Intel uvádí Atom E3900, Goldmont pro internet věcí. Atomy mají jít i do aut

27. 10. 2016

Když Intel na jaře oznámil, že zrušil některé plánované mobilní procesory ze svého programu, způsobil často se objevující omyl, že byl program procesorů rodiny Atom zcela opuštěn. Přinejmenším prozatím tomu tak ovšem není a nejnovější architektura Goldmont byla koncem léta uvedena na trh v čipech Apollo Lake. Nyní Intel jádra Goldmont vzal a přesadil je do produktu pro tzv. internet věcí (i když z velké části se také asi jedná o starý známý sektor embedded). Takto vzniklé procesory se jmenují Atom E3900 a proti Apollo Lake pro běžná PC mají určité zvláštnosti.

Goldmont pro embedded a IoT

Řada E3900 by měla být založená na
stejném křemíku, jako Apollo Lake – jde o 14nm čip
typu SoC s celkem čtyřmi jádry architektury Goldmont, 2MB L2
cache a integrovaným GPU o 18 EU. Pouzdro by zřejmě mělo
být stejné (FCBGA1296). Zajímavé je, že tyto čipy Intel pustí
na vyšší spotřeby než Celerony a Pentia Apollo Lake.
Nejvyšší model Atom x4-E3950 má TDP 12,5 W, čtyři jádra
na 1,6–2,0 GHz a neořezané GPU s 18 EU. Možná, že
vyšší TDP je dáno tím, že Intel těmto verzím nechává větší
prostor pro současné trvalé zatížení GPU i CPU, kdežto
u Apollo Lake se počítá s tím, že zátěže jsou spíše
krátkodobé a mírné.

Intel uvádí Atomy E3900, Goldmont pro internet věcí

Druhým modelem je Atom x5-E3940, stále
čtyřjádro, ale s TDP 9,5 W a taktem 1,6–1,8 GHz.
Poslední Atom x5-E3930 je pak už jen dvoujádrem na frekvencích
1,3 – 1,8 GHz, ale s TDP 6,5 W. Tyto dva modely mají
už jen ořezané GPU s 12 EU. S touto spotřebou stále
jde spíš o čipy do zařízení běžících se stálým
zdrojem energie a vyžadujících vyšší výkon a složitější
software, nikoliv pro drobnou, baterií napájenou elektroniku,
kterou si pod pojmem „internet věcí“ většinou představujete.

Atomy E3900

Podstatnou změnou proti Apollo Lake
je, že tyto čipy zvládají větší rozsahy teplot – Intel
garantuje provoz mezi minus 40 až plus 85 stupni Celsia. Dále byly
přidány různé bezpečnostní funkce. Tyto Atomy by měly umět
některé schopnosti spadající pod rozšíření TXT (Trusted
Execution Technology), Intel také uvádí, že například měří
dobu, kterou trvá zavedení systému, neboť změna v době
„bootování“ může signalizovat nekalou změnu někde ve
firmwaru.

Čipy mají také nějaké úpravy
v konfiguraci pamětí cache a možná i v dalších
oblastech (mikrokód), které mají za cíl u těchto CPU
vylepšit determinismus při běhu. Cílem je, aby odezva operací
byla relativně předvídatelná, zejména aby neočekávaně
nelétala do nějakých dlouhých časů.

Důležitá pro některá embedded/IoT
zařízení by měla být pokročilá schopnost synchronizace těchto
čipů mezi sebou, tzv. „Time Coordinated Computing Technology“.
Atomy E3900 umí měřit a synchronizovat čas, včetně
vzdálené synchronizace v síti, s přesností na
1 mikrosekundu. To by se mělo hodit, pokud je těmito čipy
řízeno velké množství zařízení, které mají nějak
koordinovat svou činnost, například na výrobní lince.

Time Coordinated Computing Technology

Goldmont v autě

Pravděpodobně od Atomu E3900 bude
odvozená ještě jedna řada, Atom A3900. Tyto čipy budou schopné
práce i v teplotách až do 110°C a jsou speciálně
uzpůsobené pro automobily. Intel toho o nich zatím moc
neprozradil, další odlišnosti ale dost možná budou v zárukách,
splnění různých standardů a certifikací, zatímco
parametry a výkon by mohly být podobné. Kdo ví, možná se
díky těmto čipům jednou naskytne situace, že auta budou moci na
klasickou otázku „ale jede na tom Crysis?“ odpovědět „ano“.
Pro Intel by se tato oblast každopádně mohla stát novým zdrojem
příjmů, jelikož v autech se s různými asistenčními
i zábavními systémy bude používat výpočetní techniky čím
dál více.