nejspíš u monitoru za 7000 Kč nedopřeje.
Tovární nastavení
Po kalibraci optickou sondou
Ještě před kalibrací jsem změřil vlastnosti sRGB profilu, který barevnou odchylku sice trochu zkrotil, nicméně pro změnu zvýšil neúměrně jas na 220 cd/m2, takže se před monitorem příliš sedět nedalo. Korekce jasu ani kontrastu navíc při volbě sRGB režimu není možná.
Přednastavený profil v monitoru – sRGB
Nyní si ještě můžete prohlédnout, co s obrazem provádějí přednastavené profily, které monitor nabízí. Na tyto profily bylo
přepnuto po kalibraci displeje, přičemž s žádným parametrem obrazu
nebylo hnuto.
Přednastavený profil v monitoru – Cool
Přednastavený profil v monitoru – Warm
Přednastavený profil v monitoru – Game
Přednastavený profil v monitoru – Internet
Přednastavený profil v monitoru – Movie
Přednastavený profil v monitoru – Sport
Přednastavený profil v monitoru – Text
Při pozorování testovacího obrazce docházelo ke slévání tmavých i nejsvětlejších odstínů. Pro práci s grafikou tak tento model příliš doporučit nelze.
Interpolace obrazu
Poměrně dobře dopadla u tohoto monitoru interpolace. Při všech rozlišeních bylo i roztažené písmo poměrně dobře čitelné, což můžete sami posoudit z níže uvedených snímků.
1920 × 1200 – širokoúhlé zobrazení
1680 × 1050 – širokoúhlé zobrazení
1280 × 1024 – širokoúhlé zobrazení
1024 × 768 – širokoúhlé zobrazení
1280 × 1024 – zachování proporcí
1024 × 768 – zachování proporcí
Rychlost odezvy
Rychlost odezvy byla nejhorší v klasické noční můře TN panelů – přechodu 255-127-255. Zde dosahovala téměř 37 ms. Tento nedostatek se projevil např i při trochu horší čitelnosti pohyblivého šedého textu na bílém pozadí, kdy docházelo k rozmazávání dříve, než u jiných monitorů. Také při sledování videa pozornému oku neuniklo mírné rozmazávání v rychlejších scénách.
Nyní si můžete prohlédnou grafy z osciloskopu.
Průběh odezvy 0-255-0, 1 dílek = 40 ms
Průběh odezvy 127-255-127, 1 dílek = 40 ms
Průběh odezvy 50-200-50, 1 dílek = 40 ms
Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.
Stabilita kontrastu
Do šedého průměru zapadla i stabilita kontrastu, která se do 80 % držela jen do 40% jasu. Pak již nastal strmější pád až na minimálních 47 %.
Závěrečné hodnocení
Závěrečné hodnocení pro iiyamu ProLite B2409HDS příliš pozitivní nebude. iiyama za poměrně vysoké finanční prostředky sice přináší vynikající ergonomii i hodně vstupů, nicméně to již nepodporuje kvalitou obrazu.
Zvolený TN panel má na široké 24" (lehce přes 60 cm) úhlopříčce poměrně velké problémy s pozorovacími úhly, stejně tak i s rovnoměrností podsvícení. Ani rychlost odezvy není nijak oslnivá a o iiyamou udávaných 2 ms si můžete nechat jen zdát. Monitor tak není příliš vhodný ni pro grafiky, ani pro náruživé hráče. Hodí se spíše jako kancelářský pracant, kde oceníte jeho dobrou ergonomii a o kvalitu obrazu vám příliš nejde.
Další problém představuje poměrně vysoko položená cena. Za podobné prostředky (dokonce i levněji) totiž pořídíte i nedávno testovaný Samsung F2380 s cPVA panelem, nebo LEDkový Dell G2410. Zde by se měla iiyama trochu chytnout za nos a snížit cenu panelu cca o 1000 Kč. Pak by si totiž hledal konkurenci mezi méně věhlasnými značkami, kde by měl již šanci na úspěch.
Plusy a mínusy
+ možnosti polohování
+ rozložení OSD nabídky
+ počet vstupů
+ minimální spotřeba 11 W
+ dobrá interpolace
- barevné podání
- rychlost odezvy
- rovnoměrnost podsvícení
- pozorovací úhly
- vyšší cena
Za zapůjčení LCD panelu děkujeme společnosti AT Computers.
