Před nedávnem jsme tu měli zprávy o tom, že s platformou Intel LGA 1851 s procesory Core Ultra 200 („Arrow Lake“) bude mít premiéru jedna inovace v pamětech – moduly CUDIMM, které mají integrovaný generátor hodinového taktu a dokážou díky tomu pracovat na vyšších frekvencích. Chvíli nebylo jisté, zda nepůjde o exkluzivní funkci platformy Intel, ale vypadá to, že se CUDIMMy budou dát používat i na AM5 deskách s procesory Ryzen.
Podpora modulů CUDIMM by možná mohla být oznámena spolu s deskami s čipsety X870 a X870E, které mají nyní vyjít. Vyplývá to z informací, které zveřejnila firma MSI v jedné z prezentací nových desek v Asii.
MSI uvádí, že desky s čipsety X870 a X870E budou mít vylepšený návrh PCB a slotů pro paměti, který má zlepšit schopnost stabilně běžet na vysokých frekvencích – díky tomu, že signál bude kvalitnější a méně po cestě z procesoru do modulů zdegraduje. To ale nebude všechno, součástí novinek má být i podpora pamětí CUDIMM, tedy oněch modů se zabudovaným generátorem hodinového signálu (CKD). MSI potvrdilo, že tato funkce bude na procesorech Ryzen také podporovaná. Zatím není jasné, zda se počítá s eventuálním zprovozněním také na starších deskách s čipsety generace 600 (jako B650, X670 a jejich varianty „E“), nebo oficiálně budou podporované jen na platformách generace 800.
CUDIMM i pro Ryzen 9000 (a 8000)
Počáteční (ale možná zatím neúplná, o tom za chvíli) podpora by měla být již v AGESA 1.2.0.0 a AGESA 1.2.0.1, zatímco nyní se pomalu objevují BIOSy s následující verzí 1.2.0.2, která zkracuje dlouhé latence při komunikaci mezi CCX u Ryzenu 9 9900X a 9950X.
Přetaktovávač a zaměstnanec MSI zabývající se přetaktováním TOPCC zveřejnil video, kde probírá CUDIMMy (ale i moduly CAMM2, které MSI také zkouší) a potvrzuje tam i to, že se pracuje na jejich podpoře na platformě AMD. Nicméně zatím bude zřejmě omezená, a to jen na nové procesory Ryzen 9000 s architekturou Zen 5 a Ryzen 8000, což jsou desktopová APU založená na čipu Hawk Point.
Ryzeny 7000 (desktopové modely s architekturou Zen 4) podporované nejsou, ale nemusí jít přímo o hardwarové omezení, jako spíš nekompatibilitu s jejich firmwarem. Není proto vyloučeno, že ještě podporu dostanou později. Vývoj nových funkcí a technologií často funguje takto postupně, kdy jsou nejprve zprovozněny pro produkty s největší prioritou a zbytek následuje později. Každopádně momentálně prý fungování CUDIMMů s procesory Ryzen 7000 brání nějaká nevyřešená kompatibilita.
Modul CUDIMM s Client Clock Driverem od firmy V-Color
Zdá se, že moduly CUDIMM nefungují zcela transparentně pro hostitelskou platformu, která je musí do jisté míry podporovat. Z videa od TOPCC se zdá, že ve výchozím stavu není čip CKD generující signál pro modul používán, takže pokud modul osadíte do starší desky bez oficiální podpory, měl by fungovat, ale tzv. v „bypass“ režimu, kdy se chová jako obyčejný modul bez CKD (takže bez výhod CUDIMMu). Nicméně Ryzen 7000 má zřejmě nějaký problém právě s tímto bypass režimem, takže počítač s takovým modulem nenabootuje.
Aby se modul použil jako CU-DIMM s hodinovým signálem pro čipy poskytovaným čipem CKD na modulu, je potřebná správná inicializace, což je zřejmě důvod, proč tato technologie potřebuje kompatibilní procesor a novou (upravenou) verzi firmwaru AGESA. Podle TOPCC je možné, že tyto moduly budou v deskách automaticky detekované a nastavené na nízké frekvence jako například DDR5–3600, což si bude třeba automaticky změnit na požadovaný rychlejší profil, případně deska profil nastaví automaticky po bootu.
Zatím z dostupných informací není jasné, zda budou moduly CUDIMM se skutečně aktivním CKD zprovozněné hned při vydání, nebo to přijde až v pozdějších aktualizacích firmwaru. Toto snad bude jasnější po oficiálních oznámeních podpory CUDIMM. Je nicméně možné, že s oficiálním zprovozněním a oznámením se také bude čekat až na reálnou dostupnost CUDIMM modulů v prodeji.
Procesory AMD Ryzen 9000 a architektura Zen 5 – Prezentace na Computexu 2024
Bude mít CUDIMM pro Ryzeny přínos?
Je ale otázka, jak moc budou rychlé paměti na Ryzenech pomáhat, protože jejich architektura se liší od Intelu a optimální je pro ně provoz na rychlostech DDR5–6000 nebo DDR5–6400 bez děličky (1:1), která je potřebná pro vyšší takty (poznámka: u Intelu je pro DDR5 také používána dělička 1:2, tzv. Gear 2). Zapnutí děličky 1:2 zhoršuje latenci, což eliminuje část přínosů z vyšší propustnosti. Nad DDR5–8000 by nicméně přínos vyšší propustnosti už mohl přinášet víc benefitů. Je tu nicméně ještě jedna věc.
U AMD nemusí být propustnost paměti ten hlavní limit, protože současně má omezenou propustnost ještě propojení Infinity Fabrid mezi IO čipletem a CPU čipletem (jádry CPU v něm obsaženými). Propustnost mezi IO čipletem a CPU čipletem by měla být 32 bajtů za cyklus pro čtení (a 16 bajtů za cyklus pro zápisy, pro něž je propustnost poloviční, protože obvyklé zátěže nemají poměr čtení a zápisů ani zdaleka 1:1; tento trik AMD používá už od Ryzenů 3000). Pokud poběžíte na frekvenci Infinity Fabric 2000 MHz, mělo by to znamenat, že jeden CPU čiplet může číst data z paměti maximálně rychlostí 64 GB/s a kombinované zápisy a čtení mohou být maximálně 96 GB/s, i když byste s moduly DDR5–10000 měli teoreticky mít propustnost 160 GB/s.
Schéma procesoru Ryzen 9000 s dvěma CPU čiplety (CCD)
To znamená, že extrémní rychlosti pamětí využijí plně jen procesory Ryzen 9 9900X a 9950X, protože mají jádra ve dvou čipletech, z nichž každý má jedno takovéto rozhraní do IO čipletu, takže v mnohovláknových úlohách se dá využít dvakrát vyšší propustnost. Teoreticky by u nich tedy měl být pozorován nárůst výkonu v aplikacích, které v současnosti jsou škrcené propustností pamětí (poznat by to mohlo být třeba v yCruncheru s AVX-512).
Zvyšování taktu pamětí může mít sekundární pozitivní efekt i tehdy, když přímo z vyšší propustnosti program nebenefituje. Je to proto, že je-li latence v cyklech stejná, na vyšší frekvenci je jeden cyklus kratší. Z tohoto důvodu mohou vyšší frekvence pomáhat i ve hrách (pokud jich není dosaženo uvolněním latencí v cyklech). Není tedy úplně vyloučeno, že moduly CUDIMM budou pomáhat i ve hrách. Jen asi nelze čekat velké přínosy, protože půjde asi hlavně o tento sekundární efekt (a ten ještě bude muset nejdřív překonat vliv zhoršení latence kvůli použití děličky 1:2).
Zdroje: TOPCC, VideoCardz
ČLÁNKY DO MAILU