Jarre Aerosystem One: Když je vzhled víc, než zvuk (recenze)

Přehnané ambice

Od drtivé většiny dnešních reprosystémů se značně odlišuje především netypickým vzhledem. Největší část je tvořena skleněným čirým válcem, ve kterém kromě tří trubiček s ukrytými kabely nic nenajdete. Válec pokračuje perforovaným plechem, za kterým se ukrývají dva středové reproduktory s průměrem 7,5 cm, což je bohužel tragicky málo. O něco lepší je velikost basového reproduktoru, jež je ukryt ve spodní základně. Ten má průměr 13,5 cm, což by mohlo znamenat mohutné basy, zvlášť když je jeho udávaný výkon 60W.  Vedle basáku najdete i dobře ukrytý hlavní vypínač. Až tedy Aerosystem vybalíte z krabice, nepanikařte, je funkční, jen budete muset najít vypínač.

Celá horní plocha patří dokovací kolébce a jednomu jedinému tlačítku. Víc prvků na těle reprosystému nenajdete. V krabici je ke stojánku s dokovacím konektorem několik výměnných nástavců, kterými můžete redukovat rozdílné tloušťky jednotlivých modelů iPhonu a iPodů. Zpracování této části je velkým zklamáním. Celá vrchní část je vyrobena z matného plastu, který však neoplývá žádnou výraznou pevností. Jedná se především o výměnné adaptéry, jež si u dunících basů čas od času zavibrují. Výrobce měl zvolit raději univerzální velikost celého stojánku z jednoho kusu materiálů. Mírně nás zarazily i odhalené vnitřnosti reproduktoru, na které se vám naskytne pohled při sejmutí stojánku. Při této ceně bychom čekali maximálně precizní zpracování vyladěné do posledního detailu.

Jediné tlačítko, které je doplněno o bílou LED diodu slouží ke dvěma funkcím – při zmáčknutí vypnete zvuk jako běžným tlačítkem mute, pokud jej podržíte, hudbu zeílíte. Zeslabit ji můžete opětovným podržením. Rozhodně to není ideální a tak se budete muset spoléhat na dálkové ovládání. Hlasitost totiž není možné regulovat ani na připojeném iPhonu či iPodu – ovládací prvky při připojení k hudební dokovací stanici z přehrávače zmizí.

Ani dálkové ovládání nevypadá na takto drahé zařízení. Průhledný plast je jistě dobrý nápad, membránová tlačítka jsou ale prvkem, který nacházíme u těch nejlevnějších reproduktorů nebo TV tunerů za pár stovek. Srovnat můžete třeba s ovládáním špičkového Zeppelinu od Bowers & Wilkins.

Jarre Aerosystem One

Kromě 30pinového konektoru můžete připojit i flashku pomocí USB konektoru rovněž na horní straně. Zde se nejvíc projev absence jakéhokoliv displeje. Soubory jsou přehrávány podle toho, jak je reproduktor najde v jednotlivých složkách. Pokud chcete najít oblíbenou skladbu, budete se k ní muset prolistovat po jednotlivých písničkách. Všechna ostatní zařízení připojíte pomocí klasického 3,5mm audio konektoru, který je pro změnu na spodní základně.

A co teda ten zvuk?

Testovaný audiosloup je velmi těžké s něčím srovnávat, protože jde o unikátní zařízení. Není to ani regálový reprobox, ale není to vlastně ani řešení sloupové. Válec je totiž jeden a je osazen dvěma středovými reproduktory (3"), které se starají o oba kanály. Pokud si stoupnete přímo před zařízení, jeden z měničů je oproti vám pootočen o 45 stupňů a druhý -45 stupňů. Hrají tedy jakoby do stran. Ideální pozice přístroje je tak pravděpodobně v rohu místnosti, což by mělo zajistit ideální šíření zvuku. Nicméně v běžných podmínkách se nám ideálního zvuku v prostoru docílit nepodařilo. Pokud stojí přímo před jedním z měničů, zvuk je dobře vykreslený, ale slyšíte jen jeden kanál. Stojíte-li přímo v ose, slyšíte rovnoměrně oba kanály, nicméně zvuk je nezřetelný, protože nemíří na vás. Vše mezi tím je kompromis mezi oběma zmíněnými situacemi. A co kvalita zvuku? Lehčí žánry, jako je jazz nebo klasika zvládne sloup velmi dobře, na měničích se, zdá se, nešetřilo. Pokud odhlédneme od problematického směrování jednotlivých kanálů, můžeme bez mučení prohlásit, že je vše tak, jak má být. Středy jsou příjemně výrazné, basy prokreslené a výšky cinkají, tak, jak mají. Jakmile se ale pokusíte o cokoli tvrdšího, případně pustíte hudbu, která má hodně ploch a zaplňuje větší část slyšitelného spektra, výsledkem je zahuhlaný a nepřesvědčivý mišmaš. Nezachrání to ani velký (5,25") subwoofer s výkonem 60 W, který je umístěn v podstavě a hraje v podstatě “do země”.

Jarre Aerosystem One

Zvukové zařízení zvládne přesvědčivě ozvučit spíše menší pokoj, vše nad 20 m2 je už nad jeho možnosti. Ne tedy výkonové, problémem je spíše nedostatečně prokreslený a výrazný zvukový projev. Když přístroj srovnáme se zařízením Bowers & Wilkins Zeppelin Air, které jsme měli možnost otestovat za stejných podmínek, a jež také spadá do kategorie luxusních high-end repro/dokovacích stanic pro iPhone, je verdikt jasný. O několik tisíc levnější zařízení (stojí zhruba patnáct tisíc) od audio mágů z B&W nabízí výrazně lepší zvuk (nechápeme odkud se berou ty parádní basy) a také mnohem poctivější zpracování. Abychom byli féroví, jistými žánry a styly hudby vás výtvor mistra Jarre rozhodně neurazí, jenže se přihlédnutím k ceně je AeroSystem zvukově spíše zklamáním.

Jarre AeroSystem One vás jednoznačně zaujme svým vzhledem. Působí úžasně čistým dojmem a díky sklu v kombinaci s perforovaným plechem i dostatečně extravagantně. Dvacet tisíc za stylovku, kterou postavíte do kouta a budete více odvařeni ze vzhledu, než zvuku, je však trošku moc. Chybí nám také možnost bezdrátového přehrávání. AirPlay a Bluetooth by se náramně hodilo a vyřešilo by i nepohodlné ovládání pomocí jediného tlačítka nebo membránového ovladače. Ke zvuku asi není nic dalšího nutné dodávat. Pokud nejste náruživým fanouškem Jeana-Michela nebo jste se nezamilovali do skleněného těla, doporučíme vám již zmiňovaný B&W Air Zeppelin. Ten disponuje vším, co je k přehrávání hudby z iZařízení potřeba, nabídne lepší zvuk a zbyde vám pět tisíc.