Lépe řečeno, tuto verzi událostí se nám snaží předestřít server Bright Side Of News*, čerpající (jak je zvykem) z neupřesněných zdrojů. Jak se ještě zmíním, mám o této interpretaci své pochybnosti. Údajně se mělo jednat o projekt na vybavení velkého množství čínských škol počítači. Jak asi víte, snaží se Čína o samostatnost v dodávkách IT řešení, tedy zejména operačních systémů a procesorů. Proto měly počítače používat procesory z domácích zdrojů a GNU/Linux místo systému Microsoft Windows.
Tato kombinace ovšem znamenala problém při hledání vhodných grafických adaptérů. První volbou pro školní počítače měla být Nvidia. Její ovladač podává na systému Linux asi nejvyrovnanější výkon (na rozdíl od konkurence srovnatelný s výkonem pod Windows). Nvidia jej však dodává pouze pro systémy s architekturou x86. Čínská zakázka by si tedy vyžádala portování ovladače, pravděpodobně na architekturu MIPS čínských procesorů Loongson.
Nvidia by také mohla převod ponechat na zákazníkovi, to by si však vyžádalo zveřejnění nebo předání zdrojových kódů. To je něco, co Nvidia nechce připustit, neboť vyzrazení některých utajovaných prvků by mohlo v budoucnu ohrozit její konkurenční postavení. Proto tuto variantu nepřipustila. Ani portování ovladače by však nebylo bez problémů: Nvidia by za něj vyžadovala sumu v řádu několika milionů dolarů. Bright Side Of News* tuto nabídku hodnotí jako vysoce arogantní. Arogantní však prý bylo celé jednání „velké americké korporace.“ Tyto detaily však už nejspíše pochází výhradně z představivosti autora zprávy.
Zakázku na grafické karty nakonec dostala společnost AMD. Důvodem pro změnu výrobce nemělo být prý nic jiného, než ona nehoráznost ze strany Nvidie. Pro Bright Side Of News je závěr jasný: Nvidia se nejen ztrapnila, ale navíc poškodila své obchody a zájmy svých akcionářů. Objednávka počítačů pro školy měla údajně čítat 10–15 milionů kusů a ztracené tržby za grafické karty by činily 250–350 milionů USD. Prý tedy do očí bijící selhání. Osobně mám na věc ale mnohem střízlivější pohled.
Předně, náklady na portování jsou zcela legitimní. Ovladače grafických karet jsou vysoce komplexní, a odladění takového kódu by si vyžádalo mnoho práce. Milionové dolarové částky tedy nejsou nic přestřeleného. Ovladač rozhodně nelze jen „překompilovat,“ jak si autor z Bright Side Of News* očividně myslí. Proti těmto velice reálným nákladům pak stojí pouze potenciální zisk z prodeje grafických karet. Vůbec totiž nevíme, zda těch 10 milionů kusů měla Nvidia skutečně garantovaných. Z objednávky mohlo snadno sejít a firmě by zbyly jen oči pro pláč. V tomto ohledu bylo dle mého soudu jednání firmy nikoliv zpupné a hloupé, nýbrž naopak střízlivé a zodpovědné.
Není zcela jasné, zda AMD slíbilo dát čínským firmám k dispozici přímo kód linuxového ovladače, či zda stačil již existující otevřený ovladač, vyvíjený dobrovolníky s částečnou podporou firmy. Sázel bych spíše na druhou možnost. AMD ovšem může snáze sdílet i kód uzavřeného ovladače, neboť na rozdíl od Nvidie ho vyvíjí separátně od stěžejního ovladače pro Windows. Vyzrazení jeho tajemství by tak firmu tolik nepoškodilo, zatímco Nvidii by taková událost bolela více.
Asi ani nebudu příliš nekorektní, když zde napíši, že vydat firemní know-how do čínských rukou je vysoce riskantní. Pokud by Nvidia dala k kód k dispozici vybraným subjektům za účelem portování na architekturu MIPS či ARM, s nezanedbatelnou pravděpodobností by došlo k zneužití (úniku) těchto informací. Pro svět svobodného softwaru by se navíc nic nezlepšilo, neboť veřejnost sama by se ke kódu nedostala. Jinými slovy, pro striktní uzavřenost ovladače má Nvidia své důvody.
Zdroj: Bright Side Of News*