NSA zaznamenává identifikaci mobilu a jeho příslušnost k připojenému vysílači (BTS), proto ani nepotřebuje, aby telefon měl vlastní GPS nebo aby daný uživatel zrovna telefonoval. Pokud se uživatel pohybuje mezi jednotlivými vysílači, vytváří další záznamy, na jejichž základě může NSA mapovat jeho pohyb. Analytický software pojmenovaný jako Co-traveler toho využívá a vyhledává vztahy mezi uživateli. Pokud se některé identifikátory často scházejí nebo se najednou pohybují přes stejné vysílače, existuje mezi nimi spojení.
Agentura denně posbírá téměř 5 miliard záznamů. Jsou prý spíš náhodné než úmyslné a nezaměřují se jen na telefony v USA. A protože NSA neví, která data jednou bude potřebovat, uchovává, co nejvíce toho jde. Celkový balík čítá asi 27 terabajtů, což si máme představit jako dvojnásobek textového obsahu Knihovny Kongresu (největší na světě). Útěchou tedy může být, že informací je tolik, že je rozvědka nestačí všechny uložit a analyzovat.
Post dále zmiňuje, že NSA získává data od 10. tzv. sigads (signals intelligence activity designators). Jeden sigad označovaný jako Stormbrew se opírá o dva nejmenované korporátní partnery, kteří NSA předávají záznamy a aktualizace na vyžádání. Stormbrew přitom sbírá data z 27 telefonních linek, které spojují jednotlivé operátory a ve kterých se záznamy o vysílačích a uživatelích předávají.
Kompletní zprávu najdete na webu Washington Postu. Deník zpracoval také přehlednou infografiku o tom, jak sběr dat a hledání vztahů v Co-traveleru funguje.
