LG Flatron M2380D: TV program a popcorn s sebou

17. 8. 2010

Zdroj: Redakce

První seznámení, parametry

Na úvod nezbývá než konstatovat, že po designové stránce se LG tento monitor velmi povedl. Pryč zmizely nesmyslné vlnky nebo výrazné podsvícení předchozích modelů. Zde se hraje na decentnost a v jistém slova smyslu i na praktičnost. Ta se ale netýká lesklého rámečku a stojanu, na nichž snadno ulpí otisky nebo prach. Říkejme tomu třeba daň za krásu.

LEDkové podsvícení se u tohoto monitoru podepsalo nejen na příjemně nízké spotřebě, ale také na velmi tenkém profilu. Ten ale není na zadní straně zcela plochý a tak budete muset k uchycení na zeď použít speciální konzoli. Otvory standardu VESA mount ale nechybějí.

V příslušenství najdete kromě dálkového ovládání (o němž bude řeč později) napájecí adaptér a jeden (slovy jeden) datový kabel. A to ještě jen k D-Sub výstupu. Digitálně tak obraz do monitoru dostanete jen za pomoci další investice. Co je ale chvályhodné, je vyhoštění napájecího adaptéru mimo tělo monitoru. Nedochází tak ke zbytečnému zahřívání a případné bzučení či brum linoucí se z napájecích obvodů lze eliminovat podstatně jednodušeji.

Pokud LG šetřilo na příslušenství, nedá se to samé říci o zadních portech. Zde jsou doslova napěchována nejrůznější rozhraní, které více sedí k televizi, než k monitoru. Nejdete tak zde i letitý SCART, dva HDMI porty (škoda, že výrobce nedodává s monitorem alespoň redukci DVI-D-Sub), výstup na sluchátka, nebo kompozitní i komponentní vstup. Na své si přijdou i milovníci optiky. Záhadou mi ale zůstává, proč výrobce osadil pouze jeden USB port (určený jen pro přehrávání obsahu), navíc do tak nešikovné pozice? Člověku tak nezbude, než lézt s flash diskem krkolomně za monitor, nebo přidat neforemnou USB prodlužku.

Ve srovnání dnes najdete velmi podobně cílený panel HP 2310i, který ale neosahuje televizní tuner. To nám ale při zkoumání kvalit obrazu zas tak moc vadit nemusí, zvláště pak v následujících grafech.

Možnosti polohování, ovládací prvky

Polohování je tradičně velmi omezené, přičemž se soustředí pouze na mírné naklápění panelu. Větší flexibilita by v tomto směru rozhodně nebyla na škodu.

Po stránce ovládání LG vsadilo na doteková tlačítka, která ale asi vzhledem k celkem povedenému dálkovému ovládání příliš ke slovu nepřijdou. Přímo jimi lze přepínat vstupy, programy nebo nastavit hlasitost.

OSD nabídka, možnosti nastavení

Proces nastavení v OSD nabídce se více blíží televizi, než klasickému monitoru. Tomu odpovídají i velké ikony a písmo, aby bylo vše možné nastavit pomocí DO i z větší vzdálenosti.

Jako první navštívíme nabídku, v níž se provádí ladění televize. Zde můžete vše bez mrknutí oka nechat na automatice, puntičkáři pak mohou zkusit ještě jemné doladění. Ladí se zde jak analogový, tak i digitální tuner. Citlivost je přitom poměrně vysoká. Ani s malou pokojovou anténkou jsem neměl uvnitř budovy s laděním problém.

V záložce obraz najdete kromě nastavení režimů obrazu (Živé, Standard, Kino, Sport, Hra a dva uživatelské) také nastavení poměru stran nebo zapnutí šetřící funkce. Mimo zde najdete i skupinu pro základní nastavení obrazu – Podsvícení, kontrast, jas, ostrost nebo teplotu barev. Zpočátku jsem trochu dumal, proč je u tohoto monitoru zvlášť nastavení jasu a podsvícení, když u běžných monitorů změna jasu nastavuje úroveň podsvícení. Ne tak zde. U tohoto monitoru totiž položka jas nereguluje jas, ale úroveň vstupního signálu. I když se toto nastavení na změně jasu svým způsobem podílí, na spotřebu vliv nemá. To má pro změnu položka Podsvícení, která právě reguluje svit LED diod a tím i úroveň jasu a spotřebu. Jak logické, že.

Nastavení zvuku je poměrně košaté, na druhou stranu je třeba říci, že z integrovaných reproduktorků kloudný zvuk vyloudíte jen těžko. Na druhou stranu jsou reproduktorky celkem hlasité a pro nenáročný poslech televize určitě dostatečné. Stejně jako u obrazu můžete i zde volit z několika profilů, které můžete dle libosti měnit.

Za zmínku rozhodně stojí také příkladná podpora češtiny, s níž se můžete setkat v nastavení, teletextu nebo třeba i u titulků ve filmech. Nechybí ani podpora skrytých titulků pro sluchově postižené. Ve stejné záložce pak můžete ještě vypnout indikaci napájení u hlavního tlačítka. Poslední záložka je spojena se zadním USB vstupem a spouští správce obrázků, videí nebo hudby.

Monitor jako televize

Monitor LG M2380D ale nemusí fungovat jen jako tradiční LCD panel, ale i jako televize. A nutno hned říct, že k tomuto účelu je vybaven skutečně královsky. Kromě nepřeberného množství vstupů k němu totiž obdržíte i celkem povedené dálkové ovládání, za které by se nemusela stydět lecjaká televize.

V televizní části najdete integrovaný kombinovaný analogový/digitální DVB-T tuner s podporou MPEG2 i MPEG4. S češtinou nejsou problémy ani v informacích o pořadu, EPG, ani v žádné jiné části. EPG může navíc běžet ve dvou režimech. Funkce plánovač nahrávání ve mě na chvíli vyvolala pocit, že by snad monitor mohl mít integrovaný i pevný disk pro záznam pořadů. Není tomu ale tak. Tato funkce je kompatibilní pouze s rekordéry připojenými přes SCART rozhraní, které navíc musí zvládnout přijímat instrukce skrze osmý pin v rozhraní. Monitor tak funguje čistě na naprogramování rekordéru.

Pomocí několika tlačítek na DO můžete během sledování velmi rychle provádět základní úkony. K těm nejběžnějším se pak dostanete přes klávesu Q. MENU. Co se týče kvality příjmu, tak ta byla velmi dobrá. I na malou pokojovou anténku (kterou ale výrobce k televizi z nepochopitelných důvodů nedodává) byla kvalita příjmu uprostřed místnosti vynikající.

Velmi mne potěšil také integrovaný přehrávač multimediálního obsahu. Rozhraní je jednoduché a pochopí jej bez návodu i laik. Potěšující je pak zejména široká podpora nejrůznějších formátů (včetně DivX nebo MKV) včetně českých titulků.

Kompletní galerie

Metodika testování

Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se teplotě barev 6500K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m².

Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů, barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou práci na VUT vytvořil můj dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko). Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.

Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a 230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.

To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci se velmi pěkně pozorují např. problémy S-IPS panelů s nejtmavšími odstíny.

Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.

První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány. Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení. Stabilitu kontrastu měřím celkem v jedenácti krocích - pro nastavení jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který najdete v příslušné kapitole.

Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této aplikaci zobrazím libovolně hustou (v mém případě 10 × 6) síť, v níž probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na 100%, aby bylo zamezeno kmitání obrazu na osciloskopu vlivem blikání podsvětlovacích trubic. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny do grafického obrazce s příslušnou legendou.

Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255 (šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG (gray-to-gray)). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není možné v takové míře použít OverDrive.

Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.

Za zapůjčení optické sondy X-Rite eye-one display 2 děkujeme společnosti X-Rite.

Pozorovací úhly

Příjemné překvapení na mne čekalo v podobě pozorovacích úhlů. Bystrému čtenáři jistě při prvním pohledu na obrázek jistě rychle docvakne, že se jedná o TN panel, nicméně boční úhly jsou skutečně nadstandardní. K výraznější degradaci obrazu dochází až při odklonu cca 45° z osy monitoru, velmi podobně je na tom i úhel horní. Tradiční tragédie se ale koná u spodního úhlu, který budete při pozorování z postele nebo jiného sníženého místa potřebovat nejvíc. Bohužel výrobce dodává panel s mizerným polohováním, které se vůbec nesnaží tento nedostatek alespoň trochu kompenzovat.

Rovnoměrnost podsvícení

Těžko říct jestli je to LED podsvícením nebo kvalitním difusérem, každopádně rovnoměrnost podsvícení byla na vynikající úrovni, kterou by LG mohl závidět lecjaký profesionální monitor. Maximální odchylka dosáhla pouze 15 %, průměrná pak jen 8 % (po kalibraci na 150 cd/m² dokonce už jen 6 %), což je vynikající výsledek. To koneckonců můžete posoudit i sami z porovnávacích grafů.

Rovnoměrnost podsvícení při maximálním jasu

Rovnoměrnost podsvícení při jasu 150 cd/m²

Jas

Před měřením průběhu jasu byl jas (úroveň vstupního signálu) nastaven stejně jako kontrast na 50 %. V takovém případě je ale nástup jasu velmi pozvolný a zastaví se již na hodnotě 102 cd/m², což není zrovna ideální. Jako optimální nastavení jasu tak vidím úroveň kolem 70 %, kdy ještě obraz netrpí degradací a přepaly, jako je tomu u 100% jasu (vstupního signálu). Maximálních 250 cd/m² se mi pak podařilo naměřit zcela přesně.

Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.

Spotřeba

I když to bude znít trochu přehnaně, spotřebu jsem čekal trošku nižší. Ano výsledných 35 W není mnoho, nicméně se dala čekat u LED podsvícení hodnota nepřesahující 30 W. Na druhou stranu je třeba říct, že v monitoru je i televizní tuner, který si o přísun energie jistě říká také, takže ve výsledku by se člověk bez tuneru asi k těm 30 W dostal. Vliv na spotřebu přitom nemá nastavení jasu, ale nastavení podsvícení.

Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.

Barevné podání a kalibrace obrazu

Pokud se zadíváte na kvalitu obrazu, tak rychle zjistíte, že tovární nastavení moc důvodů k optimismu neposkytuje. Jak se ale rychle ukázalo, "vyladěnost" dodávaného profilu tyto limity směle překračuje a posunuje laťku zkreslení delty E ještě o kus výš. Vše musela napravit až kalibrace optickou sondou, která dokázala i takto rozháraný monitor zkrotit.

Tovární nastavení

Po instalaci ovladače a profilu

Po kalibraci optickou sondou

Nyní si ještě můžete prohlédnout, co s obrazem provádějí přednastavené profily, které monitor nabízí. Na tyto profily bylo
přepnuto ještě před kalibrací displeje po instalaci dodávaného profilu. Pro porovnání ještě uvádím, jak vypadají profily při přepínání po kalibraci displeje. Jako základní nastavení posloužil barevný profil, který se co nejvíce blížil teplotě barev 6500 K. Jas byl snížen na 150 cd/m², kontrast pak byl nastaven na 50 %.

Přednastavený profil v monitoru – Hra

Přednastavený profil v monitoru – Hra - kalibrace

Přednastavený profil v monitoru – Kino

Přednastavený profil v monitoru – Kino - kalibrace

Přednastavený profil v monitoru – Sport

Přednastavený profil v monitoru – Sport – Kalibrace

Přednastavený
profil v monitoru – Živé

Přednastavený
profil v monitoru – Živé – Kalibrace

Při sledování testovacího obrazce bylo možné pozorovat slévání krajních odstínů, zejména u černé, červené a modré barvy. Na úpravu fotek bych tak tento monitor příliš nedoporučoval, protože byste byli ochuzeni o řadu jemných (hlavně tmavých) detailů.

Rychlost odezvy

Po stránce odezvy předvedl monitor jen průměrné představení. V určitých okamžicích bylo v rychlých scénách možné pozorovat mírné rozmazávání.

Při měření osciloskopem bylo patrné schodování, k přepalům ale naštěstí nedocházelo.

Průběh odezvy 0-255-0, 1 dílek = 40 ms

Průběh odezvy 127-255-127, 1 dílek = 40 ms

Průběh odezvy 50-200-50, 1 dílek = 40 ms

Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.

Stabilita kontrastu

Díky LED podsvícení byla stabilita kontrastu ukázková. Za všech okolností byl pak naměřený kontrast na hodnotě 941:1, což téměř odpovídá výrobcem neudávaných 1000:1 (výrobce udává pouze dynamický kontrast 5 000 000:1).

Závěrečné hodnocení

LG Flatron M2380D byl ve výsledku milým překvapením. Monitor v žádné své funkci vyloženě nezklamal, což se u monitoru této kategorie dá hodnotit velmi pozitivně. Snad jen možnosti polohování mohly být o poznání lepší, protože minimální pozorovací úhel je pro sledování televize trochu limitující. Když ale pomineme tento nedostatek, tak se LG povedlo vytvořit povedenou kombinaci monitoru a televize, která velmi dobře dělá, pro co byla stvořena.

Svým ovládáním monitor více připomíná televizi (včetně nastavení), což ale v tomto případě rozhodně není na škodu. Veškeré nastavení tak můžete provádět i z větší vzdálenosti pomocí dálkového ovládání, na které si velmi rychle zvyknete. Trochu matoucí je jen nastavování jasu, kdy položkou Jas v OSD pouze regulujete úroveň vstupního signálu a položkou Podsvícení pak právě jas.

Úplná spokojenost bohužel nepanovala po stránce barevného podání, které bylo v továrním nastavení a zejména po instalaci ovladačů velmi zkreslené. Pomohla až kalibrace optickou sondou. Výsledný barevný profil si můžete stáhnout zde.

Pokud se zaměříme na cenu, tak je třeba uznat, že levnější Full HD monitor s televizním tunerem a úhlopříčkou 23" budete hledat těžko. Jedinou levnější alternativou je dříve testovaný Philips 231T (s cenou pod 6000 Kč), který ale není rozhodně lepší volbou. Nebýt výraznějšího zkreslení barev při továrním nastavení a mizerných možnostech polohování, odnesl by si tento panel od nás nejspíš i redakční ocenění.

Plusy a mínusy

+ kvalitní TV tuner + DO
+ na TN dobré pozorovací úhly
+ možnosti nastavení
+ množství vstupů a CI
slot
+ podpora přehrávání obsahu z USB
+ podpora českých titulků a češtiny obecně
+ rovnoměrnost podsvícení
+ externí napájecí adaptér
+ stabilita kontrastu