Kolektivní správci práv, jako je třeba OSA, stojí mezi provozovateli služeb a vlastníky autorských práv. Hájí zájmy hudebníků a textařů a určují podmínky (cenové i technické), za jakých mohou obchody nabízet hudební nahrávky. Problém je, že jen v Evropě funguje na 250 různých kolektivních správců práv, takže to značně brzdí vyjednávání a dostupnost služeb.
Google Music v Česku, Evropská komise chce tento problém řešit
I proto jsme tak dlouho čekali na iTunes Music Store (a někde ještě čekají) a stále jsme se nedočkali služeb jako Xbox Music (dříve Zune), Google Music, Spotify nebo Pandora. Evropská komise chce zavést jednotný standard, který by usnadnil správu práv napříč všemi členskými zeměmi.
„Pro Evropu potřebujeme digitální jednotný trh, který funguje pro tvůrce, spotřebitele i poskytovatele služeb. Efektivněji pracující kolektivní správci práv by poskytovatelům služeb usnadnili zavádět nové služby i přes hranice států, což poslouží jak evropským spotřebitelům, tak kulturní rozmanitosti,“ říká komisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier a dodává: „Obecněji by se všichni kolektivní správci měli postarat o to, aby tvůrci byli za svou práci odměňováni rychleji, a zároveň musí pracovat zcela transparentně. To má zásadní význam pro udržení investic do tvořivosti a inovací, které povedou k dalšímu růstu a větší konkurenceschopnosti.“
Na papíru zní návrh lákavě a určitě se nebudeme zlobit, pokud pomůže dostat obsahové služby i na náš trh. Radost bychom měli pro stejná pravidla i co se týče knih, časopisů, filmů nebo televizních pořadů. Jen je škoda, že je v tom tolik politiky a svazy s poskytovateli služeb se nedokážou dohodnout i bez zásahu EU.
Zdroj: Europa.eu
Tisková zpráva
Autorská práva: Komise navrhuje snazší udělování hudebních licencí na jednotném trhu
Evropská komise dnes navrhla opatření k modernizaci kolektivních správců práv a zavedení pobídek podporujících jejich transparentnost a efektivnost.
Nové digitální technologie nabízejí tvůrcům, spotřebitelům a podnikům ohromné možnosti. Zvýšená poptávka po internetovém přístupu ke kulturnímu obsahu (např. hudbě, filmům, knihám…) nebere ohledy na hranice ani vnitrostátní omezení. Ohled na ně neberou ani internetové služby používané k jejich zpřístupnění.Právě zde přicházejí ke slovu kolektivní správci práv, zejména v hudebním sektoru, v němž jménem skladatelů a textařů kolektivně spravují udělování licencí k užití hudebních nahrávek chráněných autorským právem online. Zároveň pro skladatele a textaře vybírají a následně jim přerozdělují odpovídající honoráře.
Někteří kolektivní správci práv se však požadavkům správy práv k užití hudebních děl online těžko přizpůsobují, především v přeshraničním kontextu. Na základě dnešního návrhu by proto kolektivní správci práv, kteří by chtěli udělovat ke svému repertoáru licence pro více území, museli splňovat evropské normy. To by poskytovatelům služeb usnadnilo získávání nezbytných licencí na hudební nahrávky, které mají být distribuovány online v celé EU, a zajištění správného výběru příjmů a jeho spravedlivého rozdělení skladatelům a textařům.
Obecněji by kolektivní správci práv ve všech odvětvích museli splňovat nové evropské normy, které k provozování jejich činnosti požadují lepší řízení a větší transparentnost. Na nutnost změnit některé postupy upozornily nedávné případy, kdy v důsledku špatné investiční politiky došlo ke ztrátě honorářů vybíraných jménem nositelů práv, ale i doklady o tom, že při vyplácení honorářů nositelům práv docházelo ke značným prodlevám.
Komisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier prohlásil: „Pro Evropu potřebujeme digitální jednotný trh, který funguje pro tvůrce, spotřebitele i poskytovatele služeb. Efektivněji pracující kolektivní správci práv by poskytovatelům služeb usnadnili zavádět nové služby i přes hranice států, což poslouží jak evropským spotřebitelům, tak kulturní rozmanitosti.“ A dodal: „Obecněji by se všichni kolektivní správci měli postarat o to, aby tvůrci byli za svou práci odměňováni rychleji, a zároveň musí pracovat zcela transparentně. To má zásadní význam pro udržení investic do tvořivosti a inovací, které povedou k dalšímu růstu a větší konkurenceschopnosti.
Hlavní prvky navrhované směrnice
Dnešní návrh usiluje o naplnění dvou vzájemně se doplňujících cílů:
- Podporovat větší transparentnost a lepší řízení kolektivních správců práv pomocí přísnějších požadavků na podávání zpráv a větší kontroly nositelů práv nad jejich činností, a tím vytvořit pobídky k inovativnějším a kvalitnějším službám.
- Na základě prvního cíle konkrétněji podporovat a usnadnit udělování licencí autorských práv k užití hudebních děl online pro více území a více repertoárů v EU/EHP.
- V praxi to znamená následující:
- Nositelé práv by mohli přímo zasahovat do správy svých práv, byli by odměňováni rychleji a v právních předpisech by byla zakotvena možnost, aby si pro své účely zvolili toho kolektivního správce práv, který je pro jejich účely nejvhodnější. To by přineslo lepší ochranu zájmů nositelů práv, jakož i širší přístup spotřebitelů ke kulturnímu obsahu.
- Nová pravidla by změnila způsob práce kolektivních správců práv po celé Evropě zavedením nových požadavků na zajištění lepší správy repertoáru, rychlejšího vyplácení honorářů členům, jasných toků příjmů z výkonu práv, výroční zprávy o transparentnosti a dalších informací poskytovaných přímo nositelům práv a obchodním partnerům (např. jiným kolektivním správcům). Členské státy by musely disponovat mechanismy pro řešení sporů mezi kolektivními správci práv a nositeli práv. Lepší normy a postupy by měly vést k lepšímu fungování kolektivních správců práv a k větší důvěře v jejich činnost.
- Udělování licencí autorských práv k přeshraničnímu užití hudebních děl na internetu pro více území by bylo snazší, ale zároveň by podléhalo povinnosti prokázat technickou schopnost provádět tuto činnost efektivně. To by přineslo výhody autorům, poskytovatelům internetových služeb i občanům.
Souvislosti
Kolektivní správci práv působí jako zprostředkovatelé mezi nositeli práv v hudebním průmyslu, ale i v oblasti jiných forem umění, např. v literatuře nebo filmu, a poskytovateli služeb, kteří hodlají užívat jejich díla. Udělují licence na práva, vybírají licenční poplatky a přerozdělují příjmy nositelům práv v případech, kdy by samostatné vyjednávání licencí s jednotlivými tvůrci bylo nepraktické a znamenalo by vysoké transakční náklady. V EU působí více než 250 kolektivních správců, kteří každoročně spravují příjmy v přibližné výši 6 miliard EUR. Výkon práv v odvětví hudby představuje asi 80 % z celkových příjmů, které kolektivní správci vyberou.
Kolektivní správa práv je rovněž důležitá pro udělování licencí poskytovatelům služeb k užití hudby online (služby stahování hudby, streamingové služby). Týká se to především práv těch, kteří skládají hudbu nebo píší texty. Poskytovatelé služeb online často chtějí pokrýt mnoho území, a vytvořit tak velký hudební katalog. Zároveň často zkoušejí nové modely podnikání. To všechno činí udělování licencí na služby online velmi náročným. Mnoho kolektivních správců práv není na tyto problémy připraveno, a proto se poskytovatelé služeb potýkají s vážnými potížemi při získávání licencí, které jsou k provozování hudebních služeb online v celé EU nezbytné. Důsledkem toho je menší počet hudebních služeb online, které by byly dostupné spotřebitelům v celé EU, a pomalejší začleňování inovačních služeb.
