Aktuální hvězdou mezi kryptoměnami je Ripple, za níž stojí stejnojmenná americká společnost. Jeho hodnota za poslední rok stoupla pětisetnásobně a podle CoinMarketCapu je při vydaných cca 39 miliardách tokenů s aktuální průměrnou cenou přes tři dolary za kus jeho tržní hodnota více než 120 miliard dolarů. Je tak vůbec první alternativou k Bitcoinu, jejíž kapitalizace pokořila hranici 100 miliard.
Funguje na odlišném principu. Sice má také vlastní sdílený „blockchain“ nazvaný Ledger, ale transakce se v něm neschvalují těžením bloků, ale konsensem. Počítače zapojené do decentralizované sítě se navzájem dohodnou, že transakce jsou validní. Díky tomu ověření trvá řádově sekundy, místo minut nebo spíš hodin u Bitcoinu. Do oběhu se nové jednotky XRP dostávají prodejem zakládající firmou.
Ripple ovšem není pouze měnou (platit s ní ale nikde nejde), ale zároveň směnárnou zajišťující převod mezi různými aktivy. Využívají ji především banky (UniCredit, RBC, Santander…) pro rychlé a levné přeshraniční zasílání peněz mezi různými prostředky. Síť Ripple tak může může směnit koruny za zlato, mexické peso za polské zloté nebo Bitcoin za Ethereum. Záleží pouze, jaké finanční instituce jsou do něj zapojeny.
Díky povaze celé sítě je většina XRP stále v držení firma Ripple. Z konečného počtu 100 miliard jednotek je v oběhu teprve 38,7 miliardy XRP. Podle zdrojů časopisu Forbes prý spoluzakladatel a bývalý šéf firmy Chris Larsen disponuje 5,19 miliardy vlastních XRP a 17% podílem ve společnosti. V jednu chvíli se Ripple prodával za 3,84 dolaru, takže teoretické jmění Larsena činilo 60 miliard dolarů. To by z něj udělalo sedmého nejbohatšího člověka na světě, umístil by se i před zakladatele Googlu Larryho Page a Sergeje Brina.