Rok 2013 očima redaktorů Cnews a ExtraHardware: co se povedlo a co ne

S příchodem nového roku nastal opět čas ohlédnout se za tím právě skončeným a vypíchnout to nejlepší a nejhorší, co nás v něm potkalo. I letos jsme pro vás tedy připravili tradiční novoroční článek shrnující myšlenky a názory několika redaktorů, od čehož si oproti klasickým článkům slibujeme větší rozhled, pestřejší názorovou různorodost, vícebarevnost a nadhled.

Letos jsme se rozhodli upravit formu článku a vrátit se ke struktuře otázek a odpovědí z dřívějších dob, kdy článek nesl provokativní označení „VIP“. Při volbě nejlepších produktů, propadáků, zklamání, trapasů a dalších už jsme se však neomezili na (řekněme si na rovinu, že letos trochu nudnou) oblast grafických karet a občas zabrousili i mimo typicky hardwarové mantinely. Neskromně si myslím, že výsledek je velice zdařilý a doufám, že to pro vás bude zajímavější čtení.

 

Ještě jednu věc vám na úvod mohu slíbit – že letošní článek bude oproti některým předcházejícím ročníkům stručnější a tím pádem snad i pro čtenáře s kratším „attention spanem“ stravitelnější. Ne snad, že bychom byli méně ukecaní, jen zkrátka o účast na článku mezi redaktory zavládl enormní nezájem. Tentokrát vás tedy čeká deset témat v podání šesti autorů:

• Mirek Jahoda (šéfredaktor ExtraHardware.cz, v minulosti šéfredaktor časopisu Computer, autor článků pro magazíny Živě.cz a Doupě a v dávných dobách i PCtuning.cz)
• Adam Vágner (redaktor ExtraHardware, recenzent grafických karet, v minulosti redaktor časopisu Computer a Živě.cz)
• Lukáš Václavík (šéfredaktor Cnews.cz, v minulosti novinkář ExtraHardware.cz)
• Lukáš Fiala (novinkář ExtraHardware.cz, příležitostně ostatních webů Cnews)
• Adam Kahánek (redaktor ExtraHardware.cz, recenzent zdrojů a základních desek, extrémní overclocker)
• Jan Olšan (novinkář ExtraHardware.cz)

 

Časová osa IT událostí roku 2013

 

Nejlepší produkt roku

1. Nejlepší produkt roku

Lukáš Fiala: Co nám dal rok 2013? Až si tuto otázku budeme pokládat za pět let, všechny letošní Core i7, Radeony a GeForce budou dávno zapomenuty. V letošní úrodě se ale najdou i takové výrobky, které budou udávat směr vývoje a možnosti počítačových her na mnoho let dopředu. Jsou to pochopitelně herní konzole Xbox One a Playstation 4. Obě dvě, neboť mezi nimi zatím není (a já si myslím, že ani nebude) jasný vítěz.

Z jiné kategorie bych na tomto místě rád vyzdvihl telefon Nokia Lumia 520. Ne snad, že by tento levný přístroj s mnoha nedostatky snesl srovnání se špičkovými modely, to chraň bůh. Mám ale rád dobrý příběh a Lumia 520 je pro mě symbolem příběhu o dvou návratech, Microsoftu na pole mobilních OS a Nokie z hrobníkovy lopaty. Ještě před rokem byl Windows Phone v podstatě všem pro smích, během letošního roku ale Microsoft definitivně zvítězil nad BlackBerry a rekordní prodeje Lumie 520 upevnily pozici Windows Phone 8 jako třetího největšího mobilního ekosystému.

Lukáš Václavík: Nadchla mě herní konzole Nvidia Shield. Podle mě jde o krásný vzkaz Sony a Nintendu, jak mají vypadat handheldy. Nechci už žádné proprietární disky, paměti a jiné hrůzy. Chci hry, které znám z tabletu a mobilu, ale rád bych si je užil s lepším ovládáním. Sony se o to pokoušelo s telefonem Xperia Play, ale narazilo, protože přidat pár čudlíků navíc nestačí.

Nvidia se mnohem více snaží. Podporuje vývojáře a sama upravuje systém tak, aby šly s gamepadem hrát i hry, které počítají pouze s dotykovým ovládáním. Možnost hrát streamované hry z desktopu je pak další softwarovou lahůdkou. To by pak člověk odpustil i fakt, že je konzole aktivně chlazená. Facku zleva i zprava by si ale Nvidia zasloužila za mizernou dostupnost. V Evropě si konzoli nekoupíte.

Lukáš Václavík: Nadchla mě herní konzole Nvidia Shield. Podle mě jde o krásný vzkaz Sony a Nintendu, jak mají vypadat handheldy

Mirek Jahoda: Moc sympatické displeje IGZO s rozlišením 4K nebo levný a prostorově i energeticky úsporný design počítače Intel NUC spíše spadají do roku 2012, takže mám trochu potíže nominovat nějaký letošní IT produkt. Hodně se mi líbila GeForce GTX 650 Ti Boost 1GB, která po dlouhé době představovala takovou štiku mezi kapry. Jenže skladové zásoby nula trochu napovídají, že to byl možná truc produkt. 

Jan Olšan: Přiznám se bez mučení – co byl nejlepší produkt roku, to netuším. Z počítačové oblasti mě nic vyloženě světoborného nenapadá, neadresnou pochvalu by ale různé výrobky zasloužily. A to ty, které nabídly za málo peněz hodně muziky; které byly vyrobeny bytelně a proto, aby svým kupujícím fungovaly dlouho; a také ty, které jsou užitečné i něčím jiným než tím, že zvýšily něčí HDP. Pochvalu by měly dostat i věci ekologicky šetrnější, případně třeba ty od výrobců, kteří aspoň trochu hledí na to, v jakých podmínkách je třeba dělníci montují.

 

Adam Vágner: V tomto případě nebudu přemýšlet nad produkty, které se mi líbí, ale neviděl jsem je ani z rychlíku, ale rovnou nastřelím něco z toho, co jsem testoval. A nebude to jediný produkt, ale spíš rodina – grafiky od MSI osazené novou generací chlazení Twin Frozr IV s dvojicí velkých ventilátorů. Nevím, do jaké míry to tak prostě jen tak vyšlo, nebo to spíš bylo dílo dobrého návrhu chladiče a poctivého ladění regulace, ale jen u málokteré grafiky je vše vyladěné a neošizené tak, že bez zátěže nikde nic nevrčí, necvrliká nebo zbytečně nefouká a v zátěži nemá karta dvacetistupňovou rezervu chladiče při zbytečně vysokých otáčkách hlučících ventilátorů. A když takový chladič zvládne uchladit highendovou kartu tišeji než to zvládají chladiče u levnějších karet s poloviční spotřebou, je na pováženou, jestli o mainstream v takové podobě, v jaké je dnes, stojíme i nadále.

Za jedinou skvrnku na většině produktů s tímto chlazením považuju to, že je v obchodech najdete s jinými specifikacemi, než na kterých standardně běží (viz povídání kolem Gaming App). Tady je ale těžko říct, jestli pranýřovat MSI za malou blbuvzdornost, nebo „běžné zákazníky“ za to, že se kolikrát neobtěžují ani s instalací aktuálních ovladačů, ne tak nějakých obslužných aplikací.

Adam Vágner: … jen u málokteré grafiky je vše vyladěné a neošizené tak, že bez zátěže nikde nic nevrčí, necvrliká nebo zbytečně nefouká…

Nejhorší produkt roku

2. Nejhorší produkt roku

Lukáš Fiala: Žhavým kandidátem (pun intended) pro mě po dlouhou dobu byla hmota, kterou Intel patlá pod heatspreadery desktopových Haswellů. Možná je dobrá na „takové to domácí žvýkání“, ale určitě ne na dlouhodobý provoz procesorů, které jejím přičiněním běžně dosahují teplot nad 80 °C. K samému konci roku ale všechny a všechno překonal Steam OS. Zprasit Debian (ještě k tomu stable) takovým způsobem, že to skoro na ničem nechodí, a vypustit to do světa ve stavu, kdy řada základních funkcí chybí, to je úctyhodný výkon sám o sobě. V plné míře snažení Valve bohužel ocenit nemohu, neboť můj počítač nepodporuje UEFI.

Lukáš Václavík: Volím iPhone 5C. Není to nejhorší telefon na světě, ani nejhorší produkt, který se letos začal prodávat. Nedostojí ale svému jméno. Když už nic jiného, výrobky Applu alespoň vždy dobře vypadaly. Plastový iPhone 5C je podle mě fakt ošklivý, s výběhovým železem a působí dost lacině, přestože patří mezi nejdražší smartphony vůbec. Není divu, že zahraniční zprávy hovoří o velkém nezájmu ve srovnání s o chlup dražším, ale luxusnějším a lepším iPhonem 5S.

Mirek Jahoda: Černého Petra udělím procesorům AMD FX-9590 a 9370 s šíleným TDP, dlouhou dobu mizivou dostupností a nakonec cenou, která stěží odráží technologický náskok Intelu. Mimo pole mého vlastního testování bych asi vybral nějaké hodinky s Androidem.

 

Jan Olšan: U nejhoršího produktu roku si dovolím být zlý, a „ocením“ výrobek, který zdaleka není úplně špatný. Jde ale o produkt firmy Apple, a proto se mu jistě dostane tolik popularity a mediální přízně, co se na internet vejde. Troška ostřejší kritiky tedy myslím nebude úplně nefér. Mluvím zde o „pracovní stanici“ Mac Pro, kterou Apple uvedl na trh v těchto dnech. Ve výkonu ani ceně bych problém neviděl. Potíž je jinde: Apple vymyslel pracovní stanici, do které nelze nainstalovat jedinou rozšiřující kartu. Úložiště je sice vyměnitelné, ale pro jistotu je proprietární, stejně jako grafická karta. Pokud byste chtěli přidat pevný disk (dva, tři), pošle vás Apple nemilosrdně do Thunderboltu. Což je další výhrada: k čemu je trendy design, když se vám kolem bude válet spousta šňůr a externích napájecích adaptérů?

Dle mého názoru se jednoduše jedná o počítač, u nějž je funkce trestuhodně válcována snahou nabídnou něco s radikálním a ohromujícím vzhledem. Ano, to neznamená, že jde automaticky o špatný počítač – uvedená omezení jistě spoustě uživatelů vadit nebudou. Nicméně jelikož cokoliv od Apple u části veřejnosti (a bohužel i médií) boduje zcela automaticky a nekriticky, dovolím si zde na tento lesklý přístroj hodit něco kompenzujícího bahna. Jak už ale bylo řečeno, vyloženě nejhorší produkt to není – spíše špatný mezi „lepšími“.

Jan Olšan: Apple vymyslel pracovní stanici, do které nelze nainstalovat jedinou rozšiřující kartu. Zdroj obrázku: Giga.de

Adam Vágner: I tady raději zůstanu u toho, čemu se věnuji nejvíc. Nevím, jestli přímo nejhorší, ale určitě mi přišel nejkontroverznější a i jeho životní pouť byla dost trnitá. Mluvím o Radeonu HD 7990. Začalo to už uvedením, které hodně předběhlo reálnou dostupnost karet v obchodě (minimálně u nás). Vlastně ne, už dokonce už dlouho před ním, kdy se vždy po měsíci, dvou, objevila nějaká ta zprávička, že za pár měsíců tu ty karty už budeme mít (a tak se to táhlo už od premiéry HD 7970 až do jejich reálného uvedení v dubnu 2013) přes zprávy, že se těch oficiálních HD 7990 už nikdy nedočkáme až po zprávy, že přece jen přijdou.

Při té příležitosti se povedl majstrštyk Nvidii – premiéru dlouho očekávané konkurenční karty vysloveně zkazila, když řadu recenzí předních webů provázely rovnou i grafy z FCAT s demonstrací microstutteringu, ze kterých bylo zřejmé, že bude mít HD 7990 smysl až v době, kdy AMD udělá něco s ovladači (tehdy to znamenalo za několik měsíců). Sám už jsem tehdy čekal, že si AMD po vlně zahřívacích článků na téma FCAT a plynulost her na multi-GPU nechá uvedení do doby, kdy bude mít lepší ovladače (mluvím o frame pacingu). Definitivně to dorazily zprávy o tom, že výroba HD 7990 brzy skončí, které se objevily nedlouho po uvedení karty (nemluvě o reálné dostupnosti) a jen pár týdnů po ovladačích s frame pacingem.

Nvidii mám za zlé jinou věc. Zavedla něco, co nám opravdu nechybělo – highendové grafické karty za tisíc dolarů, letos už dokonce jen s jedním GPU. Jakkoliv vypadaly exkluzivně, vypiplaně a luxusně, v době, kdy už obyčejní zákazníci utíkají z netbooků k ještě levnějším tabletům, je pěstění takové kategorie grafik docela úlet. Ale tam je to spíš na diskuzi, jestli měl být Titan opravdu jen předraženou špičkovou herní grafikou (po vydání GTX 780 Ti to ještě více vypadá, že ne), nebo spíš takovým „lowendem“ pro GPGPU, u kterého to nikdo nechtěl říkat nahlas a který nemohl být příliš levný.

Adam Kahánek: „Failem“ roku 2013 pro mě bylo uvedení procesoru AMX FX-9590. AMD drželo cenu nejvýše taktovaného modelu neuvěřitelně vysoko a teprve až po nějaké době po vlně kritiky a zřejmě i nezájmu o koupi cena tohoto procesoru klesla na přijatelnou úroveň (momentálně něco okolo 7500 Kč).

Adam Kahánek: „Failem“ roku 2013 pro mě bylo uvedení procesoru AMX FX-9590…

Inovace roku a nejzajímavější řešení roku

3. Inovace roku a nejzajímavější řešení roku

Lukáš Fiala: Upřímně jsem od roku 2013 po stránce inovací mnoho nečekal, když v předchozím roce vystřílelo svou munici jak TSMC (28nm výrobní postup), tak AMD a Nvidia s novými architekturami GPU. Nakonec byla úroda celkem štědrá. Několik zajímavých inovací se objevilo v oblasti zobrazovací techniky, například zahnuté displeje telefonů nebo reflektivní obrazovky Mirasol.

Z „herních“ technologií jsou to Eizo Turbo 240 Hz a Nvidia G-sync, které obě mění zažité představy o fungování LCD panelů. Těžko z nich vybrat tu nejlepší – osobně bych je (společně s inteláckými DPST 6.0 a PSR) docela rád viděl jako průmyslový standard a běžnou výbavu herních monitorů, Nvidia ale bohužel dobrou myšlenku pohřbila exkluzivitou a hlavně vysokou cenou. Za významnou inovaci považuji také Tiled Resources v DirectX 11.2. Budoucnost spěje ke stavu, kdy si většina z nás vystačí s integrovaným grafickým akcelerátorem v procesoru, a postupy jako tento pomohou vyždímat vysoký výkon i z malé propustnosti hlavní paměti.

Nejzajímavějším řešením roku jsou podle mě pevné disky Seagate Kinetic, které se namísto SATA nebo SAS připojují rovnou gigabitovým Ethernetem.

Lukáš Václavík: Ještě před deseti patnácti lety jsem si představoval, že budeme hrát hry podobné virtuální realitě. Nasadíme helmu, speciální rukavice a ponoříme se do digitálního světa. A světe div se, stále trčíme u plochých monitorů a lepší periferie než klávesnici, myš nebo gamepad nikdo nevymyslel. Oculus Rift ale změní alespoň ty zobrazovací technologie.

Jsou to velké brýle, které vám před každé oko strčí zvláštní displej, takže můžete vnímat kompletní 3D svět a dokonce se v něm i plynule otáčet. Autoři to chytili za správný konec. Oslovili herní vývojáře, kteří pro ně připraví podporu. Veřejnost lapili na dobrou kampaň a pozitivní mediální ohlasy. A sami tiše pracují na nové generaci, která zase bude lepší a pohodlnější. Obrazové headsety nejsou novinkou, ale až Oculus Rift vypadá jako něco, co může fungovat i doma, nejen ve specializovaným trenažérech.

Lukáš Václavík: …Oculus Rift vypadá jako něco, co může fungovat i doma…

Mirek Jahoda: V uplynulém roce se mi líbily snahy výrobců o zlepšení vjemu plynulosti her, animací či videa na počítači. Angažovala se jak Nvidia, tak ve spolupráci s ní Asus a na svém vlastním písečku pak Eizo. Turbo 240Hz od Eiza jsem měl možnost vyzkoušet na vlastní oči a přesvědčila mě. Na monitor s G-Syncem čekám, ale očití svědci zatím jen chválí.

Jan Olšan: Pro mě byl rok 2013 rokem Haswellu. I když řada čtenářů, pozorovatelů a vůbec lidí tyto procesory v podstatě odzívala, neboť se jim nezdál nízký nárůst pociťovaného výkonu oproti Sandy a Ivy Bridge. Jenže když se podíváte na to, co všechno v této generaci CPU Intel zavedl nebo vylepšil, jde z toho rozum stát. Nové instrukce (a to poměrně zásadní), velké novinky v úsporných technologiích. Pouzdro typu SoC s integrovaným čipsetem pro ULV modely. Mnohem rychlejší grafika. Integrovaná eDRAM. V seznamu toho, co je na Haswellu zajímavé nebo nové, dokonce zaniká to, že dostal novou (čtvrtou!) ALU.

Je dost možné, že hrubý výkon Haswellu moc nestoupl proto, že Intel u SB a IVB vysbíral všechna příslovečná „nízko visící jablka“ a posouvat dál IPC už prostě není snadné. Ale Intelu se musí nechat, že se snažil. A to přesto, že při té spoustě zlepšení v „uncore“ by na samotné CPU v podstatě ani sáhnout nemusel…

Něco tak zajímavého jako Haswell se dle mého názoru v procesorech za poslední léta neobjevilo. Z technického hlediska je pro mě pozoruhodnější i než příchod architektury Conroe roku 2006. Tehdy sice došlo k výkonnostní revoluci, ale až na novou a rychlou architekturu jádra CPU se toho tehdy vlastně moc nestalo. Oproti tomu Haswell nějak „inovuje“ (a to myslím v silném a ne jen marketingově naředěném smyslu tohoto slova) prakticky všude, kde se dalo.

Jan Olšan: Něco tak zajímavého jako Haswell se dle mého názoru v procesorech za poslední léta neobjevilo.
Z technického hlediska je pro mě pozoruhodnější i než příchod architektury Conroe roku 2006.

Adam Kahánek: Pro mě určitě tím nezajímavějším za rok 2013 je mobilní herní konzole Nvidia Shield. Nvidia do vývoje tohoto zařízení vložila nemalé finanční prostředky a myslím si, že se to vyplatilo. Poprvé, co jsem o Shieldu slyšel, jsem si říkal, že to akorát bude další předražená zbytečnost. Až teprve nedávno jsem se seznámil s tím, co vše tahle „hračka“ umí a nestačil jsem se divit. Když pominu to, že lze multiplayerové Androidí hry hrát na velké televizi, tak je určitě nejzajímavější funkcí to, že můžete Shield přes domácí síť propojit se svým stolním PC s grafickou kartou od Nvidie (a pořádnou porcí výkonu) a hrát klasické náročné PC hry na Shieldu, případně si můžete Shield připojit k televizi a k němu připojit přes Bluetooth ovladač. Jistě to kvůli menšímu zpoždění při komunikaci přes síť nebude úplně to stejné, jako hraní na běžné konzoli, ale podle všeho to není zdaleka tak špatné, aby člověk Shield ihned zavrhl.

 

Adam Vágner: Z toho, co jsem sledoval, mě asi nejvíc překvapila a potěšila technologie G-sync od Nvidie. Omezení na 30 nebo 60 snímků za sekundu bez tearingu je v dnešní době něco nepochopitelného (jistě, existují i 120Hz monitory, ale u nich už je zase problém s výkonem karet a kolikrát i s limity ze strany her). I těch zdánlivě plynulých 30 fps je u spousty her kvůli input lagu prostě málo. Co mě na G-syncu už nepotěšilo, je jednak vyšší cena monitorů (do jisté míry je omluvitelná, protože se nepoužívá u levných 60Hz panelů) a také snad roční exkluzivita Asusu. Mám obavu, aby zájem o G-sync neupadl dříve, než se to vůbec začne trochu prodávat.

Rozhodně si cením dlouhodobé snahy Nvidie vylepšovat plynulost her, ještě raději bych ale byl, kdyby se ujalo nějaké obecnější a přístupnější řešení. Technologie, která při výrazných příplatcích funguje na speciálních monitorech pohromadě jen s určitými kartami hned v úvodu přibrzděná exkluzivními právy pro monitory jedné značky, to mi nezní jako snaha o raketový start a masivní rozšíření téhle jinak zajímavé novinky.

Milou „drobností“, co mě potěšila, je i ShadowPlay pro záznam herních videí do H.264 s minimálními režiemi.

Byl bych rád, kdybych za zajímavé řešení a inovaci mohl označit i TrueAudio od AMD. Vždycky mě fascinovaly binaurální nahrávky a představa, že by se i s obyčejnými sluchátky dalo po sluchu otočit za výstřelem, se mi vážně líbí. Co ale opravdu netuším, je, jak se to bude vyvíjet a jestli se to chytne (a jsem v tomto ohledu dost skeptický). Neubráním se pocitu, že obdobné snahy na poli prostorového zvuku na PC šly vždy do vytracena.

Už kdysi jsem si při nákupu prvního Sound Blasteru Live bláhově představoval, jak se budu po sluchu v Half-Life točit po příšerách, které po mně střílí ze zadního levého reproduktoru, a jak bude zvuk reagovat na změny prostředí, ale kromě pár výjimek (které vznikly snad spíše jako tech demo) skutek utek a s přibývajícím časem jsme se místo toho, aby se z něčeho podobného stala běžná věc, dočkali toho, že zvuk většina lidí odbývá dvěma plasťáčky za tři stovky zapojenými na integrovanou zvukovku. V tomto kontextu je zajímavé, že vám AMD zvukový procesor nacpe, ať jej chcete, nebo ne a díky tomu může i bez aktivního podílení zákazníků vzniknout ekosystém a rozšířená platforma, která snad bude zajímavá pro vývojáře.

TrueAudio by totiž (aspoň podle AMD) nemělo znamenat jen prostorový zvuk, ale i řadu dalších efektů a uvolnění prostředků procesoru, protože část zátěže, která se kvůli dnešním jednoduchým zvukovkám musí počítat na CPU, přenese na speciální a k tomu určený procesor. Vážně se ale bojím, aby to AMD po jedné, dvou generacích karet nezabalilo, jak se to (i u jiných výrobců) stalo už u spousty zajímavých technologií, které neměly rychlý efekt a neocenily je masy zákazníků.

Adam Vágner: Byl bych rád, kdybych za zajímavé řešení a inovaci mohl označit i TrueAudio od AMD. Vždycky mě fascinovaly binaurální nahrávky…

Nejlepší trend(y) roku

4. Nejlepší trend(y) roku

Lukáš Fiala: Doba, kdy jsme počítači upgradovali kvůli výkonu, je oficiálně a nenávratně pryč. Nejenže jednovláknový výkon procesorů téměř neroste (není to potřeba), on dokonce i klesá – nic bych za to nedal, že Xbox One je v tomto parametru slabší než jeho letitý předchůdce. Což je na jednu stranu nepříjemná zpráva pro vývojáře, kteří pro takové procesory musí optimalizovat kód, pro uživatele, pro něž je jednovláknový výkon z nějakého důvodu stále důležitý, a v neposlední řadě pro výrobce, kterým morální zastarávání po mnoho let přinášelo stabilní a tučné zisky; pro širokou veřejnost je to ale zpráva jednoznačně pozitivní. Otázkou zůstává, jak dlouho nám tento stav vydrží, neboť výrobci si to určitě nenechají líbit a zavedou agresivnější zárukové inženýrství.

Lukáš Václavík: Pozitivním trendem je, že už výrobci monitorů, tabletů i smartphonů neváhají používat IPS nebo PLS panely, a to i u levných modelů. Na kvalitu zobrazení mají samozřejmě vliv i další aspekty, ale už typ displeje je dobrým vodítkem k tomu, že grafika a fotky budou na zařízení vypadat k světu. TN panely s ošklivými barvami a omezenými pozorovacími úhly patří do muzea.

Lukáš Václavík: TN panely s ošklivými barvami a omezenými pozorovacími úhly patří do muzea.

Mirek Jahoda: Možná je to náhoda, možná tomu tak ale opravdu je – loni jsem při recenzování monitorů měl pocit, že snad výrobci čtou nejen recenze, ale i diskuzní fóra. Spousta IPS za dostupné ceny, méně „špinavých“ matných antireflexů, PWM na dostatečně vysoké frekvenci nebo regulace jasu zcela bez této technologie, dobré pokrytí sRGB a nezřídka i přesně nastavené barvy. Kdyby si do tohoto roku LG, Samsung, AUO a další zkusili vzít na mušku rovnoměrnost podsvitu a jeho průsvity, nebo celkově kvalitativní stránku panelů, chrochtali bychom asi blahem.

Jan Olšan: Rád bych řekl, že jeden z dobrých trendů roku je nástup nových kompresních formátů videa – tedy zejména HEVC alias H.265 (VP9 Googlu není technicky tak zajímavý a podle mě ani tolik perspektivní). Žel Bohu byl letošek pro formát HEVC jen takovým dětským začátkem. I když bylo na enkodéru x265 odvedeno skutečně hodně práce, ani náhodou ještě není dost odladěný a kompletní na to, abyste jím mohli nahradit osvědčené x264. Pokud vše půjde dobře, možná bychom mohli žít ve světě videa H.265 příští či přespříští Vánoce. Pochopitelně můžete svoje video do tohoto formátu komprimovat již nyní – ale momentálně si tím kvůli nezralým enkodérům spíš uškodíte.

 

Adam Vágner: Potěšilo mě, že spolu po svorném šroubování cen AMD a Nvidia zase začaly trochu válčit (nejprve výrazné zlevnění GeForce s přeznačením na řadu 700 následované reinkarnovanými Radeony často za mnohem výhodnější ceny). Horší je, že při pohledu na skladové zásoby a dostupnost má člověk pocit, jakoby ti výrobci vlastně ani neměli zájem některé karty za takové peníze vyrábět a prodávat (ať už je to nahrazení 1GB HD 7850 levnější HD 7790 omlouvané nedostatkem paměťových čipů, nebo nedostupná R9 280X (opravdu za to může jen ten Litecoin?) či třeba levnější GeForce GTX 650 Ti Boost, u které mám pocit, že vznikla jen jako protiváha pro výhodnou HD 7790 na to, aby zase rychle zmizela).

Zaujaly mě taky první avizované a méně drahé (jako o levnějších se o nich fakt ještě zdráhám mluvit) monitory a televizory s rozlišením 4K, které by konečně mohly shora tlačit na panely s trochu vyšším rozlišením, než je plné HD, a tím z nich udělat cenově dostupnější zboží.

Adam Vágner: …nedostupná R9 280X (opravdu za to může jen ten Litecoin?)…

Nejhorší trend(y) roku

5. Nejhorší trend(y) roku

Lukáš Václavík: Chytré hodinky mě letos dost otrávily. Ne, že bych v nich neviděl budoucnost, ale nelíbí se mi ta, kterou zvolili v Sony nebo Samsungu. Chtějí na naše zápěstí dostat prakticky celý telefon. Osazují je výkonnými čipsety, foťáky apod. Osobně tohle vůbec nepotřebuju. Na hodinkách nechci číst (nedejbože psát) e-maily, ale stačí mi, pokud mě dioda upozorní, že mi nějaká nová zpráva přišla. Chci pomocí nich prozvonit ztracený telefon, chci v nich mít nějaký tělesný měřič, který bude reporty o mém zdraví posílat mobilu, a chci je k podobnému účelu používat i ke sportu.

Lukáš Fiala: Nemůžu říct, že by mi tenhle trend vyloženě vadil, ale recenzentům grafických karet asi moc radosti nedělá. Po rozmachu nereferenčních chladičů a kosmeticky přetaktovaných karet před pár lety přišlo pokročilé řízení taktů a spotřeby a korunu tomu nasadila letošní verze PowerTune na Radeonech R9 290(X), kde rozdíly v čipech samotných i v místních podmínkách uživatelovy skříně činí z každé karty unikát. Střízlivé posouzení poměru ceny a užitné hodnoty znemožňují také všudypřítomné herní bundly, jejichž hodnotu každý hráč vnímá jinak.

Lukáš Fiala: …PowerTune na Radeonech R9 290(X), kde rozdíly v čipech samotných i v místních podmínkách
uživatelovy skříně činí z každé karty unikát

Mirek Jahoda: Nevím, kdy naposledy bylo tak hodně těžké sehnat opravdu výhodné či celkově dobré grafické karty. Nejspíš před Vánoci 2007, v době po uvedení GeForce 8800 GT a Radeonů HD 3850/3870. Letos se to týkalo hlavně 1GB GeForce GTX 650 Ti Boost od Gigabyte, některých GeForce s chladiči Twin Frozr IV od MSI a také agresivně naceněných Radeonů R9 280X. To všechno jsme se doporučovali v tipech na vánoční dárky a moc dobře jsme přitom vnímali zoufalou dostupnost těchto produktů.

Jan Olšan: Obávám se, že v tomto článku budu už prakticky jen skuhrat. Mé důvody možná tkví v „malosti“ a malichernosti, ale jestli mi letos něco lezlo na nervy, byla to mánie kolem různých ‚coinů‘ aneb elektronických distribuovaných měn. Rok 2013 jí začal a teď ke sklonku se všecko opakuje, ale jak se říká „bigger and better“. Z mého pohledu je Bitcoin a spol. jasná bublina a taktéž se mi nelíbí podobnost, kterou sdílí s podvody typu „letadlo“.

Ano, závidím strůjcům tohoto dopuštění, že se na (bit)coinech skvěle zajistili na stáří. Nicméně tento fenomén se mi nelíbí také z etického hlediska. To, že lze nafouknout miliardovou mánii okolo něčeho zcela nicotného jako by devalvovalo věci se skutečnou hodnotou, skutečnou práci a tak podobně. Pravda, tohle bych mohl vyčítat milionu dalších věcí – to ale „coiny“ neomlouvá. Ke všemu tato ptákovina po celém světě pustě žere spoustu elektřiny. A ještě se teď musíme bát, že v případném krachu této bubliny dost možná množství lidí přijde o poctivé úspory a že by to (nedejbože) navíc mohlo zamávat se světovou ekonomikou.

 

Adam Kahánek: Rozhodně mě štve, jak se za poslední rok okolo PC a her na ně pořádně nic neudálo. Mezi komponenty, které recenzuji, se pořádně nic neudálo. Desky, paměti, skříně zůstávají při starém, u zdrojů akorát přibylo těch s certifikací 80Plus Platinum. Posledních několik let se holt opakuje pořád jedna a ta samá písnička. Uvedou se nové procesory, které přináší „pár“ procent výkonu navíc, k nim nové desky, které jsou pořád skoro stejné, skříně již několik let přešlapují na místě a u zdrojů akorát stoupá účinnost. Ve hrách už posledních pár let snad každý nadšenec očekává nějakou pecku, jakou byl ve své době například první Crysis, ale kde nic, tu nic.

Adam Vágner: To už není trend roku, ale trend několika posledních let. Opět budu hořekovat nad procesory. Zatímco se ve většině „odborných“ textů točících se kolem výběru procesoru dozvíte, jak na všechno stačí procesor za tři tisíce a výkonnější kupují jen blázni (a takový názor panuje snad už všeobecně), já se stále stejnou nechutí sleduji, jak v excelovském stavovém řádku několik sekund líně přibývají procenta při přepočítávání sešitu s pár logy z Afterburneru po každé editaci buňky (a vypínat automatické přepočítávání vážně nechci). Způsob, jak si polepšit, prostě není. Co jsou mi platné nové technologie, nová vylepšení, nové instrukce, když se to nejpoužívanějších v aplikacích projeví za několik let nebo vůbec.

Ve spoustě her už výkon procesorů vysloveně brzdí grafiky, často už je problém vybrat při maximálních detailech vhodnou scénu pro testování, ve které nejsou highendové karty vytížené jen na 70 % (ve stávající metodice už narážím ve full HD na špatné škálování asi u čtyř her a to jde o záměrně vybírané pasáže náročnější na grafiku). Vysvětlujte pak někomu, že u vás vychází jedna karta o patnáct procent pomalejší než druhá, zatímco na jiném webu mají ve stejné hře stejný výkon.

A nejde jen o výkon na jedno vlákno, kdysi se trh dostal během nějakých dvou, tří let v mainstreamu z jednojádrových čipů na čtyřjádrové a od té doby je čtyřjádro vrcholem nabídky Intelu pro normální smrtelníky (narážím na Core 2 Quad Q6600, které se na snesitelnou cenu dostalo už někdy v létě roku 2007 a od té doby jsme zamrzli na čtyřech jádrech). U AMD je zase jader více, ovšem u hůře optimalizovaných věcí narazíte na slabý výkon na jádro. Když člověku nestačí výkon, je těžké radovat se z toho, že to žere míň. Kdyby se aspoň víc hýbaly ceny.

Adam Vágner: narážím na Core 2 Quad Q6600, které se na snesitelnou cenu dostalo už někdy v létě roku 2007
a od té doby jsme zamrzli na čtyřech jádrech.

Co mi také nesedlo, je nové značení Radeonů. U něj si musím hodně hlídat, co píšu, protože z takové R9 270 jsem při automatickém psaní bez přemýšlení schopný vyrobit cokoliv od R7 290 až po R9 290X a dost pochybuji, že takovou nuanci, jako je rozdíl mezi R9 290 a R9 290X vnímá zákazník stejně jako dříve rozdíl mezi HD 7950 a HD 7970.

Lehce kontraproduktivní mi připadá přibalování her „zadarmo“. Jasně, je to zajímavý bonus navíc a přes bundle od výrobce se člověk k té hře také dostane levněji než v běžném obchodě (i když by to znamenalo, že je kvůli tomu grafika dražší). Také je pravděpodobné, že bez těch her by ty grafiky nebyly o nic levnější. A také jednoznačně vítám, že na rozdíl od dříve obvyklé praxe jsou to tentokrát atraktivní áčkové tituly. Ale když se občas po startu takové akce podívám na aukční servery, tak z toho mám pocit, že o ně spousta lidí nestojí a bere to spíš jako obdobu jakéhosi mail-in rebate, kdy prodejem kupónů dostanou část peněz zaplacených za kartu zpět.

Jako vždy budu zase nadávat na dění kolem monitorů, několikaleté zamrznutí na plném HD rozlišení mě už opravdu nebaví. Rozlišení není všechno, ale je docela tristní sledovat, jak už se 10" tablety, které se vším všudy (procesor, paměti, konektivita) pořídíte do pěti tisíc, rozlišením displeje rovnají či dokonce předčí to nejlepší „zobrazovadlo“, které se pro PC dá pod deset tisíc pořídit a jak se i na noteboocích s cenou kolem třiceti tisíc objevují displeje s rozlišením, o kterém si na „velkých“ desktopech můžeme nechat jen zdát.

Když už nic, tak snad ten příchod 4K začne tlačit ceny panelů s rozlišením 2560 × 1440 bodů trochu níž. Doufám, že se lepšího rozlišení u monitorů (a teď tím myslím lpi) dočkáme dřív, než to nám starším bude už jedno, protože k tomu, abychom si je opravdu vychutnali, budeme na každém oku potřebovat tři dioptrie.

Zklamání roku

6. Zklamání roku

Lukáš Fiala: Zklamaný jsem z toho, že i když výkon procesorů moc neroste a desky nic nového neumí (jak si stěžoval Adam K.), jsou pořád stejně drahé. Z konkrétních výrobků je pro mě zklamáním, co se nakonec vyklubalo ze Steam Boxu, respektive Steam Machines. Na trh přichází řada zařízení, pro něž osobně nemám využití, ať jsou to různé konvertibilní ultrabooky, chromebooky, přenosné i nepřenosné herní konzole, a protože zjišťuji, že graficky náročné hry hraju málokdy, tak i všemožné titány a jiné přímotopy do slotu PCI Express. To ještě neznamená, že jsou ta zařízení špatná (vyjma chromých booků, ty jsou fakt na pytel a prodeje jsou toho důkazem) a že si nenajdou řadu spokojených uživatelů.

Jak jsem zdegeneroval do opovrhované kategorie „casual gamers“, zjišťuji, že experimenty s hledáním optimálního nastavení detailů mě nebaví* a že bych ocenil něco na půli cesty mezi PC a konzolí. Stroj vycházející z typizované a po několik let stabilní specifikace, pro kterou by hry měly přednastavené bezproblémové nastavení, zároveň však pořád počítač, na kterém běží univerzální desktopový systém a ovládá se klávesnicí a myší (protože nejraději hraju strategie, které právě kvůli absenci myši pro Playstation a Xbox nevycházejí). Doufal jsem, že něčím takovým by mohl být právě Steam Box. Nakonec je to ale zařízení, které z PC i konzolí bere to špatné, když kombinuje hardwarovou různorodost s úzkým obývákovým zaměřením.

*) Teoreticky by můj problém měla řešit aplikace GeForce Experience, prakticky bohužel karty z generace Fermi nejsou podporovány.

Lukáš Fiala: Z konkrétních výrobků je pro mě zklamáním, co se nakonec vyklubalo ze Steam Boxu, respektive Steam Machines.

Lukáš Václavík: Od nových herních konzolí jsem osobně čekal mnohem více. Jak PS4, tak i Xbox One jsou nextgen ve srovnání se svými předchůdci, ale už v současnosti jde o hardwarově hodně průměrné počítače. Jak chtějí tyhle mašiny zvládnout nástup detailních her na 4K televizích, to mi není jasné. Ani si nejsem jistý, jestli se stále můžeme spoléhat na onu bájnou optimalizaci her na konkrétní hardware. Vývoj multiplatformních titulů totiž čím dále více znamená jen to, že se jeden kód při kompilaci hrubě převede na konzoli 1, 2, 3, mobil a, b, c nebo počítač x, y, z.

Konzole na své straně stále mají jednodušší instalaci, nastavení i exkluzivní tituly, ale nové hry jsou drahé a nikdy nebudou vypadat tak jako na dobře promazaném herním PC. Samozřejmě jde i o víc než jen grafické pozlátko, ale pokud chci hrát kvalitní a vizuálně neurážející hry, k tomu mi pořád stačí PS3 a X360. A na takové to casual hraní už stejně čím dál více vytahuju tablet nebo mobil.

 

Mirek Jahoda: Hráči pořád nedostali žádný 120Hz IPS, korekce uniformity u cenově dostupných Dellů se ukázala být ojedinělou (a u jednoho monitoru ani ne moc funkční) vlaštovkou a ani jeden 4K monitor mi nikdo nepůjčil na recenzi. Mimo monitory se mi moc nezdá počínání Intelu, který už skutečně úplně zabíjí přetaktování jakožto šanci pro méně majetné. U Haswellů bez K už ani o těch pět binů (jako u Ivy Bridge) násobič nezvednete.

Jan Olšan: Trošku mě mrzí, že se Nokia nakonec rozhodla zapíchnout výrobu telefonů a odprodat všechno Microsoftu. Skončí tím značka, která vešla do historie a sloužila léta nejednomu z nás všech. Škoda je, že pod křídly Microsoftu nejspíš rychle zemře linie „blbých telefonů“ Nokia. Klasické telefony dle mého skromného názoru dělala Nokia nejlépe ze všech různých značek. Zejména co se týkalo funkčního prostředí, kde nebyly zanedbány detaily. S Nokií měl člověk pocit, že mobil skutečně někdo zkoušel provozovat, aby vychytal mouchy (ve srovnání se spoustou přístrojů jiných – i velkých – značek, u kterých například chybí možnost nastavení času dle sítě a tak podobně). Budoucnost asi nenávratně patří telefonům chytrým, takže jejich nechytří starší sourozenci by zašli tak jako tak. Přesto si ale říkám, že Nokie měly zůstat finské. Co přinese příští rok uvidíme, klasickou briketu 3310 mám ale hrdě schovanou v šuplíku.

Adam Kahánek: Co považuji za, z mého pohledu, zklamání roku, jsou obě nejnovější konzole Xbox One a PlayStation 4. Ne, že by byly vyloženě špatné, ale konzole takové úrovně měly být na trhu již před pár lety, ne teď. Dlouhou dobu, kdy se ještě nevěděly žádné detaily o nich, se mluvilo o tom, jak by mohly konečně změnit vývoj her, že by konečně mohly hry vypadat tak, jak v roce 2013 vypadat mají,... bohužel se nezměnilo téměř nic. Konzole s žádnou brutální výkonovou změnou nepřišly a obávám se toho, že vše zůstane při starém. Jediné plus vidím v tom, že mají osmijádrové APU od AMD se slabými jádry, což by mohlo vývojáře popostrčit k tomu, aby se více věnovali vícevláknové optimalizaci.

Adam Vágner: PowerTune u grafik s Hawaii. Idea dobrá, na papíře (přesněji v prezentaci) to vypadalo hezky, ale nějak se to zvrhlo a po rozruchu, který kolem toho byl, snad i obrátilo proti AMD. Jasně, někdo s takovou kartou nemá problém, protože je schopný zjistit, jestli běží, jak má a ví, jak to napravit. Předpokládám, že většina čtenářů tohoto článku s tím také nemá potíže. Ale je mi vysloveně líto lidí, kteří si pořídí drahou highendovou kartu s předpokladem, že bude rychlejší a ona bude mít výkon modelu o pár tisíc levnějšího jen kvůli tomu, že lidi nevědí, že si to musí pohlídat, nebo že se u „hotových“ sestav někdo s nějakým analyzováním výkonu karet a optimalizací chlazení nemaže (ruku nahoru všichni, kteří kdy pořídili hotovou skládanou sestavu, ve které by její stavitel udělal pro chlazení víc, než že tam alespoň nechal ventilátory dodávané se skříní). O miniaturním a obvykle nezdokumentovaném přepínači, který je u R9 290X standardně nastavený do polohy „pomalý a méně hlučný“, nemluvě.

A mám pocit, že (obdobně jako u dřívějších karet) nové PowerTune výrobci nepojmou jako výzvu vyladit regulaci tak, aby karta běžela dle předpokladů AMD (maximální výkon při minimální hlučnosti a akceptovatelných teplotách), ale spíš jako snahu dostat ji do stavu, kdy poběží stále na plný plyn (a snižování taktů budou stejně jako většina lidí považovat za něco nežádoucího) raději nechají chladiči zbytečně velkou rezervu i za cenu vyšší hlučnosti. Tím se ale veškeré snažení o inteligentní řízení taktů míjí účinkem a vracíme se do dob, kdy karty neznaly nic jiného než jedny 3D takty.

Volba grafických akcelerátorů v nových konzolích mi taky připadá jako dost velký úlet (i když nahradit je nenápadně něčím výkonnějším s tím, že pouze „přibude podpora pro vyšší rozlišení“ už by mělo být snažší než u minulé generace). Ne že bych neznal stokrát omílané „pravdy“ o tom, jak konzole udrží krok s PC díky jednotnému hardwaru a optimalizacím, ale strčit do konzolí, které přicházejí zároveň s televizory s rozlišením 4K, takové grafiky, je prostě... takové typicky konzolové.

Škoditel roku, aneb kdo by zasloužil vysadiť uprostred Sahary s dáždnikom

7. Škoditel roku, aneb kdo by zasloužil vysadiť uprostred Sahary s dáždnikom

Lukáš Fiala: Škoditelem roku je podle mě Google. Navzdory svému někdejšímu mottu, „nebýt zlý“, se Google zachoval zle vůči uživatelům své vlastní služby YouTube, když kladením umělých překážek zamezil vzniku oficiální aplikace pro Windows Phone.

Vysadiť uprostred Sahary s dáždnikom by letos zasloužila Colette LaForce, marketingová ředitelka AMD, a Matt Skynner, generální manažer grafických produktů, za „vystoupení“ na konferenci AMD GPU14. Ničení hardware mi vadí tak nějak z principu a domnívám se, že součástí férového konkurenčního boje by měl být určitý respekt. Rozšlapání grafické karty GeForce je projevem neúcty nejen k Nvidii jakožto soupeři, ale hlavně k práci lidí, kteří se na její výrobě podíleli. A vysadil bych i toho, kdo pojmenovával Radeony podle nového systému značení a do nejvyšší série R9 zařadil všechny karty s cenou od 2500 Kč výš.

Colette LaForce, marketingová ředitelka AMD, zdroj: VR-Zone

Lukáš Václavík: NSA. Není to novinka, ale až loni se díky Snowdenovi a analytikům předních světových deníků podařilo zjistit, co všechno americká rozvědka provádí. Nemám problém s tím, že svěřuju svá data cizí firmě a vím, že se u nich něco může pokazit. Jsem si vědom toho, že internet musí někdo regulovat, aby se z něj nestalo jen zločinecké médium.

Někde jsem k tomu zaslechl trefnou glosu. Není to tak, že se poctivý člověk nemá čeho bát. Poctivého člověka by především neměl nikdo šmírovat a omezovat. Nechci, aby za mě stát automaticky analyzoval všechny e-maily, hovory, data, sledoval moji polohu apod. jen proto, aby mě ochránil. O to nestojím. Jsem pro pevně daná pravidla, co se na internetu smí a nesmí. Bez soudního příkazu mi do bytu nevkročí, ale do počítače ano?

 

 

 

Mirek Jahoda: Sharp, Dell, Asus, nebo kdo může za to, že 4K monitory se letos ještě nedaly koupit vůbec, nebo za nehorázné peníze? Jinak stejně jako v části Zklamání roku vzpomenu na Intel, který v mainstreamové platformě (LGA 1150) naprosto nepochopitelně staví kupující před volbu mezi přetaktováním a podporou technologií jako VT-d či TSX. Nedostatek konkurence je smutná věc.

Jan Olšan: Asi se shodnu s většinou lidí, že velkým zlounem tohoto roku je agentura NSA. Jenže podle mě to není proto, že špehuje s trochou přehánění celý internet. Opět se zde projevím zapškle, mrzoutsky a možná i pomýleně, ale americké sledování internetu musím vůči kritice ze všech stran trochu hájit (ovšem je to jen jeden z možných pohledů na věc a pokud vás urazím, omlouvám se; nekamenujte za to prosím náš web).

Globalizace a „internetizace“ našeho světa myslím nese nová rizika a nové příležitosti pro nekalé či rovnou destruktivní živly. Dle mého názoru musí proto síly vymáhající právo a pořádek dostat adekvátní páky k tomu, aby tento rychle se vyvíjející svět dokázaly udržet jakž takž bezpečný. A dle mého názoru k tomu bohužel bude třeba i více dohledu. Možná k tomu bude třeba i omezení přístupu k šifrovacím nástrojům (či anonymním sítím typu TOR), možná i legislativa nutící podezřelé k vydání hesel. Je to nepříjemné, ale dost možná také nezbytné. Možná mi opáčíte citátem Benjamina Franklina („They who would give up essential Liberty, to purchase a little temporary Safety, deserve neither Liberty nor Safety“). Tato věta ale vede k v jádru velmi radikálnímu postoji, a jak už to chodí, ideální situace je vždy někde mezi radikálními extrémy. Nějaký dohled a regulace nad internetem podle mého skromného názoru být musí. Úkolem je zde nalézt rovnováhu mezi kontrolou a svobodou, tu ale pochopitelně nenaleznou radikálové ať z té či oné strany.

Proč mě tedy NSA nazlobila a otrávila? Paradoxně proto, že odhalení pana Snowdena na internetu zase přiživila různé anarchistické a paranoidní tendence, jakož i víru v konspirační teorie, která byla problémem i bez toho. Nemyslím si, že USA jsou v dnešním globálním písečku zrovna tím nejhanebnějším hráčem. Nekritické hltání zpráv o americkém „špehování“ bohužel takový dojem vytváří – což není dobře.

Adam Vágner: Bitcoin, litecoin a spol. Je tragikomické, že na jedné straně EU kvůli spotřebě zakazuje 40W žárovky, omezuje výkon vysavačů, dotují se solární elektrárny a vymýšlí podobné skopičiny, na druhé straně se staví farmy se 250W Radeony, která pálí elektřinu na výpočty jakýchsi „nezávislých“ kryptoměn. Nerad bych se dožil toho, že se toho někdo nahoře chytne a podobně jako u vysavačů nebo aut bude omezovat parametry grafik tak, aby byly „ekologičtější“ (doufám, že je to jen má paranoidní úvaha). To mi ještě připomíná RoHS (bezolovnaté pájky), jehož dopady začínáme stále více pociťovat hlavně u předčasně chcípajících grafik a notebooků, škoda mluvit.

Pak mě taky jako člověka hodně zatíženého na zboží, které se k nám dováží, nepotěšila „prorůstová“ politika ČNB.

Adam Vágner: Je tragikomické, že na jedné straně EU kvůli spotřebě zakazuje 40W žárovky, omezuje výkon vysavačů, dotují se solární elektrárny a vymýšlí podobné skopičiny, na druhé straně se staví farmy se 250W Radeony, která pálí elektřinu na výpočty jakýchsi „nezávislých“ kryptoměn.

Vrtění psem a jiným drobným zvířectvem, aneb pamětihodné marketingové přestřelky a perly

8. Vrtění psem a jiným drobným zvířectvem, aneb pamětihodné marketingové přestřelky a perly

Lukáš Fiala: O největší letošní „perlu“ se postaral Microsoft, když na veletrhu E3 oznámil, že Xbox One bude vyžadovat neustálé připojení k internetu a hry nebude možné jednoduše přeprodat, avšak po vlně negativních reakcí ze strany hráčů a médií obrátil a z nesmyslných omezení ponechal v platnosti jen regionální zámek. Kroutit kormidlem ostošest muselo ale i marketingové oddělení AMD. Nejprve dalo nejednoznačnou formulací vzniknout mylné domněnce, že rozhraní Mantle bude vývojářům k dispozici i na herních konzolích. Posléze nás řadou velice jednoznačných formulací přesvědčilo, že ke všem Radeonům série R9 bude přibalen Battlefield 4. Že tomu tak není, AMD přiznalo až na nátlak novinářů a až po zveřejnění recenzí Radeonu R9 270, který za domnělý bundle posbíral neopodstatněnou chválu.

Lukáš Václavík: Nejde o jeden přestřelek, ale hned o sérii přešlapů a trapností ze strany Microsoftu. Tím byla například fraška v souvislosti s Xboxem One, který dle prvních informací měl stále vyžadovat připojení k internetu a nemělo být možné prodávat hry do bazaru (posléze ano, ale s „pokutou“). Sony toho využila k fajn kampani a Microsoft pak musel vše žehlit, že tyto ochrany neimplementuje.

Oči v sloup jsem měl také u antikampaní vedených proti Googlu. Předloňské porovnávání Bingu a vyhledávače konkurence bylo fajn. Ale když se Redmondští začali navážet do Gmailu, že prý si v Googlu čtou vaši kompletní poštu, posmívali se Chromebookům a začali prodávat zesměšňující trička, tak mi to přišlo ubohé. Ne, že bych stál na straně Googlu, ale od Microsoftu jsem čekal lepší úroveň. Vždy je mi sympatičtější pozitivní srovnávací kampaň.

 
Lukáš Václavík: Ale když se Redmondští začali navážet do Gmailu, že prý si v Googlu čtou vaši kompletní poštu, posmívali se Chromebookům a začali prodávat zesměšňující trička, tak mi to přišlo ubohé.

Mirek Jahoda: Loni mi přišlo hodně vtipné představit si, jak by se někdo před takovými pěti lety tvářil na to, kdybych mu řekl, že BenQ bude vyrábět profesionální grafické monitory a Eizo pro změnu oslovovat progamery Counter-Striku.

Jan Olšan: Zde asi opět nevyhmátnu největší prohřešek, ale jedna zkritizování hodná věc mě napadá: a to jakási neorganizovaná (doufám) a spontánní démonizační kampaň proti Windows 8. Dle mého názoru tyto Windows nejsou nijak zlé – v klasickém desktopovém režimu fungují dobře jako obvykle. Nová startovní obrazovka (která se onehdy jmenovala Metro) se každému líbit nemusí, ale myslím, že se s ní pracuje lépe, než jsou zavilí kritici ochotni připustit. Poněkud mimo jsou také snahy svalit na Windows 8 katastrofální vývoj prodejů PC. Jinými slovy: s tou kritikou (či spíše s razancí a množstvím) to lidé zlatí přeháníte. Holt, nadávat na „M$“ máme už tak nějak v krvi.

 

 

 

Adam Vágner: Jako docela paradoxní mi přišlo, že ještě nedávno AMD prezentovalo jako ohromnou výhodu Radeonů to, že PowerTune řídí takty tak, že mají všechny karty stejný výkon (je to pravda jen do doby, než výrobce změní nastavení PowerTune, ale to už jsem rozebíral mnohokrát), zatímco u Nvidie se mohou vlastnosti lišit kus od kusu podle kvality čipu a její nákup je tak trochu loterie, aby následně uvedlo novou generaci karet PowerTune, u kterých může létat výkon kus od kusu a počítač od počítače ne o jednotky, ale pomalu o desítky procent.

Z čeho jsem na rozpacích, je i dění kolem Mantle. Jednak mi zatím není moc jasné, jaký podíl na celém Mantle AMD má, marketing to tradičně prezentuje tak, že to většina lidí chápe jako „AMD Mantle“, zatímco mně se to opět jeví spíš jako produkt, za kterým primárně stojí třetí strana (EA/DICE) a AMD jen pomáhá. Spousta lidí si už na základě masivní propagace udělala představu, že to bude něco úžasného, co všem vývojářům chybělo a díky čemu poběží hry na Radeonech jako z praku, přičemž zatím jen hrstka vyvolených ví, jaký to bude mít praktický dopad (tím nenarážím na to, že podle prvotních slibů už jsme měli v této době hrát Battlefield 4 pod Mantle, odklad o nějaký ten týden se u nové technologie dá pochopit a argument, že je přednější opravovat chyby u vydaného BF4 než si hrát se zatím nevydaným API také beru). S rozpaky ale sleduju jedince, kteří vždy křičeli kvůli uzavřeným a proprietárním technologiím Nvidie, kterak teď jásají nad tím, jakou budou mít grafiky AMD konkurenční výhodu.

Také z Gaming Evolved App coby konkurencí pro GeForce Experience se vyklubalo cosi jiného, než jsem čekal.

Adam Vágner: Spousta lidí si už na základě masivní propagace udělala představu, že to bude něco úžasného, co všem vývojářům chybělo a díky čemu poběží hry na Radeonech jako z praku…

Článek, interview, web roku

9. Článek, interview, web roku

Lukáš Václavík: Za mě recenze PS4 na Polygonu (http://www.polygon.com/a/ps4-review/). Není to žádný objevný článek píšící historii, ale borci Vox Media ukázali, jak udělat skvělou recenzi, když na to jsou peníze. Obsah dobrý, ale hlavně typografie toho článku je výborná, s grafikou si fakt dali hodně práce. Mít takovou exhibici v každém článku, tak mě to začne nudit a možná i vadit, protože to při čtení zdržuje. Ale Polygon mě zrovna zachytil v dobré náladě. I tak je jejich web hezký a inspirativní.

Lukáš Václavík: …borci Vox Media ukázali, jak udělat skvělou recenzi, když na to jsou peníze.

Mirek Jahoda: Prvním mnou zmíněným webem, který vznikl tak nějak „komunitně“ a přitom velmi hezky sbírá vše, co se týče právě loni hodně probírané tématiky plynulosti zobrazení pohybu na monitorech, bude Blur Busters.

A rád bych připomenul mravenčí práci rakouských kolegů, jejichž NotebookCheck je často jedinou šancí si zjistit, co kupříkladu která integrovaná grafika či mobilní APU vlastně umí (a jak rychle to umí).

 

Adam Vágner: Tady určitě musím ocenit snahy PC Perspective (a Nvidie) o rozvoj testovací metodiky grafických karet, která se neohlíží jen na průměrné snímkové frekvence, ale i na plynulost her a které vedly ke zrodu platformy FCAT. To konečně nutí výrobce GPU zabývat se i tímto aspektem. Až po sérii článků točících se kolem microstutteringu se po několika letech začalo s plynulostí vykreslování zejména u řešení postavených na multi-GPU něco dít (abych nekřivdil Nvidii, ta už na tom zjevně pracovala ještě dříve mimo jiné i při vývoji GTX 690).

Adam Vágner: Tady určitě musím ocenit snahy PC Perspective (a Nvidie) o rozvoj testovací metodiky grafických karet…

Výhled, přání do roku 2014

10. Výhled, přání do roku 2014

Lukáš Fiala: Osobně se celkem těším na úsporné desktopové procesory a APU architektur Intel Silvermont (Bay Trail-D) a AMD Jaguar (Kabini), které by mohly být levným a zároveň důstojným upgradem starších sestav, které dnes slouží jako kancelářské stroje nebo domácí servery. Kromě toho jsem hodně zvědavý, jak se předvede rozhraní Mantle, a jestli AMD dokáže mezi vývojáři zpopularizovat nové technologie hUMA a hQ z repertoáru APU Kaveri.

Ještě více jsem ale zvědavý na vývoj okolo Microsotu a jeho mobilních platforem. Na lámání chleba dojde v okamžiku, kdy z trhu vymizí chytré přístroje se značkou Nokia a nahradí je Lumie s logem Microsoftu. Tehdy se ukáže, kolik lidí si přístroj s Windows Phone koupilo jen ze setrvačné loajality k Nokii, a kolik jich u Windows Phone zůstane. Zajímavé bude také sledovat, jak si Microsoft poradí se sloučením Windows pro telefony a tablety do jednoho systému, nebo jak zužitkuje hloupé telefony, které mu s akvizicí Nokie spadly do klína tak nějak mimoděk.

Lukáš Fiala: Tehdy se ukáže, kolik lidí si přístroj s Windows Phone koupilo jen ze setrvačné loajality k Nokii, a kolik jich u Windows Phone zůstane.

Lukáš Václavík: Přál jsem si to už loni, ale odezva výrobců téměř žádná. Na mobilu i tabletu už mám oku lahodící rozlišení displeje, ale počítačové hi-res monitory jsou stále zbytečně drahé. Nemusí hned přijít lacině 4K modely, ale pokud by se 27" monitory s rozlišením 2560 × 1600 (1440) px dostaly pod 10 000 Kč, nezlobil bych se.

A také doufám, že dojde k rozšíření zahraničních video služeb i k nám. Hudební Google Play Music, Spotify, Deezer nebo Rdio už u nás skvěle fungují, ale rád už bych si zaplatil i za filmy nebo seriály na Netflixu, Hulu a spol.

 

 

Mirek Jahoda: Já bych prosil opravdu dobré ceny a dostupnost chystaných 28palcových 4K monitorů a nejlépe taky nějaký zvládající frekvenci 120 či dokonce 144 Hz. K tomu nejlépe grafické karty s TDP do 150 W a cenou do 5000 Kč. Tedy takové grafické karty, jež v onom rozlišení zvládnou dostatečně rychle počítat aktuální herní tituly.

Když jsem u těch her, tak by bylo skutečně dobré, aby se Gaijinu tankové bitvy v jeho War Thunderu povedly. Prospěje to i těm, kdo zůstanou u konkurenčního a všudypřítomnou reklamou podporovaného World of Tanks.

Mirek Jahoda: …aby se Gaijinu tankové bitvy v jeho War Thunderu povedly

Jan Olšan: Co se novoročních přání týče, asi bych je spíše měli směřovat do „potřebnějších“ oblastí, než jsou počítače a internet. Rád bych viděl, že v příštím roce bude svět celkově lepším místem (promiňte velkohubost). Ale ve světě hardwarovém by se přirozeně také mohla řada věcí zlepšit. Doufám, že se v nadcházejícím roce neprosadí tendence vytěsnit univerzální a užitečná PC hloupějšími jednoúčelovými zařízeními, ať už jde o Chromebooky nebo jiné hračky. Také by nebylo na škodu, kdyby se do notebooků začaly masově osazovat aspoň trochu dobrá LCD a ani v těch levnějších modelech nemusel uživatel trpět s naprosto příšernými panely.

Ono by obecně nevadilo, kdyby přišla nějaká zase o kus lepší technologie výroby obrazovek. Bez vší té legrace s odezvou, podsvitem, pozorovacími úhly a tak podobně bych se klidně obešel. A jelikož jsem nepoučitelný příznivec AMD, přál bych si, aby nerezignovalo na svou pozici na trhu s procesory architektury x86 a naopak nás příjemně překvapilo s budoucími architekturami CPU, ať již parním válcem, bagrem, či něčím dalším.

Jan Olšan: Ono by obecně nevadilo, kdyby přišla nějaká zase o kus lepší technologie výroby obrazovek.
Bez vší té legrace s odezvou, podsvitem, pozorovacími úhly a tak podobně bych se klidně obešel.

Adam Kahánek: Jaký by měl být rok 2014? Rozhodně by měl být v něčem převratný. Mohlo by se objevit něco, co nějakým způsobem změní zažité způsoby u PC, hraní her, apod... Třeba nastane to, že budou hry na PC stále více upadat, naopak bude stále více herních titulů pro mobilní zařízení a my místo hraní na počítači budeme používat zařízení s Androidem jako herní konzole připojené k televizi. Mé přání do následujícího roku je takové, abych dostal šanci si pořádně vyzkoušet a osahat Nvidia Shield a aby se objevila nějaká pořádná hra na PC se skvělým dějem, super grafikou a celkově hodně dobrým zpracováním.