První seznámení, parametry
Monitor se na trhu vyskytuje ve dvou barevných provedeních,které se liší jen typovým označením – 240PW9ES pro stříbrnou verzi a 240PW9EB pro černou verzi. Na testy mi sice přišel vzorek v černém provedení (ještě bez popisků tlačítek), ale v obchodech narazíte nejspíš už jen na stříbrnou verzi.
Jako zákldní stavební kámen slouží u tohoto monitoru H-IPS panel, který by měl být na chlup stejný, jako u monitoru HP LP2475w (tedy alespoň podle serveru lcdtech.no-ip.info). Jinde se ale můžete setkat s tím, že je v panelu osazen S-IPS panel, čemuž ale vzhledem k nízké ceně příliš nevěřím.
Design Philipsu je tradičně decentní, čemuž hodně napomáhá tenký rámeček okolo panelu. Spodní logo Philips je obohaceno o decentní modře podsvícený proužek,
jehož intenzitu lze regulovat ve čtyřech stupních (včetně vypnutí).
Decentní je i šestice ovládacích tlačítek, která v případě tetovaného
monitoru ještě nebyla opatřena popisky.
Spodní hrana monitoru obsahuje jeden USB port (naštěstí specifikace USB 2.0). Na jednu stranu mám radost, že je zde USB zastoupeno, na druhou stranu mě mrzí, že zde těch portů není více a na lepších místech. Co se týče videovstupů, tak Philips sází na osvědčenou klasiku - D-Sub + DVI-D. Konkurenční HP LP2475w je na tom co do vstupů podstatně lépe. Otázkou ale je, kolik vstupů dokážete reálně využít.
V příslušenství najdete kompletní kabeláž a instalační CD (u testovaného kusu chybělo). Nic víc, nic míň.
Nyní se můžete podívat na porovnání parametrů s asi největším rivalem HP LP2475.
Možnosti polohování, ovládací prvky
Philips budiž pochválen za kvalitní stojan a jeho možnosti. Díky němu můžete panel libovolně otáčet, naklápět, zvedat či převrátit na výšku. Díky H-IPS panelu pak nebudete mít problémy ani s jeho pozorovacími úhly. Velmi se mi líbilo otáčení kolem osy, kdy se monitor otáčí až v horním kloubu a podstava tak zůstává na místě. Podobné řešení nabízí i konkurenční HP LP2475w.
K ovládání slouží decentní tlačítka, která byla v této předprodukční verzi ještě bez popisků. I tak bylo ovládání celkem intuitivní. Prvním tlačítkem z leva můžete přepínat mezi režimy obrazu (Office Work, Image Viewing, Entertainment a Economy), další slouží pro nastavení jasu, automatickou kalibraci a volbu vstupu.
OSD nabídka, možnosti nastavení
V OSD nabídce žádné záludnosti hledat nemusíte. Je přehledně uspořádaná i pěkně graficky zpracovaná. Trochu zbytečně je jen na první pozici volba vstupu, pro kterou je určeno i samostatné tlačítko. Lepší by bylo mít na první pozici záložku Picture.
V záložce Picture narazíte na přepínání poměru stran (i režim 1:1), zapnutí dynamického kontrastu s korekci gamy. Nemůže zde chybět ani jas s kontrastem, i když první z nich můžete nastavovat přímo pomocí jednoho tlačítka.
Nastavení barev se ukrývá pod záložkou Color. Je možné nastavit buďto přímo teplotu v rozmezí 5000-11 500 K nebo zvolit sRGB profil. Komu se nebude líbit ani jedno, může si zkusit nastavit barvy sám.
I když je nabídka jazyků poměrně bohatá, češtinu mezi nimi nenajdete. Zato můžete v záložce Setup nastavit intenzitu podsvícení pruhu pod logem výrobce. To je naštěstí celkem decentní, takže jej můžete mít i zapnuté bez nepříjemných rušivých vjemů.
Kompletní galerie
Metodika testování
Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se teplotě barev 6500K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m2.
Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů, barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou práci na VUT vytvořil můj dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko). Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.
Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a 230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.
To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci se velmi pěkně pozorují např. problémy S-IPS panelů s nejtmavšími odstíny.
Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.
První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány. Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení. Stabilitu kontrastu měřím celkem v jedenácti krocích - pro nastavení jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který najdete v příslušné kapitole.
Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této aplikaci zobrazím libovolně hustou (v mém případě 10 × 6) síť, v níž probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na 100%, aby bylo zamezeno kmitání obrazu na osciloskopu vlivem blikání podsvětlovacích trubic. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny do grafického obrazce s příslušnou legendou.
Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255 (šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG (gray-to-gray)). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není možné v takové míře použít OverDrive.
Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.
Za zapůjčení optické sondy X-Rite eye-one display 2 děkujeme společnosti X-Rite.
Pozorovací úhly
Vzhledem k tomu, že je v monitoru osazen H-IPS panel, jsou pozorovací úhly velmi slušné. Nebudete se tak muset bát otočit panel na výšku, což je kamenem úrazu pro v podstatě všechny TN monitory. Černá barva začíná v tomto případě šednout až od přibližně 50° dále, nejedná se ale o nic zásadního.
Rovnoměrnost podsvícení
Rovnoměrnost podsvícení při maximálním podsvícení je až na pravou stranu velmi dobrá. V pravých rozích ale intenzita klesá až o 26 %. Po kalibraci na 150 cd/m2 se situace trochu zlepšila pravé rohy klesly jen o 20 %. Budete-li tedy panel používat při cca 50% jasu, bude podsvícení celkem vyrovnané.
Rovnoměrnost podsvícení při maximálním jasu
Rovnoměrnost podsvícení při jasu 150 cd/m2
Jas
Nástup jasu byl trochu pozvolnější, než jsem čekal. Začínal na velmi dobrých 83 cd/m2, při jeho zvedání se intenzita příliš nezvyšovala. Zlom nastal až od 50 % výše. Největší skok pak byl mezi 90 a 100 %, což reprezentovalo celých 133 cd/m2. Pozitivně se tak dá dívat alespoň na fakt, že při 100% jasu a 50% kontrasty monitor dosáhnul na výrobcem udávanou hodnotu 400 cd/m2.
Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.
Spotřeba
Stejně jak nerovnoměrně rostl u monitoru jas, stoupala nerovnoměrně i spotřeba. Ta začala na celkem slušných 31 W, ale skončila po pozvolném nárůstu na průměrných 87 W.
Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.
Barevné podání a kalibrace obrazu
Jak si můžete sami všimnout, monitor disponuje poměrně širokým barevným gamutem, který dokonce přesahuje hranice AdobeRGB prostoru. Při továrním nastavení není ale bez barevného zkreslení. V OSD nabídce najdete také položku sRGB, která ale s ořezáním barevného prostoru neudělá zhola nic. Pouze se na neúnosnou míru zvedne jas, konkrétně na 291 cd/m2.Co se týče úrovně černé, tak ta byla při 150 cd/m2 na velmi dobré hodnotě 0,19 cd/m2.
Tovární nastavení
Po kalibraci optickou sondou
Nyní si ještě můžete prohlédnout, co s obrazem provádějí přednastavené profily, které monitor nabízí. Na tyto profily bylo
přepnuto po kalibraci displeje, přičemž s žádným parametrem obrazu
nebylo hnuto.
Přednastavený profil v monitoru – sRGB
Přednastavený profil v monitoru – 5000 K
Přednastavený profil v monitoru – 11500 K
Sledování testovacího obrazce pak odhalilo slévání tmavých odstínů, zejména u černé, červené a modré barvy. Naopak světlé odstíny bylo možné rozlišit téměř všechny. Červený a zelený odstín byl ale hodně přesycený, v podstatě podobně jako u konkurenčního HP LP2475w.
Interpolace obrazu
Interpolace na nejrůznější rozlišení nedopadla úplně špatně. Panel se slušně popasoval i s roztaženým formátem, kdy bylo drobné písmo sice mírně rozostřené, ale stále velmi dobře čitelné. V OSD nabídce pak najdete i poměr 1:1.
1920 × 1200 – širokoúhlé zobrazení
1680 × 1050 – širokoúhlé zobrazení
1280 × 1024 – širokoúhlé zobrazení
1024 × 768 – širokoúhlé zobrazení
1280 × 1024 – zachování proporcí
1024 × 768 – zachování proporcí
Rychlost odezvy
Průměrná rychlost odezvy se pohybuje kolem celkem dobrých 15 ms, přičemž u různých přechodů jsou výkyvy minimální. To je také jedna z výhod IPS technologie oproti klasické TN. Rychlá odezva se podepsala i na dobré čitelnosti pohyblivého textu a při sledování videa.
Pro dosažení rychlé odezvy ale monitor používá OverDrive, který se projevuje zejména u přechodu 127-255-127. U přechodů mezi stupni šedi již tak výrazný nebyl. Co se týče Inputlagu, tak jsem na zahraničních fórech narazil na hodnoty kolem 16–20 ms, ale bohužel jsem je nemohl tentokrát ověřit.
Průběh odezvy 0-255-0, 1 dílek = 40 ms
Průběh odezvy 127-255-127, 1 dílek = 40 ms
Průběh odezvy 50-200-50, 1 dílek = 40 ms
Nyní se můžete podívat na porovnání s většinou testovaných panelů.
Stabilita kontrastu
Stabilita kontrastu zahájila k ústupu hned po zahájení snižování jasu, čímž se hodně odlišila ok konkurenčního panelu HP. Ten si až do 40% jasu udržel kontrast nad 90 %. Maximální naměřený kontrast pak činil 879:1.
Závěrečné hodnocení
Monitor Philips 240PW9EB (u nás nejčastěji prodávaný ve stříbrném provedení pod označením 240PW9ES) se může pochlubit zejména vynikajícím poměrem cena/výkon. Za necelých 11 000 Kč totiž získáte 24" LCD panel s poměrem stran 16:10 a tedy výhodnějším rozlišením 1920 × 1200 px a hlavně H-IPS panelem s odpovídajícími pozorovacími úhly a širokým gamutem. Škoda jen nefunkčního sRGB profilu, který s barevným gamutem vůbec nehnul. Stejný problém ale má i konkurenční HP LP2475w se stejným typem panelu.
Vyzvednout zaslouží také velmi dobrý podstavec s dobrou polohovatelností a jednoduché nastavení. U testovaného panelu sice chyběly popisky tlačítek, na ostré verzi již ale samozřejmě jsou (viz oficiální obrázky). Překvapením v horším slova smyslu na mě čekalo při měření jasu, který měl velmi pozvolný náběh a až smrtící finiš, kdy na rozdílu 10 % dokázal poskočit o 133 cd/m2. Tomu odpovídal i průběh spotřeby.
Pokud bychom panel srovnávali s konkurencí, tak se tato část nemůže obejít bez porovnání s HP LP2475w, který za více peněz (cenový rozdíl je cca 2000 Kč) přináší především hodnotnější výbavu v podobě více vstupů a čtyřportového USB rozbočovače. Nabízí také lepší stabilitu kontrastu a o trošku lepší interpolaci. V ostatních parametrech jsou si již monitory velmi podobné.
Plusy a mínusy
+ H-IPS panel
+ pozorovací úhly
+ rychlost odezvy
+ možnosti polohování
+ jednoduchý design
+ snadné ovládání
+ dobrý poměr cena/výkon
- průběh jasu a spotřeby
- horší stabilita kontrastu
- nefunkční sRGB profil
- slévání tmavých odstínů
- jen D-Sub a DVI-D vstup
Za zapůjčení LCD panelu děkujeme společnosti Philips.
ČLÁNKY DO MAILU