Hlavní navigace

Minitest MSI Z77A-GD80: první deska s Thunderboltem

23. 5. 2012

Sdílet

 Autor: Redakce

Budou-li vám fotografie základní desky MSI Z77A-GD80 jen nějaké povědomé, můžete si osvěžit duel základních desek Z77A-GD65 a Asus P8Z77-V Pro v článku Boj na život a na smrt: Intel Z77 v podání Asusu a MSI. Z77A-GD65 jsme v dubnu stejně jako většina dalších magazínů ocenili a skutečně jsme na ní nenašli téměř žádné nedostatky. Už tehdy si vědělo, že MSI chystá pro LGA 1155 jeden vyšší model.

Z77A-GD80 byla nakonec oficiálně představena 21. května a MSI se chlubí, že jde o první základní desku s podporou rozhraní Thunderbolt. Rozdílů oproti GD65 však není mnoho (snad jsem na žádný nezapomněl):

  • silnější napájecí kaskáda procesoru
  • BIOS nabízí pro přetaktování pamětí i frekvenci 2800 MHz efektivně (GD65 jen 2667 MHz).
    Aktualizace: Tak nikoli, to je jen teorie z webu a manuálu MSI. V UEFI GD65 je volba DDR3-2800 také.
  • výstup DVI nahrazen zdířkou MiniDisplayPort pro Thunderbolt
  • cena kolem 6000 Kč (vs. asi 4200 Kč za GD65)

První dvě zlepšení budou prověřena hlavně při extrémním přetaktování, v minitestu se podíváme čistě jen na funkčnost nově přidaného rozhraní.











První „nepapírová“ stopa po Thunderboltu – přizpůsobený I/O shield:

Teprve zblízka a při pohledu na porty budete schopni rozlišit GD80 a GD65:

Celkem na desce najdete šest samolepek. Jedna mě u MSI vždy udivuje – model není nikdy vyražen, ale desky tohoto tchajwanského výrobce mají pod horním slotem PCIe ×16 připraveno prázdné místo pro samolepku s modelovým označením. Dvě ze samolepek jsou docela užitečné a nemusíte díky nim do manuálu. Ta na portech SATA označuje dva 6Gb/s obsluhované „nativně“ Z77 a ta na spodním dlouhém slotu PCI Express vás upozorňuje, že ten vám nabídne čtyři linky jen v případě, že máte v patici osazen procesor rodiny Ivy Bridge.







Tady ho máme, čip obsluhující rozhraní Thunderbolt na straně základní desky:



Pohled na silnější napájení procesoru:

MSI k otestování funkčnosti v kitu poslala dvoudiskový NAS WD MyBook Thunderbolt Duo. Vyfotil jsem veškeré příslušenství a ano, vidíte správně, kabel Thunderbolt mezi ním není. A to je tento ne zrovna levný NAS vybaven právě jen dvěma porty Thunderbolt!



MSI naštěstí myslela i na toto a do kitu přiložila „značkový“ kabel od Apple. Ten stojí nekřesťanských 1190 Kč. A nemyslete si, že je to tím, že byste platili tisícovku za bílou barvu a logo s nakousnutým jablkem. Kabel je totiž aktivní a obsahuje docela dost elektroniky. Můžete se podívat na jeho rozborku.



Konektor pro Thunderbolt na Z77A-GD80 vystrnadil DVI přitomné na Z77A-GD65:




V UEFI je Thunderboltu věnována jedna obrazovka:










Z77A-GD80 jsem připojil k disku se operačním systémem předtím provozovaným na desce se Z68, instalace chybějících ovladačů proběhla automaticky.

Za běhu Windows jsem připojil WD MyBook Thunderbolt Duo a s hot-plugem tedy už také není žádný problém. Problém je asi v tom, že rozhraní disků zdaleka nevyužije propustnost Thunderboltu (10 Gb/s). Po rozklepnutí náhledu se můžete alespoň podívat na krátký test disku WD20EARX.

Detekční utility také i přes Thunderbolt vidí u disků rozhraní jako Serial ATA v režimu 6 Gb/s.

Potud tedy krátké otestování Thunderboltu jaké bylo v rámci dostupného hardwaru možné. Zajímavější by samozřejmě bylo vytížit Thunderbolt co nejblíže k hranici jeho teoretické propustnosti a vyzkoušet také řetězení zařízení. V tomto případě vás bohužel musím odkázat na předběžný test Z77A-GD80 na AnandTechu. V něm Anand narazil na problémy USB hubu v Apple Thunderbolt Display pod Windows, různé kombinace obrazových výstupů a nebo použití HD 4000 a diskrétní GTX 680 s LucidLogix Virtu však pracovaly bez potíží.

" width="560" height="315" frameborder="0">

Desku s oním jediným zařízením Thunderbolt mám stále ještě před sebou na stole v provozu, takže pokud přijdete rychle s nějakým nápadem na vyzkoušení, rád to ještě provedu. Koho zajímá více o samotném rozhraní Thunderbolt, toho odkážu doslova na stohy článků, které jsme o něm napsali (včetně těch, kde se o této technologii psalo jako o Intel LightPeak):

WT100