Referenční GeForce GTX 670. kterou uvedla Nvidia před pár týdny, nás moc nenadchla. Výkon, spotřeba i parametry karty byly výborné a konečně i cena byla více než zajímavá, poměrem cena/výkon jí v širokém okolí mohl konkurovat jen výrazně zlevněný Radeon HD 7950.
Jenže provedení za tím vším pokulhávalo, jednoduchý, odbytý a vlivem uchycení ventilátoru vrčící referenční chladič se ke kartě za bezmála deset tisíc vůbec nehodil, zejména pokud vezmeme v potaz, že nejde o kartu, která by byla ve srovnání s ostatními výkonnými modely na chlazení nějak zvlášť náročná.
Pokud jste recenzi GeForce GTX 670 nečetli, určitě si spolu s testem plnohodnotného modelu – GeForce GTX 680 – projděte. Na tomto místě nebudu znova vysvětlovat všechny technologie a novinky, které nové
Právě kvůli nevydařenému chladiči jí tehdy o uniklo ocenění, byl jsem si jistý, že nereferenční modely na tom mohou být o poznání lépe a budou výhodnější investicí.
MSI, které řadu GTX 670 odstartovalo referenčním modelem a přetaktovanou kartou se stejným designem, před pár dny uvedlo na trh i nereferenční N670GTX Power Edition s novou generací firemního chladiče – Twin Frozr IV.
Také nereferenční model existuje ve dvou variantách – N670 PE 2GD5 s referenčními takty 915 MHz u jádra (s udávaným průměrem 980 MHz s GPU Boost) a 6008 MHz efektivně u pamětí a testovaný, výrazně přetaktovaný model N670 PE 2GD5/OC, pro kterou jsou udávané specifikace 1019 MHz u jádra (GPU Boost 1079 MHz) a 6008 MHz u pamětí.
Všechny karty mají 2 GB paměti, to uvádím jen pro jistotu, protože už se v nabídce e-shopů objevily i první GTX 670 se 4 GB paměti.
Karta má vše, nač jsme u lepších modelů GTX 670 zvyklí. Osazené jsou kvalitní komponenty „Military Class III“ (zapouzdřené cívky, kondenzátory s pevným dielektrikem a Hi-c CAP, výrazně posílené je napájení karty, které zároveň nabízí přetaktování s navýšením napájecího napětí u jádra, pamětí i PLL.
Obnovená premiéra Twin Frozr IV, aneb reparát firemního chlazení
S menší verzí nové generace Twin Frozra jsme se už seznámili v jeho nepříliš povedené premiéře na Radeonu R7850 Power Edition. V testu jsou také podrobněji popsány vlastnosti a technologie používané u firemních chladičů MSI – nestandardní ventilátory s lopatkami „propeller blade“ nebo jak funguje „Dust Removal Technology“ zpětný chod pro vysátí prachu z karty.
Až s výrazným zpožděním jsem se dozvěděl, že u předprodukčních modelů osazenou novým Twin Frozr IV, které MSI rozesílalo do testů, byly blíže nespecifikované potíže, kvůli kterým byly chladiče hlučnější než být mohly a u produkčních karet má být problém vyřešený, stejně jako u právě testované MSI N670GTX Power Edition.
Karta je osazena výkonnější delší variantou chlazení. Má pro výkonné karty v současnosti nejpopulárnější dvouslotovou koncepci, u níž dvojice ventilátorů shora ofukuje pasiv s podélným žebrováním. Chladič má kovový, zřejmě hliníkový kryt. Je o poznání větší než referenční GeForce GTX 670.
Na první pohled je zřejmé, že je plošný spoj a vlastně i celá karta podstatně delší než u referenční karty. U ní měl spoj na délku pouhých 17,5 cm a s chladíčem měla karta asi 24 cm. Karta od MSI se kvůli přesahujícímu krytu dostala až na 27 cm, dříve běžný standard pro highendové modely. Na jednu stranu to asi nepotěší ty, kteří GTX 670 vítali s otevřenou náručí coby výkonnou kartu, kterou bude s menším chladičem možné ostadit i do titěrných skříní, majitelé počítačů standardních rozměru ale nebudou litovat, protože prostor navíc je (snad výjimkou posledního centimetru, za který může jen zobáček krytu), využití zcela účelně.
Pod krytem je rozměrný pasiv, ve kterém je vykrojený prostor pro dva ventilátory s průměrem rotoru asi 72 mm. Oba podporují regulaci PWM, zapojené jsou pomocí čtyřpinového konektoru. Monitoring otáček je rovněž podporovaný, pochopitelně funguje jen na jednom z ventilátorů, a sice na tom předním.
Teplo do žebrování rozvádí pětice heatpipe, dvě krajní mají průměr 8 mm a uprostřed je pak trojice 6mm trubiček.
Výstupy na záslepce jsou standardní pro novou generaci nejvýkonnějších karet s jádrem kepler – jeden konektor DVI-I, jeden DVI-D, HDMI a DisplayPort. Jen připomínám, že fungují jinak, než jsme zvyklí z Radeonů – na běžná a rozšířená digitální rozhraní DVI a HDMI lze současně připojit až tři monitory, zatímco u Radeonů jsou to jen dva. Ty lze potom spojit do jedné velké plochy.
Čtvrtý monitor lze zapojit na DisplayPort, na rozdíl od Eyefinity jej ale nelze přidat do skupiny k ostatním.
V příslušenství je opravdu jen to základní – redukce DVI-I na analogový D-sub a dvě napájecí redukce ze dvou čtyřpinových molexů na šestipinový PCIe Power, a pak už obligátní stručné instalační příručky a médium s ovladači a MSI Afterburner.
Ochutnávka z nové metodiky
Karta je testovaná na nové testovací sestavě a na řadě her, které budou součástí nové testovací metodiky. Protože jde „jen“ o přetaktovaný model a také ještě nemáme v připravované nové metodice všechny hry, které bychom tam měli mít, je testovaný na menším množství titulů, i tak je jich ale dost a více, než kolikrát najdete v řadě normálních recenzí.
Testovací sestava
Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.
- základní deska: Gigabyte X79-UD5
- procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
- chladič CPU: Noctua NH-D14
- paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
- zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
- pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
- skříň: Gelid DarkForce
- operační systém: Windows 7 x64
Všechny karty jsou testované jen na pár dní starých ovladačích – v případě Radeonů šlo o neveřejné ovladače Catalyst 12.7beta přímo od AMD. GeForce je testovaná na betaverzi ovladačů označené 304.48.
Ve srovnání najdete GeForce GTX 680 a GeForce GTX 670 v referenčním provedení. Ve srovnání je dále původní novinářský sample Radeonu HD 7970 v referenčním provedení, bohužel právě ten s lepší teplovodivou pastou, který se u nás po toulkách po světě zase na chvíli zastavil.
Přetaktované HD 7970 zastupuje model HD 7970 OC do Sapphire s dvojicí ventilátorů na výkonnějším 1000MHz i pomalejším 950 MHz profilu, a čtvrtým Radeonem je konečně testovaná HD 7970 GHz edition.
Aliens vs. Predator, Battlefield 3
Aliens vs. Predator
Scénu z úvodu hry jsme nově nahradili samostatným benchmarkem, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží pouze v režimu DirectX 11 a je o poznání náročnější než náš původní test.
Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:
Battlefield 3
Battlefield testuji s maximální úrovní detailů, výjimkou je pouze deaktivovaný režim vyhlazování MSAA, který kvůli náročnosti enginu zvládají rozumně jen nejvýkonnější karty. Vyhlazuje se tedy pouze pomocí FXAA. Testuje se 70 s dlouhý úsek po začátku druhé mise Operation Swordbreaker po vystoupení z transportéru.
Crysis Warhead, Crysis 2
Crysis Warhead
K otestování výkonu v Crysis: Warhead používám utilitu Framebuffer Crysis Warhead Benchmarking Tool 0.31. Aby bylo měření kompatibilní s ověřovaným (ranked) benchmarkem, nechávám volbu na mapě ambush a implicitním čase (v tomto případě noc). Používám rozhraní DirectX 10 a zkouším jak nastavení Gamer (hráč, odpovídá detailům high v původním Crysis), tak Enthusiast (very high). Beru výsledek druhého měření, kdy už je hra načtena v paměti. Měření jsou opakovatelná s minimální odchylkou.
Crysis 2
V prvních dvou grafech je v singleplayeru měřeno prvních 60 sekund z mapy Alien Vessel, ve druhém pak 105 s z mapy City Hall.
Hra má doinstalovaný patch s podporou DirectX 11 a hires pack textur. Detaily jsou nastavené na maximum.
DiRT Showdown
DiRT Showdown
Nastavení benchmarku odpovídá zveřejněnému srovnávacímu testu výkonu grafických karet. Shodou okolností se chvíli před uvedením GHz edice Radeonu HD 7970 objevil i patch, u kterého již lze ze hry aktivovat Global illumination počítanou pomocí OpenCL
Ještě připomínám, že na vývoji hry spolupracovalo AMD a i když hra běží na stejném enginu jako Dirt 3 nebo F1 2011, přibyly v ní nové techniky pro osvětlení scény, které jsou nejspíš šité na míru nové generaci Radeonů a (možná zatím) špatně optimalizované pro jiné karty. Zejména se zapnutím „global illumination“ se výrazně propadá snímková frekvence nejen u konkurenčních GeForce, ale i Radeonů předchozích generací. Naměřené výsledky se výrazně liší od výsledků karet v jiných hrách.
Testuji ve dvou nastaveních, v prvním jsou téměř všechny položky s výjimkou Global Illumination nastavené na maximum (s GI hru zvládají jen nejvýkonnější Radeony), ve druhém už je i GI zapnutá.
Jinak metodika odpovídá srovnání výkonu grafických karet, testuje se na třech okruzích, první je standardní benchmark, u kterého jsou kvůli opakovatelnosti měření odstranění soupeři a další dva odpovídají náročnějším okruhům, které lze měřit automatickým benchmarkem.
Max Payne 3, Metro 2033
Max Payne 3
Také Max Payne 3 je testovaný stejnou metodikou jako v ještě čerstvém srovnání výkonu grafických karet. Téměř všechna nastavení jsou na maximu, výjimkou je snížené rozlišení map pro stíny (s nejvyšší kvalitou stínů by nebylo možné měřit v rozlišení 2560 × 1600 bodů karty s 1 GB paměti). Z obdobného důvodu a také kvůli velkým nárokům na výkon karty je deaktivované náročnější vyhlazování MSAA, hrany jsou vyhlazované pouze pomocí FXAA..
Výkon měřím FRAPSem po dobu 38 sekund ve dvou náročných lokacích – na druhém checkpointu z páté kapitoly a na druhém checkpointu ze sedmé kapitoly.
Metro 2033
Testování v Metro 2033 doznalo oproti dřívější metodice jednu podstatnou změnu. Hru už netestuji ručně, ale pomocí vestavěného benchmarku.
Nastavení odpovídá nedávnému velkému srovnání 16 grafických karet.
Testuji v nabízené lokaci Frontline. V Metro 2033 netestuji nejnáročnější nastavení, jak již psal ve velkém srovnání 16 karet Mirek, MSAA je spíše na škodu (ve hře rozmazává tak, jakoby šlo o nějaký postprocessing filtr a ne běžný multi-sampling) a tudíž používám pro změnu zase skoro neznatelné AAA. Vypnuta je výkon neskutečným způsobem žeroucí funkce DOF (Depth Of Field, hloubka ostrosti), jelikož to podle diskuzních fór nejspíše pro hratelné snímkové frekvence udělá většina lidí.
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark, World in Conflict
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark
Nastavení testu je shodné s předcházející metodikou, liší se pouze v tom, že už nadále testuji pouze dvě náročnější nastavení.
Pro testování této moderními technologiemi nabité hry používám samostatný benchmark. V něm pak celkové nastavení Ultra, Enhan. full dynamic lighting s MSAA for A-teste objects (anti-aliasing transparentních textur), SSAO Mode nastaveným na HDAO, kvalitou na Ultra (verze Compute Shader), zaplou teselací i CHS (Contact hardening shadows).
World in Conflict
Testuji s upraveným profilem very high details. Navíc jsem zapínám water reflects clouds (voda odráží oblaka) a anizotropní filtrování navýšil na 16×. Používám vestavěný benchmark.
Přetaktování GPU Boost, spotřeba (příkon)
Přetaktování
K přetaktování se vyjádřím jen stručně, proberu jen automatiku, karta je totiž ještě na mučidlech.
Výrobce udává základní takt 1019 MHz (diagnostika z GPU-Z 1020 MHz) a průměrný GPU Boost 1079 MHz (GPU-Z 1098 MHz).
Z toho, jak se tento konkrétní kus choval v praxi, by se ale konspirační teoretikové nejspíš osypali. Karta si po spuštění zátěžového testu v Crysis vyskočila na 1019 MHz, po pár sekundách se pak automaticky přetaktovala na 1215 MHz a i po půlhodinovém týrání už nešla s frekvencí pod 1201 MHz.
Spotřeba sestavy s grafickou kartou
Na prvním místě je spotřeba sestavy v úsporném režimu, tedy při vypnutém monitoru. Tady Radeony vítězí zásluhou režimu ZeroCore, ve kterém by jejich spotřeba měla být nižší než 3 W.
Podotýkám, že kvůli snížení vlivu procesoru jsou u sestavy deaktivované úsporné funkce (navíc přetaktovaného) procesoru. To kdybyste se divili, proč se jinde dostávají k hodnotám kolem 60 W. Samotná sestava bez grafické karty by tedy měla mít bez zátěže spotřebu kolem 115 W.
Dále následuje spotřeba při nečinnosti, kdy je zobrazená pracovní plocha systému.
V následujícím grafu je spotřeba sestavy v náročné statické scéně v Crysis. Grafické karty v ní dosahují o poznání vyšší spotřeby než při běžném hraní, snad se dá říci, že jde o maximální hodnoty, na které se ve hrách běžně dostanete.
Nejde o jednu špičkovou hodnotu, kterou zaznamenal wattmetr, jak se to často pro usnadnění v testech měří, ale o průměrnou hodnotu zaznamenávanou zhruba po dobu jedné minuty po 10–30 minutách stejné zátěže, kdy se dostatečně prohřeje chladič karty i samotná sestava a teplota grafického jádra i spotřeba se ustálí.
V případě referenční HD 7970 musím ještě připomenout jednu věc – jde o tutéž kartu, se kterou jste se mohli setkat v recenzi Sapphire HD 7970, konkrétně referenční model přímo od AMD, který už bohužel prodělal nejednu rozborku a tak není v původní podobě, ale má na jádře nanesenou kvalitnější teplovodivou pastu Noctua NT-H1. Kvůli tomu je spotřeba karty i teploty o něco nižší než tomu bylo u karty nerozebírané, kterou jste dosud mohli vídat v grafech. Pořád jde ale o karty z prvních várek, které mohly mít horší jádra než později prodávané modely.
Spotřeba s rychlejším 1000MHz profilem se od nové HD 7970 GHz Edition liší jen minimálně, musím ale zdůraznit, že reálná frekvence modelu GHz Edition i výkon je přes v grafech zdánlivě stejné frekvence jádra ještě o něco vyšší díky PowerTune Boost a vyššímu taktu pamětí.
Spotřeba GTX 670 Power Edition při intenzivní zátěži je kvůli vyšším taktům podstatně vyšší než u referenční GTX 670 a dokonce je i vyšší než u GTX 680. Pořád je na tom ale o poznání lépe než obdobně výkonné Radeony.
V dalším grafu je vypočtený poměr výkon/watt ze stejné scény. Číslo je to jen přibližné, vychází z odhadované spotřeby karty (tu jsem dostal odečtením spotřeby sestavy s jedním zatíženým jádrem od spotřeby celé sestavy) a vyjadřuje, kolik W si vyžádá jeden snímek za sekundu, lepší jsou menší hodnoty.
Opět je na tom o něco hůře než GTX 680 a o poznání hůře než prakticky o 200 MHz pomalejší referenční karta. Je to dáno nejen vyšším taktem, ale i o něco vyšším napětím jádra (1,175 oproti 1,100 V u běžné GTX 670).
Teploty, otáčky ventilátoru, hlučnost
Teploty
Teploty bez zátěže měřím při pokojové teplotě 25 °C v zakrytované testovací sestavě. Teplotu v zátěži odečítám po ustálení po 10–30 minutách po zatížení grafického jádra náročnou scénou v Crysis. Dosahovaná teplota je vyšší než při běžném hraní, dá se říci, že se pohybuje u horní hranice, které lze dosáhnout bez speciálních utilit stavěných na vytěžování grafického jádra.
Pamatujte na to, že pokud jde o vzájemné srovnání různých modelů, jde jen o informativní hodnoty, porovnávat se dají jen karty se stejným jádrem. Mezi jednotlivými modely už nezbývá než se spoléhat na to, že hodnota, kterou zobrazují diagnostické utility, odpovídá realitě a výrobce ji nějak nepřikrášlil.
Twin Frozr IV tady s poměrně vysokými 38 °C zdánlivě nezabodoval. Jestli nejde o první recenzi, kterou čtete, asi víte, že za to výrobce naopak pochválím.
Teplota 38 °C je totiž naprosto v pořádku, je dostatečně nízká. Zároveň to znamená dobře zvládnutou regulaci otáček, chladič totiž zbytečně neroztáčí ventilátory a karta je díky tomu prakticky neslyšná, v normálních sestavách, kde není nejvýkonnějším ventilátorem tichá stodvacítka na 500 ot./min, po sluchu ani nepoznáte, jestli se ventilátory na kartě točí.
V zátěži dosáhla teplota pouze 69 °C, zejména s ohledem na to, že chladič běžel na půl plynu (maximum má někde na 4200 ot./min), je to vynikající výsledek a obrovská rezerva pro další snižování otáček nebo naopak navyšování výkonu.
Otáčky ventilátoru
Údaje v tomto grafu jsou pouze informativní na doplnění ke grafům hlučnosti. Protože jen málokteré karty používají stejně koncipované chladiče a stejné ventilátory, nemělo by vzájemné porovnávání těchto hodnot valný význam.
Tady je důvod, proč je karta bez zátěže tak tichá – lehounké axiální ventilátory s titěrnýma lopatkama běží na slabých 1200 ot./min, takže je slyšet (nebo spíše není, k tomu, abyste něco slyšeli, se musíte přímo ke kartě přiblížit asi na 20 cm) jen slabé cvrlikání motorků.
Hlučnost
V běžném počítači i v docela tichém počítači (s ventilátory na 700-800 ot.min) v režimu bez zátěže po sluchu nepoznáte, zda ventilátory na kartě běží či nikoliv.
V zátěži není karta neslyšná, ale je extrémně tichá. V běžných sestavách ji po sluchu možná ani nepoznáte, axiální ventilátorky na 2340 ot./min jsou podstatně tišší než radiální na podobných otáčkách, o výkonnějších ventilátorech nemluvě.
Také ve srovnání s HD 7970 OC od Sapphire, kterou jsme tu měli předevčírem, je podstatně tišší.
Pouze ve velmi tichých herních sestavách byste z chladiče nemuseli být nadšení, v nové testovací sestavě se 120 a 140mm ventilátory Noctua na 700 a 800 ot./min už vyšší tón vydávaný kartou vynikal a nepříjemné bylo i kolísání tónu, které způsobují interference ventilátorů. Ale to už mluvíme téměř o extrému a i tam pomůže manuální úprava otáček – rezervy by měla být s ohledem na 69 °C v zátěži obrovská.
Shrnutí výkonu, cena
Cena
Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.
Když jsem GTX 670 dotestoval, z naměřených výsledků a zkušností s kartou jsem tipoval, že se její cena bude pohybovat poblíž Geforce GTX 680. Když jsem zjistil, že se dá sehnat i o patnáct stovek levněji, trochu mi to vyrazilo dech.
Průměrný výkon, aneb zatím jej neberte tak vážně!
U každé hry počítáme celkový průměr ze všech měření, který následně započítáváme do celkového průměru. Každá hra je tedy v celkovém výsledku započtena stejnou vahou. Protože porovnáváme nejvýkonnější karty, z celkového průměru jsem tam, kde u her testujeme více nastavení detailů (nemyslím tím rozlišení), vypustil méně náročná nastavení, která používáme pro porovnávání slabších karet.
Jako základ, od kterého se počítá výkon dalších karet, slouží vždy nejvyšší skóre dosažené u všech testovaných karet.
Obvyklé grafy s průměry tu mám zatím spíše pro zajímavost, testovaných her je zatím mnohem méně než obvykle, takže každá odchylka od obvyklého průměru (jmenovitě především DiRT Showdown, ale platí to také pro Aliens vs Predator) má při srovnání různých architektur a čipů výrazný vliv na celkový průměr.
Uvidíme také, jak na mizerný výkon GeForce v ovladačích zareaguje Nvidia. Je pravděpodobné, že poté, co se hra objevila v testovacích metodikách, nezůstane lhostejná. Ještě připomenu, že třeba po vypuštění Dirt 3 byla situace podobná, tehdy to ale bylo bez výrazných novinek v enginu a Nvidia zareagovala poměrně rychle.
Opět se z výše uvedených důvodů raději vyhneme srovnávání s Radeony a podíváme se na „konkurenci“ z vlastní stáje.
Přetaktovaná GTX 670 je ve většině testů dokonce o fousek výkonnější než referenční GTX 680. Zásluhu na tom má bezpochyby GPU Boost, a tady to může být dvojsečná zbraň. Bez otestování většího počtu karet jen stěží dokážeme říct, jestli je to standard, nebo máme nějaký extrémně vydařený kus. Nezbývá tedy než varovat, že to v praxi může být v závislosti na konkrétním kusu karty horší (a možná i lepší).
Poměr cena/výkon
Poměru cena/výkon, který vychází ze stejných průměrů, tu dávám také jen pro vzájemné porovnání GeForce.
Přetaktovaná GTX 670 nabízí výkon srovnatelný s GTX 680 za podstatně přívětivější cenu. Logicky má jeden z nejlepších poměrů cena výkon, konkurovat nemůže jen referenční GTX 670, která je sice o 8 % pomalejší, ale také o 11 % levnější.
Závěrečné shrnutí
Pokud jste se celou recenzí prokousali až sem, asi by bylo zbytečné ještě něco dodávat. A pokud skáčete rovnou na závěr, jen krátké shrnutí, pro vysvětlení si ji budete muset stejně proklepat:
Nereferenční N670 Power Edition 2GD/OC je vynikajcí karta a je to přesně to, co jsme od GTX 670 původně čekali – vysoký herní výkon při výborné spotřebě, s ohledem na výkon i poměrně přívětivá prodejní cena, a když se nezpacká chlazení, díky nízké spotřebě může být i velmi tichá.
A přidaná hodnota od MSI? Především vysoké přetaktování a zejména vysoké takty s GPU Boost, bez zátěže prakticky neslyšné a v zátěži velmi tiché chlazení, které má i při nízkých 2300 ot./min obrovskou rezervu (nejspíš není samoúčelná, s vyšší teplotou roste spotřeba, což znamená nižší takty pro GPU Boost).
Je sice o poznání dražší než nejlevnější referenční GTX 670, do velké míry to ale kompenzuje vyšším výkonem a zejména podstatně lepším chlazením, na které se už u takto drahé karty rozhodně vyplatí přidat těch pár stokorun.
Karta nepotěší snad jen příznivce GPGPU (z vášnivých šarvátek v diskuzích mám pocit, že se s uvedením GeForce GTX 680 se jejich počet zněkolikanásobil), na rozdíl od Radeonů HD 7900 není primárně stavěná na vysoký výkon při obecných výpočtech, zejména těch s plovoucí desetinnou čárkou s dvojnásobnou přesností.
Kvůli souhrnu vynikajících provozních vlastností, vysokému přetaktování od výrobce a přívětivé ceně, se kterou i přes vyšší takty patří k nejlevnějším GTX 670, jsem se tentokrát rozhodl kartě udělit ocenění Smart Buy, které dáváme u podobně výkonných karet opravdu jen výjimečně.
MSI GeForce GTX 670 Power Edition (N670 PE 2GD5/OC)
+ výrazné přetktování od výrobce
+ výkon srovnatelný s GeForce GTX 680
+ chladič bez zátěže neslyšný, v zátěži velmi tichý
+ obrovská výkonnostní rezerva chladiče
+ nereferenční PCB s výkonnějším napájením
+ přetaktování s navýšením napětí u jádra, pamětí i PLL
+ cena
+ poměr cena/výkon
− spotřeba v zátěži o malinko vyšší než u GTX 680
− s ohledem na rezervu chladiče mohla být ještě tišší, lze doladit ručně
− o něco větší než referenční karta, podstatně delší plošný spoj
ČLÁNKY DO MAILU