Meizu MX3: nekorunovaný čínský král (minirecenze)

Meizu MX3

Meizu u tohoto modelu kupodivu vsadilo na SoC od Samsungu, konkrétně je to osmijádrový model s označením Exynos 5410. Ten kombinuje čtveřici výkonných jader Cortex A15 s taktem 1,6 GHz a úspornější čtveřici Cortex A7 na 1,2 GHz. Součástí je grafické jádro PowerVR SGX 544MP3. Z toho vyplývá papírový výkon, který se hravě může rovnat s high-endovými telefony zaběhlých značek. A příliš nevadí ani vysoké (poněkud netradiční) rozlišení  1080 × 1800 px. Hardwarová výbava si poradí jak s vykreslováním složitějších her ve Full HD, tak přehrávání náročných videí.

Problémem u čínských telefonů bývá neodladěné prostředí a často zpomalený Android – navzdory výkonnému hardwaru. Meizu nás však velmi překvapilo prostředím Flyme OS. Po grafické stránce si vývojáři mnohé vypůjčili z nového Androidu L a také z inovovaného prostředí TouchWiz od Samsungu.

Vše je maximálně zjednodušeno, ikony i prvky využívají plochý vzhled – slovy Googlu Material design. Pro někoho možná bude takové zjednodušení za rozumnou hranicí, nám se však Flyme OS zamlouvá velmi. A co je nejdůležitější – Andoid se nezadrhává a vše je spouštěno prakticky okamžitě. Při používání Meizu jsme si tak mohli maximálně povzdechnout, proč to stejně dobře neumí udělat i Samsung.

Displej od Sharpu je v mnoha ohledech povedený, celá škála šedé (i tyrkysová) jdou bohužel směrem do modra. Další testy displeje Meizu MX3 a srovnání s 41 jinými mobily a tablety najdete v Megatestu 42 mobilních displejů.

Úvod, parametry

Ergonomie, závěr

Použitý systém tedy působí luxusním dojmem, na kterém je vidět promyšlená práce vývojářů s dávkou inspirace u konkurence. Stejně důležitou vlastností je zpracování a vzhled telefonu. Ani design se nevyhnul zjednodušování – na předním panelu najdete pouze jediné senzorové tlačítko pod displejem, které vás vrací na domovskou obrazovku. Zbytek ovládání je ponechán na Androidu 4.

Výhrady můžeme mít pouze k zadnímu krytu, který je z lesklého plastu. Ne že by působil křehkým dojmem – na plastový telefon je Meizu až překvapivě pevné, avšak pokud jej chcete sejmout, bude se jednat o hlavolam. V krabičce najdete malý šperhák, kterým je třeba zatlačit na malý bod v hraně telefonu a poté celý kryt zdvihnout. Ten však na svém místě drží opravdu dobře a ideálem pro vložení SIM karty jsou čtyři ruce.

Po stránce ergonomie můžeme telefonu vytknout dvě věci – zamykací tlačítko na horní straně telefonu a stejně umístěný audio konektor. Tlačítko pro odemknutí telefonu bychom raději viděli na boku, kde je mnohem dostupnější. Málokdo totiž dosáhne ukazovákem až k hornímu okraji pětipalcového displeje. Audio konektor je na spodní straně vždy praktičtější a k tomuto umístění se vrací i někteří konkurenční výrobci.

Poměrně nemile nás překvapilo i enormní zahřívání při náročných hrách či grafických testech. Zadní strana už není teplá, ale přímo horká. Po delší době tak držení telefonu není úplně příjemné.

Všechny zmíněné vady však patřily do kategorie kosmetických drobností a vše vykompenzuje skvělý výkon, velmi povedených a odladěný systém a v neposlední řadě extrémně dobrý poměr cena/výkon.