Aktuálně se nacházíme ve válečném stavu. Nejnovější platformy obou hlavních konkurentů, AMD a Intelu, totiž velmi brzy svedou tuhý boj. Momentálně probíhá povětšinou jen na pracovních stolech recenzentů, co nevidět však vypukne v plné míře také v obchodech a u nás doma. Pro nás je to však jen dobře, v bitvě o zákazníka totiž američtí giganti používají zbraně jako snižování ceny a zvyšování výkon i výdrže.
Puma jde Intelu po krku
V letních měsících jsme měli možnost setkat se s prvními zástupci nové platformy AMD Puma. První kousky zcela bez debat ukázaly, že nová technologie menšího z obou velkých hráčů má co nabídnout, přesto nebyly schopny naplnit její plný potenciál. Už je ale pomalu na čase rozbalit to na plno, Intel totiž vyráží do boje s druhou generací platformy Centrino. Ta starší, která byla a je základem drtivé většiny našich notebooků, totiž udělala z přenosných počítačů to, čím dnes jsou - tedy neodmyslitelné spojence a pomocníky v kanceláři i doma, při práci i zábavě. Centrino 2 chce zvýšit náš životní komfort minimálně stejným způsobem, máme se tedy na co těšit.
AMD vždy dokázalo přesvědčit ke koupi notebooku založeného na jejich technologie zejména dvěma způsoby. Prvním byl zajímavý grafický výkon, kterým řešení od ATI na rozdíl od intelovských integrovaných čipů více méně oplývají, druhým důležitým parametrem byl poměr cena/výkon. Díky situaci na trhu se totiž dají a daly pořídit velmi zajímavě vybavené notebooky s procesory AMD. S novou šelmovitou platformou se to má obdobně. Také je zde kladen velký důraz na grafický výkon - integrovaný čip (Radeon 3200) je velmi dobře připraven na multimédia i HD video, k dispozici jsou samozřejmě také výkonnější herní řešení.
Nejzajímavější je ale technologie Hybrid CrossFire, která umožňuje využít obou karet v jednom notebooku. Jejich spojením se pak dá dosáhnout ještě většího výkonu při zachování stejné spotřeby. Počítá se také s možností vypnout výkonnější adaptér a výrazně tak prodloužit život na baterie (technologie PowerXpress), v praxi to zatím tak jednoduché není. AMD samozřejmě myslelo také na spotřebu - Puma umí dobře hospodařit s frekvencemi procesorů, umí je nastavovat nezávisle a dokonce i jedno z jader úplně vypnout. Protože je však celá technologie včetně procesoru založená na 65nm výrobním procesu, Intelu ve výdrži zatím konkurovat nemůže. Opět ale přichází ke slovu cena - případné zájemce může ke koupi přesvědčit dobrá konektorová výbava a solidní výkon v podobě nových procesorů Turion X2 Ultra za velmi výhodných cenových podmínek.
Centrino podruhé
Do boje ale vyráží také nejnovější technologický slepenec od firmy Intel a rozhodně se nebude snažit Pumě situaci na trhu usnadnit. Centrino 2 je postaveno na čipsetech ze série 45 Express a osazuje se 45nm procesory Penryn. Některé Core 2 Duo vyrobené pomocí této technologie jsme již měli možnost vidět v akci v noteboocích s novou verzí platformy Santa Rosa (nejnovější refresh původního Centrina), k dipozici jsou však i úplně nové procesory s ještě nižší spotřebu a dokonce také čtyřjádro. To vše dohromady znamená nejen vyšší výkon, ale také nižší spotřebu. Náskok, oproti AMD získává Centrino 2 také v rychlosti sběrnice - 1 066 MHz oproti 800MHz Pumě znamená vyšší rychlost komunikace a možnost použití rychlejších paměťových modulů (DDR3).
Součástí platformy je pochopitelně i grafické jádro, v tomto případě Intel GMA X4500, které si poradí se vším, co na ni multimédia i hry nachystají (Shader Model 4.0, DirectX 10, HD video). Počítá se také s nasazením hybridního grafického systému, podobného jako u tandemu ATI-AMD. Intel vylepšil i osvědčenou technologii Turbo Memory, kdy paměťový modul přímo na desce výrazně zrychluje odezvu systému, konečně jsme se dočkali také podpory nového bezdrátového standardu WiMAX. Nebude chybět ani podpora kompletního portfolia video výstupů VGA, DVI a HDMI doplní jako standard DisplayPort.
|
Co bude dál?
|
Samozřejmě i v nejbližší budoucnosti, tedy v průběhu příštího roku, pro nás mají výrobci naplánováno mnoho dalších vylepšení. V další generaci Centrina (Calpella) se tak můžeme těšit na nativní čtyřjádrové procesory, podporu pamětí až do teoretické rychlosti 1 600 MHz a dokonce také integrovaný paměťový řadič na CPU, z čehož momentálně těží AMD. Sběrnici by při komunikaci čipsetu s procesorem měl nahradit superrychlý Intel QuickPath Interconnect. U AMD (platforma s kódovým označením Shrike) se můžeme konečně těšit na 45nm výrobní proces a paměti DDR3 na 1 333 MHz. Intel doženou v podpoře DisplayPortu a přijdou s vlastní verzí ReadyBoostu s názvem HyperFlash. Opravdu přelomová by pak měla být integrace procesoru a grafického jádra do jednoho čipu.Grafické možnosti, Displeje a zobrazení
Grafické slavnosti
Protože notebook stále častěji nahrazuje běžný stolní počítač, stále více lidí jej používá také k hraní her, případně jiných, graficky náročných operací (sledování HD filmů, střih videa). Výrobci jsou si toho naštěstí vědomi a tak se již v novějších platformách objevují relativně výkonná integrovaná grafické řešení. Do notebooku se samozřejmě dá strčit také silná grafika, nákladný a dlouhý vývoj úsporných komponent potom však trochu ztrácí smysl. Takové řešení se hodí jen pro domácí multimediální DTR - tedy náhrady stolního počítače, které se přenášejí jen zřídka a baterie jim slouží spíše jako záložní zdroj.
Externí grafická karta umožní hraní her i na notebooku se slabým integrovaným adaptérem
Pro běžné notebooky se více hodí tzv. hybridní řešení - tedy sestavy s dvěma grafikami, z nichž jedna je v počítači kvůli vyššímu výkonu a druhá kvůli nižší spotřebě. Hardwarově přepínané režimy vyžadující restart nebo aspoň aktivní spolupráci uživatele jsme viděli už dříve (např. u Sony), přepínání za "živa" přináší až nyní platforma Puma. Zde je navíc možnost spojit síly obou grafických akcelerátorů a ještě tak zvýšit výkon. Uvidíme jak se s touto problematikou Intel i AMD poperou. Zajímavou variantou jsou také řešení v podobě grafik externích - na živo jsme zatím mohli vidět jen XG Station od Asusu, kdy se jednalo vlastně o grafický čip GeForce 8600 GT připojitelný univerzálně k počítačům s rozhraním ExpressCard. Dlouho se však mluví také o technologii XGP neboli ATI Lasso, která již bude vyžadovat platformu Puma a speciální konektor.
Široká je v módě
To, jakým směrem se dnes notebooky ubírají, dokonale dokumentuje poměr stran displeje. Ještě před dvěma lety byl širokoúhlý displej volbou, kterou pracovně naladění zákazníci rádi odmítali. Dnes je 16:10 standard, displeje s poměrem stran 4:3 již prakticky nepotkáte. Stejně tak se během posledních dvou let stal z pracovního nástroje pomocník univerzální, čím dál více notebooků se začalo prodávat jen pro zábavu a multimédia.
S tím souvisí také stále rostoucí popularita tzv. DTR notebooků. Ty jsou typické velkými rozměry a displejem (zpravidla 16-20"), vysokým výkonem a specifickou výbavou. U multimediálních DTR jsou to TV tunery, herní grafiky, dálkové ovladače, konektory pro připojení domácího kina (HDMI, digitální zvuk) a velké pevné disky. U DTR určených pro profesionály to bývá zejména špičkový displej s vysokým rozlišením (full HD je dobrý tahák), extrémní výkon, bezpečnostní opatření a vychytávky typu malého tabletu na rýsování přímo vedle touchpadu.
Žhavou novinkou jsou potom notebooky v rozměrech 16 a 18,4" s pravým filmovým rozlišením 16:9. Začínají se objevovat v nabídkách nejrůznějších značek - podle analytiků bude také tento trend výrazně sílit (řezání TN panelů na takové rozměry je totiž nejvýhodnější). Na sledování filmů je to určitě skvělé, v kultuře, kde skrolujeme odshora dolů však neustálé snižování a roztahování zobrazovací plochy do šířky trochu nutí k zamyšlení.
|
MiniModernizace Také mininotebookům se nevyhnou novinky v podobě nových technologií. Na přelomu roku by konečně měl být konečně reálně dostupný konkurent úsporného Atomu od firmy AMD. Ten by měl zaujmout zejména spotřebou a ačkoli je podtaktován na 1GHz, údajně by mohl předvést i zajímavý výkon. Uvidíme, zda to nebude trochu "s křížkem po funuse". To je zase voda na mlýn dlouho opomíjené firmy VIA, která se vytasila se svou mini-platformou VIA Nano. Ta sice v prvních reálných testech Atom docela přesvědčivě poráží, daní je však vyšší spotřeba. Jak navíc známe tuto firmu, je možné, že na reálně dostupné notebooky si ještě hodně dlouho počkáme, a to může být opět pozdě. Do té doby už si může trh podmanit chystaný dvoujádrový Atom, který jistě bude více než důstojným následníkem. |
Rozměry a hmotnosti, pevné a paměťové disky
Malé i velké zalevno
DTR jsou obvykle poměrně nákladné, díky ohromné poptávce po noteboocích však mohla vzniknout i kategorie úplně opačná - levné notebooky. Ty nejekonomičtější už okupují hranici deseti tisíc (při rozměrech 15,4"), jsou však vybaveny vyloženě výběhovými komponentami, kterých se výrobci potřebují takříkajíc výhodně zbavit. Daleko zajímavější je pak kategorie o pár tisíc výš - také proto jsme pro vás připravili test notebooků za patnáct tisíc, který najdete na straně 28 čísla 10/08 časopisu Extra PC. S těmito přístroji už se nemusíte bát normálně fungovat.
Pracovní stanice mohou úplně nahradit profesionální stolní počítače. Nové Lenovo například pro grafiky přidává k výkonným komponentám ještě integrovaný tablet na profesionální grafickou práci
Nad touto cenovou hranicí najdete notebooky univerzální - rozměry nabývají od čtrnácti po sedmnáct palců, využijete je na všechno možné: od práce, přes internet, rekreační hry, hudbu nebo filmy. Speciální třídou jsou notebooky pracovní, zde se klade důraz zejména na mobilitu, kvalitu provedení, výhodnou záruku a specifickou výbavu. Standardem je například čtečka otisků prstů, zálohovací software nebo šifrování dat na disku. Ty nejlepší pak mají matný displej - ten se dnes již vidí zřídka. Nemá sice "nádherně" živé barvy, což je podle výrobců pro uživatele to nejlepší, na cestách si však daleko lépe poradí s ostrým sluníčkem a odrazy okolí a to ocení každý, kdo někdy vyrazil vlakem a chtěl při tom normálně pracovat.
Samostatnou problematikou jsou notebooky menší než 14-15" palců. První podkategorii zde tvoří subnotebooky, které jsou zpravidla velmi kvalitní, stylové, relativně výkonné a také drahé. Pohybují se v rozměrech 10-13". Druhou, zcela odlišnou skupinu pak tvoří mininotebooky (nebo netbooky jak je nazývá Intel). Ty mají rozměry 8,9-10" a velmi ekonomické vybavení; netbookům se podrobněji věnujeme na straně 34 čísla 10/08 časopisu Extra PC.Všemi skupinami se pak prolínají notebooky stylové, které mohou a nemusí oplývat výkonem či výbavou, jsou však výjimečné provedením (např. kůže, hliník, uhlíková vlákna). Za takové kousky, kterých v sérii zpravidla nebývá mnoho, si výrobci rádi nechají zaplatit.
Dnes již komfortně
Standardním operačním systémem jsou dnes Windows Vista, dodávají téměř s každým notebookem, s výjimkou mininotebooků a speciálních modelů bez systému nebo s Linuxem. Dříve to u levnějších strojů byl problém, dnes se to týká již jen těch úplně nejméně výkonných. Například v našem testu bylo dobře vidět, že i za cenu pod patnáct tisíc se dá pořídit stroj s dvojádrovým procesorem a dvěmi gigabajty operační paměti. Taková sestava již reaguje svižně, s Vistami je potom radost pracovat. Zásluhu na tom mají také pro Vistu vyladěné moderní čipové sady a také integrované grafické akcelerátory, které dnes většinou dokáží hezké, ale náročené grafické rozhraní Aero bez problémů rozhýbat.
SSD disky brzy úplně vytlačí klasické pevné disky. Jsou rychlejší, odolnější i úspornější
Velký pokrok se v poslední době udál taky u disků - dříve jste si mohli vybrat disk žravý nebo pomalý. Dnes je běžnou kapacitou 320 GB, takový disk pořídíte za rozumný peníz a přitom nabídne i rozumnou přenosovou rychlost a přístupovou dobu. Pomalý disk je totiž jednou z nejčastějších příčin slabé odezvy u počítače. Výrobci se snaží vyrábět ještě rychlejší disky, dosáhli dokonce na kapacitu 500 GB, což je u 2,5" disku v podstatě rozumné fyzikální maximum. Pro maximální výkon je dokonce v některých strojích možné zapojit dva disky do režimu RAID. Je to však všechno marné, nástup SSD se již nedá zastavit.
SSD (Solid-State Drive) vychází z technologie flash - funguje tedy na obdobném principu jako paměť, kterou možná nosíte na klíčích. Výhody jsou jasné - daleko vyšší spolehlivost, teoreticky nižší spotřeba, žádné pohyblivé součásti a tím pádem mnohem vyšší odolnost a také nulová přístupová doba (seek). Nejedná se totiž o roztočené plotny ale o pár čipů na plošném spoji. Po několika generacích nyní přicházejí disky, které mají doslova neuvěřitelné přenosové rychlosti - čtení se pohybuje na mnohonásobku běžného notebookového disku a prakticky naráží na limit rozhraní SATA, u zápisu je to asi dvojnásobek. Ceny těchto disků jsou sice stále ještě poměrně vysoké (zhruba 10 000 za 80 GB disk), také na kapacitách je ještě potřeba zapracovat. Jakmile však začne výroba ve velkém, všechno se rychle změní. Je pravděpodobné že do dvou let budete mít i vy notebook s SSD a budete si to užívat.
Napájení a výdrž
Vydrž, vydrž!
Achylovou patou dnešních notebooků tak zůstává výdrž na baterie. Inženýři vylepšují výrobní procesy, aby mohli ukrojit pár wattů, vymýšlejí nejrůznější systémy pro správu energie, ještě úspornější úsporné režimy a hlubší režimy spánku. Procesory si samy vypínají jádra a snižují frekvence a grafické karty nechávají v úsporném režimu práci na integrovaných kolegyních. Dokonce bylo vyvinuto nové podsvícení displeje pomocí technologie LED, samozřejmě také s ohledem na spotřebu. Také SSD disky mohou teoreticky sežrat mnohem méně elektřiny.
Baterie založené na zinku a stříbře by již brzy měly notebookům přinést delší výdrž v terénu
Co však zůstává stále stejné je technologie baterií. Princip akumulátorů Li-Ion, případně Li-Pol se již mnoho let nezměnil a dochází jen k drobným vylepšením. Díky nejrůznějším opatřením dnes notebooky v laboratorních podmínkách dosahují výdrži deset i dvacet hodin na baterie, jedná se ale o úsporné komponenty, nízké zatížení a zpravidla jsou používány přídavné akumulátory s vysokou kapacitou. Takové řešení není při cenách dnešních baterií úplně mimo mísu, při výběru notebooku si však dejte pozor, zda je možné přídavnou baterii připojit (většinou speciálním konektorem zespodu či místo DVD mechaniky) nebo zda je alespoň možné koupit větší (většinou devítičlánkovou) baterii. Vždy to ale znamená vyšší váhu a tím pádem i nižší mobilitu a pohodlí při cestování.
Zajímavým světélkem v temnotách by tak mohla být technologie firmy ZPower. Ta je založená na bateriích ze stříbra a zinku, je samozřejmě mnohem ekologičtější a hlavně, je schopná uchovat výrazně větší množství energie (údajně až 40%). Už několik let se proto používá například na vesmírných stanicích, během krátké doby by se však snad měla dostat i do běžných notebooků. Příliš dlouho se také mluví o palivových článcích - jejich technologie je známá a místy i využívaná, ale do notebooků se jim stále nějak nechce, přestože funkční prototypy jsme viděli už hodně dávno.[pagebreak title=Slovníček základních termínů]
Slovník základních termínů
DTR
DeskTop Replacement - náhrada stolního počítače, označení pro výkonné notebooky velkých rozměrů. Většinou jsou určeny pro multimédia, nebo na náročnou práci
Li-Ion, Li-Pol
Označení pro nejpoužívanější technologie v dobíjecích bateriích. Najdete je v noteboocích, mobilech nebo MP3 přehrávačích
Platforma
Tímto termínem se u počítačů označuje technologický celek, který zahrnuje základní desku s čipovou sadu, grafickým adaptérem a procesorem. Může také obsahovat další komponenty jako je bezdrátový modul, má nadefinovánu podporu nejrůznějších technologií a rozhraní
Výrobní proces
U mikročipů se takto označuje míra miniaturizace, k jaké výrobce dospěl. Čím menší se tranzistory vyrábějí, tím úspornější mohou být. Intel aktuálně používá 45nm technologii, výhledově hodlá přejít na 32 nm
Čipset
Čipová sada je srdcem každé platformy, každé základní desky; koordinuje komunikaci jednotlivých součástí počítače
Sběrnice
Subsystém, který zajišťuje spojení mezi jednotlivými komponentami počítače. Rychlost sběrnice přímo ovlivňuje rychlost komunikace
HDMI
Univerzální digitální výstup, který přenáší obraz i zvuk v maximální kvalitě. Je standardem u nových televizí, počítačů, multimediálních přehrávačů, projektorů i herních konzolí
DisplayPort
Nový standard pro přenos digitálního video signálu. Je primárně určen pro propojení počítače s monitorem nebo domácím kinem. Jeho hlavní výhodou je skutečnost, že není zatížen žádnými licencemi a zpoplatněnými patenty
Přístupová doba
Hodnota, která udává, jak dlouho trvá od požadavku zápisu nebo přečtení dat k jeho realizaci. U počítače výrazně ovlivňuje svižnost systému. Pevné disky tuto hodnotu postupem času snižovaly až na fyzikální hranici, SSD disky a flash paměti mají z principu tuto dobu v podstatě nulovou
ExpressCard
Notebookové rozhraní, které umožňuje připojit externí zařízení jako jsou TV tunery, 3G modemy, grafické adaptéry a další. Nahradil starší a pomalejší standard PCMCIA
