Opera pomáhala formovat internet
Pamatujete si, kdo vyvíjel novou generaci prohlížeče celý rok? Bývala to Mozilla, norská Opera má však ambice štafetový kolík převzít. V soutěži prohlížečů, která jsou aktualizovány každý měsíc a půl, jdou vývojáři ze severské země proti proudu. Skoro rok jsme čekali na dvanáctou řadu produktu, který obecně patří k tomu nejlepšímu, co si můžete na brouzdání po internetu pořídit. Nadstandardní výbavu ostatní mohou Opeře tiše závidět, avšak Chrome úspěšně ukázal, že uživatele zajímá především opačný přístup, tedy maximální zjednodušování. Zatímco většina prohlížečů cílí na běžného masového uživatele, Opera zajímá poměrně úzkou komunitu technicky nadanějších jedinců.
Přitom není pravda, že by si snad nechtěla navýšit tržní podíl, jenže to by pravděpodobně musela všechno zahodit a začít od píky, možná i pod novou identitou. Roky nepříliš úspěšného útočení na trh jasně dokazují, že uživatele severský prohlížeč nezajímá. Byla to však Opera, kdo v minulosti přivedl na svět několik zajímavých konceptů, které se dnes v prohlížečích běžně používají. Z těch posledních patří k nejznámějším patrně Speed dial, nebo-li Rychlý přístup. Užitečná funkce dříve prázdný nový panel vyplňuje odkazy na oblíbené a často navštěvované stránky. Vlastní a mnohem chudší verzi Rychlého přístupu jako jeden z posledních přejal nedávno Firefox.
Navzdory rozšířenému mýtu Opera nebyla prohlížečem, který vynalezl prohlížení v panelech. Byl jím NetCaptor v roce 1997. O jeho rozšíření se postaral až Firefox, který začal ve větším měřítku trh dobývat v roce 2004, kdy vyšel ve verzi 1.0. Za široké rozšíření Rychlého přístupu můžeme poděkovat zase spíše Chromu. Ačkoli Opera má ve srovnání s ostatními malou uživatelskou základnu, nepřímo svět internetu a prohlížečů ovlivnila v mnoha směrech. Přesto mnohé její nápady museli nejprve převzít její konkurenti, teprve tehdy se inovativní myšlenky ujaly v masovém měřítku. V uplynulých letech jsme ze strany Norů byli zvyklí na pravidelnou porci inovace.
Posledních několik vydání ovšem jako by stagnovalo. Nutno podotknout, že pokud jste očekávali, že po roce vývoje dostanete tradičně obří porci originálních novinek, bohužel vás spíše zklameme. Vývojáři měli tolik práce s technologickými novinkami, že se tentokrát na funkce skoro zapomnělo.
Hardwarová akcelerace a WebGL zatím jen experimentálně
Vzhledem k tomu, jaké zpozdění začal vývoj dvanácté řady nabírat, se část plánované funkcionality objevila v předchozích vydáních. Tentokrát si vývojáři dali za úkol přinést docela převratné technologické novinky a zde se bohužel ukázalo, že relativně malý vývojový tým s omezenými prostředky nemá k ladění toliko prostoru jako jiní. Zatímco Microsoft si může dovolit hardwarovou akceleraci ladit na stovkách strojů a může k testování připustit tolik lidí, kolik situace žádá, norský vývojový tým si takový luxus dovolit nemůže. Dle mého názoru především tato skutečnost stojí za pomalejším vývojem. Na druhou stranu, Mozilla dokázala hardwarovou akceleraci přinést již před rokem, současně s IE9.
Naproti tomu gigant Google s akcelerací rovněž bojoval donedávna. Když může on, proč ne Opera, že? Ta se musí poprat s několika operačními systémy, kde běží, a k tomu s řadou různorodých počítačových sestav s různě starými ovladači ke grafické kartě. Evidentně se akceleraci nepovedlo odladit natolik, aby ji vývojáři mohli s čistým svědomím zapnout. Opera 12 ji tedy obsahuje, avšak na experimentální úrovni. Zapnout ji můžete, zázraky ale nečekejte, spíše se připravte na problémy. Jestli se nebojíte, přepněte na stránce opera:config předvolbu EnableHardwareAcceleration z nuly na jedničku.
V dnešní době a ve srovnání s ostatními prohlížeči se jedná o poměrně velký nedostatek, grafická karta totiž dokáže procesoru značně ulehčit, navíc pracuje rychleji. Současně musím připomenout, že plány Norů byly (a stále jsou) ambiciózní. Chtějí akcelerovat nejen vykreslování stránek, ale také kompletně celé uživatelské prostředí. Podobné plány, mimochodem, již spřádá i Google. Ačkoli právě akcelerace z velké části způsobila zpoždění dvanácté řady, tak stále není připravená na běžné používání. S tím souvisí rovněž podpora prostorové grafiky skrze technologii WebGL. Tu zapnete pro změnu předvolbou EnableWebGL, bez fungující akcelerace vám ale bude málo platná.
Nativní 64bitový prohlížeč
Pokud jde o věci schované pod kapotou, Opera 12 očekávání bohužel nenaplnila úplně. Přesto se jí něco do konce dotáhnout podařilo, konkrétně jde o nativní podporu 64bitových operačních systémů. Spolu s 64bitovými zásuvnými moduly, které jsou dnes už běžně dostupné (ve srovnání s tristní situací zhruba před rokem či dvěma), můžete využít možnosti moderních počítačových systémů. Nativní 64bitová Opera by alespoň teoreticky měla nabídnout celkově lepší výkon oproti 32bitové sestře. Jestli tomu tak skutečně je, si vyzkoušíme někdy jindy, až k tomu budeme mít prostor. Uživatelé 64bitových Windows ale mohou být konečně spokojení.
Vaše opojení, pokud se dostavilo, ještě podpoří běh zásuvných modulů v samostatných procesech. Sice hovoříme opět o další funkci, kterou konkurence běžně nabízí již dlouhou dobu, avšak buďme rádi za to, že už Flash Player nebo jiné moduly při pádu nestáhnou ke dnu celý prohlížeč. Podle statistik tyto pluginy mohou za celou třetinu všech pádů Opery. Za více stability budeme ostatně rádi vždycky. Vykreslovací jádro Presto tradičně poskytuje podporu nejmodernějších webových standardů, zde ovšem nemá příliš smysl příliš zabředávat do podrobností. Jedna věc ale za vypíchnutí stojí, a sice WebRTC.
Tato vychytávka umožňuje webovým stránkám přistupovat k webkameře bez závislosti na Flashi nebo jiných proprietárních technologiích. HTML5 pomalu otevírá cestu pro videochat v okně prohlížeče, kde se obejdeme bez Flash Playeru. Zpovzdálí zní hudba budoucnosti, avšak nyní ji slyšíme zase o kus lépe a jasněji. Podpora webových technologií v Opeře byla rovněž rozšířena o Drag and Drop. Prohlížeč dále na vyžádání umí webové stránce konečně také vyslat informaci o tom, že si nepřejete být sledováni. Více o Do Not Track se dočtete v našem starším článku. Bohužel nezbývá než konstatovat, že Opera opět pouze dohání vlak, který jí v posledních měsících ujížděl.
Lehké motivy vzhledu, konec neperspektivních technologií
Lehké motivy vzhledu patří k nejvýraznějším novinkám
Něco podobného lze prohlásit i o lehkých motivech vzhledu. Vývojáři se rozhodli, že kromě plnohodnotných oblečků dovolí uživatelům změnit obrázek na pozadí a současně ponechat ovládací prvky beze změny. To jsme už viděli ve Chromu a ve Firefoxu. Lehká témata jsou docela oblíbená, protože nabízí změnu, avšak nezasahují do ovládání programu tím, že by zaměnila pěkné výchozí ikony za nějaké ohyzdné příšery. Z estetického hlediska si prohlížeč může skutečně výrazně polepšit. Zdejší obrázky z lehkých motivů prolézají do záhlaví okna a do Rychlého přístupu, kde ovšem máte další možnost nastavit si vlastní tapetu. Tato drobnost však patří k nejvýraznějším novinkám Opery 12. Lehké motivy vzhledu najdete na adrese addons.opera.com/themes.
V souvislosti s tím Opera rozšiřuje možnosti pro vývojáře doplňků. Do budoucna se na ně chce zaměřit o trochu více než doposud. Můžeme se proto těšit na mocnější a zajímavější doplňky, které výrazněji zasáhnou do funkcionality prohlížeče. Další hromada drobných vylepšení se schovává v adresním řádku. Ten se naučil lepšímu chování, což zaznamenáte, když budete něco hledat. A je celkem jedno, jestli má jít o položku v historii nebo o hledání v Googlu. Upravený adresní řádek se nebojí zkracovat adresy na nezbytné minium, takže žádné prvky – například protokol HTTP – nepřebývají.
Opera si jako jeden z posledních prohlížečů stále drží samostatné vyhledávací políčko, přestože se jeho zde význam pomalu snižuje. Adresní řádek dávno neslouží pouze k zadávání adres, ale umí rovněž vyhledávat. Samostatné vyhledávací pole naleznete rovněž v Rychlém přístupu. Není těch políček přeci jen zbytečně moc? To v Rychlém přístupu by nejspíš dostačovalo. V rámci vysekávání funkcí z prohlížeče tedy možná vývojáři mohli odstranit políčko vedle adresního řádku, když už byli v ráži. Tentokrát nám Opera mnohé funkce bere, místo aby je dávala.
Odstřihnutí neperspektivních technologií
K úplnému vyjmutí dojde až v jednom z následujících vydání v letošním roce, prozatím se pouze vypínalo. Postupné odebrání Opery Unite, widgetů a souboru hlasových funkcí je přirozeným vývojem. To ovšem neznamená, že vám po těchto záležitostech nebude smutno, pakliže jste si na ně navykli. Mrtvé a neperspektivní technologie jistě nemá cenu udržovat při životě. K tomu jsme si také něco řekli, takže se nebudeme zbytečně opakovat, funkce nám to nevrátí. Hlasové ovládání sice může v budoucnu hrát důležitější úlohu než v současnosti, ale za léta existence se v Opeře výrazněji neprosadilo. Takový IE pro Xbox má být hlasově ovladatelný skrze Kinect. Konzole nemá myš, tak se musí jít na věc jinak.
Na počítači myš máme, po obrazovce tabletu zase přejíždíme prsty. Opera se proto neudržovaných knihoven s okamžitou platností zbavuje a reálně je obrečí maximálně jeden uživatel z milionu. Widgety byly malé samostatně spustitelné doplňky, ale jak už bylo řečeno dříve, vývojáři se nyní zaměřují více na plnohodnotné doplňky a tato legrácka stejně živořila na okraji uživatelského zájmu. Konec platformy Unite opět souvisí se zaměřením na běžné doplňky, které nahradí předchozí možnosti, jak prohlížeč rozšířit o pár funkcí. Dvě mrtvé technologie můžete ještě ručně aktivovat, definitivně se po nich zem slehne později.
Důležité je, že Opera nyní směřuje za konkrétním cílem. Fragmentace interních platforem se sníží a zbude jedna. To prohlížeči jedině prospěje, navenek se přinejmenším nebude tvářit tak složitě. Pokud vám základní funkcionalita nebude stačit, poohlédnete se po rozšíření v galerii. K tomu prohlížeč obléknete do pěkného kabátku a můžete prohlížet. Navzdory tomu, že se nepodařilo po měsících ladění přichystat hardwarovou akceleraci, slibuje dvanáctá řada vyšší výkon ve srovnání se svými předchůdci. Především byste měli provedené úpravy ocenit ve chvíli, kdy máte otevřeno mnoho stránek najednou.
Opera v takovém případě startuje výrazně rychleji. Proč? Jednoduše nenačítá všechny panely najednou. Podobné chování představil v rámci zlepšování výkonu Firefox; stránka se načte, až na ni klepnete. Norský prohlížeč je načítá postupně. Startuje proto za všech okolností stejně rychle. Jako obvykle si vývojový tým honí triko rychlejším načítáním stránek, to už ale budete muset posoudit sami. Opera byla rychlá i dříve, takže je stále těžší si všimnout dalšího navýšení skóre. Na některých stránkách vám spíše může chybět hardwarová akcelerace.
Staré novinky dnes neohromí
Drobných vylepšení je nová Opera plná, přesto nemáme pocit, že bychom byli úplně spokojení. Po roce jsme se dočkali stále špatně fungující a standardně vypnuté hardwarové akcelerace, lehkých motivů vzhledu a chytřejšího našeptávání v adresním řádku. Tentokrát dokonce skoro až převažují funkce, kterým dáváme sbohem. Zdá se nám to zkrátka trochu málo. Nebo jsme příliš kritičtí a věci vidíme příliš černě? Vývojáři přišli v posledních několika měsících s velkým počtem technologických novinek, určitě se neflákali. Problém je v tom, že konkurence tyto funkce povětšinou dávno nabízí.
Dvanáctá řada severského prohlížeče převážně dohání konkurenci. Aby ji předehnala, bude muset Opera v příštích měsících šlápnout na plyn. Aby se uživatelům více zavděčila, prochází postupným zjednodušováním, toho si nelze nevšimnout. Pokud chce zaujmout mainstreamového surfaře, je to jednoznačně dobře. Vyjmutí výše zmíněných funkcí přispěje k tomu, že prohlížeč nebude vyhlížet v očích uživatele tak složitě. Jistě si také pamatujete na to, jak Norové minulý rok v jedenácté řadě ladili vzhled. Tehdy se nadávalo, že Opera začíná nápadně připomínat Chrome. Tento trend pokračuje. Napjatě čekáme, co přijde. Kroky vývojářů prozatím chválíme. Mají dobrý základ. Méně (vzájemně dosti podobných) funkcí v tuto chvíli vlastně znamená více.
