Od procesorů Ryzen (a potažmo architektury Zen, na které jsou založené) se čeká, že aspoň z části zvrátí zpět poměr sil mezi AMD a Intelem, jehož pozice během této dekády stále více sílila. Dnes drží procesory AMD mnohem nižší tržní podíl, než jakého dosahovaly v době Phenomů II, nebo ještě třeba v roce 2012, kdy vyšla architektura Piledriver coby poslední aktualizace desktopové platformy AM3+. Zdá se však, že už máme první hmatatelné doklady, že by se teď pro zelený (nebo dnes červený) tábor mohla situace skutečně zlepšovat. V dobnu totiž zřejmě jejich tržní podíl už stoupl.
Čísla, která by toto měla zachycovat, nemáme od nějaké analytické firmy, sledující trh, ale z benchmarku PassMark, který si vede statistiku zastoupení Intelu a AMD na základě uživatelských hlášení ze svého benchmarku. V grafu, který můžete vidět výše, lze vidět, jak podíl AMD vytrvale klesal od špičky v prvním čtvrtletí roku 2006, přičemž sešup zesílil po posledním malém oživení v závěru roku 2012 (snad vlivem FX generace Vishera a desktopových APU Trinity). Nicméně podle údajů PassMarku nyní mezi koncem roku 2016 a prvním kvartálem roku 2017 dosáhlo AMD dna (alespoň prozatím) a v druhém čtvrtletí, tedy v dubnu, už jeho podíl výrazněji poskočil výš.
Podíl procesorů AMD a Intelu podle benchmraku PassMark. Aktivní graf naleznete zdeMomentálně tak má mezi uživateli tohoto benchmarku být podíl procesorů AMD 20,10 %, což je nárůst o dva procentní body: za první kvartál PassMarku uvádí 18,10 %. Zajímavé přitom je, že tato čísla nejsou čistě pro nově pořízené procesory. Na těchto je sice asi pravděpodobnost spuštění PassMarku nejvyšší, ale počítají se údaje i ze všech starších již existujících PC. Striktně vzato tedy data reprezentují (i) celkovou instalovanou a používanou základnu. Čistá změna tržního podílu nově pořizovaných procesorů by pak mohla být i o něco vyšší než dva procentní body.
V OEM počítačích zatím nárůst nebude
Na druhou stranu – ačkoliv vzorek „dotazovaných“ PassMarku je asi docela velký a tedy statisticky relevantní, je třeba říci, že číslo nemusí skutečně odrážet rozložení sil na trhu. V statistice jsou jen takoví uživatelé PC, kteří PassMark spustí. Obvykle to budou ti s hlubším zájmem o věc, zatímco řadoví „uživatelé-nehračičkové“ nikoliv. V první skupině budou asi hlavně ti, kdo počítač sestavují z komponent, kdežto ve druhé a asi početnější skupině budou více zastoupena PC koupená jako celek, často od velkých značek jako je HP, Acer, Dell a tak podobně. Do těch se ale Ryzeny coby katalyzátor vyššího zájmu o AMD zatím nedostaly, takže lze čekat, že v této oblasti se tržní podíl takto nezvýšil. Tyto sféry by pro směrodatný údaj bylo třeba nějak zprůměrovat, každopádně ale případný celkový nárůst tržního podílu bude kvůli tomuto nižší, než ony dva procentní body v PassMarku.
Ryzen 5 1600 (Zdroj: El Chapuzas Informático)Statistika PassMarku se týká jen procesorů x86 na platformě PC – přesněji řečeno Windows, na nichž program běží. Nejsou v ní tedy zahrnuty konzole či servery, ani desktopy a notebooky s Linuxem či jiným alternativním systémem (dnes třeba i ChromeOS). Pro jejich uživatele nemusí být tedy relevantní. PassMark v něm také sleduje jen Intel a AMD – reportů z procesorů jiných značek (VIA/Zhaoxin, případně starší relikty) je údajně tak malé množství, že se je nevyplatí do grafu přidávat.
Zlepšení tržního podílu v jednom sledovacím období nicméně ještě nemusí být dlouhodobě směrodatné. Rozhodovat bude pochopitelně delší trend a zda se AMD podaří obsadit nějaké dřív ztracené pozice na stálo. Momentálně také údaj za „Q2“ znamená jen měsíc duben, takže i tento výkyv směrem nahoru se ještě může otupit, pokud během května a června prvotní zájem o Ryzeny opadne (nebo o Intely stoupne). Uvidíme, jak bude číslo pro Q2 2017 vypadat na konci června.
