V předchozích dvou dílech seriálu o kryptoměnách jsme se bavili v podstatě jen o Bitcoinu. Bitcoin dnes zná každý pořádný geek. Řada lidí ví, že existují i jiné digitální měny, jako je třeba Litecoin nebo Namecoin. Není ale běžnou známostí, že měn pracujících na stejném principu jako Bitcoin jsou doslova stovky. Většinou z nich se nemá vůbec smysl zabývat, najde se ale několik výjimek. K čemu jsou alternativní měny dobré, co se v nich skrývá za příležitosti a jaký mají pravděpodobný osud?
Seriál o kryptoměně:
- Pár slov o mně a o mých zkušenostech: O Bitcoin se zajímám od dubna 2013, v květnu jsem malé množství Bitcoinů a Namecoinů vytěžil, v červnu jsem si koupil jeden celý Bitcoin za tehdy směšných 1800 Kč a spekuloval na jeho kurz k euru. Bohužel nevlastním křišťálovou kouli a takřka za stejnou cenu jsem se virtuální mince v létě zbavil. V listopadu jsem se dozvěděl o Litecoinu a v prosinci jsem si doma za přibližně 50 tis. Kč postavil těžební počítač. Od prosince těžím nepřeberné množství různých virtuálních měn přes různý software a různé algoritmy, a následně je směňuji na různých trzích za Litecoin či Bitcoin, tyto měny poté za americký dolar, euro, a ve výsledku konečně za české koruny. V době psaní článku vlastním souhrnně v kryptoměnách přibližně 0,5 BTC, nejsem tedy žádný velký hráč.
Všechno jsou to kopie. Nebo ne?
Koncept, jakým je Bitcoin, je natolik zajímavý, že se ho leckdo snaží kopírovat. Což vlastně není nic těžkého, když vezmete v úvahu, že celý Bitcoin má otevřený zdrojový kód. Stačí jen změnit jméno, logo, pár čísel a můžete si vytvořit vlastní měnu a její síť. Sám jsem se o něco takového nikdy nepokoušel, ale při existenci různých Pizzacoinů, Hamburgercoinů, Alcocoinů a mnoha dalších je nasnadě, že jde vlastně o velmi jednoduchý proces.
Jednou otázkou je, proč byste to dělali. Odpověď je prostá – finanční zisk. A to v řadě případů velmi vysoký a extrémně snadný. Čistší základní myšlenkou je ale vychytat některé neduhy Bitcoinu a nabídnout schopnější či zajímavější jinou alternativu.
Základní princip je vždy stejný. Síť se skládá z peněženek a případně k nim připojenému těžebnímu softwaru. Transakce se šifrují do bloků, bloky se řadí za sebe a vzniká řetězec – blockchain. Každý plnohodnotný klient má celý blockchain stažený a zná veškerou historii transakcí. Blok se vždy musí zašifrovat klíčem s požadovanou složitostí. Klíč generují těžaři, složitost stanovuje síť automaticky podle svého výkonu. Kdokoli vyřeší blok, dostane za něj odměnu – nové mince.
Lišit se může čas, který vyřešení bloku má průměrně zabrat, odměna za blok nebo celkové množství mincí. Bitcoin je omezený na 21 milionech mincí, dogecoinů bude existovat 100 miliard, Peercoin nebo Quark nijak omezeny nejsou. Velmi důležitý je také algoritmus, jakým se bloky šifrují – i ten se může více či méně lišit. A pak je zde samozřejmě řada techničtějších detailů a principů, jakými síť funguje, jak určuje obtížnost těžby apod. . Změnit jde prakticky jakýkoli kvantitativní parametr, jen základní teorie je stejná – decentralizovaná digitální měna založená na silném šifrování.
Využití a příležitosti
Je nasnadě, že z obrovského množství různých kryptoměn může být jen velmi omezené množství reálně využito. Většina nově vznikajících měn se ani nedostane na žádnou důležitou směnárnu, kde byste je mohli vyměnit za jinou měnu. Další skupina ano, ale čeká je také pád a po čase zmizí. Jen některým „altcoinům“ je dán dlouhý a perspektivní život. Zpravidla platí, že musí jít o nějaký nový nápad – „další Litecoin přes kopírák“ mívá krátký život.
Co se praktického využití týče, Bitcoin vede na plné čáře a konkurenty, kteří by byli alespoň trochu vidět, napočítáte na prstech. V obchodech zaplatíte Bitcoinem, velmi zřídkakdy potom Litecoinem a reálné využití dalších měn je takřka nulové. Bitcoinu ale pomalu vzniká nějaká konkurence a i když se nedá očekávat, že by byl kryptografický gigant brzy vytlačen, bude vedle něj v budoucnu zřejmě široce fungovat i několik alternativ.
Divoké spekulace a změny kurzu o tisíce procent
Co se výdělku týče, těžba různých nových mincí nebo spekulace na jejich kurz představuje kol a kolem mnohem zajímavější příležitost než Bitcoin samotný. Důvod je prostý – kdo těžil Bitcoin v jeho začátku, je možná dneska milionář. Kdo nakoupil bitcoiny před dvěma lety a nechal si je dodnes, je na tom podobně. Samozřejmě je takových lidí jako šafránu, protože téměř nikdo netušil, jaký rozmach bude měna mít. Jenže trh je nevyčerpatelný a nové měny mají potenciál se chovat úplně stejně.
Dogecoin a jeho kurz v průběhu posledního měsíce
Bitcoin má ze všech kryptoměn zřejmě nejstabilnější kurz. Ne, to není ironie, i když cenová křivka BTC/USD připomíná horskou dráhu, takřka všechny alternativy jsou ještě divočejší, a to zejména ve svých začátcích. Spekulanti tu tak mají dveře otevřené – vysoký zisk i vysoká rizika.
Další možností je právě těžba. Zatímco těžby Bitcoinu se nemáte takřka šanci dotknout, takový Litecoin se dnes stále vyplatí těžit na grafických kartách, vytěžíte znatelně více, než grafika propálí v cenách elektřiny. Navíc platí, že nová měna je zpravidla uvedena mezi uživatele s téměř nulovou hodnotou obtížnosti, k tomu jsou na začátku obvykle největší odměny za bloky. To znamená, že snadno a rychle můžete natěžit velké množství měny, která sice zatím nemá žádnou cenu, ale během pár týdnů či měsíců se s ní bude obchodovat za těžké peníze.
Jak jsem nevydělal spoustu peněz
Těžbu a spekulaci můžete spojit dohromady. Někdy se vám to může vyplatit a někdy ne. Jeden špatný příklad – na svém počítači jsem před týdnem natěžil několik set vertcoinů. Ihned jsem je prodával v kurzu 1 VTC za přibližně 3–5 Kč. V úterý ráno jsem se probudil a zjistil jsem, že 1 VTC se dnes prodává za téměř 160 Kč. Cena během několika hodin vyletěla raketově nahoru. Kdo si mince nechal nebo je koupil, dokud byly levné, měl extrémně snadný výdělek.
Třetí možností je, že jako autor nové měny si můžete například nějaké množství předtěžit, ještě než kód uvolníte pro veřejnost. Není to schvalovaná praktika – takzvaný premine měně i uživatelům/těžařům škodí. Nicméně je řada týmů, které svou měnu zkrátka vydají s prohlášením, že třeba dvě procenta celkového množství byla předtěžena, a měna se přesto ujme. A představte si, že byste dnes vlastnili dvě procenta veškerých bitcoinů, co budou kdy existovat.
Kde obchodovat a jak a na čem se co těží
Kde je prodat nebo koupit
Kde můžete s různými kryptoměnami obchodovat? Za „světskou“ měnu jako je americký dolar jsou zatím směnitelné jen některé, jmenovitě Bitcoin, Litecoin, Namecoin, Primecoin nebo Dogecoin. Ostatní měny se poté směňují zpravidla za Bitcoin či Litecoin.
Asi nejdůležitější směnárnou je Cryptsy. Na Cryptsy můžete obchodovat s několika desítkami kryptoměn za Bitcoin, Litecoin nebo Primecoin. Cryptsy také chystá zavést trhy s USD.
Směnáren je široká spousta, Vircurex, CoinedUp, CoinEx, Coinmarket.io, Freshmarket a řada dalších. Na ty zavítáte nejspíše hlavně pokud budete chtít obchodovat s exotičtějšími měnami – na Cryptsy se zpravidla drží spíše ty zavedenější.
Zajímavý přehled o kryptoměnách si můžete udělat na webu CoinMarketCap – tam máte přehledně seřazené měny podle kapitalizace jejich objemu. V podstatě celkový objem sítě. Bitcoinová síť má hodnotu kolem 10 mld. USD, druhý Litecoin potom kolem 500 mil. USD. V celém článku jsem vynechal měny jako je Nxt nebo Ripple – netěží se a fungují o dost jinak než Bitcoin a ostatní, přestože teoreticky jde o kryptoměnu.
Algoritmy a na čem se co těží
Je obvykle důležité vědět, jaký algoritmus měna k šifrování používá. Nejde ani tak o to, že by byla více či méně bezpečná, jako spíše o to, čím ji můžete těžit.
Bitcoin využívá algoritmu SHA-256 a byl těžitelný jen procesorem. Po čase někdo naprogramoval miner s akcelerací pomocí grafické karty a dále se těžba přenesla na efektivnější FPGA a ještě efektivnější ASIC minery. Zatímco před pár lety Bitcoin mohl těžit každý na svém počítači, postupně vznikaly GPU farmy – spousta počítačů s ještě větší spoustou highendových grafik. Dalším krokem byl přesun výkonu do obřích ASIC datacenter. Tím se ale měna stává méně decentralizovanou, než byla původně navržena. Když je výkon sítě soustředěn v několika bodech na světě, je síť potenciálně lépe napadnutelná, než kdyby těžil Bitcoin každý na každém PC. A to byla hlavní myšlenka nových algoritmů, které byly proti grafikám a ASIC čipům rezistentní.
SHA-256
Základní algoritmus, kterým se šifruje Bitcoin, Namecoin, Peercoin, Tigercoin, Betacoin a některé další měny. Na těžbu procesorem nebo grafickou kartou zapomeňte – ani ten nejsilnější Radeon nebude dostatečně efektivní, aby vytěžil tolik peněz, kolik bude stát jeho provoz. Těžba probíhá takřka výhradně na ASIC minerech. Zapojit se můžete velkou a nejistou investicí do ASIC mineru, nebo si pronajmout určitou porci výkonu v nějakém komerčním datacentru s tisíci ASIC čipů.
Scrypt
Jednoznačně nejpopulárnější algoritmus. Používá jej Litecoin, Dogecoin, Fastcoin, Novacoin, Feathercoin, Megacoin, Netcoin, Worldcoin a desítky, ne-li stovky dalších alternativ. Scrypt má vysokou náročnost na propustnost pamětí a byl navržen pro šifrování procesorem. Po určité době byla zprovozněna akcelerace pomocí grafické karty a většina mincí šifrovaných Scryptem je dnes generována na GPU farmách s desítkami Radeonů. Do těžby se můžete zapojit i vy, ideálně s nějakým Radeonem, GeForce zdaleka nejsou tolik výkonné v tomto využití OpenCL. Radeon HD 7950 ve vhodném nastavení může denně vydělat kolem 150–200 Kč. Těžba procesorem už je téměř vždy energeticky nevýhodná.
Grafikami se Scrypt bude těžit ještě dlouho, nicméně už byly navrženy ASIC minery podporující Scrypt. Na rozdíl od ASICů pro SHA-256 se tu nekoná velký výkonový skok, i po zavedení nové generace přístrojů během letošního roku zůstane většina výkonu grafickým kartám. ASIC miner s podporou Scryptu zastane ale výkon odpovídající několika grafikám při takřka směšné spotřebě.
Scrypt-jane, modifikovaný Scrypt, Scrypt s adaptivním N-faktorem
Různé úpravy Scryptu jsou i nadále rezistentní proti chystaným ASIC minerům. Mění se výkon zařízení, někdy je vyšší, někdy nižší, někdy se opět vyplatí počítat modifikovaný Scrypt procesorem. Většinou ale těžba probíhá na grafických kartách. Ze zástupců můžeme jmenovat třeba Yacoin, QQcoin nebo Vertcoin a další.
Quark, Keccak (SHA-3) a další algoritmy
Aby výkon zůstal v rukou běžných uživatelů a jejich procesorů, byly vymyšleny jiné algoritmy. Pionýrem tu byl například Quark se stejnojmennou metodou, kterou pak okopírovala řada jiných měn, jako je Dimecoin, Particle, Frozen atp. . I zde ale začíná vystrkovat růžky GPU akcelerace – když se chce, všechno jde.
Protože se těžba na procesorech skutečně vyplácí, došla řadě lidí zajímavá myšlenka – co si takhle pronajmout virtuální server v cloudu a těžit na něm? Třeba u Digital Ocean můžete mít jednojádrový virtuální stroj za 5 USD měsíčně, a přitom může vydělávat o něco více. A protože je tohle ryze softwarový problém bez finanční investice, spousta lidí má v cloudu pronajaté stovky CPU jader, co pro ně se ziskem těží tyto alternativní algoritmy.
Několik konkrétních měn
Povídání a vysvětlování bylo pro dnešek dost, proto článek zakončím výčtem konkrétních měn. Samozřejmě nemohu zalistovat všechny, ale vybral jsem vzorek těch několika málo, které jsou něčím zajímavé, nebo spíše těch, které mají nejvyšší souhrnnou síťovou hodnotu.
Doba potvrzování transakcí se určuje v počtu bloků, tedy čím kratší blok, tím rychlejší transakce.
Bitcoin
- SHA-256
- 50 (dnes už 25) mincí v bloku
- 10min blok
- celkem max. 21 mil. BTC
- kolem 16 000 Kč za BTC
Litecoin
Litecoin je dvojka na trhu s kryptoměnami. Už s ním můžete také na pár místech i v ČR platit. Má za Bitcoinem v podstatě zhruba dvouleté zpoždění.
- Scrypt
- 50 mincí v bloku (zatím)
- 2,5min blok
- celkem max. 84 mil. LTC
- kolem 400 Kč za LTC
Peercoin
Peercoin byl technologicky pokročilejším nástupcem Bitcoinu, přinesl metodu Proof-of-stake.
- SHA-256
- variabilní odměna za blok, závisí na obtížnosti
- 10min blok
- neomezené množství, dnes zatím přes 21 mil. PPC
- kolem 100 Kč za PPC
Dogecoin
Dogecoin vznikl velmi nedávno jako recese na motivy memu. Měna byla zdařile uvedená a získala si rychle popularitu. Spekuluje se, zda se Dogecoin nestane na internetu důležitější měnou než Litecoin. Nadšenci Dogecoinem zasponzorovali bobový jamajský tým a umožnili jim tak účast na letošních ZOH v Soči.
- Scrypt
- náhodně variabilní bloky, dnes průměrně 500 000 mincí v bloku
- 1min blok
- celkem max. 100 mld. DOGE
- kolem 0,025 Kč za DOGE
Quark
Quark má nový algoritmus, který se těží téměř výhradně procesorem, byl velmi rychle téměř všechen vytěžen a těžba nyní uvolňuje pouze malé množství QRK jako inflaci. Quark se sice těžit nevyplatí, Dimecoin, Frozen, Particle a další altcoiny ale využívají stejný algoritmus.
- Quark
- původně 2048 mincí v bloku, rychlé snižování
- 30s blok
- celkem 247 mil. QRK, dále přibližně 1 mil. ročně
- kolem 1,60 Kč za QRK
Namecoin
Jedna z prvních kryptoměn. Využívá stejný blockchain jako Bitcoin, je tak možné těžit oba dva současně (stejně tak Ixcoin a Devcoin). Měna též funguje podobně jako decentralizovaná alternativa k DNS serverům.
- SHA-256
- 50 mincí v bloku (zatím)
- 10min blok
- celkem max. 21 mil. NMC
- kolem 100 Kč za NMC
Primecoin
Těžbou Primecoinu také počítáte různé prvočíselné řetězce pro vědecké účely.
- jiný algoritmus (CPU)
- variabilní odměna za blok, závisí na obtížnosti
- 1min blok
- momentálně přes 4 mil. XPM v oběhu
- kolem 50 Kč za XPM
42 (42coin)
Mladá a nedůležitá měna je sice opět dílem recese, dobře ale slouží k ukázce, že s čísly se dá hýbat opravdu všestranně.
- Scrypt
- 0,000042 mincí v bloku
- 42s blok
- celkem max. 42 mincí 42
- kolem 2 400 000 Kč za jednu minci 42 (dříve i až desetinásobek)
V příštím díle seriálu bude následovat slíbený podrobný návod k těžbě.
...a pokud se vám článek líbil, můžete mi třeba poslat nějaký ten zlomek Bitcoinu či Dogecoin :-)
- BTC: 1CkVXswCRnEtbwxzzFTQMr94Lobv9TDdV5
- DOGE: DHuyX26ABNPGyFDVykqXu1AkAgU1X9sXqt