Hlavní navigace

Matrox M9125 vs. nejlevnější grafické karty

27. 4. 2009

Sdílet

Zdroj: Redakce

Nutná nostalgie

Samostatné grafické karty jsou dnes trošku nuda: ATI, Nvidia, GeForce, Radeon. Před několika lety bylo vše pestřejší, kromě 3Dfx zkoušeli své štěstí v 3D i SiS, S3, Trident nebo právě Matrox. Ačkoli byla společnost Matrox spojována především s vynikajícím 2D zobrazením a čistým analogovým signálem na výstupu svých grafických karet, byly časy, kdy dokonce výkonnostně vévodila všem herním 3D grafikám.

Kanadská společnost Matrox je tu stejně dlouho jako grafické karty pro PC, dokonce ještě o něco déle. Od svých počátků v půli sedmdesátých let se soustředila právě na grafická řešení, dnes je Matrox Graphics jen jednou z divizí. Matrox patřil také mezi první společnosti, jež započaly revoluci 3D herních grafických akcelerátorů pro PC. Pilotem konvoje byla sice společnost 3Dfx se svou řadou Voodoo, za skutečné pionýry by se však daly považovat společnosti ATI, Matrox a S3.

Prvními grafickými kartami Matroxu se schopností akcelerace některých 3D funkcí byly zřejmě Impression a později už zcela jistě Millenium I. Millenium nesla zajímavé paměti WRAM (podpora blokových operací) a uměla urychlovat například Gouradovo stínování.

Matrox Millenium I

Za první grafickou kartu Matroxu obecně nazývanou 3D akcelerátorem je však brána Mystique. V podstatě se jednalo o levnější verze Millenia upravenou pro požadavky hráčů. Ušetřilo se na pamětech a 2D výstupu, byl ale přidá druhý konektor pro Matrox Rainbow Runner Studio. Mystique uměl jen část funkcí tehdy už postupujícího rozhraní Direct3D.

Matrox Mystique

Millenium II se od původního Millenia přiliš nelišilo, větší paměť umožnila vyšší rozlišení a existovala i verze počítající s Rainbow Runner Studiem (s dvěma konektory).

Millenium II

Mystique 220 vylepšil původní Mystique hlavně v oblasti RAMDAC (220 namísto 170 MHz). Zachovala se příjemná cena a bohužel i omezená 3D akcelerace. Na Mystique 220 dodnes vzpomínám jako na svůj levný a povedený upgrade z ATI Mach64 VT.

Matrox Mystique 220

Jelikož Matrox v 3D nebyl zdaleka tak silný jako ve 2D, začal vyrábět a prodávat přídavný akcelerátor m3D. Ten sázel na čip PowerVR PCX2. A kdo zná PowerVR (či alespoň karty KYRO), už určitě tuší, že se nebude jednat o akcelerátor s tradičním (immediate-mode) renderingem, ale i deferred rendering (konkrétně tile-based rendering). Podobná řešení jsou při výkonnostních parametrech srovnatelných s konkurencí obyčejně výrobně daleko levnější a PCX2 nebyl jiný.

Matrox m3D (PowerVR) PCX2

Grafické karty Matrox G100 a G200 přinesly sice mnoho novinek, co do 3D akcelerace, jejich výkon ale ani v době vydání na konkurenci ani zdaleka nestačil

Matrox Productiva G100

Matrox Millenium G200

O to větší byl asi údiv 3Dfx, Nvidie, ATI i S3, když Matrox vydal G400. V době Rivy TNT2 nebo třetího Voodoo vydal Matrox rovnou 256bitové jádro s podporou všech vymožeností jako anizotropní filtrování nebo environment bump mapping (na dema s vodou od Matroxu se chodili ke šťastným majitelům dívat všichni kamarádi) dokázalo držet výkon s absolutní špičkou a ještě k tomu přídavalo do té doby u domácích grafik nevídanou věc: dva nezávislé výstupy na monitory (DualHead).

Matrox Millenium G400

A s G400 MAX, výše taktovanou verzí G400, se už Matrox mohl klidně prohlásit za (sice na docela krátkou dobu) tvůrce nejlepší herní grafické karty své doby.

Matrox Millenium G400 MAX

V dalších letech už se prosazovala spíše Nvidia a Matrox se naopak soustředil na další rozvoj 2D. Co se 3D výkonu týče, byly následující čipy méně výkonné než G400 a ne úplně zdařile se u nich Matrox snažil o implementaci TnL jednotky.

Matrox Millenium G450


Matrox Millenium G550

Po nemalých průtazích zasvítila na náš svět Parhelia. Parhelia byla prvním 512bitovým grafickým čipem, nabízela tři výstupy na monitor, používala 256bitovou paměťovou sběrnici, uměla rychlý a kvalitní 16× anti-aliasing a kdyby se Matroxu povedlo vše dokonale, mohla mít strach i tehdejší vládkyně (GeForce 4). Na kdyby se ale nehraje, a tak si Parhelia-512 nechala vynikající 2D (až na problémy některých sérií s low-pass filtry), unikátní ale lehce problematický Fragment AA a kouli u nohy v podobě nesplněných očekávání a vysoké ceny.

Matrox Parhelia-512

Matrox pak zřejmě po vzoru své strategie s G450 a G550 vyvinul čip Parhelia-LX, který byl jakousi polovinou Parhelia-512 a ten poháněl levnější karty Millenium P650 a P750, přičemž první byla DualHead a druhá TripleHead.

Matrox Millenium P650

Matrox Millenium P750

To už tedy začala ona nuda a hegemonie ATI/Nvidia s občasnými pokusy S3 (DeltaChrome) nebo XGI (Volari). Matrox Graphics se mezitím věnovala zřejmě spíše multimonitorovým řešením, ostatně TripleHead2Go je pořád celkem unikátní a dobře použitelná záležitost.

Nové karty Matrox: M series 9100, testovací konfigurace, syntetické testy

Po několikaleté odmlce se loni v létě Matrox přece jen vytasila s novou generací grafických karet. To tam je překvapení provázející G400 či chrabrost Parhelie, ale aspoň něco se děje. Řada "M series" obsahuje několik karet postavených pro různé požadavky různých uživatelů:

  • M9120 (DualHead, SingleLink (max. 1920 × 1200), PCIe ×16)
  • M9120 Plus LP (low-profile verze M9120, dělá se i ve verzi pro PCIe ×1)
  • M9125 (DualHead, DualLink)
  • M9140 LP (až 4× DVI-I SL či analog, , PCIe ×16, low-profile)

Ze všech zmíněných karet se dočkala podrobného otestování uživatelem misterh z 3DCenter fóra právě verze M9125. Ta na dnešní dobu už celkem běžné dva DualLink DVI-I výstupy a 512 MB DDR2 paměti. Jedná se o krátkou kartičku zlehka přesahující vzdálenější konec PCI Express konektoru a bez překvapení si Matrox vystačí s pasivním chladičem.

Přestože test najdete už v Leonidasem přehledně zpracované podobě přímo na hlavní stránce 3DCenter.org, nemá článek ani anglickou verzi, proto využiji už před několika měsíci získané povolení původního autora misterh a na výkon a krátce i 3D obraz M9125 se podíváme.

Testovací konfigurace autora sestávala z následujících komponent:

  • procesor: Intel Pentium Dual-Core E2220 (2,4 GHz, FSB 800 MHz, 1 MB L2 cache)
  • základní deska: MSI G45M (Intel G45)
  • paměti: 2× 2 GB, DDR2-800, 4-4-3-12
  • pevný disk: Western Digital, 320 GB
  • zdroj: beQuiet 400 W
  • operační systém: Windows Vista Home Premium, 64-bit

V grafech najdete tyto grafické karty (v závorce je uvedena použitá verze ovladače):

  • ATI Radeon HD 3450, 256 MB (Catalyst 8.12)
  • Intel GMA X4500 HD IGP (15.12.1)
  • Matrox M9125, 512 MB (3.00.3.35 WDDM a 2.07.01.054 SE U)
  • Nvidia GeForce 7300 GT, 256 MB (178.24)
  • Nvidia GeForce 8400 GS, 256 MB (178.24)
  • S3 Graphics Chrome 430 GT, 256 MB (7.15.12.0286)

Jelikož Matrox ovladače 3.00 jsou sice WDDM a umožňují akceleraci Windows Vista Aero, ale nepodporují plnou akceleraci OpenGL, proto byly zejména kvůli herním testům jako Doom 3 použity SE U drivery bez podpory WDDM.

Druhá kapitola přehlednějšího zpracování článku obsahuje syntetické testy jako 3DMark, kdysi velmi populární CodeCreatures Benchmark Pro nebo FurMark.

Součástí této kapitoly je také CAD/CAM test SPEC ViewPerf 10. Některé jeho sub-testy se podařilo kupodivu spustit i na WDDM verzi ovladače Matrox bez údajné podpory OpenGL. S ovladači má ve SPEC ViewPerf 10 problémy také S3 Chrome.

SPEC ViewPerf 10 7300GT 8400GS 430GT 3450 X4500 M9125 (SE U) M9125 (WDDM)
3dsmax-04 5,41 5,92 17,17 9,90 3,24 3,54 1,09
catia-02 5,58 5,56 - 10,21 1,56 3,13 1,56
ensight-03 5,15 5,69 12,28 7,53 1,29 3,11 1,20
maya-02 18,06 18,04 - 14,80 5,25 6,12 -
proe-04 6,84 7,57 8,60 7,32 1,45 3,41 -
sw-01 9,30 7,42 - 15,57 2,75 4,23 1,85
ugnx-01 1,65 1,74 - 3,83 0,36 0,50 -
tcvis-01 2,00 1,74 2,38 4,38 0,35 0,56 0,51

Herní testy, rozuzlení

Další kapitoly se už zabývají herními testy. Jsou samozřejmě vybrány povětšinou hry méně náročné (ale jistě ne málo rozšířené) a nastavení přizpůsobena segmentu nejméně výkonných a s výjimkou Matroxu také nejlacinějších grafických karet. Z několika mnoha herních testů jsem vybral čtyři, jež poměrně dobře reprezentují celou situaci.

Counter-Strike: Source používá (jak už název napovídá) stejný engine jako třeba Half-Life 2. V něm bohužel Matrox nedává vzpomenout ani na většinu výkonu Parhelia-512 a jeho výkon je na úrovni IGP Intelu. Chrome 430 GT se drží s Radeonem HD 3450, oběma GeForce Source engine jde.

Herní OpenGL je pro Matrox M series kamenem úrazu. Výkon pod Intelem G45, Chrome 430 GT a HD 3450 na úrovni 8400 GS. Starší GeForce 7300 GT bez unifikované architektury zato s vyšším fill- a myslím i Z-rate Doom 3 svědčí. Pokud by vás zajímaly výsledky také z novějšího Quake 4, najdete je pouze v tomto vlákně 3DCenter fóra (na web 3DCenter se nedostaly). V něm i 8400 GS trochu odskakuje HD 3450, zato M9125 nedokáže hru ani solidně zobrazit.

V Německu (ale i u nás) velice oblíbený Gothic 3 na situaci nic moc nemění, jen jsou tentokrát obě GeForce mimo nejvyššího rozlišení předstiženy Radeonem HD 3450 a Chrome 430 GT. Matrox M9125 pod výkonem Intel IGP, navíc s chybami v obraze.

Far Cry 2 je jednou z mála her, kde moderní DirectX 10 architektura 8400 GS, HD 3450 či Chrome 430 GT porazí hrubou sílu starší GeForce 7300 GT. Pro nás je ale podstatné jediné: ani na otřesně vypadající low detaily si s Far Cry 2 na M9125 nezkoušejte spustit.

Na 3DCenter najdete ještě výsledky v nižších/vyšších detailech, než jsem vybral právě já, navíc pak hry Colin McRae Rally 04, Prince of Persia: Sands of Time, Need for Speed: Underground 2, Far Cry, Stalker: Shadow of Chernobyl a F.E.A.R.

Kvalita obrazu byla něčím, čím byla společnost Matrox vždy pověstná. Jednalo se ale povětšinou o 2D a pokud se dnes nestane něco divného a používáte monitor s DVI, není moc co řešit ani u karet ATI, Nvidia a dalších. S analogem se občas vyskytne problém, to pokud ještě náhodou narazíte na zmetek s chybovými výstupními součástkami, ale dnešní 400MHz RAMDAC jsou myslím všechny takřka ekvivalentní.

Zajímá-li vás, jak je na tom Matrox M9125 v oblasti filtrování textur, zavítejte hned na začátek zmíněného vlákna na 3DCenter. Ani trilineární filtrování se neobešlo bez optimalizací, úhlové optimalizace jsou pak patrné zejména u vyšších režimů AF.

S chybami se bylo možné potkat v mnoha hrách a ač ve většině nebylo výraznějšího rozdílu proti Radeonu či GeForce, i z DirectX her dost zlobil Colin McRae Rally 04 či Gothic 3:

Zhodnocení

Tento trochu netradiční pohled na M9125 ukázal, že Matroxu v herní 3D grafice zřejmě definitivně ujel vlak a že možnost spustit si na kartě hru je u Matroxu zcela vedlejší.

Na druhou stranu mi není tak úplně jasné, čím chce s novou M series Matrox prorazit. Většina karet má celkem běžné dva výstupy na monitor (ve většině případů pak dokonce jen SingleLink DVI), příjemně zpracovaná 2D funkcionalita od lupy až po správu více ploch už je na herně zaměřených GeForce a Radeon taky, o CAD/CAM akceleraci se u Matroxu nemá moc cenu bavit.

Snad možnost rozšíření na čtyři výstupy a současné vlastnění relativně úsporné a pasivně chlazené karty dělá z některých karet M Series zajímavé volby pro specifické účely, při ceně nad 8000 Kč už ale může narazit na převýšení ceny základní desky se dvěma PCIe ×16 sloty a dvěma grafikami Radeon/GeForce, pasivně chlazenými a celkem se čtyřmi DualLink DVI. No, třeba na nějaké využití v diskuzi ještě přijdete.

MMF24

V grafech se mihla také neméně zajímavá a exotická S3 Chrome 430 GT. Ta se výkonem podobá GeForce 8400 GS a Radeonu 3450, tedy široce dostupným kartám v cenách už kolem 700 Kč. Nemá to S3 lehké, nemá. Na proražení mezi ATI a Nvidii je potřeba vyššího výkonu, aby byl také nějaký manévrovací prostor pro cenu. Když k tomu přidáte zdaleka ne tak vyladěné ovladače jako u ATI/NV, zůstává Chrome volbou zájemců o alternativy.

Za dovolení publikovat výsledky a fotografie z původního testu děkuji uživateli 3DCenter fóra misterh. Vybrané grafy pocházejí z článku o M9125 na témž webu. Některé obrázky grafických karet v tomto článku pocházejí z webu Yjfy.com, další přímo od výrobce Matrox Graphics a jiné jsou pořízeny vlastními silami na sbírce grafik.