Na rozdíl od rozložitějších kousků (extrémním příkladem budiž
nedávno odhalený Intel
řady 910) jde v tomto případě o poměrně útlou kartu – OWC si vystačí
s nízkoprofilovým spojem a dvěma linkami PCI Express (ovšem verze 2.0).
Při bližším pohledu je vidět, že konstrukce se zaměřila na jednoduchost a
využití standardních součástek.
Na hlavním plošném spoji se nachází řadič SATA, kterému
příslušejí dva konektory (mohlo by jít o mSATA), do nichž jsou připojeny moduly
s NAND flash, přičemž oba mají vlastní řadič SandForce SF-2281 (SF-2282 u
vyšších modelů). Tyto moduly jsou dle všeho vlastně samostatné SSD. Čipy
samotné, vyrobené 24nm procesem, pocházejí z továren Toshiby a jsou typu
MLC. Vidíme tedy, že architektura karty je značně stavebnicová; nepřekvapí, že
výrobce má SSD zařízení formátu mSATA ve svém portfoliu.
Tento lehce partyzánský přístup může uživateli přinést dvě
výhody. OWC v prvé řadě slibuje, že v budoucnu bude možné provést
upgrade karty novými moduly. Je však otázka, jak ekonomické takové vylepšení
bude. Je totiž možné, že si výrobce ve firmwaru řadiče zajistil, aby bylo možné použít
pouze moduly z jeho vlastní produkce a navíc lze čekat, že moduly stejně
tvoří většinu ceny zařízení – hlavní karta je koneckonců pouhý řadič SATA.
Co je však k dispozici ihned, je možnost změnit režim
RAID, kterým jsou oba moduly připojeny. Mimo výchozího RAID 0 lze tedy disk
přepnout do módu zrcadlení, což sice sníží kapacitu a přenosové rychlosti na
polovinu, odměnou však bude o něco větší odolnost proti poškození dat.
Spolehlivost teoreticky zvyšuje i možnost v případě poruchy hlavního
řadiče osadit moduly do jiné karty.
Výkon karty není ani extrémně vysoký, ani nízký. Hodnoty
sekvenčního čtení a zápisu se pohybují u všech modelů okolo 750 MB/s a výrobce
uvádí „až“ 100 000 operací za vteřinu při náhodném čtení nebo zápisu 4KB bloků.
Nabízeným kapacitám od 120 do 960 GB pak odpovídá cena začínající na 360 USD a končící nad dvěma tisíci. Pořizovací náklady přepočtené na kapacitu
jsou tedy o dost vyšší než například u čerstvé řady
330 od Intelu, z průměru ale nevyčnívají. Spíše naopak,
poohlédnete-li se například po kartách RevoDrive
od OCZ.
Stavebnicová architektura tohoto disku je sice na hony cítit
šetřením nákladů, očekávám však, že se takovýchto zařízení bude v budoucnu
objevovat více. Kromě jednoduché výroby tento postup zajišťuje lepší podporu
softwaru, neboť lze použít standardní ovladače pro daný řadič – OWC se náležitě
chlubí tím, že SSD bude v běžných operačních systémech fungovat rovnou,
bez instalace nových ovladačů. Navíc je z něj přímo možné spouštět
počítače běžící na systému Mac OS X, v čemž je produkt údajně unikátem.
