První seznámení, parametry
Jedno je třeba Samsungu uznat hned na úvod. Jeho monitory vypadají luxusně. Přesně to platí i pro v březnu/dubnu uvedenou novinku SyncMaster P2370, která přijde s 23" úhlopříčkou, na níž bude zobrazovat Full HD rozlišení 1920 × 1080 px. Pokud tuto úhlopříčku a rozlišení porovnáte s doposud prodávanými 22" modely s 1680 × 1050 px, tak zjistíte, že je pracovní plocha o přibližně 15 % větší.
Monitor přichází s velmi pěknými oblými liniemi, které podtrhuje poloprůhledný rámeček a rádoby skleněná noha od podstavce. Zbytek panelu je proveden v designu piano black, takže se můžete těšit nejen na časté utírání, ale i dokonalé daktyloskopické stopy. Hodně lidí ale určitě ocení, že i Samsung již začíná upouštět od lesklých displejů a nahrazuje je klasickými matnými.
V příslušenství najdete všechnu potřebnou kabeláž pro připojení monitoru k analogovému i digitálnímu výstupu. Kabelů není ale potřeba mnoho, protože panel obsahuje pouze jeden DVI-I vstup. Zajímavé je, že přímo na panelu se nachází tlačítko pro přepínání vstupů mezi analogovým a digitálním vstupem. Mezi příslušenstvím najdete i externí napájecí zdroj, což se již příliš často nevidí. Samsung jej z panelu vyhostil kvůli odtučňovací kůře, kterou monitor oproti předchůdcům prodělal.
Nyní si můžete prohlédnout parametry udávané samotným výrobcem.
Možnosti polohování, ovládací prvky
Možnosti polohování zcela zapadají do schématu dalších stylových monitorů i jiných výrobců. Jsou tedy téměř nulové. Panel lze pouze naklápět v rozmezí 0° až 20°. Na druhou stranu je stojan i noha provedena velmi kvalitně a ani při nastavování nedochází k výraznému kývání panelu. Nastavená poloha drží velmi dobře.
K nastavení a ovládání panelu slouží celkem šest dotykových tlačítek. Těmi je možné přímo nastavit jas, či vstoupit do OSD nabídky. Jednomu tlačítku můžete dokonce přiřadit v OSD nabídce vlastní funkci. V OSD nabídce si můžete nastavit, zda mají být tlačítka podsvícena trvale, nebo zda se mají pozvolna rozsvítit po přejetí prstem.
Trochu záhadou mi ale zůstává tlačítko pro přepnutí vstupu (přepíná mezi analogem a digitálem). Monitor má totiž pouze jeden DVI-I vstup a tak k němu je vždy připojen pouze jeden zdroj. Jedinou možností, jak tuto funkcí využít, je pořízení rozdvojky, na jejímž jednom konci by byl DVI-I konektor (do monitoru) a na dalších koncích konektory DVI-D a D-Sub. Pak by přepínání vstupů mezi dvěma zdroji teoreticky možné bylo. Pokud vás napadne nějaká lepší teorie, sem s ní.
Kompletní galerie
OSD nabídka, možnosti nastavení
OSD nabídky Samsungu mají již několik let ustálenou podobu, kterou asi není třeba měnit ani u nastupující generace displejů. První část je věnovaná základnímu nastavení obrazu, kterou doplňuje funkce MagicBright. Ta se snaží přizpůsobit podsvícení i teplotu barev právě prováděnému úkonu. K dispozici je celkem sedm přednastavených profilů.
Nastavení barev se u Samsungu děje v několika úrovních. Funkce MagicColor se bude snažit automaticky vylepšit barvy, přičemž při její aktivaci se rapidně zvedne jas displeje. Druhým stupněm je nastavení teploty barev, kdy máte k dispozici vlastní profil, či přednastavené Cool, Normal a Warm. Kromě toho můžete v této části OSD nabídky nastavit úroveň gamma, nebo zapnout některý s efektů. Monitor pak může běžet černobíle, v zelených odstínech, sépii, nebo vodních modrých barvách. Otázkou je, k čemu je to v praxi dobré.
Následující obrázky patří vyladění videovstupu a nastavení OSD nabídky. Češtinu mezi podporovanými jazyky nenajdete.
V části věnované nastavení monitoru můžete nadefinovat jedno tlačítko, kterému můžete přiřadit funkci MagicBright, MagicColor, Color Efect, nebo Image Size. Kromě toho zde můžete zapnout trvalé podsvícení tlačítek, či zapnout zachování poměru stran u jiných, než nativních rozlišeních.
Metodika testování
Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se teplotě barev 6500K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m2.
Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů, barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou práci na VUT vytvořil můj dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko). Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.
Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a 230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.
To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci se velmi pěkně pozorují např. problémy S-IPS panelů s nejtmavšími odstíny.
Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.
První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány. Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení. Stabilitu kontrastu měrím celkem v jedenácti krocích - pro nastavení jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který najdete v příslušné kapitole.
Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této aplikaci zobrazím libovolně hustou (v mém případě 10 × 6) síť, v níž probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na 100%, aby bylo zamezeno kmitání obrazu na osciloskopu vlivem blikání podsvětlovacích trubic. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny do grafického obrazce s příslušnou legendou.
Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255 (šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG (gray-to-gray)). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není možné v takové míře použít OverDrive.
Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.
Za zapůjčení optické sondy X-Rite eye-one display 2 děkujeme společnosti X-Rite.
Pozorovací úhly, rovnoměrnost podsvícení
U Samsungu bylo celkem pravidlem, že do svých vlastních monitorů si schovával kvalitnější panely, což se ukázalo i nyní. Pozorovací úhly jsou o poznání lepší, než u dříve testovaného panelu Amilo 3230T. Je ale jasné, že kvalit S-PVA, či IPS panelů TN technologie nikdy nedosáhne. Pokud však nejdete při pohledu v bočním směru do extrémních úhlů, snaží se monitor barvy zachovávat. Nejhorší je tradičně spodní pozorovací úhel, kdy dochází k výraznému tmavnutí obrazu.
Také rovnoměrnost podsvícení byla velmi dobrá. Samsung používá u tohoto monitoru sice jen dvě trubice, ale na rovnoměrnosti to znát nebylo. Při maximálním jasu dosáhla průměrná rovnoměrnost na hodnotu 92 %, přičemž nejtmavší bod měl intenzitu 81 %. Po kalibraci se rovnoměrnost nepatrně zhoršila a průměrná hodnota klesla na 90 %.
Rovnoměrnost podsvícení při maximálním jasu
Rovnoměrnost podsvícení při jasu 150 cd/m2
Jas, spotřeba
Při nastavení 50% kontrastu začínal jas monitoru na velmi nízké hodnotě 8 cd/m2, z níž se postupně zvedal až na 189 cd/m2. Při zvednutí kontrastu na maximum jsem se dostal až na hodnotu 263 cd/m2.
Dvě podsvětlovací trubice se velmi pozitivně odrazily na celkové spotřebě monitoru. Externí zdroj ze sítě odebíral nejméně 15 W, nejvíce pak jen 28 W. A to je na 23" Full HD panel docela málo. V porovnání najdete monitor s obdobnými parametry, který si řekl až o 12 W více. A to pořád není žádný žrout energie.
Barevné podání a kalibrace obrazu
Barevný gamut monitoru pokrývá přibližně barevný prostor sRGB, což je pro každodenní použití zcela dostatečné. Samsung musím také hodně pochválit za tovární nastavení, které v podstatě nevyžadovalo kalibraci. Průměrná odchylka delta E 1,6 se u LCD monitorů z výroby příliš často nevidí. Kalibrace pak už jen detaily doladila k dokonalosti.
Tovární nastavení
Po kalibraci optickou sondou
Nyní si ještě můžete prohlédnout, co s obrazem provádějí vybrané přednastavené profily, které monitor nabízí. Na tyto profily bylo přepnuto po kalibraci displeje, přičemž s žádným parametrem obrazu nebylo hnuto. Samsung má přednastavených profilů skutečně hodně.
Přednastavený profil v monitoru – Game
Přednastavený profil v monitoru – Dynamic Contrast
Přednastavený profil v monitoru – Internet
Přednastavený profil v monitoru – Movie
Přednastavený profil v monitoru – Sport
Přednastavený profil v monitoru – Text
Že je v monitoru osazený kvalitní TN panel sem se přesvědčil i při zkoumání testovacího obrazce. Na něm bylo možné pozorovat skutečně jen malé nedostatky, kdy se slévaly jen ty nejtmavší odstíny u černé, červené a modré barvy.
Interpolace obrazu
Vzhledem k faktu, že monitor nabízí zachování poměru stran při jiném, než nativním rozlišení, nejsou s interpolací výraznější problémy. Obraz je trochu rozostřený, ale stále dobře čitelný. Chybí ale zobrazení 1:1, které by bylo schopné i toto rozostření eliminovat.
1920 × 1200 – širokoúhlé zobrazení
1680 × 1050 – širokoúhlé zobrazení
1280 × 1024 – širokoúhlé zobrazení
1024 × 768 – širokoúhlé zobrazení
1280 × 1024 – zachování proporcí
1024 × 768 – zachování proporcí
Rychlost odezvy a stabilita kontrastu
Průměrná doba odezvy kolem 15 ms patří do takového zlatého středu mezi LCD monitory s TN panely. Kupodivu nejrychlejší odezvy dosahoval monitor při přechodech šedá–šedá, které obvykle dělají TN největší problémy.
Poměrně rychlé odezvě vděčí monitor funkci Overdrive, kterou hojně využívá u nástupního i sestupného signálu. Zatímco u přechodu černá-bílá dochází jen ke schodování, tak u přechodu šedá–bílá dochází již k překmitu.
Průběh odezvy 0-255-0, 1 dílek = 40 ms
Průběh odezvy 127-255-127, 1 dílek = 40 ms
Stabilita kontrastu s ubíráním jasu pozvolna klesala až na velmi nízkou hodnotu 27 % původní hodnoty. Maximální naměřený kontrast přitom dosahoval hodnoty 1335:1. Výrobcem udávaná hodnota 50000:1 (v případě dynamického kontrastu) je tak hodně vzdálená.
Závěrečné hodnocení
Dělat stylové monitory Samsung umí, to je zkrátka bez debat. U tohoto je navíc pěkný design podpořen velmi tenkým tělem, čehož bylo docíleno vyhoštěním napájecího adaptéru mimo samotný monitor. Stylové u tohoto monitoru není ale jen jeho tělo, ale i ovládání. Je vidět, že i v tomto směru dělá Samsung stále pokroky. Doteková tlačítka tentokrát reagovala naprosto spolehlivě a navíc jejich decentní nápisy i při trvalém podsvícení velmi pěkně ladily se zbytkem monitoru. Velké ohledy na vzhled ale odskákala ergonomie. Panel lze kvůli "skleněné" noze pouze naklápět.
Základem monitoru je TN panel, z čehož pramení horší pozorovací úhly, kdy hlavně u spodního dochází k rychlému tmavnutí obrazu. Troufám si ale tvrdit, že boční pozorovací úhly jsou o poznání lepší, než je tomu u velké části konkurence. V extrémnějších polohách ale dochází ke zkreslení i zde. Rychlost odezvy je takový zlatý střed. K rozmazávání nedochází a průměrných 15 ms patří k takovému lepšímu průměru. Velmi mile mě navíc překvapilo tovární nastavení monitoru, které nebylo třeba téměř upravovat.
Většinu z vás pak bude jistě zajímat cena. Ta zatím není určena přesně, protože se panel začne prodávat až na přelomu března a dubna. Prozatím je doporučená koncová cena Samsungem baťovských 6990 Kč. Ke změně může dojít vlivem výraznější změny kurzu naší měny. Pokud se ale bude Samsung držet zaběhnutých tradic, bude doporučená cena hodně nadsazená. V takové případě by pak měl jít monitor sehnat kolem 6000 Kč, což by již mohlo být celkem zajímavé. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že za podobné prostředky již dnes pořídíte 24" monitor s TN panelem (ne zrovna od Samsungu), který vám nabídne rozlišení 1920 × 1200. Otázkou pak každého z vás bude, jestli upřednostníte větší širokoúhlost před větším počtem řádků. Ať tak, či onak, Samsung SyncMaster P2370 je velmi pěkný 23" Full HD monitor, který o příznivce mít nouzi nebude.
Plusy a mínusy
+ povedený design
+ tovární nastavení
+ přehledná OSD nabídka
+ nízká spotřeba
+ na TN dobré pozorovací úhly
+ rovnoměrné podsvícení
- silnější Overdrive
- stabilita kontrastu
- pouze jeden vstup
- možnosti polohování
- předpokládaná vyšší cena
Za zapůjčení LCD panelu děkujeme společnosti Samsung.
ČLÁNKY DO MAILU