Intel se v posledních letech snaží na několika frontách vstoupit do byznysu kolem tzv. umělé inteligence na bázi neuronových sítí. Na konci loňského roku koupil za tímto účelem firmu Habana Labs, jejíž technologie by snad měla být jednou z hlavních sil, na které se bude v boji o tento nový sektor polovodičových čipů či procesorů spoléhat. Jak se ovšem trošku předpokládalo, toto zároveň znamená konec jeho do té doby vyvíjených akcelerátorů Nervana. Intel nyní oficiálně potvrdil, že s nimi končí a Nervana rozšíří řadu jeho zrušených počinů z poslední doby. Intel nyní oficiálně oznámil „změny v roadmapě AI akcelerátorů pro datacentra“, že po akvizici Habana Labs a na základě zpětné vazby od klientů se bude soustředit na architekturu Habana Labs, která je použitelná v produktech jak pro trénování neuronových sítí, tak na inferenci (tedy provoz už vytvořených neuronových sítí). A současně s tím byl ukončen vývoj architektury Nervana pro trénování neuronových sítí, tedy produktu nazvaného NNP-T, předtím kódově označeného Spring Crest. Procesor NNP-T/Spring Crest byl přitom oficiálně uveden na trh jen před nějakými dvěma měsíci, dlužno říci že po dlouhém zpoždění, které možná k eventuální zkáze přispělo. Intel koupil startup Nervana v roce 2016, ale nepoda
Rozhodly preference Facebooku?
Je tedy možné, že v přechodu Intelu od AI architektury Nervana na Habana Labs tedy došlo k tomu, že zvítězila teoreticky slabší nebo méně ambiciózní architektura. Dost možná ale rozhodovala praktická implementace a schopnost vyvinout a včas dodat na trh funkční čip, která zřejmě mohla u Nervana být problematická, takže teoreticky v něčem horší architektura Habana Labs v praxi vedla k životaschopnějšímu produktu.
Podle zmínek na Twitteru také možná k tomuto rozhodnutí – a možná i vůbec k loňské akvizici, vedoucí ke změně kurzu – přispěl velkou mírou Facebook, který zřejmě o akcelerátory od Habana Labs má zájem. Jeho preference mohly být jedním z hlavních důvodů, proč se Intel rozhodl vsadit všechno na tuto kartu (nebo případně mezaninový modul) a do té doby vyvíjenou architekturu Nervana odpískal.
Habana Labs Gaudi na konferenci Hot Chips 31 (Zdroj: WikiChip Fuse). Jde o 16nm čip s 32GB pamětí HBM2AI portfolio Intelu se tím zjednodušuje, ovšem dál zůstává nezvykle košaté. Kromě technologie Habana Labs prosazuje Intel SIMD rozšíření pro strojové učení v CPU (v serverových i mobilních Ice Lake), ale také s neuronovými sítěmi počítá v budoucích GPU Xe. Zatím také dál vyvíjí i architekturu Movidius (ta je zejména pro počítačovou vizi) a pro umělou inteligenci nabízí zákazníkům i FPGA. To, že každá z těchto variant má vlastní způsoby programování, je komplikace, takže by nebylo překvapivé, pokud by Intel dál některé z těchto linií opustil či sjednotil na stejné architektuře.
