Klávesnice notebooků: kompromis velikosti a příjemnosti

Uživatelé si také nakonec vynutili "klasické" uspořádání kurzorových šipek do tvaru obráceného "T", i když výrobci se mnohokrát pokoušeli o jiné rozložení. Konkrétní provedení klávesnice notebooku může být různé, většinou ji ale můžeme rozdělit na tři části:

• Běžné symboly pro psaní
• Kurzorové šipky a klávesy pro pohyb na obrazovce
• Funkční klávesy

Kurzorové šipky jsou vpravo dole a jsou uspořádány do obráceného "T" jako na obyčejné klávesnici; klávesy Ins, Del, Home, End, PgUp a PgDn se nacházejí nad klávesou Backspace (zdaleka to ale není pravidlem). Funkční klávesy jsou v horní řadě a v levém horním rohu se nachází klávesa Esc. V samostatné skupině jsou klávesy pro běžně používané funkce PrintScreen/SysReq, Scroll Lock a Pause/Break.

Numerická klávesnice

U notebooků s menší úhlopříčkou je na první pohled nejnápadnější absence samostatné numerické klávesnice. Její funkce se dají vyvolat kombinací s klávesou Fn (na každém notebooku jinak), číslice jsou pak vyvolány z běžných znaků. Toto řešení je ale velice nepohodlné. Někdy se ovšem bez ní bohužel neobejdeme, například při zadávání kódů ASCII pomocí klávesy Alt.

Určité speciální funkce se na noteboocích spouštějí pomocí klávesy Fn a definované jiné klávesy;  je to například přepínání mezi interním a externím displejem, ovládání kontrastu a jasu, zapnutí a vypnutí Wi-Fi, touchpadu, a podobně.

Chiclet klávesnice notebooku Asus U46E

Někteří výrobci se přece jen více snažili o vývoj rozumné klávesnice. Firma IBM tak po jistou krátkou dobu dodávala na trh systém ThinkPad 701 s "motýlkovou klávesnicí" - byla rozdělena na dvě poloviny, které se při zavření počítače musely sklopit.

Trend směrem k větším rozměrům displeje však konstrukci klávesnic nakonec usnadnil - v notebooku s 15palcovým displejem již není nutné navrhovat nějaké "divoké" uspořádání, narozdíl od  někdejších klávesnic mají nové modely prakticky stejně velké klávesy jako stolní a dá se na nich pohodlně psát všemi deseti prsty. Numerický blok je dnes u 15palcových a větších notebooků samozřejmostí.

Klávesnice notebooku Toshiba Tecra R850

Chiclet klávesnice versus klasické

V současnosti se lze u notebooků setkat se dvěma základními typy klávesnic. Stále populárnější je klávesnice typu chiclet - etymologie tohoto slova odkazuje ke kousku žvýkací gumy, a podíváme-li se dále do historie, byl jí vybavené již prehistorické počítače ZX Spectrum. Klávesnice typu chiclet, jejíž klávesy jsou vlastně jakési "ostrůvky", má některé přednosti, například co se týká přesnosti psaní a zamezení překlepům - jsou-li klávesy od sebe výrazněji oddělené, k nejrůznějším překlepům a přehmatům tolik nedochází.

Chiclet klávesnice se dnes stále více rozšiřují na úkor klávesnic klasických, a v současnosti je najdeme v převažující části notebooků - například u přístrojů společnosti Lenovo (např. ThinkPad Edge), Sony (prakticky u všech řad VAIO S, E, F, Y a dalších), Dell, Acer a dalších firem. Naopak firmy jako Toshiba nebo Fujitsu se stále drží spíše klasické podoby klávesnic. Některé modely pak mohou být v provedení "terasovitých kláves", jako například u modelu Samsung R540 (viz. obrázek).

Klávesnice notebooku Samsung R540

Určité modely, například některé notebooky Sony VAIO, jsou navíc vybaveny podsvícením klávesnice, což je jistě praktická záležitost - senzor okolního osvětlení zaregistruje, že prostředí je příliš tmavé, a proto podsvícení zapne. Nejsou tak potřeba další přídavná zařízení, jako například USB LED lampičky, a na klávesnici se dá dobře psát i ve tmě.

Vyčištění klávesnice              

Jednou z nejdůležitějších věcí pro udržení dobrého stavu klávesnice je její pravidelné čištění. V rámci preventivních opatření je dobré z ní jednou za měsíc vysát prach a nečistoty. Druhá možnost je ofoukat nečistoty pomocí stlačeného vzduchu - nejlépe v poloze vzhůru nohama.

Kryty kláves se prakticky u každé klávesnice dají sejmout;  takto můžeme vyčistit jednotlivé klávesy, které se nechovají správně. Dobře se tyto kryty dají sejmout pomocí pinzety ve tvaru "U", jaká se používá pro vytahování integrovaných obvodů: ramena pinzety zastrčíme pod klávesu a opatrně ji zvedneme. Po vyčištění kryt klávesy vrátíme a vyzkoušíme, jak funguje. U některých klávesnic ale s krytem sejmeme fakticky celou klávesu včetně spínače;  dávejte pozor, abyste jej nepoškodili.

Klávesnice notebooku Sony VAIO SB

Velkou nepříjemností bývají také rozlité tekutiny, káva nebo čaj. Ne vždy to znamená katastrofu;  mnohé klávesnice s membránovými spínači bez problémů přežijí. Každopádně je ale potřeba po takovéto nehodě co nejdříve klávesnici vytáhnout a docela normálně jí vypláchnout čistou vodou. Většině elektrických obvodů voda nevadí (samozřejmě je musíme vysušit, aby nevznikl elektrický zkrat). Pokud je rozlitá tekutina již zaschlá, zkuste klávesnici odmočit a potom důkladně vyčistit.