Cloudová služba výrobcům na jedné straně hrozí ztrátami na
trhu běžných grafik, na straně druhé však vytváří poptávku po grafických
procesorech pro servery. Tuto příležitost Nvidia očividně chápe, protože pro
poskytovatele služeb v oblasti streamování her připravila rovnou zvláštní
produktovou řadu, karty GeForce Grid. Ty se mají pyšnit energetickou
efektivitou, zejména však mají být odpovědí na ústřední problém cloudového
hraní. Tím samozřejmě není nic jiného než prodleva, způsobená přenosem
vykreslovaných snímků ze serveru do vašeho počítače nebo jiného zařízení.
Streamování her po internetu samozřejmě vždy používalo herní
grafické karty. Technologie spočívá v tom, že vykreslené snímky jsou na
serveru zachytávány a komprimovány do videa ve formátu H.264. Tyto snímky jsou
pak po síti odeslány na klientské zařízení, které je dekóduje a zobrazí.
Důležité je, že každý z těchto kroků stojí určitý čas, takže veškeré dění ve
hře se na obrazovce projevuje s určitým zpožděním, či jinak řečeno lagem.
Prodlevy jednotlivých fází Nvidia představila v slajdu, srovnávajícím GeForce
Grid s anonymním starším řešením (které však nemusí nutně odpovídat dnešní
technologii). Pro ilustraci je k dispozici i údaj, který má reprezentovat
prodlevu, se kterou pracuje běžná herní konzole. Předem upozorňuji, že prozatím vycházíme jen
z marketingových dat, která jsou často přikrášlená jak to jen jde. Hned
z kraje má být například odezva hry zlepšena tím, že nové grafické jádro
zpracuje jeden snímek dvakrát rychleji, čímž se čas strávený přímo
v herním programu („game pipeline“) zkrátí ze 100 ms na 50 ms. Jak vidíme,
Nvidia zrychlila i zachytávání snímku a jeho kompresi („capture/encode“).
Z nějakého důvodu se však chlubí i rychlejším dekódováním na straně
klienta (na to však karta na serveru nemůže mít žádný vliv). A korunu všemu nasazuje,
když slibuje snížení doby nutné k přenosu dat po internetu z 75 ms na
pouhých 30. Možná jste si všimli, že marketing vám poťouchle tvrdí, že cloudové
řešení Nvidie je rychlejší než herní konzole. Ta totiž údajně stráví
v herním programu celých 100 ms, čímž „dožene“ internetovou prodlevu
streamované služby, která je tak ve výsledku rychlejší. Osobně musím říct, že
něčemu takovému nejsem ochoten věřit, a zřejmě nebudu jediný.
GeForce Grid by nicméně přece jen měla být schopna přinést
zlepšení proti stávajícím cloudovým technologiím. Dokáže totiž využít úzké
spolupráce grafického jádra se zabudovaným hardwarovým enkodérem videa NVEnc.
Starší architektury se totiž musely spoléhat na softwarové kódování (typicky
pomocí x264). Bylo proto nutné nejprve načíst snímky do paměti RAM. Tomu se
GeForce Grid vyhne, do paměti načítá již jen komprimované video o značně menším
objemu. Enkodér má totiž přímý přístup k bufferům karty, což může uspořit cenné milisekundy.
Teoreticky by se dala prodleva z kódování snímků zkrátit i tak, že
by enkodér začal s prací ještě během vykreslování. Pokud enkodér produkuje
více „slice“ částí na jeden snímek, může dokonce tyto odesílat po síti ještě
před dokončením komprese celého snímku. Zde však pouze hádám, není známo, zda
tyto triky GeForce Grid používá. Koncepce však tyto optimalizace umožňuje. V tomto ohledu se tedy Nvidia neholedbá. Na druhou stranu může nastat určitý problém s kvalitou přenášeného obrazu, v tomto ohledu nejsou totiž hardwarové enkodéry žádná sláva.
Na závěr ještě něco o samotném hardwaru. Dle dostupných
informací jde o dvoučipovou kartu, nápadně podobnou současně představeným
Teslám K10. Nvidia GeForce Grid Processor by měla být založena na jádru GK104 a
nabízí dohromady 3072 jader CUDA. Ta dosahují špičkového výkonu 4,7 TFLOPS.
Spotřebou se karta vejde do hodnoty TDP 250 W a do výbavy dostala 8 GB paměti. Ta má dohromady
poskytnout propustnost 320 GB/s.
Pomineme-li marketingové bludy, GeForce Grid by mohla být v budoucnu
důležitým produktem. Cloud gaming totiž sice asi (zatím?) nemůže konkurovat
klasickým konzolím a počítačům, má však svá specifická využití. Vedle již
zmíněného streamování do zařízení s nevýkonným hardwarem (nebo nepodporovaným
operačním systémem) jde například o zprostředkování demoverzí. Například
služba Gaikai vám umožní vyzkoušet hru přímo v internetovém prohlížeči bez jakékoliv instalace. Výrobce ani nemusí vyrábět omezenou verzi programu, stačí časově omezit dobu připojení. Na druhou stranu je otázka, jak velké množství karet dokáže tento trh spolykat...
Zdroje: Nvidia,
PC
Perspective
ČLÁNKY DO MAILU