Osmijádrový Haswell-E je tu: test Intel Core i7-5960X na MSI X99S Gaming 7

Intel si s osmijádrovým procesorem pro desktopové platformy dával docela na čas. Haswell-E však není premiérou jen v tomto, novinek do drahých PC s sebou celá platforma LGA 2011-3 nese daleko více. Co se naštěstí od minulých generací nezměnilo, to je rozteč děr kolem patice procesoru určených pro uchycení chladiče. Vše ostatní je ale jinak. Paměťové moduly DDR3 jsou nahrazeny zbrusu novými DDR4 a základní desky s čipovou sadou X79 vyměňují ty s novou X99.

Intel do své prezentace vytáhl docela zajímavou časovou osu, ve které si třeba připomenete, že zatímco „extrémní edice“ procesoru Intel Pentium 4 před jedenácti lety vystačila se 170 miliony tranzistorů, pro Core i7-5960X jich bylo použito 2,6 miliardy.

Velký podíl na celkovém počtu tranzistorů má samozřejmě i obrovská (20 MB) vyrovnávací paměť třetí úrovně, kterou všech osm jader sdílí. L2 cache o velikosti 256 kB má už každé jádro zcela pro sebe. Na rozdíl od Haswellu pro mainstreamovou platformu LGA 1150 zde samozřejmě není integrováno grafické jádro. LGA 2011 nadále předpokládá osazení diskrétní grafické karty.

 

Přinejmenším v první vlně přichází tři procesory Haswell-E: jeden osmijádrový a dva šestijádrové. Core i7-x930K už tedy nemá stejný počet jader jako nejvyšší i7-x960X, což vypadá oproti předchozí generaci Ivy Bridge-E jako zhoršení. Není tomu tak ale docela. Všimněte si vyšší pracovní frekvence a při srovnání generací si vzpomeňte na minimálně několik procent IPC navíc u Haswellu oproti Ivy Bridge.

Mezi tím, co nabízí čipová sada X99 oproti předchozí X79 jsou také dost zásadní rozdíly. Šest portů SATA a z toho jen dva s rychlejším rozhraním 6 Gb/s už skutečně nedrželo krok s dobou, takže těch deset u X99 je o něčem jiném. Ze 14 portů USB jich je už také 6 na rychlejší variantě 3.0. Změn je více a shrnuty jsou na dvou následujících obrázcích.

Společně s novou platformou představil Intel i nového all-in-one vodníka (parametry níže), nový vzduchový Box chladič a zapomenout bychom neměli ani na Thunderbolt 2. Ten nebude vyveden sice na všech deskách s X99, ale rozhraní to schopné určitě je. Kromě vysoké přenosové rychlosti s ním můžete řetězit až šest rozhraní včetně 4K monitorů s rozhraním DisplayPort 1.2 nebo propojit dvě PC na rychlosti 10 Gb/s.

Jak už u Intelu bývá zvykem, na seznámení s novou platformou novinářům posílá to nejvýkonnější (a nejdražší), co má. V tomto případě jsme tedy měli tu čest se vzorkem Core i7-5960X. Všimněte si změněného rozvaděče tepla, rozměry celého PCB procesoru zůstaly stejné. Po zkušenostech s Ivy Bridge a Haswellem pro LGA 1150 vás určitě napadne, jestli náhodou mezi rozvaděč tepla a procesor Intel opět neaplikuje pouze pastu. Můžete být klidní, procesor je k rozvaděči přiletován a špatný přenos tepla tedy snad nehrozí.

Nominální frekvence Core i7-5960X je stanovena na rovné 3 GHz. Maximální Turbo Boost pak na 3,5 GHz, při zatížení všech jader a nepřekročení TDP pak frekvence nejde přes 3,3 GHz. Tedy v případě, že výrobce základní desky nezvolí nějaký zlepšovák a to u CPU Intel s Turbo Boost už několik let dělají u takřka všech desek všichni velcí výrobci. V tomto případě MSI při automatickém UEFI nechá procesor i v šestnáctivláknové plné zátěži na maximálním Turbo Boost (tedy 3,5 GHz).

         

Nový typ pamětí – DDR4 – je asi vůbec největší inovací v rámci této generace highendové platformy Intelu. DDR4 používají (obecně) nižší napětí než DDR3, budou dosahovat vyšších frekvencí a už jste si mohli přečíst zprávy o tom, že se výrobcům podařilo zkonstruovat skutečně velkokapacitní moduly (až 64 GB). DDR4 nejsou s DDR3 kompatibilní a paměťový řadič HW-E ani jiný druh pamětí nepodporuje. 

 

 

 

Corsair Vengeance LPX DDR4-2800

 

 

MSI X99S Gaming 7

MSI X99S Gaming 7

MSI se hodně soustředí na oslovení hráčské komunity a nejinak je tomu u highendové platformy LGA 2011-3. Jako podvozek pro otestování Core i7-5960X mi české zastoupení této společnosti zaslalo desku X99S Gaming 7, která by měla patřit k těm levnějším pro tuto platformu. 

Hned na přední straně krabice MSI inzeruje nadstandardní zvukovku a síťovku. Zvukovým čipem je integrovaný kodek Realtek ALC 1150, kterého bychom mohl označit za jednookého krále – ve své kategorii opravdu patří k tomu lepšímu. Jak mi prozradil náš odborník na zvuk (Jarda Dohnal), stínění na čipu je spíše na parádu, zato operační zesilovač či „audio kondenzátory“ Nichicon svůj přínos mají. Pro „nehifisty“ se tak může jednat o řešení, jež je uspokojí a nebude nutit do investice do specializované zvukovky (i když při ceně všech komponent platformy se pár tisíc za zvukovku už dá se říct ztratí).

      

    

Rozložení komponent na desce a vůbec design jednoznačně chválím – prostě se moc neblblo a místo toho asi i docela přemýšlelo. Hlavně pro někoho, kdo testuje na stole, je deska velmi dobře připravena. Údaj o teplotě na segmentovém displeji (kde teplota CPU po absolvování POST nahradí diagnostické kódy) se shodoval s tím, který reportoval třeba CoreTemp.

    

    

    

    

Jestli si ještě vzpomínáte na recenzi Z97 Gaming 7, tak X99S G7 je v podstatě stejně vybavenou deskou a rozdíly dělá jen samotná platforma (osm pozic pro DDR4, jiný počet SATA 6 Gb/s).

     

Také UEFI vím bude už povědomé. Pokud jste zvyklí na řešení od Asusu nebo Gigabyte, nebude vám zpočátku vyhovovat a budete se ptát, proč je hlavní část na tak malé ploše obrazovky (s tam malým písmem). Po čase si zvyknete, kde co je a zjistíte, že funkčně je na tom toto UEFI velmi dobře. Kromě nastavení všeho možného i nemožného skutečně do detailu si můžete dělat záložky (oblíbené) a před uložením zobrazit seznam všech provedených změn.

                              

Různé taktovací a sledovací legrace z přiloženého CD jsem ani nezkusil, vše potřebné najdete buď v UEFI a přímo z Windows je stejně lepší používat Intel XTU. Automatické přetaktování (zde OC Genie) se mi nikdy nelíbilo a hádám, že u čtenářů, kteří studují spodní odstavec druhé kapitolu mnohakapitolového testu ;-), to nebude jinak.

  

 

Testovací konfigurace a návod na interaktivní grafy

Testovací konfigurace

Testovací sestava pro jednotlivé procesory se liší jen v nutném minimu. Změny se kromě procesoru samotného týkají v případě různé platformy samozřejmě také základní desky, ty stejné paměti od Kingstonu jsou potom nastaveny dle schopností procesoru (na nejvyšší oficiálně podporovanou frekvenci). 

 

Operační systémy:

• Microsoft Windows 7 Enterprise x64, SP1
• Ubuntu 12.04.1 LTS, 64-bit

Společné komponenty:

• grafická karta: Gigabyte GeForce GTX 680 OC, 2 GB (GV-N680OC-2GD)
• systémový disk: Intel X25-M, 160 GB
• zdroj: Enermax Modu87+, 800 W
• chladič procesoru: Noctua NH-C12P
• paměti: 2× 4 GB Kingston HyperX T1 DDR3-2400 (KHX24C11T1K2/8X)
• monitor: BenQ BL2710PT

Za poskytnutí monitoru k testovací sestavě děkujeme společnosti BenQ.

Platforma LGA 2011-3:

• základní deska MSI X99S Gaming 7
• nastavení pamětí: 2133 MHz, 15-15-15-30-2T

Platforma FM2+:

• základní deska: Asus A88X-Pro
• nastavení pamětí: 2400 MHz, 11-13-13-30-2T @ 1,65 V

Platforma LGA 1150:

• základní deska: Gigabyte Z87X-UD3H, resp. Z97X-Gaming G1 WiFi-BK pro Haswell Refresh
• nastavení pamětí: 1600 MHz, 8-8-8-24-1T @ 1,5 V

Platforma AM3+:

• základní deska: Gigabyte GA-990FXA-UD7
• nastavení pamětí: 1866 MHz, 9-10-10-27-1T @ 1,65 V, resp. 2133-11-12-11-30-2T @ 1,60 V v případě A10-6800K

Platforma LGA 1155:

• základní deska: Gigabyte Z77X-UD5H
• nastavení pamětí: 1600 MHz, 8-8-8-24-1T @ 1,5 V

Platforma LGA 2011:

• základní deska: Asus P9X79 Deluxe, BIOS 0650
• nastavení pamětí (čtyři moduly v čtyřkanálovém zapojení): 1866 MHz, 9-10-10-27-1T @ 1,65 V pro Ivy Bridge-E, resp. 1333-8-8-24-1T @ 1,5 V pro Sandy Bridge-E 

Platforma FM2:

• základní deska: Gigabyte GA-F2A85X-UP4
• nastavení pamětí: 1866 MHz, 9-10-10-27-1T @ 1,65 V

Platforma FM1:

• základní deska: ASrock A75 Pro4
• nastavení pamětí: 1866 MHz, 9-10-10-27-1T @ 1,65 V

V ovladačích grafické karty jsem vypnul vertikální synchronizaci a kvůli opakovatelnosti měření také adaptivní správu napájení v 3D režimu.

 

Jak na interaktivní grafy 2.0

1. Pokud se vám nelíbí písmo se stíny, velmi snadno je vypnete v Nastavení. Máte-li ještě problémy s rychlostí zobrazování, můžete v Nastavení povypínat také animace. 
2. V základním nastavení jsou pruhy seskupeny dle úhlopříčky monitory a dále seřazeny dle naměřené hodnoty (vzestupně, či sestupně pak podle toho, je-li zrovna vyšší = lepší či naopak). Toto můžete snadno změnit zvolením řazení dle naměřené hodnoty v testu, seskupením třeba podle matrice apod.
   
3. Po najetí myší na některou z položek (třeba na HP ZR24w) se z této stane 100 % (základ) a ostatní položky se spočítají podle ní. Všechny absolutní hodnoty se změní na relativní. Zpět se změní, až kurzor myši opustí oblast s názvy položek (v tomto případě procesorů).
   
4. Budete-li chtít nějakou položku (monitor) v grafech sledovat, můžete si její pruh libovolně obarvit. Stačí klepnout levým tlačítkem myši na barevném pruhu a vybrat si z palety. Máte-li povoleny cookies, mělo by vám nastavení vydržet i pro další grafy v dalších kapitolách.
   
5. Cenu a další základní parametry (například rozlišení či úhlopříčku) můžete zobrazit kdykoliv v každém grafu: stačí u vybraného procesoru najet kurzorem myši nad pruh s hodnotou (měření) a chvíli počkat. Objeví se jako plovoucí nápověda (tooltip).
   
6. Zámek základu (monitor, který se stane těmi 100 % a od něhož se odvíjí další relativní hodnoty) aktivujete pomocí současného stisku klávesy CTRL a levého tlačítka myši nad procesorem (či jeho pruhem v grafu), který chcete uzamknout.
   
7. Před prvním použitím grafů si pro jistotu vyprázdněte cache prohlížeče (zřejmě bude stačit refresh) a v případě problém smažte i příslušné cookies.
   
8. Interaktivní grafy 2.0 jsou kompatibilní s prohlížeči Firefox (testovány verze 4.x), Opera (testováno s 11.x), Internet Explorer 8 a 9 (verze 7 a starší už nejsou podporovány, verze 10 zatím také ne) a Chrome (zde mají tooltipy hranaté rohy namísto kulatých).
   
9. V případě problémů se nejdříve ujistěte, že máte v prohlížeči povoleny skripty i cookies, dále splnění bodů 7 a 8, teprve potom nám chybu prosím co nejpřesněji reportujte. Jedná se o první ostré nasazení grafů, takže i přes delší testování autorem a redakcí při komplexnosti aplikace určitě ještě nějaké mouchy v nějaké kombinaci objevíte.

Video a hudba

Video

x264 benchmark HD v5.0 64-bit

x264 benchmark testuje výkon procesoru při převodu videa v rozlišení 1080p s použitím kodeku x264. Benchmark je ke stažení na TechARP.com, nově používáme výsledky z obou průchodů.

x264 FHD benchmark v1.0.1 64-bit

FHD benchmark také používá bezplatný x264, počítá už s 64bitovými systémy a má příjemnější rozhraní. Benchmark si můžete stáhnout třeba z Guru3D (181 MB), archiv stačí rozbalit a už můžete testovat. Na rozdíl od x264 HD benchmarku nepotřebujete ani instalovat Avisynth. O výsledky se můžete podělit už v připraveném vlákně v našem diskuzním fóru.

Windows Media Encoder 9

1GB full HD video pořízené Frapsem ve hře Empire: Total War je převáděno do WMV9 720p, 5,5 Mb/s.

VirtualDubMod + XviD 1.3.2

VirtualDubMod slouží pouze jako rozhraní pro převod 1GB full HD videa ze hry Empire: Total War do .AVI s kodekem XviD. Profile @ Level je nastaveno na XviD HD 1080, dále jeden průchod a kvalita na 4,00 (1,00 je nejlepší kvalita, 31 nejhorší). Je zapnuta autodetekce a volba použitelných instrukčních sad (podporovány jsou jak SSE až do SSE4, tak 3DNow! 2), z voleb post-processingu nic vybráno není.

XMedia Recode 3.1.2.5 H.264

Oblíbený freewarový převaděč všech možných formátů videí používám v jeho portable verzi. Opět znásilňuji 1GB Full HD video z Empire: Total War, tentokrát je cílem v programu předdefinovaný profil YouTube 1080p s H.264. V nastavení kvality pak volím místo jednoho průchodu průchody dva (2-pass, cílový průměrný bitrate 8000). Zvuková část je převáděna do AAC.

Shrnutí

Hudba

WAV do MP3: LameEnc 3.99

Dva rozměrné stereo WAV (jeden 201MB, 16-bit/44 kHz, druhý 327MB 24-bit/96 kHz (L. v. Beethoven, Sonate 32 z 2L) jsou převáděny do formátu MP3. Použita je poslední stabilní verze LameEnc, VBR a kvalita extreme. LameEnc využívá instrukční sady MMX, SSE a SSE2.

WAV do AAC (Advanced Audio Coding): iTunes přes qaac (CoreAudioTool 7.9.9.7)

Dva rozměrné stereo WAV (jeden 201MB, 16-bit/44 kHz, druhý 327MB 24-bit/96 kHz (L. v. Beethoven, Sonate 32 z 2L) jsou převáděny do formátu AAC.

WAV do ALAC (Apple Lossless Audio Codec) pomocí refalac64 0.51

Dva rozměrné stereo WAV (jeden 201MB, 16-bit/44 kHz, druhý 327MB 24-bit/96 kHz (L. v. Beethoven, Sonate 32 z 2L) jsou převáděny do formátu ALAC.

WAV do FLAC (Free Lossless Audio Codec) pomocí FLAC 1.2.1b

Dva rozměrné stereo WAV (jeden 201MB, 16-bit/44 kHz, druhý 327MB 24-bit/96 kHz (L. v. Beethoven, Sonate 32 z 2L) jsou převáděny do formátu FLAC.

Shrnutí

Bitmapová grafika, fotografie, rendering

Bitmapová grafika, fotografie

Autopano Giga 64-bit 2.6.4

Autopano mám nastaveno na využití maxima jader procesoru i pomoc GPU. Zdrojem je 57 fotografií (JPEG) o rozlišení 2848 × 4288 px, výstupem pak jeden soubor JPEG se slepeným panoramatem. Jako výstupní kvalita je zvolen HDR output (obsahuje anti-ghost).

Oproti minulým letům nechává ve výpočtech pomáhat GPU. Nevím ale, jestli se při finálním renderingu panoramatu nějak významně uplatní. V globálním nastavení Autopano dávám maximum vláken, které je procesor schopen paralelně zpracovávat.

Hugin 2011.4 64-bit 

Také zdarma dostupný Hugin pracuje nad 57 fotografiemi panoramatu (fotky je třeba slepovat v ose X i Y) od uživatele Johnyn (děkuji!). Měřím čas od zarovnání obrázků až po kompletní náhled panoramatu v editoru.

  

Paint.NET 3

Pro testování výkonu ve volně šiřitelném bitmapovém editoru používáme rozhraní TPUbench a benchmark PdnBench.

RawTherapee 64-bit v3.0.1

Zdarma dostupnou alternativu k placeným editorům RAW (Adobe Lightroom, Apple Aperture) trápím celkem 100 soubory RAW ze tří fotoaparátů (TIFF, CR2, DNG). Ty převádím na JPEG v nejvyšší kvalitě s uchováním EXIFu

3.0.1 byla poslední stabilní verzí v době sestavování metodiky. Vyzkoušel jsem také vývojovou 4.0.9.50, ale na Core i5 se mi podařila konverze stovky souborů dokončit jen někdy, na platformě s AMD FX ani jednou. Vyzkoušel jsem také několik o trochu starších sestavení 4.0.8.x a 4.0.7.x, bohužel s podobným výsledkem. Výkonnostní optimalizace ve verzi 4.x jsou přitom slibné, stejná úloha, co ve verzi 3.0.1 trvala procesoru Core i5-3570K 5:19 (min:s), zabrala ve 4.0.9 už jen 4:29,4 (min:s).

Zoner Photo Studio 15 x64

V jednom sub-testu jsou prováděny dávkové operace nad 56 fotografiemi ve formátu JPEG, v dalším je převáděno 100 fotek ve formátu RAW (TIFF a CR2 z přístrojů Canon a Adobe DNG z DSLR Pentax) do JPEG.

Shrnutí

Rendering

Cinebench R15

  

Cinebench R11.5 64-bit

Poslední verze benchmarku výkonu v Cinema 4D. Výsledek při renderingu na jediném jádru uvádíme spíše jako teoretickou zajímavost.

 

Frybench 64-bit

Postup měření v programu Frybench je popsán v tomto článku. Vaše výsledky můžete ukázat a s dalšími konfiguracemi srovnávat zde: Frybench – výsledky.

POV-Ray v3.7 beta RC6 64-bit

Beta verze freeware raytraceru POV-Ray umožňuje využít vícejádrové procesory. Pro testy používáme jednu ze scén mezi příklady dodanými s programem: chess2.pov a rozlišení 1600 × 1200 px s AA 0.3 (800 × 600 px bez anti-aliasingu měřím už jen pro srovnání s minulými generacemi procesorů/testů).

Blender 2.63 64-bit

Pro testování v 3D modeláři Blender používám demo-projekt Helicopter (demonstrace Cycles, stažitelné v balíku dem pro 2.61 z blender.org).

Bez změny nastavení (mimo snížení rozlišení na 800 × 600 px, abych nečekal na výsledek věčnost) spustím rendering (F12) a měřím čas.

LuxMark 2.0 64-bit

LuxMark 2.0 vám v jednoduchém rozhraní otestovat výkon vašeho procesoru (CPU) nebo grafické karty (GPU) na několika scénách vykreslovaných právě pomocí LuxRenderu. U grafické karty budete samozřejmě potřebovat mít dostatečně moderní (včetně ovladačů) – podpora OpenCL (potažmo GPGPU) je minimálním požadavkem. LuxRender je možné využít ve spojení se spoustou modelářů Blenderem či 3Ds Max počínaje a Poserem nebo SketchUpem konče. Více informací ve starší aktualitě o LuxMarku. V systému je nainstalován balík Intel SDK for OpenCL 2012 64-bit a AMD APP SDK v2.7 x64. Do shrnujících grafů započítávám výsledky v komplexní scéně „Room“.

Shrnutí

Do shrnutí z předešlého nepočítám jen Cinebench Single core a LuxMark medium.

 

Komprese a šifrování

WinRAR 4.20 64-bit

Používám zabudovaný benchmark (ALT + B) se zapnutou volbou multithreading. 

Pokud byste se na to náhodou chtěli zeptat, tak namátkou jsem  u procesoru Core i5-3570K vyzkoušel v registru Windows vypnout i Core parking. Výsledkem bylo mírné zhoršení výsledku (což se možná vešlo do běžné chyby měření). U procesorů bez HyperThreadingu dokonce ani kvůli WinRARu nemusíte Core parking nijak řešit.

 

7-zip 9.20 x64

I v 7-zipu využívám integrovaného benchmarku, v grafu je celkový výsledek počítaný z výkonu při kompresi i dekompresi.

WinZIP 16.5 + AES

Extrakce 3,5GB zaheslovaného archivu ZIP (šifrování AES, zkomprimovaná celá složky hry World of Tanks). Zatím se bohužel zdá, že výsledky jsou dost podle toho, jak se zrovna SSD vyspí. Dost nesedí hlavně výsledek Core i3-3220 (byť je to nejlepší ze tří měření).

TrueCrypt 7.1a

Testy pochází z integrovaného benchmarku (Tools, Benchmark), velikost bufferu nastavena na 500 MB. Výsledek je průměrem šifrování a dešifrování.

V prvním grafu je spočtena průměrná rychlost ze všech dílčích testů TrueCryptu (tento jediný graf je taková počítán do dalších souhrnů):

Dílčí testy TrueCrypt 7.1a:

Shrnutí

 

Virtualizace (VirtualBox)

VirtualBox 4.1.20 + Ubuntu 12.04.01 x64

Ve VirtualBoxu přiděluji maximum dostupných fyzických jader a 2048 MB RAM.

Shrnutí

PCMark 7 a multi-tasking

Poslední verzi PCMarku jsem do metodiky zařadil především díky snadnějšímu srovnání s vašimi případně naměřenými výsledky a také proto, že nabízí ještě vcelku přesnou možnost změření výkonu při dvou paralelně prováděných úlohách (multi-tasking).

 

---

Následující dva testy jsou spouštěny současně:

 

---

Následující dva testy jsou spouštěny současně:

 

 

---

 

---

Následující dva testy jsou spouštěny současně:

---

 

Linux (Ubuntu 12.04.1 LTS 64-bit)

Ubuntu 12.04.1 LTS 64-bit

Po určitém rozvažování jsem se rozhodl testování v linuxové distribuci nakonec zařadit. Zvolil jsem asi tu „nejlidovější“ a musím říct, že návrat k mému kdysi primárnímu OS se mi docela líbil (přece jen kompletní start docela pěkně vypadajícího prostředí na testovacím HW za šest sekund má něco do sebe).

S vámi bych se chtěl pro začátek poradit, jestli byste uvítali výsledky z Linuxu zařazené mezi ostatní (například C-Ray v renderingu, RAMspeed v kapitole s rychlostí pamětí atd.), nebo takto vyseparovány do své kapitoly?

Phoronix Test Suite

Kompilace jádra

Vždy s parametrem -j počet_vláken (max. podporovaných procesorem).

7-zip 9.20 x64

Stejně jako ve Windows je uváděn jen celkový výsledek (komprese i dekomprese).

GtkPerf

Pro vyšší přesnost navyšuji výchozích 100 kol testů na 1000.

Shrnutí

Tento shrnující graf je sice velkou směskou, ale je zároveň mezivýsledkem účastnícím se na hlavním shrnujícím grafu, tak vám jej pro zajímavost předkládám také.

 

Teoretické testy, PI, prvočísla, Zlib, AES, Hash, VP8, fraktály

Deep Fritz 12 Chess benchmark

Benchmark simulující počítání šachových kombinací skutečného šachového programu Fritz má svoji zdarma dostupnou verzi. Já jsem ale použil benchmark přímo v programu Deep Fritz 12, který by měl být stejný až na jednu drobnost – umožňuje nastavit více než osm vláken (za tip děkuji Flank3rovi).

 

SuperPI mod XS 1.5

Výpočet Ludolfova čísla na milion desetinných míst.

wPrime 2.0

Vícevláknová obdoba jednoduchého benchmarku SuperPI (samozřejmě se nepočítá Ludolfovo číslo, ale prvočísla).

Y-cruncher 0.5.5

Údajně nejrychlejší program pro výpočet Ludolfova čísla je vícevláknový a autor se chlubí tím, že předčí nejen SuperPi na jednojádru, ale také PiFast na dvoujádru či QuickPi na čtyřjádru.

AIDA64 v2.60

Následující sada testů v AIDA64 (dříve Everest, předtím jen AIDA32) jsou do jisté míry low-level benchmarky. Většina zatíží hlavně ALU, ty od VP8 níže pak FPU. AES je v podstatě testem přítomnosti instrukční sady AES-NI (+ velkou roli hraje propustnost paměti – v single channelu je výsledek sotva 60%).

Shrnutí

Rychlost pamětí

AMD FX i Ax podporují frekvenci až 1866 MHz, čehož jsem využil. Ani tak bohužel pro AMD není dosaženo na propustnost a latence níže taktovaných pamětí ve společnosti Ivy Bridge. RAMspeed v OS Ubuntu x64 potvrzuje to samé. Tento linuxový paměťový test však na rozdíl od AIDA64 dokáže těžit i ze čtyřkanálového přístupu procesorů LGA 2011.

Pozor, nová verze benchmarku AIDA64 – v grafech níže bude potřeba přeměřit ostatní CPU touto verzí! (teď je to skutečně míchání jablek s hruškama, orientujte se spíše podle benchmarku RAMspeed v Ubuntu)

Intel Core i7-5960X (Haswell-E):

Intel Core i7-4790K (Haswell):

Intel Core i5-4460 (Haswell):

 

Intel Pentium G3258 OC (Haswell):

 

Kaveri (A8-7600):

Kaveri (A10-7850K):

Haswell (Pentium G3420):

Haswell (Core i3-4330):

Ivy Bridge-E (Core i7-4930K):

 

 

Trinity (A6-5400K):

Trinity (Athlon X4 750K):

Ivy Bridge (Celeron G1610):

Ivy Bridge (Pentium G2020):

Ivy Bridge-E (Core i7-4960X):

  

Sandy Bridge-E (Core i7-3960X):

Richland (A10-6800K):

  

Haswell (Core i5-4670K):

 

Haswell (Core i7-4770K):

 

Ivy Bridge (Core i5-3350P):

Vishera (FX-6300):

Ivy Bridge (Core i7-3770K):

Sandy Bridge (Pentium G860):

 Deneb:

Piledriver:

Trinity:

Bulldozer:

Sandy Bridge-E:

Shrnutí

 

Hry

Není-li řečeno jinak, jedná se o průměrné snímkové frekvence (avg. fps). Téměř vždy jde o nejvyšší možné nastavitelné detaily, jen anti-aliasing zůstává vypnut.

Vysoké rozlišení

Jestli mi někdo bude brečet v diskuzi, že nemám „ful hádé“, tak mu už raději dopředu sděluji, že rozdíl (v Mpx) mezi 1680 × 1050 px a 1920 × 1080 px je malý a ještě více v optice testu CPU. Stejně uvidíte, že i při nastavení max. detailů (jen bez anti-aliasingu, který je opravdu čistě záležitostí GPU) je vliv rozlišení i třeba proti 800 × 600 px vcelku malý – vybrané testy jsou v případě použití GeForce GTX 680 opravdu hodně závislé na procesoru.

 

Call of Duty 4: Modern Warfare

Stále nejspíše nejhranější díl CoD (možná společně s dvojkou) testuji pomocí timedema obsaženého v již dále nevyvíjeném automatizovaném nástroji TpuBench. Detaily jsou nastaveny na maximum, anti-aliasing vypnut.

Enemy Territory: Quake Wars

V OpenGL ET:QW používám osvědčené timedemo a v nastavení dávám předvolbu Quality: High. Ta nastaví skoro vše na maximální hodnoty, jen osvětlení je na hodnotě Normal a anti-aliasing vypnut. Vypnuty jsou i soft particles, anizotropní filtrování je na hodnotě 8×. Přes konzoli hru zbavuji omezení snímkové frekvence. Jiný poměr stran může způsobit, že v rozlišení 640 × 480 px bude výsledek nižší než v 1680 × 1050 px.

   

Left 4 Dead

Zástupce enginu Source je otestován pomocí vlastního timedema, kvůli kterému musím opatrně konzervovat verzi hry (Steam má neustálé tendendce všechno navzdory předvolbám aktualizovat). Nastavuji maximální detaily, trilineární filtraci textur a jen anti-aliasing zůstává vypnut. Důležité je zapnutí multicore renderingu a vypnutí vertikální synchronizace.

  

The Elder Scrolls V: Skyrim

Pro testování jsem vybral dvě uložené pozice v lokacích Whiterun (pohled na velkou část měst a ještě i za hradby) a Riverwood (stromy, voda, vesnice - v ZIPu je ještě třetí pozice Ragged Flagon (podzemí Riftenu), kterou jsem pro testy CPU nevyužil). Po nahrání uložené pozice počkám, až se uklidní ukazatel se snímky za sekundu (načítání z disku, obyčejně je to ale tak dvě až tři sekundy po zmizení nahrávací obrazovky) a poté měřím deset sekund (nastaveno ve FRAPSu). Nahraji další pozici a postup opakuji. V grafu je hodnota průměrných fps spočtena jako průměr dvou desetisekundových měření. Použitá verze hry je 1.7.7.0.6, nejsou přidány žádné balíčky textur ani jiná rozšíření.

  

Unreal Tournament 3

Letitý UT3, jehož engine je stále základem obrovského množství her, testuji pomocí průletu na VCTF-Suspense. Detaily jsou nastaveny na maximum (ve hře číslo 5, což obnáší i 16× AF), fyzika softwarová. Beru lepší výsledek ze dvou opakování.

World in Conflict

Oproti minulé metodice mohu díky dostatečně výkonné grafické kartě nastavit celkové grafické detaily na hodnotu Nejvyšší. To obnáší DX10 rendering a dokonce 4× MSAA. Vypnuta je pouze volba Voda odráží oblaka. Podobně jako ET:QW, i World in Conflict podporuje FOV a výsledky v nižším rozlišení s poměrem stran 4:3 mohou být vyšší než ty v 1680 × 1050 px s 16:10.

World of Tanks

V klientu verze 8.0 přehrávám replay v jedné z nejnáročnějších a současně na procesoru nejvíce závislých map: Ensk. S poměrně svižným stíhačem tanků SU-100 projedu velkou část mapy (problematické křoviny, většinu města). Často je používán sniper mód, především na začátku hry pak oddálení kamery a celkový pohled na spoustu objektů. Použit je Rendering Improved, Graphics Quality je nastaveno na Maximum, vše až na položku Enhanced Shadows je na maximálních možných hodnotách.

X-Plane 10

V náročném leteckém simulátoru používám benchmark skript spouštějící hru s parametrem --fps_test=1 (2, 3), ze tří různých testů pak dělám průměr. Ten je prezentován v grafu. V Setting, Rendering Options jsou prakticky všechna nastavení detailů v horních třech oddílech na maximu, počty objektů a cest na hodnotě "tons". Detaily letiště ponechány výchozí, detaily odrazů na vodě jsou vypnuty stejně jako "HDR anti-aliasing". Mraky nastaveny na rovněž výchozích 100 %. Přesná verze hry je 10.05r1.

 

Nízké rozlišení

Druhá sada herních testů je prováděna v co nejnižším rozlišení, detaily jsou však typicky nastaveny na maximální hodnoty (kdyby náhodou CPU byl účasten na některých z nich).

Nastavení Skyrimu:

    

Výsledkem v grafu je průměr z výkonu ve dvou lokacích (Whiterun a Riverwood):

Shrnutí

Všechny herní testy se podílí na výsledném průměrujícím grafu z her, beru jak výsledky z nízkého, tak vysokého rozlišení. Minimální fps měřená ve World in Conflict a World of Tanks do toho samozřejmě nemotám.

Přetaktování, provozní vlastnosti (příkon, zahřívání)

Přetaktování

Přetaktování jsme tentokrát vyzkoušeli s kolegou Adamem Kahánkem tak trochu paralelně. Každý na jiném kusu CPU, jiné základní desce a s jiným chladičem. V rámci zachování stejných podmínek v metodice jsem procesor nechal chladit chladičem Noctua NH-C12P (s 14cm ventilátorem). To bylo i pro šestnáctivláknové Prime95 na taktu všech jader 3,5 GHz (MSI Enhanced Turbo) naprosto s přehledem.

První vyzkoušená kombinace (4,5 GHz na 1,2 V) nepřežila start Windows, podobně 4,4 GHz při témž napětí (1,2 V). Po zvýšení napětí jádra CPU na 1,25 V již bylo možné dokončit mnohavláknové testy.

Problémem byla ale teplota. Jak se ukázalo, nad 75 stupňů Celsia už je HSW-E nestabilní. Takže bych potřeboval lepší chlazení.

Navýšení výkonu v renderingu je při přetaktování z 3,5 na 4,4 GHz u tohoto osmijádrového procesoru i tak pěkné:

  

 Adam použil výkonnější chladič Noctua NH-D15 a na desce Gigabyte X99-SOC-Force (která mimochodem nemá žádné Enhanced Turbo a kupodivu drží Turbo Boost podle specifikace Intelu) s jiným kusem Core i7-4960X dosáhl při napětí 1,38 V na pěkných 4,62 GHz. Výsledkem bylo 19,63 bodu v Cinebench R11.5.

Příkon (spotřeba) změřený izolovaně na EPS12V

V recenzích procesorů na EHW se můžete setkat kromě tradičního měření příkonu celé sestavy zásuvkovým wattmetrem také s izolovaným měřením příkonu na EPS12V.

Bočník měřící procházející proud sestrojil Honza Černý, napětí bylo kontrolováno běžným multimetrem VoltCraft VC-140.

Příkon (spotřeba) celého PC s daným CPU

Spotřeba (ano příkon) celé sestavy s daným procesorem je měřena pomocí zásuvkového měřiče spotřeby elektrické energie FK Technics. A přestože chladič, zdroj a grafická karta zůstávají neměnné a paměti jsou nastaveny také velmi srovnatelně, pořád se jedná o spotřebu celé platformy dané do jisté míry také základní deskou, osazenou čipovou sadou a dalšími čipy právě na desce (i když i v tomto případě jsou podmínky díky použití desek Gigabyte ze stejné třídy v rámci možnosti co nejvíce srovnány).

 

Teplota CPU

Teplotní testy berte spíš jako velmi hrubou informaci. Použitým chladičem je sice Noctua NH-C12P a pastou pak Noctua NT-H1, přesto může dojít k ne vždy stejnému rozetření pasty a teplota okolí se může také mezi testy lišit až o tři stupně Celsia.

  

Důležité je také přímo nesrovnávat teploty CPU napříč různými platformami. Intel i AMD mají teplotní senzor pojat evidentně dost jinak.

Shrnující grafy

Kdo rád přeskakuje kapitoly, nebo prostě nemá tolik času, snad ocení právě tuto kapitolu. Všechny souhrnné (průměrující, zjednodušující, zkreslující – jak chcete) grafy z předchozích stránek pěkně pohromadě.

Shrnutí a verdikt

 

Po všech těch shrnujících grafech jako obvykle ještě jeden pořádně zavádějící (nejsou započítány výsledky z kapitol Teoretické testy, Rychlost pamětí a PCMark 7):

Podělíme-li celkový (průměrný) výkon procesorů jejich cenou, vypadne nám takovýto „index výhodnosti“:

Ten by ale platil jen v případě, že byste kupovali pouze samotné CPU. Jak by tomu bylo, kdybyste naopak kupovali celé PC? Zkusil jsem pro takový případ udělat modelovou sestavu se zhruba podobně vybavenými deskami pro zúčastněné platformy.

 

Monitor, klávesnici, myš a další možné periferie už jsem do modelu nezahrnoval. Samozřejmě je trochu problém v tom, že pokud bude někdo uvažovat o AMD A10, potom nejspíše nebude chtít nic víc než integrovanou grafiku HD 7660D. Do kalkulace by tak bylo lepší započítat levnější Athlon pro FM2, to ale bohužel není dost dobře možné – nejvýkonnější oznámený Athlon nemá tak silné CPU jako A10 (ale jako A8). Levnější Core i3 a Pentia zase budou lidé častěji párovat s deskami s čipsetem B75, nikoli Z77. Jistě chápete, že to nelze udělat pro všechny kombinace a odrážíme se ve zbytku komponent od jakési „střední třídy“.

Už při prvních pokusech o zavedení poměru výkon/cena celé sestavy jsme se v diskuzi dopracovali k tomu, že možná takovým optimem pro počítání výkon/cena by bylo vzít v potaz nikoli cenu celé sestavy, ale toho, co typicky upgradujete a spolu to nejvíce souvisí: tedy kromě procesoru ještě také základní desku a operační paměť.

Verdikt

Nejvýkonnější Haswell-E – Core i7-5960X – si skutečně zaslouží přízvisko monstrózní. Budujete-li pracovní stanici pro náročné úlohy jako rendering či zpracování videa, není vůbec pochyb o tom, kdo je desktopovým králem.

Koupíte-li tomuto procesoru kvalitní chlazení, můžete jej bez obav provozovat s frekvencemi nad 4 GHz a osm takto efektivních jader na tak vysoké frekvenci s obrovskou L3 cache a podporou zpracování až šestnácti vláken současně už svou práci odvede.

Pořizovací suma za platformu je však samozřejmě horentní. Má o ní tak smysl uvažovat hlavně tam, kde skutečně platí čas jsou peníze. Hráči mohou pokojně zůstat u Core i7-4790K a celkově daleko levnější LGA 1150. 

LGA 2011-3 s Haswellem-E a čipsetem X99 přináší konečně dostatek nových rozhraní a vzhledem k pomalejšímu tempu uvádění těchto highendových platforem to nejspíš bude muset zase na několik let stačit. 

 

Co se týče základní desky MSI X99S Gaming 7, platí pro ni v podstatě to samé co pro Z97 Gaming 7 v rámci platformy LGA 1150. MSI používá stejná lákadla a trochu mě tedy překvapila nasazení ještě dalších dvou různých čipů pro USB 3.0 (kromě Intelu je tu Asmedia a VIA).

Pokud se vyplní slib MSI, že desku bude možné pořídit pod 6490 Kč, věřím, že bude v rámci celkově drahé platformy LGA 2011-3 patřit k těm cenově nejzajímavějším. Ušetřeno bylo oproti špičce nabídky na rozumných místech (méně brutální napájecí kaskáda, čip pro streamování videa a Thunderbolt 2).

Intel Core i7-5960X (Haswell-E, 8× 3,0 GHz)

 

MSI X99S Gaming 7

 

Za zapůjčení testovací desky X99S Gaming 7 děkujeme společnosti MSI

Za zapůjčení 16GB kitu (4× 4 GB) pamětí
Vengeance LPX DDR4-2800 děkujeme společnosti Corsair.