Začalo to jako obvykle, navštívil jsem nového zákazníka. Ten se nepohodl se svým administrátorem a rozešli se ve zlém. Dal jsem se do mapování zařízení v síti, abych si udělal alespoň základní představu o současném stavu. Došel jsem až k hlavnímu serveru, na němž očividně běžel blíže nespecifikovaný Windows Server 2008 (možná dokonce i R2). Po ředitelce jsem žádal dokumentaci a doménový administrátorský přístup. Nic z toho ale ona nemá, s největší pravděpodobností nic takového ani neexistuje. Sehnal jsem kontakt na administrátora, ten se se mnou ale naprosto odmítal bavit a celkově nechtěl být nápomocen při předávání informací. Co teď? Microsoft jako vždy poradí! Od Windows Server 2008 (a Windows Vista) a dále je na přihlašovací obrazovce velice nezajímavá ikonka „Usnadnění přístupu“, pomocí níž se dá zvětšit text, použít syntetické předčítání textu či vyvolat softwarovou klávesnici. V reálném světě jsem ji zatím nikdy nepotřeboval…
A zde je prostor pro „Extra hack“. Server jsem pomocí hardwarového tlačítka ukončil, připravil si instalační médium (v mém případě Windows Server 2008 32bit, což mimochodem nebyla úplně ideální volba) a nabootoval.
Po volbě jazyka máte možnost vstoupit do opravné konzole, která vyhledá na pevných discích nainstalovaný operační systém a umožňuje automaticky opravit nenabíhající systém (či vstoupit do příkazové řádky a provést manuální úpravy).
Nevhodnost mého instalačního média tkvěla v tom, že jsem zvolil dvaatřicetibitovou verzi. Na serveru byla samozřejmě druhá možná. Navíc nebyl rozpoznán ovladač RAIDového řadiče a co čert nechtěl, ten den zrovna v objektu nefungoval ani internet. Hledat funkční ovladač pomocí GPRS se mi nezdálo jako ideální nápad. Odjet si padesát kilometrů od zákazníka se mi ale také nechtělo.
A pak přišla zajímavá myšlenka, v tašce jsem vylovil ještě instalační DVD Windows 7 Ultimate 32bit, opravná konzole je zpětně kompatibilní i s Vista-like operačním systémem a teoreticky vzato by mohla pomoci i v tomto případě.
Po novém restartu a výměně médií jsem byl příjemně překvapen – Windows 7 mají již řadič zapykaný v sobě a já se tak mohl posunout o další krok dopředu. Opravdu pouze o krok, protože opravný proces mi okamžitě zahlásil, že na disku je nainstalován jiný (nepodporovaný) OS, jediné tlačítko na obrazovce bylo storno.
Při výběru operačního systému jsem si všiml, že Windows 7 přidali další odrážku, tedy „obnovení dřívější bitové kopie z jiného média“. Po potvrzení jsem sice opět obdržel stejnou hlášku, po klepnutí na storno se ale objevila nabídka příkazové řádky. Konečně!
Ihned po vstupu do „komandlajny“ (s vidinou toho, že konečně taky jednou stihnu oběd) píšu:
Rename c:\Windows\system32\utilman.exe utilman.exe.bak
Copy C:\Windows\system32\cmd.exe utilman.exe
A půlka práce je hotová. Stačí vyjmout médium a zresetovat server. Jakmile doběhne na přihlašovací obrazovku, klepněte na ikonku usnadnění přístupu, nyní na vás vyskočí okno příkazového řádku, v něm pak stačí zadat tento příkaz:
Net user administrator noveheslo
A je po všem, můžete se přihlásit s novým heslem. Samozřejmě doporučuji provedené změny neprodleně vrátit zpět.
Moje peripetie ovšem neskončily, jakmile jsem se přihlásil, systém zahlásil, že není aktivován, při pokusu o aktivaci online zahlásil cosi o neexistujícím DNS záznamu, což mi bylo trochu divné (měl zahlásit, že nejde internet).
Pak mi to došlo, předchozí administrátor zřejmě použil licenční klíč KMS (Key Management Service), který se neověřuje přes internet, ale oproti lokálnímu firemnímu serveru. Jenže žádný takový server v síti nebyl.
Při pokusu o aktivaci později jsem byl okamžitě odhlášen. Opět tak došlo na příkazový řádek, kdy stačil jediný příkaz:
Slmgr /rearm
Pohodlně jsem si prodloužil aktivační dobu o krásných 60 dní. Za tu dobu snad zákazník dohledá svoje licenční číslo MAK. O stavu operačního systému se raději nebudu ani vyjadřovat, musel bych být sprostý.