Dnešek se do historie zapíše jako den, kdy veřejnost poprvé spatřila snímky černé díry. S pozůstatky zhroucených hvězd, které mají tak silnou gravitaci, že jim neuteče ani světlo, vědci vážně pracují od konce 60. let minulého století. Tyto objekty jsou „kompatibilní“ s Einsteinovou obecnou teorií relativity a při pozorování center galaxií bylo zřejmé, že hvězdy obíhají kolem ještě další entity. Že černé díry existují, tak vycházelo matematicky, ale veškeré důkazy byly jen nepřímé.
Díky projektu Event Horizon Telescope (EHT) si už ale černou díru můžete představit jinak než uměleckou ilustrací. Výzkumníci před pár minutami zveřejnili fotografii supermasivní černé díry v jádru galaxie M87. Je od nás vzdálená 55 milionů světelných let a její hmotnost odpovídá 6,5 miliardy Sluncí. Černá díra je ten tmavý flek uprostřed, světlý disk okolo tvoří rozžhavené plyny, které kolem díry rotují a postupně do ní padají.
EHT je zázrak sám o sobě. Přiblížit tak vzdálený objekt by s jedním teleskopem bylo nemožné. Proto se do projektu zapojilo přes 200 výzkumníků, kteří společně pozorovali jádro M87 pomocí osmi velkých rádiových teleskopů rozmístěných po celém světě. V astronomii se běžně kombinují výsledky pozorování z více míst současně (tzv. inteferometrie), obvykle ale jde o blízká stanoviště.
TIP: Nadšenec udělal 50 000 snímků Měsíce. Ty pak složil do jedné úchvatné fotky
U EHT jsou radioteleskopy rozprostřeny tak, že prakticky vytvořily jeden virtuální teleskop o velikosti Země. Rozlišení odpovídá 20 miliontinám úhlové sekundy. MIT, které se do výzkumu rovněž zapojilo, to přirovnává k tomu, že by se pomocí EHT daly z New Yorku číst noviny položené na stole v Paříži. Nutno však podotknout, že interferometrie je z velké části počítačová magie, kde se detaily interpolují na základě sousedních bodů. Virtuální teleskop o velikosti Země zkrátka nepodá takové výsledky jako jeden skutečný teleskop stejné velikosti.
Do EHT jsou zapojeny radioteleskopy:
- ARO/SMT (Arizona, USA)
- APEX (Atacama, Chile)
- IRAM (Granada, Španělsko)
- JCMT (Havaj, USA)
- LMT (Sierra Negra, Mexiko)
- SMA (Havaj, USA)
- ALMA (Atacama, Chile)
- SPT (Antarktida)
Mezi roky 2018 a 2020 se přidají ještě Greenland Telescope (Grónsko), IRAM/NOEMA (Grenoble, Francie), a KPNO (Arizona, USA). Petabajty surových dat se pak zpracovávaly v MIT a Institutu Maxe Plancka.
TIP: Takhle zní Mars. NASA pořídila první záznam z rudé planety
