LG Flatron IPS231P: 23" ne-TN hit pod 4500 Kč

Korejci vyhlašují válku TN. Nebo ne?

V případě Flatronu IPS231P od LG jsem si připadal trochu jako slavný lovec Pampallini (kdopak pamatuje, bez googlu?). Taky jste si o jeho recenzi neustále psali a taky jsem ho nemohl pořád chytit. Nakonec jsem snahu o zapůjčení přímo od LG započatou někdy koncem ledna vzdal a vypůjčil monitor přímo z e-shopu. Čím je IPS231P tak zvláštní, že na recenzi čeká tolik čtenářů?

Cena je tou odpovědí, ale to už naznačuje nadpis. Přesnější je cena v kombinaci s použitou technologií pro matrici a další parametry. Stěhování „lepších“ matric LCD do cenově řekl bych už velmi přijatelných pater začal před dvěma lety Samsung F2380 (cPVA), cenu tlačily dolů také modely od Dellu (2209WA, U2311H, oba e-IPS), LG (W2220P, e-IPS) a loni na podzim se stalo dalším milníkem uvedení 24" VA LED od BenQ s cenami tehdy kousek nad 5000 Kč. Nezapomeňme ale také na to, že velký vliv má paralelní svět televizorů. Tam nebojuje ani tak TN vs. IPS vs. VA, ale spíše LCD a plazma, na vývoj směrem ke zlevňování výroby plátů LCD to má ale vliv stejně blahodárný.

IPS231P a třeba také jeho sourozenec IPS236V jdou v podřezávání cenové větve monitorům s matricí TN ještě dále. Ačkoli IPS mnozí chápou jako technologii nadřazenou VA, ceny pod 4500 Kč při dalších slušných papírových parametrech znamenají například ještě o 1000 Kč nižší cenu než u Samsungu F2380M či pětistovku dolů ve srovnání s BenQ BL2400PT. Pravda, ten má palec na úhlopříčce navrch a také DisplayPort, to si ale nechme do úvah ve zhodnocení nebo do zkoumání parametrové tabulky.

LG Flatron IPS231P v celé své kráse. Zdroj: Alfa.cz

Lákadla IPS231P v kostce:

• 23" LCD monitor s rozlišením
• matrice e-IPS s LED podsvícením
• polohovatelný stojan, otočení na výšku (pivot)
• široké pozorovací úhly, zachování barev i kontrastu i při pohledu v úhlu (či na krajích obrazovky)
• více než 16 milionů barev*, gamut sRGB

*…podle databáze TFTCentral by v IPS231P měl být použit modul LG LM230WF3, který by pro dosažení 8bitové hloubky na barevný kanál měl používat technologie FRC (Frame Rate Control). Nativně se tedy dost pravděpodobně jedná o 6bitový e-IPS, ale zobrazení více než 262 000 odstínů barev je dosaženo ditheringem a jakýmsi ditheringem v časem (FRC). Krom velmi specifických a spíše hledaných případů vás tato náklady výrobce šetřící kombinace technologií oproti nativně 8bitovým panelům asi nebude rušit, výhoda to ale jistě není. Pro pořádek: takto je docíleno více jak 16 milionů barev snad na všech monitorech s matricí TN a zmíněný modul od LG používá více monitorů. A dokonce to není tento jediný, ale další najdete třeba ve velikosti 22" (tuším Dell U2211H, ale ruku do ohně takto zpaměti za to nedám, dle datasheetu k panelu zcela určitě Dell U2311H).

Pokud vám předchozí odstavce plné zkratek připadali jako v jiném jazyce, přečtěte si prosím úvodní a snad dostatečně vysvětlující kapitolu nedávného testu 17 LCD monitorů.

Parametry LG IPS231P a dalších monitorů ve srovnání

Ceny byly zjištěny v e-shopech Alfa.cz a Alza.cz (nejnižší cena monitoru skladem, včetně DPH) dne 14. června 2011.

Jak na interaktivní grafy 2.0

1. Pokud se vám nelíbí písmo se stíny, velmi snadno je vypnete v Nastavení. Máte-li ještě problémy s rychlostí zobrazování, můžete v Nastavení povypínat také animace. 
2. V základním nastavení jsou pruhy seskupeny dle úhlopříčky monitory a dále seřazeny dle naměřené hodnoty (vzestupně, či sestupně
   pak podle toho, je-li zrovna vyšší = lepší či naopak). Toto můžete snadno změnit zvolením řazení dle naměřené hodnoty v testu, seskupením třeba podle matrice apod.
   
3. Po najetí myší na některou z
   položek (třeba na HP ZR24w) se z této stane 100 %
   (základ) a ostatní položky se spočítají podle ní. Všechny absolutní
   hodnoty se změní na relativní. Zpět se změní, až kurzor myši opustí
   oblast s názvy položek (v tomto případě procesorů).
   
4. Budete-li chtít nějakou
   položku (monitor) v grafech sledovat, můžete si její pruh libovolně
   obarvit. Stačí klepnout levým tlačítkem myši na barevném pruhu a vybrat
   si z palety. Máte-li povoleny cookies, mělo by vám nastavení vydržet i
   pro další grafy v dalších kapitolách.
   
5. Cenu a další základní parametry (například rozlišení či úhlopříčku) můžete zobrazit kdykoliv v
   každém grafu: stačí u vybraného procesoru najet kurzorem myši nad pruh s
   hodnotou (měření) a chvíli počkat. Objeví se jako plovoucí nápověda (tooltip).
   
6. Zámek základu (monitor, který
   se stane těmi 100 % a od něhož se odvíjí další relativní hodnoty)
   aktivujete pomocí současného stisku klávesy CTRL a levého tlačítka myši
   nad procesorem (či jeho pruhem v grafu), který chcete uzamknout.
   
7. Před prvním použitím grafů si
   pro jistotu vyprázdněte cache prohlížeče (zřejmě bude stačit refresh) a v případě problém smažte i příslušné cookies.
   
8. Interaktivní grafy 2.0 jsou kompatibilní s prohlížeči Firefox (testovány verze 4.x), Opera (testováno s 11.x), Internet Explorer 8 a 9 (verze 7 a starší už nejsou podporovány) a Chrome (zde mají tooltipy hranaté rohy namísto kulatých).
   
9. V případě problémů se nejdříve ujistěte, že máte v prohlížeči povoleny skripty i cookies, dále splnění bodů 7 a 8, teprve potom nám chybu prosím co nejpřesněji reportujte. Jedná se o první ostré nasazení grafů, takže i přes delší testování autorem a redakcí při komplexnosti aplikace určitě ještě nějaké mouchy v nějaké kombinaci objevíte.
   

Zasloužená reklama:

Autorem enginu interaktivních grafů na ExtraHardware je Lukáš Prvý, který opravdu umí v makrech pro Office (VBA), JavaScriptu, XHTML a asi i v lecčems dalším neuvěřitelné věci v
krátkém čase. Budete-li na váš web potřebovat nějakou skutečnou vyšší
dívčí, můžete jej už teď kontaktovat na e-mailu LukasPrvy(zavináč)email.cz

LG IPS231P obrazem, polohování, vstupy, OSD, obsah CD, fortePivot

LG mi v popisování nabídky OSD, vstupů a možnosti polohování parádně ulehčila práci vytvořením opravdu velmi pěkného českého manuálu (PDF zde). Takže fotky v podstatě použiji jen jako takový důkaz, že všechno v něm opravdu koresponduje s realitou.

K polohování bych neměl žádných výhrad nebýt nešťastně provedeného otočného středu podstavce. Ten je o dost níže než (široký) zbytek základny podstavce a monitor umístěný na tvrdém podkladu (deska stolu např.) je potom dost vratký.

LG k monitoru přikládá kabely ke všem jeho vstupům, trochu se mi ale nelíbil manuál k záruce. Ta s ČR počítá jen jako se zemí mimo hlavní seznam a nedozvíte se o ní žádné detaily. Máte prý kontaktovat svého dealera LG.

Instalační CD, fortePivot

LG na CD dává ovladač (o něm v kapitole o barvách), návod ve všech možných jazycích a program fortePivot. Ten trochu nahrazuje automatickou detekci otočení monitoru, protože při jeho běhu (indikuje se v systémové liště) stačí stisknout kombinaci šipky s CTRL + SHIFT a obraz ve Windows se otočí dle vašeho přání.

Nabídka OSD

OSD nabídka překvapila celkem logickým členěním, možností vypnout LED indikující zapnutí a hlavně kontrolou nad R, G, B, C, M, Y. Nelíbilo se mi ale také hned několik věcí. Na důležité funkce jako změna jasu se nedostanete jedním stiskem, celkově není pohyb v menu úplně hladký (alespoň, že tlačítka mají kontextovou nápovědu) a postrádal jsem třeba nastavení zobrazení 1:1 či třeba času zobrazení nabídky OSD.

 

Testovací metodika

Metodika testování

Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním
případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň
částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite
eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním
nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje
kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se
teplotě barev
6500 K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m2 a u pozdějších testů 120 cd/m2.

Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů,
barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K
těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou
práci na VUT vytvořil náš dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko).
Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných
kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé
platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.

Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve
dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti
krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a
230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou
přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není
schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které
zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování
nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.

To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině
můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak
světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci
se velmi pěkně pozorují např. problémy některých S-IPS panelů s nejtmavšími
odstíny.

Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými
přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém
přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.

První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován
měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných
sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány.
Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení.
Stabilitu kontrastu měřím celkem v jedenácti krocích - pro nastavení
jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který
najdete v příslušné kapitole.

Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této
aplikaci zobrazím síť 5 × 3, v níž
probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na hodnotu kolem 130 cd/m2 pro střed, aby v průměru monitor svítil zhruba 120 cd/m2. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny
do grafického obrazce s příslušnou legendou.

Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je
věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního
průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s
odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255
(šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG –
gray-to-gray). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se
krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není
možné v takové míře použít OverDrive.

Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.

 

Za zapůjčení optické sondy X-Rite i1 Display 2 děkujeme společnosti X-Rite.

Rovnoměrnost podsvícení

Rovnoměrnost podsvícení

Začneme rovnou velice příjemným překvapením IPS231P: rovnoměrností podsvícení. Ta je nejlepší ze všech cenově dostupných monitorů, IPS231P je překonána až drahými monitory od NECu a Eiza.

Homogenita podsvícení samozřejmě ovlivňuje spoustu dalších parametrů (byť ne se zcela přímo úměrou) jako barevnou rovnoměrnost nebo rovnoměrnost teploty barev.

Monitor je sondou i1 Display 2 přezkoumán v patnácti kontrolních bodech a hodnotíme jak průměrnou odchylku od průměrné naměřené hodnoty podsvícení (cd/m2), tak odchylku maximální. To je kritérium snad ještě podstatnější, protože pokud vám na v průměru docela rovnoměrně podsvíceném monitoru jeden roh či jedna strana třeba oproti středu skoro svítí velmi málo, může to být rušivé při sledování filmů či her a práci znesnadňující při editaci fotek, videa či obecně práci s grafikou.

Pro lepší ilustraci rovnoměrnosti podsvícení jsme pomocí interpolace z hodnot v měřících bodech vytvořili také jakési mapy podsvícení. Pokaždé platí stejná legenda, kterou lze ve stručnosti vysvětlit takto: obrazovka pokrytá z drtivé většiny bílou či velmi světle žlutou barvou se dá označit za rovnoměrně podsvícenou, nádechy světle zelené už jsou odchylky, které mohou být pro profesionální grafiky neakceptovatelné, tmavě zelené či dokonce zelenomodré plochy už jsou tak velké odchylky podsvícení, že je velmi snadno zpozorujete i necvičeným okem. Stačí jakákoli jednolitá barevná plocha a tmavý roh (typicky) působí, jakoby byl vyveden jinou, o několik odstínů tmavší, barvou.

LG Flatron IPS231P, 120 cd/m2

BenQ BL2400PT, 120 cd/m2

BenQ VW2420H, 120 cd/m2

Dell UltraSharp U2311H, 120 cd/m2

Eizo Foris FS2331, 120 cd/m2

HP ZR24w, 120 cd/m2

iiyama ProLite X2472HD, 120 cd/m2

NEC MultiSync EA232WMi, 120 cd/m2

Samsung SyncMaster F2380M, 120 cd/m2

Samsung SyncMaster PX2370, 150 cd/m2

Barevné odchylky, slévání barev, kontrast, úroveň černé

Barevné odchylky

Barevné odchylky od sRGB zjišťujeme pomocí kolorimetrické sondy i1 Display 2, jejíž zřejmě dostačující přesnost jsme se pokusili ověřit srovnáním se spektrofotometrem v článku Měření barev na LCD: i1 Display 2 vs. ColorMunki. V grafu je zastoupena nejlepší hodnota (nejnižší odchylka) zaznamenaná v některém z předvolených režimů (někdy sRGB, někdy 6500K apod.).

Widegamutové monitory je zajímavější srovnat proti profilu AdobeRGB. To jsem však stihl zatím jen u tří monitorů, takže grafy průměrné a maximální odchylky jsou trochu prázdné. Pokud vás zajímá, jak jsou právě widegamutové monitory schopny emulovat prostor sRGB, musíte zavítat do jednotlivých recenzí monitorů, jež vás zajímají.

Teď se však podíváme podrobněji na Flatron IPS231P, který ambice na pokrytí widegamutových prostorů jako Adobe RGB apod. nemá. Gamut e-IPS panelu v tomto monitoru je ve variantě W-LED podsvitu dokonce o něco menší než u jemu podobného panelu se zářivkami (CCFL).

Tovární nastavení není úplně nejšťastnější, barevná odchylka modré je dobře rozpoznatelná.

Vyzkoušel jsem tedy ICC profil z přiloženého instalačního CD…

…a nestačil jsem se divit. Nejdříve jsem měřil výchozí nastavení, režim User:

Následně jsem přepnul do režimu sRGB:

Profil se mi opravdu nezdál a LUT Manager moje podezření potvrzuje:

Když jsem se pokusil o softwarovou kalibraci sám (u sRGB to nebývá problém), sonda i1 Display 2 a software Blue Eye Pro pohýbaly s křivkami nějak takto:

Zvolení profilu sRGB a nepoužití profilu naštěstí přináší uspokojivé barevné výsledky. Barevné odchylky můžeme pochválit, s gamou je to bohužel horší.

Softwarová kalibrace si s monitorem v režimu sRGB poradí docela dobře. Budete-li mít zájem profil zkusit na vašem kusu IPS231P, stáhnete jej tady (resetujte předtím monitor do továrního nastavení, zvolte sRGB a pokud nastavíte jas na 20 %, mělo by to odpovídat 120 cd/m2 pro jas bílého bodu).

Znovu jsem monitor resetoval do továrního nastavení (režim User) a po změně jasu zkusil kalibraci na sRGB (6500K, gama 2,2) i pro tento režim, v němž máte k dispozici všechna nastavení monitoru.

Vytvořený ICC profil stáhnete zde, za výsledky pro váš kus opět neručím.

Kontrast

V jediném grafu kontrastního poměru najdete maximální naměřenou hodnotu tzv. statického kontrastu. Nepočítáme tedy poměry mezi různými obrazovkami, jako to dělá marketing výrobců pro nesmysl zvaný dynamický kontrast. O tom, jak je kontrast stabilní, pak hovoří srovnání kontrastního poměru při jasu 120 cd/m2 a pak při minimálním nastavitelném jasu. Druhé srovnání samozřejmě neberte jako přímé: zatímco u některých monitorů pod 120 cd/m2 jas už nesnížíte, jinde jde až pod 10 cd/m2 (LED NEC EA232WMi) a vyšlo by jim v grafu velmi odrazující číslo.

Jestli se vám kontrastní poměr IPS231P oproti specifikaci nějak nezdá, nejste sami. Bohužel, více z monitoru bez obětí na kvalitě obrazu nevytřískáte. Zkusil jsem zvednout kontrast z výchozích 70 na 85 % (výše už jsem pozoroval slévání hned), ale výsledkem bylo rozhození barev a nedá se tedy doporučit. Navíc: černá se nezlepší, jen dosáhnete na větší jas světlých tónů (a tím trochu vyšší kontrast, stejně ani tak ne oněch 1000:1).

Barevné odchylky v továrním nastavení, pouze se zvednutým kontrastem ze 70 na 85 %.

Úroveň černé

Úroveň černé měříme jak při jasu 120 cd/m2, tak při minimálním jasu. Důležitý aspekt pro milovníky nočních filmů podobně jako kontrast favorizuje VA nad IPS.

Slévání barev

Slévání barev taktéž zkoušíme na testovacích obrazcích LCD testeru od Jirky Švece, tam také počítáme počet nerozlišených (slitých) čtverečků odstínů černé/šedé (K), červené (R), žluté (Y), zelené (G), zelenomodré (C), modré (B) a fialové (M). Ideálně by monitory měl ve svém sloupečku mít na střídačku 0 (= rozliším i nejtmavší odstíny) a 255 (= rozliším i nejsvětlejší odstíny).

 

Odezva

Odezva

Odezvu měříme pomocí osciloskopu a software od ETC a vždy při maximálním jasu. Jen tak jde alespoň většina hodnot odečíst, v některých případech ale nepomáhá ani změna měřítka. Pár dříve testovaných monitorů je v některých případech trochu poškozeno (nebo
naopak vylepšeno) odečtením hodnoty přímo z měření programu od ETC. Je
třeba ručně nastavit hodnoty podle standardu VESA (ukázka je na přechodu
bílá-černá-bílá) a počítat s naznačenými 10 %. Dále se naše výsledky mohou odlišovat také tím, že pokud monitor vykazuje použití OverDrive, bereme hodnotu odezvy až na sestupu (či naopak vzestupu na opačné hraně) křivky vychýlené OverDrive (a nikoliv už před ní).

Níže můžete vidět už rovnou sečtené hodnoty rise + fall, tabulka zájemcům ukáže distribuci času mezi náběžnou a sestupnou hranu signálu. Přechod 0–255–0 znamená černá–bílá–černá, 0–50–0 potom černá–šedá–černá, 75–180–75 šedá–šedá–šedá a 127–255–127 pak šedá–bílá–šedá. Měli bychom tak mít políčeno jak na pomalé monitory s matricí TN, tak VA či IPS.

Subjektivně bych co se odezvy týče postavil rovnítko mezi IPS231P a P27T-6 IPS od Fujitsu. Nároční a na šmouhování citliví hráči rychlých 3D her se recenzovanému monitoru budou muset vyhnout.

 

 

 

 

 

 

0-255-0:

0-150-0:

0-50-0:

127-255-127:

75-180-75:

Monitory v recenzích testujeme i pomocí PixPerAn, v testu čitelnosti pohyblivého textu se často ukáží případné artefakty způsobené ne úplně zdravou implementací OverDrive.

 

Regulace jasu, spotřeba (příkon)

U měření průběhu jasu a s ním spjatém měření průběhu spotřeby (příkonu)
jsem konečně dokončil dvě důležité přeměny oproti starším recenzím.
Jednak už jsou všechny monitory měřeny při nativním (továrním) kontrastu
a ten není uměle snižován na 50 % (což u monitorů s kontrastem
nastaveným z výroby třeba na 80 % ústilo v poněkud zajímavý průběh a
trochu nerealisticky nízkou spotřebu i min. jas) a také v grafech už
srovnávám konečně i přímo příkon při absolutních hodnotách jasu.

Regulace jasu

Jas bílého bodu je měřen vždy uprostřed monitoru a vždy až po jeho dostatečném zahřátí. Ponechán je jak nativní kontrast, tak výchozí (tovární) režim a barevný profil.

 

 

Ještě kompletní průběhy pro každý monitor tabulkou:

Spotřeba (příkon)

Pro měření příkonu monitoru využíváme zásuvkový wattmetr FK Technics a běžná krajinná tapeta znamená obrázek číslo 6 ze sady tapet Hamada Darwishe pro Windows Vista.

 

 

 

Opět máme i kompletní výsledky pro každý monitor, tedy až na měření s tapetou, které děláme až od podzimu 2010. Rozdíl se i IPS a VA ale vejde do tří wattů i při vyšším jasu.

 

Interpolace, pozorovací úhly

Interpolace

V druhé kapitole už jsem zmínil chybějící možnost zobrazení 1:1, můžete pouze nechat obraz roztahovat úplně, nebo roztahovat se zachováním poměru stran. Zrychleně: všechno mimo nativních 1920 × 1080 px je zobrazeno dost nehezky, čitelnosti pomůže zvýšení ostrosti nad výchozí hodnotu 5. Samozřejmě za cenu jiné degradace obrazu.

1920 × 1200 px

1680 × 1050 px

1680 × 1050 px, ostrost zvýšena na maximum

1280 × 720 px

1024 × 768 px

1680 × 1050 px, zachování poměru stran

Pozorovací úhly

U pozorovacích úhlů zkopíruji obecnou stať o základních rozdílech mezi TN, IPS a VA v tomto ohledu; v případě LG IPS231P se ještě mohu nejdříve vrátit do recenze NEC EA232WMi. Chování monitoru z úhlu a především změny černé jsou totiž naprosto totožné. Tehdy jsem tedy psal (a fotil):

 

Když se podíváte
na ilustrační obrázek EA231WMi od NECu (až
na 2 místo 1 je obrázek EA232 naprosto totožný), všimnete si modravého
nádechu/přechodu na monitoru. Jenže ten obrázek je pro NEC možná přesný
až moc; právě tak nějak totiž vypadá tmavá plocha na EA232WMi při
pohledu z úhlu. Podobné modrání známe třeba z Dell UltraSharp U2311H. Modrání je na EA232WMi dobře
patrné, ale zase musím říci, že je to takový pozvolnější a mírnější
přechod než sytě modrofialové (či trochu do stříbrna) rohy u U2311H.

Jak vidíte na fotografiích níže, modrání se
týká hlavně opravdu černých obrazovej, na světlejších (na příkladu je
zelená) si stěží něčeho všimnete. Už vůbec potom na nějakých
nehomogenních obrazech. Jev vám bude tedy vadit při startu počítače a
příp. Windows a pak možná u nějakých portrétových fotografií, kde černá
zaujímá většinu.

 

Pamatujte, že pozorovací úhly při velikosti dnešních úhlopříček (a faktu, že typicky nesedíte pět metrů od něj, abyste skoro kolmo sledovali i okraje) hrají roli i při běžném sezení u monitoru za stolem.

TN (Samsung SyncMaster PX2370):

 

Jelikož PX2370 patří mezi TN s nejlepšími pozorovacími úhly mezi monitory s touto matricí vůbec, ukážeme vám ještě jednoho typičtějšího zástupce.

TN (LG Flatron M2380D):

 

Na druhou stranu jsem měl na stole už TN, u kterého spodní úhel nebyl vůbec problém. To proto, že panel byl osazen „vzhůru nohama“ a schytal do pohled seshora. To je ale podle mě lepší možnost.

S-PVA (Eizo Foris FX2431):

 

H2-IPS (= e-IPS, HP ZR30w):

Srovnání obrazcem s barvami by mohlo vyznít tak, že VA i IPS jsou si v pozorovacích úhlech rovny. Není tomu tak, ale na jejich rozlišení je třeba použít jiný příklad.

IPS

Začneme s Dellem U2711, který v tomto případě zastupuje IPS. A to docela obecně, jen u některých levnějších (jako třeba u Dell U2311H) počítejte na černé s výraznějším modráním rohů.

VA

Zástupcem matrice VA bude A-MVA od AU Optronics v monitoru BenQ BL2400PT. Vlastnosti
VA bohužel obejít nejdou, a tak musíte myslet na jev zvaný off-centre
contrast (či color) shift anebo někdy také jen black crush (týká se však
všech tmavších tónů). K demonstraci jsem si tentokrát přizval notoricky
známý obrázek želvy (zkuste na svém LCD sami).
Na PVA a MVA lze pozorovat, že z čelního pohledu jsou některé tmavé
tóny slity do černé a zase už z poměrně malého ze středu detaily vidíte,
ale barvy se rychle stávají vyprané a kontrast se snižuje.

Další demonstrace off-centre contrast shift u VA

Majitelé monitorů s matricí VA, kterým se třeba příklad s želvou nezdá, si mohou zkusit následující :

• Z rozhovoru s NECem si stáhněte tu větší fotografii pana Hrušky z NEC Displays, zde je přímý odkaz
  na zmíněnou fotku (panu Hruškovi se za využití k příkladu omlouvám, ale
  zrovna jsem na to sám na BenQ A-MVA LED narazil).
• Nyní si fotografii na svém monitoru otevřete třikrát vedle sebe.
• Nesedíte-li deset metrů od monitoru, musíte jasně vidět, jak je
  fotka uprostřed jiná než na krajích – jak se na krajích ztrácí opálení. Plaťovky jdou do šeda a ale nyní jsou naopak vidět detaily v tmavých částech (s tím
  nic neudělá ani kalibrace, ani to není o kusu, dokonce je to stejné na
  VA od AUO, Samsungu i jiných).

Verdikt a doporučení

Verdikt a doporučení

Čekáte-li nějaké to jednoznačné rozseknutí, tak vás asi tentokráte nezklamu. Grafici do 5000 Kč nic lepšího nekoupí. Hráči citliví na odezvu ruce pryč. Milovníci pořádného kontrastu a hluboké černé vybírají také jinde. Do kanceláře, kde se na monitor dívá nezřídka více lidí, pro změnu zase bezva. Takový je tedy IPS231P od LG. V mnoha ohledech překvapil, někde příjemně a někde bohužel nepříjemně.

Tím velmi příjemným překvapením byla určitě rovnoměrnost podsvícení. Takovou bych čekal u dražších monitorů NEC a Eizo, ale LG obdařila dobrým rozptýlením LED i tento laciný model. Další hezké věci jsou snad dostatečně výstižně popsaný v plusech, minusy jako pomalá odezva asi už také nepotřebují dalšího rozvádění. Jak je to tedy s tou konkurencí IPS231P?

Konkurence zůstává pořád i ve vlastní stáji. W2220P stojí ještě o trochu méně, ztrácíte ale palec na úhlopříčce a nemáté plné hádé, nýbrž „jen“ 1680 × 1050 px. Odměnou vám bude monitor vhodnější pro hráče her, tedy s výrazně nižší odezvou. V rovnoměrnosti podsvícení je ale zase W2220P opravdu o dvě až tři třídy horší.

Třiadvacítek s 1920 × 1080 px je i při filtru „ne TN“ docela velká spousta. Segmentu dlouho vládly Samsung F2380M s Dellem U2311H, nyní jsou zajímavě doplněni. F2380M je cPVA s vysokým kontrastem a hlubokou černou, má ale podobně pomalou odezvu a horší pozorovací úhly (plus nevypnutelnou šílenou bílou LED indikující zaputí), Dell U2311H předčí IPS231P v odezvě, ale hodně ztrácí v rovnoměrnosti podsvícení. Dell má lepší ovládání, USB hub, celkově působí kvalitněji zpracován, ale zase stojí už o skoro 2000 Kč více.

Nakonec jsou tu A-MVA LED od BenQ. Z nich se nám nejvíce líbil BL2400PT, který je jen o 500 Kč dražší než IPS231P a za to nabídne navíc např. DisplayPort. Při zběžném pohledu vypadá fotka daleko lépe na BL2400PT, vysoce kontrastní VA s polomatným povrchovým zpracováním obrazovky je něco výrazně jiného než podprůměrně kontrastní e-IPS s typickou hrubou fólií. Jakmile ale víte o VA off-centre contrast shift (viz kapitola s pozorovacími úhly), začnete inklinovat k IPS.

IPS231P si zkrátka své místo na trhu právem najde a i když všichni budou litovat té odezvy a někoho třeba odradí použití FRC k dosažení osmibitových barev, za necelých 4500 Kč asi ještě nemůžeme chtít všestranně skoro optimální LCD.

LG Flatron IPS231P

+ pozorovací úhly (IPS)
+ rovnoměrné podsvícení
+ velmi příznivá cena
+ nízký příkon (spotřeba)
+ velmi dobré možnosti polohování, pivot
+ decentní design, matné provedení
+ možnost vypnout modrou LED indikující zapnutí
+ pěkně zpracovaný český manuál na CD
+ ovládání RGBCMY
+ žádný brum zdroje, min. jas 90 cd/m2 ujde i na noc
- pomalá odezva
- vratký stojan
- podprůměrný kontrast
- slévání tmavě šedé a tmavě modré (do černé)
- slabá interpolace, chybí 1:1 (a také 24 Hz pro 1080p)
- min. jas a hloubka černé je (u dražší) konkurence lepší
- chybí USB hub / čtečka karet / další vstupy (HDMI či DisplayPort) / výstup na sluchátka
- modravé nádechy černé
- dost podivný ICC profil (ovladač) na CD
- nejde o nativně 8bitový panel