Lenovo U310: levný Ultrabook s Ivy Bridge (recenze)

Lenovo Ideapad U300s byl a stále je výborný Ultrabook první generace, a také vítěz našeho velkého testu. Nyní se však již doprodává, a to dokonce za vyšší cenu, než před pár měsíci. Proto je vedle něj nový U310 za cenu o 6 000 Kč levnější zajímavou volbou.

Úhlopříčka zůstala na 13,3" a zachovalo se i standardní (nízké) rozlišení 1 366 × 768 pixelů. Displej není třeba dále pitvat. TN panel má špatné pozorovací úhly, což je ale vlastnost všech současných Ultrabooků; samozřejmě až na Asus Zenbook Prime, který toto Lenovo a všechny ostatní předčí o několik délek. Stojí sice dvakrát tolik, ale od teď už budou všechny ostatní displeje těchto parametrů prostě nedostatečné.

IdeaPad bohužel také přibral na váze. Z původních 1,32 kg se hmotnost vyšplhala až na 1,7 kg. To je trochu škoda – při zachování výborného zpracování (o pár milimetrů většího) šasi z hliníkové slitiny by mě zajímalo, kde všude Lenovo těch 400 gramů nabralo. Je pravda, že uvnitř přibyl běžný pevný disk, ale nárůst je podstatný – již se na rameni v tašce nenese tak lehce. Konstrukce je na první pohled stejná, kombinace hliníkové slitiny a plastu, ovšem když si přeměříte šasi, zjistíte nárůst několika milimetrů na všech stranách. Přesto je velmi podařená – má prý připomínat knihu. Tělo je velmi pevné, mezi Ultrabooky jedno z nejlepších.

 

Uvnitře najdete výkonný nízkonapěťový procesor Core i5-3317U a 8 GB DDR3 RAM. V prodeji bude také varianta s Core i3 a Core i7. Integrovaný grafický čip Intel HD 4000 stačí na vše kromě nových her, ovšem na hraní tento stroj stejně není určen.

Lenovo zdá se upustilo od Ultrabooku s velkým SSD diskem a oba nové modely (U310 a U410) mají klasický rotační pevný disk doplněný SSD pro cache. Místo 128, respektive 256 GB SSD tak nyní dostanete disk o kapacitě 320 GB až 1 TB (podle konfigurace), kterému sekunduje 32GB SSD sloužící jako cache. Důvodem je především nižší cena, ale co se týče ochrany dat při chybě disku, je tento hybridní systém o něco bezpečnější. Omezení SSD je hlavně ústupkem nízké ceně; výkon ale naštěstí tolik netrpí, protože do 32GB cache se vejde celý operační systém i s nejpoužívanějšími aplikacemi a oddíl hibernace.

Větší, těžší, s více konektory

Perfektní klávesnice zůstala naštěstí nezměněna. Má ideální zdvih, provedení a velmi dobře se na ní píše. Horní řada kláves slouží primárně pro funkce notebooku (změna hlasitosti, jasu, vypnutí Wi-Fi) a až s podržením Fn lze využívat F-klávesy. Neplatí to pro všechny, třeba Alt+F4 či alt+F5 funguje rovnou. Trochu mi chyběla klávesa Insert (je dostupná přes Fn + PgDn),  ale přesto má Lenovo jednu z nejlepších klávesnic mezi notebooky. Na U300 se mi subjektivně psalo ještě o malý kousek lépe.

Velký touchpad má příjemný povrch, jemnější proti zbytku těla. Podporuje multitouch, který je ale v prostředí Windows 7 spíše jen na okrasu. Ožná se to zlepší s novými Windows 8, ovšem používat více prstů na notebooku bez OS X není stále komfortní a žádný výrobce hardwaru s tím nic neudělá. Touchpad lze stisknout kromě horní části kdekoliv.

 

Samostatně umístěné zapínací tlačítko má u sebe na boku další. Když jej stisknete při vypnutém notebooku, Lenovo nastartuje místo do Windows do vlastního prostředí pro zálohování a obnovu systému. Jde o jedno z nejlepších recovery managerů, jež je přístupný i přes aplikaci ve Windows. Nutno říct, že se zálohovací aplikace Lenovu podařila (má ji i ve svých stolních počítačích) a ani pro ryzí zálohovače tak nebude nutné pořízení Acronisu.

 

Na přední straně jsou dvě indikační LED diody (zapnutí a disk) a čtečka SD karet, která v předchozím modelu chyběla. Levá strana potěší oko Ultrabookového fanouška, obsahuje totiž dvě USB 3.0, plnohodnotné HDMI a konektor LAN. Vedle je ještě výdech ventilátoru. Na pravé straně je jedno doplňující USB 2.0, jack pro sluchátka a napájení. Vzadu nic.

Výkon, prostředí Windows, závěr

Víko Ultrabooku někdy jde otevřít jedinou rukou, většinou si ale kvůli tužšímu kloubu musíte pomoci. Chybí zde alespoň malé vybrání pro palec. Jelikož je notebook symetrický, není vždy jasné, že jej máte čelem k sobě. Ono to možná zní vtipně, ale nezbyde vám, než si zapamatovat umístění loga na víku.

Původně matný šedý rámeček kolem displeje byl u modelu U310 nahrazen lesklým černým – to je rozhodně zbytečný krok zpět, ukažte mi toho manažera, který o tom rozhodl. No, snad se na pultech amerických obchodů bude více lesknout a přiláká více zákazníků, ale na použitelnosti to nepřidá a prospějí tím leda tak druhé straně.

 

Drobný a plochý zdroj, který bylo málem radost sebou nosit, u nového modelu nenajdete.Lenovo jej vyměnilo za klasický adaptér a přestože i ten patří mezi menší, není již tak kompaktní.

Prostředí Windows 7

Vedle Windows 7 Home Premium najdete na laptopu předinstalované užitečné aplikace, jako je prohlížeč Chrome či Adobe Reader, ale i otravný bloatware McAfee. Za Chrome, které dává Lenovo na všechny své počítače (většinou pod názvem Internet Browser), pravidelně tleskáme. Stejně tak kvitujeme velmi povedenou zálohovací aplikaci, McAfee je ale statisticky jedna z nejotravnějších aplikací, ke které si uživatelé akorát vypěstují tímto vnucováním averzi.

 

Výkon většinou při starém

IdeaPad nastartuje z vypnutého stavu za 30 sekund, při probuzení z hibernace je to okamžitě. Přehrávat film vydrží téměř čtyři hodiny při plném jasu a vypnuté Wi-Fi a stejný čas zvládne brouzdat přes Wi-Fi ve webovém prohlížeči při polovičním jasu. Akumulátor se zvládne plně nabít za 2:20h (na 90 % se dostane za 1:50h). Starší model U300s se nabil rychleji a pracovat jste s ním mohli až pět hodin; pouze doba přehrávání filmu se nezměnila. O něco se zvýšila také hlučnost – i v nízké zátěži má ventilátor tendenci se roztáčet.

Displej jsem již znímil a o jeho kvalitě se dále rozepisovat nebudu. Pro přehrávání filmů je důležitý také zvuk – vestavěné reproduktory 2× 1,5 W jsou ukryté v kloubu víka a hrají průměrně. To znanemá na většinu činností a přehrávání videa v tichém pokoji na gauči dostatečné.

 

Naměřený výkon v benchmarcích se o něco málo zhoršil, což přičítáme chybějícímu SSD. V reálu je zhruba na stejné úrovni a třeba procesorový výkon šel nahoru. O hodně se zlepšil výkon grafického čipu. Přece jen je nový HD 4000 podstatným vylepšením proti HD 3000.

Závěr

Ultrabooky IdeaPad druhé generace jsou velmi zajímavými kousky za příznivou cenu. Došlo k vylepšení konektorové základny i ke zvýšení průměrného výkonu. Ovšem několik prvků je spíše ke škodě.

Hybridní systém pevného disku je ještě v pořádku. Operační systém běží primárně na klasickém pevném disku, ale 32GB SSD obsahuje jak oddíl pro hibernaci, tak slouží jako cache pro nejpoužívanější soubory – což je právě operační systém. Při běžné práci tak nepřítomnost velkého SSD většinou nepoznáte.

 

Horší je nárůst hmotnosti na 130 % původní hodnoty a větší napájecí adaptér. Nevím co přesně je na Ivy Bridge o tolik těžší, než na Sandy Bridge, ale 400 gramů poznáte. Lesklý rámeček kolem displeje mě také příliš nepotěšil.

Lenovo má také několik technologií, které se nám za krátký testovací čas nepodařilo ověřit, ale které znějí zajímavě. Například Lenovo BootShield, které prý zaručí stejně rychlý start i po nainstalování až 60 aplikací.

 

Po prvním testovacím dnu jsem měl sto chutí napsat, že předchozí model byl mnohem lepší. Faktem je, že to základní, co dělá Ideapad řady U dobrým, zůstalo zachováno. Změnila se čipová sada, díky které přibyl jeden USB 3.0, nově se objevila čtečka SD karet. Novinka se totiž hodně zaměřila na cenu, kterou se podařilo stlačit o pár tisíc. Za 18 000 Kč (u verze s Core i3) tak získáte výborný Ultrabook, osobně bych si však raději připlatil a pořídil starší U300s, které má i dnes co říct a tolik se v brašně nepronese.

 

Kompletní galerie