Málo místa na porno? Je tu WD se 2 TB (test 20EADS)

Dva bilióny jiker zeleného kaviáru

Zatímco běžný uživatel si prostě koupí některý z disků řady WD Caviar Green dle požadavků na kapacitu a dle svých finančních možností (a bude zřejmě spokojen s povětšinou tichým chodem a nejen udávanou nízkou spotřebou), pro ty, kteří se o počítače zajímají hlouběji, připravil kalifornský výrobce pevných disků několik rébusů.

Stejně jako u jiných disků a jiných výrobců jsou Caviary Green (dříve Green Power, zkráceně Caviar GP) k dispozici v mnoha kapacitních variantách a zatímcou nižších kapacit se můžete rozhodnout mezi 8 MB (označení AAVS) a 16 MB (AACS) cache, u těch vyšší vybíráte mezi 16 (EACS) a 32 MB (EADS). To ale nejsou jediné rozdíly.

První Caviary Green, tehdy vlastně ještě Green Power sázely bez rozdílu na svou celkovou kapacitu na plotny o kapacitě 250 GB. I takový terabajtový WD10EACS potom používal čtyři plotny a osm hlaviček. Později přišly Caviary GP s 333 GB na plotnu (a pro 1 TB tak stačily tři). Na takový disk celkem s jistotou narazíte, když koupíte třeba WD10EADS.

Můžete ale taky už možná narazit na disk se dvěma plotnami, neboť označení zůstane, ale plotny s větší kapacitou budou uvnitř disků střídat ty menší. Asi to bude trochu loterie, ale zase o tolik nejde. Rozdíly mezi tříplotnovým a dvouplotnovým terabajtovým Caviarem Green zřejmě nebude velké a beztak tyto disky slouží nejčastěji jako datové úložiště a nikoli jako rychlík pro operační systém.

Caviary Green mají svou enterprise alternativu: RE-GP (kde RE vznikla asi ze slov RAID Edition). Ty se liší připraveností na běh 24/7, podporou RAID (TLER, time-limited error recovery), RAFF a rovněž nemožností měnit AAM. Poznáte je také podle označení, takže zatímco 1TB Caviar Green (desktop) se jmenuje WD10EACS či WD10EADS, RE-GP (enterprise) má v označení třeba WD10FYPS. 2TB Caviar Green už má rovněž svou „profi" alternativu v podobě WD Caviar RE4-GP. Ta má ale dokonce 64 MB cache, dle specifikace si při čtení/zápisu řekne o 0,8 W více než desktopová varianta.

Western Digital Caviar Green, 2 TB

přesný název: WD20EADS
testovaný firmware: 00R6B0-01.00A01
webová stránka produktu: WD

Disk vás určitě hned překvapí svou hmotností. Je to sice o nějakých deset dekagramů více než u většiny bežných 3,5" pevných disků, na druhou třičtvrtěkilový HDD jsem už dlouho v ruce nedržel. Ve všem ostatním se překvapivě neliší od jiných WD Caviar Green, poznáte je dle zelené barvy na samolepce. Černou barvu pro šasi svých desktopových disků už WD nepoužívá od řady WDx000KS, obrázky v mnoha obchodech jsou tedy skutečně ilustrační.

Ilustrační ale (tentokrát) asi nejsou fotografie disku bez krytu přímo od WD. Zřetelně totiž vidíte čtyři plotny a je obsluhující hlavičky. Parkovací rampy pro hlavičky a jejich raménka dělá WD už několik let z oranžového plastu: je to pak hezké pro ilustrační obrázek technologie StableTrac (parkování hlavičky do bezpečí mimo povrch plotny).

Další technologií, při jejímž vyslovení se odborná IT veřejnost zřejmě trochu rozčílí, je Intellipower. Toto slovo používá WD u řady Caviar Green (a předtím Caviar GP) namísto údaji o otáčkách za minutu. To samozřejmě nejdříve vedlo ke spekulacím, že Green Power bude umět měnit otáčky za běhu dle potřeby. Něco podobného umí ale jen pevné disky Hitachi, pokud je mi známo. Později marketing WD upřesnil, že se jedná o nastavení otáček tak, aby Caviar Green vyhověl stanoveným požadavkům na rychlost, hlučnost a spotřebu.

Dost možná jsou otáčky stanoveny prostě a jednoduše na 5400 rpm, někteří se domnívají, že jsou různé u různých modelů Caviar Green. Tato teorie hovoří o tom, že u disků s menší kapacitou jsou otáčky nastaveny výše (ale napevno), u WD20EADS by pak byly níže, nejspíše právě na 5400 rpm. K tomu vedou lehce různorodá měření přenosové rychlosti napříč modelovou řadou, byť jsou srovnány disky se stejnou kapacitou plotny a velikostí cache. Kde je pravda, to na sebe asi WD práskne až bude vyrábět hlavně SSD.

Caviary Green mají ale (nejen) díky nižším otáčkám také povětšinou nižší hlučnost, méně se zahřívají a rovněž se vyznačují nižší spotřebou. I u tak velkého disku jakým je WD20EADS se spotřeba pohybuje kolem max. 6 W, v idle si disk řekne o 3,7 W a ve standby o pouhých 0,8 W. Co se hlučnosti týče, není ani u Caviarů s méně plotnami nějak dramaticky lepší než u povedenějších kousků z řady AAKS (třeba WD3200AAKS nebo WD6400AAKS). Zde tedy zásadní přednost nehledejte, pořád se jedná o pevný disk se stejnými mechanickými částmi.

Parametry některých testovaných pevných disků

Testovací sestava

Z testovací sestavy by možná stačilo uvést operační systém a jižní můstek (ICH10R). Zbývá snad jen podoktnout že určitou úlohu ve výsledcích aplikačních testů sehrál i procesor, subjektivní testy hlučnosti probíhají při zastavení všech větráků v počítači kromě toho ve zdroji. Šasi skříně Cooler Master Centurion 5 zase slouží jako chlazení disků a ovlivňuje tedy teplotní testy.

Aplikační testy: PCMark Vantage

Aplikační testy: PCMark05

Aplikační testy: FC-test

V FC-Test jsem měřil pouze čas nutný k vytvoření dat určitého typu na každém z pevných disků.

HD Tach 3, Sandra 2009.SP1

WD20EADS, HD Tach 3.0.4 - 8 MB zones:

WD20EADS, HD Tach 3.0.4 - 32 MB zones:

Nová Sandra má možná nejlepší test přenosových rychlostí disků pro Windows Vista 64-bit, je ale potřeba testy provádět vícekrát (první průchod zpravidla dá nižší výsledek než ty další).

Měření náhodné přístupové doby zápisu dělá čest svému názvu.

CrystalDiskMark 2.2, HD Tune 2.55

CrystalDiskMark 2.2 je zajímavý svým měřením přenosových rychlostí pro malé bloky dat (512 kB a 4 kB).

WD20EADS v CrystalDiskMark:

Testy přenosových rychlostí HD Tune verze 2.55 nejsou v prostředí Windows Vista a disky v AHCI režimu příliš spolehlivé, při formulování verdiktu k nim nepřihlížím.

WD20EADS v HD Tune:

Teploty, hlučnost

Na konci benchmarkování, kdy už byly disky rozehřáty na provozní teploty, jsem na ně začal kopírovat 100 GB dat a po chvíli v nich i vyhledávat řetězec. Nejvyšší dosažené teploty dle údajů ze S.M.A.R.T. ukazuje následující graf.

Údaje těchto teplotních čidel jsem porovnal s nejvyššími teplotami naměřenými na povrchu disku pomocí bezdotykového infračerveného teploměru s laserovým zaměřovačem.

Takřka u všech disků tyto teploty souhlasily s tím, co ukazovalo čidlo disku přes S.M.A.R.T., pouze u disků Samsung je realita tradičně krutější než to, co ukazuje disk přes S.M.A.R.T. Ještě u VelociRaptora jsem odhalil rozdíl skoro tři stupně Celsia.

Hlučnost jsem hodnotil především subjektivně a nutno říct, že moderní pevné disky jsou na tom s hlučností už velmi dobře. Vibrace jsou zřejmě kusovou záležitostí, z testovaných HDD mírně vibroval jen Seagata Barracuda 7200.11, 640 GB a Barracuda 7200.12, 500 GB (že by daň za slim design?). Vibrace ale do hodnocení hlučnosti v grafu neberu v potaz, dokonce i další projevy hlučnosti mohou být trochu kusovou záležitostí.

• Western Digital Caviar Green (WD20EADS) – bez vibrací, zřetelně slyšitelné otáčení ploten (šumění), pohyb hlaviček takřka nepostřehnutelný
• Seagate Barracuda 7200.12 (ST3500410AS) – slabounké vibrace, slyšitelné otáčení ploten (nic vážného), seek tlumený
• Western Digital VelociRaptor VR150 (WD740HLFS) – bez vibrací, dost slyšitelné otáčení ploten, seek povětšinou tlumený, jen výjimečně hlasitější. Disk subjektivně hlučnější než dříve testovaná verze WD3000GLFS (s více hlavičkami a plotnami)
• Seagate Barracuda 7200.11 (ST31500341AS) – velmi tichý seek, zřetelné otáčení ploten, bez vibrací, kultivované vypnutí (na rozdíl od 640GB 7200.11)
• Hitachi Deskstar 7K1000 (HDS721010KLA330) – chvílemi hlučný seek, zřetelné otáčení ploten, bez vibrací
• Samsung SpinPoint F1 (HD103UJ) – hlasitý seek, zřetelné otáčení ploten, bez vibrací
• Western Digital Caviar Black (WD6401AALS) – bez vibrací, slabý zvuk otáčení ploten, slyšitelný pohyb hlaviček
• Western Digital Caviar Blue (WD6400AAKS) – tlumený seek, slabý zvuk otáčení ploten, bez vibrací
• Seagate Barracuda 7200.11 (ST6340323AS) – kultivovaný seek, jen při současném kopírování a prohledávání souborů je občas trošku ostřejší; slyšitelný, ale slabý zvuk otáčení ploten; mírné vibrace testovaného kusu, hlasité vypnutí
• Samsung SpinPoint F1 #1 (HD642JJ) – bez vibrací, tlumený seek, zvuk otáčení ploten: slabé šumění slyšitelné jen zblízka
• Samsung SpinPoint F1 #2 (HD642JJ) – seek slyšitelný, ale ne tak moc jako u 1TB verze, zřetelné otáčení ploten, bez vibrací

Hlučnost disků jsem začal nově měřit i hlukoměrem. Ten jednak měří až od 30 dB(A) a také by pro mě bylo trochu problém zajistit skutečně nízkou hladinu ambientního hluku, proto hlučnost měřím jen ze 2 cm. Pak se i tišší disky snadno dostanou nad 40 dB(A) a já je mohu vcelku objektivně porovnat. Zatím jsem stihl naměřit pouze dva disky, později se výsledky nakumulují a získate tak lepší kontext.

Verdikt, cena za 1 GB

Nežli přikročíme k vyřčení finálního ortelu, pokusíme se shrnout některé základní výsledky, dát je do kontextu s cenou disků a rovněž se podívat na cenu jednoho 1 GB kapacity jednotlivých disků. V přehledové tabulce najdete i dva otestované SSD.

Verdikt

Western Digital Caviar Green je v současnosti pevným diskem s nejvyšší kapacitou. Seagate svého soka dožene zřejmě až za polovinou roku 2009, a tak si u Caviaru Green za 2 TB zaplatíte docela dost peněz. Pokud nepotřebujete hned teď co největší kapacitu za co nejnižší cenu, určitě jej nekupujte. Něco jiného to bude za pár měsíců, kdy cena za gigabajt jistě půjde do výhodného průměru dnešních pevných disků. Pak vás budou zajímat vlastnosti, které prokázal tento test.

V prvé řadě je WD20EADS tichý. Na velkokapacitní disk se také velmi málo zahřívá. Obě vlastnosti nejsou u disků se čtyřmi plotnami jednoduché docílit. Už vůbec není jednoduché docílit nízké spotřeby, jakou se WD20EADS honosí. Tu sice neměříme, ale jiné testy toto měření obsahující většinou potvrdí údaje výrobců.

Výkon, jak asi tušíte, není silnou stránkou Caviarů Green. S moderními 7200otáčkovými disky z vlastní stáje (Caviar Blue a Black) se Green nemůže měřit co do přenosových rychlostí a ani aplikačního výkonu. 1,5TB Barracuda 7200.11 předvádí také lepší výkon. Na druhou stranu, test v CrystalDiskMarku prokázal, že WD20EADS při přesunech velkých bloků dat dosahuje až 110 MB/s pro čtení a 90 MB/s pro zápis. To je na disk, rotující zřejmě 5400 ot./min velice slušné.

Srovnáte-li jej navíc s nijak starou Barracudou 7200.11 o kapacitě 500 GB, vidíte, že velkokapacitní plotny pomohly dohnat manko způsobené nižšími otáčkami i aktivním AAM pro tichý chod, a tyto disky se mohou poměřovat jak v teoretických testech, tak skoro-praktickém PCMarku Vantage (i v kategorii jako Start Windows Vista).

Caviary Green však nemají své místo ve výkonných PC jako systémový disk. Pro tento účel má WD v nabídce jiné disky (Caviar Blue, pro náročnější Black a pro nejnáročnější VelociRaptora). Jako druhý datový disk anebo disk do NAS však poslouží velmi dobře, jen ta práce s malými soubory mohla být rychlejší.

Western Digital Caviar Green, 2 TB

+ nejvyšší kapacita mezi pevnými disky
+ nízká spotřeba i zahřívání
+ nízká hlučnost

+ přenosové rychlosti u větších bloků dat
- vysoká cena za 1 GB (dokud není konkurence)
- výkon (není příliš vhodný jako systémový disk)

Za zapůjčení pevného disku Caviar Green, 2 TB děkujeme společnosti Western Digital.