Například to, že nejvýkonnější čtyřjádrové modely Ivy Bridge mají stanovené TDP (tedy jakýsi strop spotřeby) na poměrně nízkých (a zvláštně nekulatých) 77 W. U současné generace Sandy Bridge je to 95 W a za snížení spotřeby vděčíme v prvé řadě novému 22nm výrobnímu postupu s tri-gate tranzistory. Jelikož nová výrobní technologie má podle Intelu přinést buď 50% úsporu energie nebo možnost zvýšit frekvenci o 37 % při zachování stejné spotřeby, bit-tech.net odhaduje, že hypotetické Core i7-3600K by mohlo být taktováno na 4,2 GHz.
Sloupce tabulky představují segmenty trhu dle využití (domácí desktop, podniky, verze se sníženou spotřebou), řádky odzdola nahoru představují cenové kategorie od nejlevnějších Celeronů po nejdražší Core i7. Celerony v roce 2012 zůstanou u 32nm výrobní technologie a tedy architektury Sandy Bridge; mezi Pentii budou na výběr i dvoujádra Ivy Bridge, která navíc podporují paměti DDR3 s taktem 1600 MHz. Core i3 přidá navrch podporu hyperthreadingu a dalších instrukčních sad, z nichž nejznámější je AVX.
V sérii Core i5 už jsou až na výjimky nativní čtyřjádra (ale bez HT) s 6 MB L3 cache a turbem, po stránce instrukčních sad navíc umí AES-NI a PP-DRNG, které najdou uplatnění při šifrování. Vrcholem nabídky jsou pak čtyřjádra zvládající zpracovávat až osm vláken naráz a s 8 MB vyrovnávací paměti, pouze takové modely ponesou štítek Core i7.
Jak snad ze slajdu plyne, Ivy Bridge se s největší pravděpodobností bude fyzicky vyrábět ve dvou variantách – dvoujádrové a čtyřjádrové, přičemž různé modely budou mít různě velkou odemčenou L3 cache, různé povolené instrukční sady a podporu SMT, které nazývám sice asi nesprávným, zato však zažitým pojmem HyperThreading.
Ivy Bridge je Core iX-3000
Nyní si povíme něco o značení a při té příležitosti vysvětlíme existenci několika variant podle TDP. Core i3/i5/i7 z rodiny Ivy Bridge budou označovány číslovkou 3000 a výš, to je ostatně celkem logické. Celerony a Pentia, dnes nesoucí označení jako G440 nebo G620, přejdou na čtyřciferná označení G2xxx (což se zatím týká pouze některých Pentií).
Stejně jako u stávající generace se za číslem modelu mohou vyskytnout písmenka X (Extreme Edition), K (odemčený násobič), S (model se sníženou spotřebou, ale nastavený směrem k vyššímu výkonu – 65W čtyřjádra), nebo T (model naladěný na nejnižší spotřebu – 45W čtyřjádra a 35W dvoujádra).
A jak to bude se zpětnou kompatibilitou?
Společně s procesory architektury Ivy Bridge budou vydány základní desky s čipsety řady 70. Ty budou s novými procesory bez výhrad kompatibilní a poradí si i se starším čipem Sandy Bridge. Problematičtější situace ale může nastat u současných desek s čipsety šedesátkové řady.
Tento slajd se nám pokouší ilustrovat dvě skutečnosti. Za prvé to, že čipsety Q67, Q65 a B65 nové procesory podporovat nebudou. Což nás tolik zajímat nemusí, neboť se jedná o varianty pro podniky, a navíc to možná platí jen o deskách přímo od Intelu, který na ně osadil příliš malé EEPROM paměti a nelze tak do nich nahrát kód UEFI nutnou pro fungování procesorů Ivy Bridge.
Z68, P67, H67 a H61 nové procesory podporovat budou, bude k tomu však zapotřebí update UEFI, které Intel nazývá „ME8L“ (ME8 je nové UEFI pro Ivy Bridge na sedmdesátkových čipsetech, L znamená Legacy). Zatím nezodpovězenou otázkou zůstává, kdy bude update ME8L dostupné. Intel se s jeho vývojem nehodlá přetrhnout a dokončí ho až někdy po vydání nových CPU (jen pro zajímavost, UEFI ME8 pro nové desky má být dokončeno někdy počátkem příštího roku, přičemž vydání Ivy Bridge je v plánu na březen/marec až duben/apríl). Výrobci základních desek tak mají na výběr: počkat, a nebo se pokusit podporu uplácat na vlastní pěst, neoficiálně. U trojice největších tchajwanských výrobců bych tipoval možnost číslo dvě.
A nakonec ještě jeden slajd, který ukazuje, jak to bude u nových čipsetů s podporou Intel Smart Response Technology:
Zdroj: ChipHell via VR-Zone, bit-tech.net, techPowerUp
