Sapphire HD 7870 XT s Boost: nový Radeon s Tahiti LE v testu

Radeon HD 7870 s Boost je možná posledním modelem z řady HD 7000 (a možná taky ne s ohledem na to, že se vypuštění další generace Radeonů jen tak nedočkáme). AMD jej vypustilo v tichosti a najdete jej v nabídce jen u některých výrobců. Asi jen málokomu nepřipadá zvolené označení nešťastné a zavádějící. Karta je totiž stejně jako Radeony HD 7950 a HD 7970 postavená na největším grafickém čipu AMD – 28nm Tahiti – z generace Southern Islands (v případě HD 7870 označovaném jako Tahiti LE). Běžná HD 7870 bez turba ale využívá menší jádro Pitcairn.

Není to poprvé, co AMD přimíchává výrazně ořezaná výkonná jádra do nižších modelové řady s menšími čipy (vzpomeňte třeba na Radeon HD 4730 nebo HD 6790) a něco podobného teď udělala i Nvidia s GeForce 650 Ti a 660 Ti.

Zvolené označení výrazně zhoršuje orientaci v už tak hodně nepřehledné nabídce. S novým modelem tu totiž máme dva různé Radeony HD 7870, jeden s Pitcairnem a jeden s Tahiti LE, které se liší jen dovětkem XT nebo boost (nebo se používá obojí, jako u „HD 7870 XT with Boost“ od Sapphire).

U Radeonů HD 7950 a 7970 přitom dovětek „boost“ či „GHZ edition“ znamená v podstatě jen nový BIOS s vyššími takty a automatickým přetaktováním, případně rychlejší paměti (a s tím i související zhoršení provozních vlastností).

Do redakce nám dorazil model HD 7870 XT with Boost od Sapphire (modelové značení 11199-20-40G).

Kartu od Sapphire jsem testoval vlastně dvakrát. Poprvé to bylo už v lednu. Tehdy jsem zjistil, že u ní PowerTune nefunguje podle předpokladů – ve hrách nejen že příliš nezvedala frekvenci nad základních 925 MHz, ale kvůli PowerTune se při vysoké zátěži podtaktovávala více, než by bylo zdrávo. Podle diagnostických programů padala v náročných hrách frekvence u GPU i na 500 MHz (i když nejde o reálný takt, obvykle to znamená výrazné podtaktovávání GPU a výrazný pokles výkonu).

Recenzi jsem kvůli tomu tehdy stopnul jen těsně před vydáním a celou věc jsem řešil přímo se Sapphirem. Výsledkem je nová verze BIOSu 015.030.000.002.000000, která mi dorazila v minulém týdnu a se kterou už PowerTune i automatické přetaktování Boost funguje o poznání lépe.

Pokud jste kartu náhodou někde pořídili dříve, je pravděpodobné, že je na ní starší verze BIOSu 015.027.000.000.000000, se kterou může být karta i o dost pomalejší a stejné je to i v případě již zveřejněných zahraničních recenzí. My už se můžeme věnovat recenzi karty s revidovaným BIOSem.

Parametry nejlevnějšího modelu s Tahiti

Karta je v základu taktovaná na 925 MHz, frekvence pro boost má strop na 975 MHz a paměti jsou taktované na 6000 MHz efektivně. I když to ve srovnání s HD 7950 a 7970 znamená nárůst o 1000 resp. 500 MHz, nejsou rychlejší paměti důvodem k jásání.

Oproti HD 7970 a 7950 má HD 7870 XT totiž šířku sběrnice seříznutou z původních 384 na 256 bitů a celková propustnost pamětí je tedy i přes vyšší takty výrazně nižší (192 GB/s oproti 240 GB/s u HD 7950 s 5GHz pamětmi).

Dále ještě klesl počet stream procesorů a texturovacích jednotek, parametry jader tedy jsou:

• Radeon HD 7970 (Tahiti XT): 2048 SP, 128 TMU, 32 ROP
• Radeon HD 7950 (Tahiti Pro): 1792 SP, 112 TMU, 32 ROP
• Radeon HD 7870 XT (Tahiti LE): 1536 SP, 96 TMU, 32 ROP
• Radeon HD 7870 (Pitcairn): 1280 SP, 80 TMU, 32 ROP

Karta má rozměry srovnatelné s plnohodnotnými Radeony HD 7900, plošný spoj se od nich ale liší. Chladič je podobný slabšímu Radeonu HD 7870 FleX (ale ne zcela stejný).

Plošný spoj je delší než samotný chladič s krytem, proto je kus krytu k záslepce nastavený tvarováním plechu záslepky.

Plastový kryt je o pár milimetrů širší než samotná karta, ale ne natolik, aby to dělalo problémy v užších skříních, trochu to jen zhoršuje přístup k zámkům konektorů přídavného napájení.

Karta má na délku 27,5 cm, což je míra obvyklá pro delší karty a měla by se vejít do většiny skříní. Podstatné je, že konektory přídavného napájení jsou vyvedené do strany, takže žádné další místo za kartou už nepotřebujete.

Sapphire Radeon HD 7870 XT with Boost: chladič, detaily a příslušenství

Chladič

Karta je osazená dvouslotovým chladičem oblíbené koncepce s dvojicí axiálních ventilátorů, které shora ofukují pasiv s podélným hliníkovým žebrováním.

Teplo od základny odvádí čtveřice heatpipe. Tři z nich jsou šestimilimetrové, zadní má průměr 8mm. Heatpipe jsou zasazené do masivnější základny, nejsou v přímém kontaktu s jádrem.

Na kartě jsou dva ventilátory FirstD FD7010H12S s podporou PWM regulace, zapojené jsou do společného čtyřpinového konektoru. K přednímu ventilátoru vede jen trojice drátů, monitorované jsou tedy jen otáčky zadního větráku, regulace otáček pochopitelně funguje pro oba.

V ovladačích lze ručně nastavit minimální rychlost asi 1100 ot./min (25 %) a maximálně 3333 ot./min (84–100 %).

Uspořádání i fungování výstupů je standardní pro řadu HD 7000, karta má jeden plnohodnotný dual-link DVI-I (+ k němu je dodávná redukce na D-sub), HDMI (s dodávanou redukcí z něj lze udělat single-link DVI-D) a dva mini DisplayPorty (k nim je v příslušenství jeden adaptér na klasický DisplayPort). Zapojit lze (bez „rozbočovačů“) současně až čtyři monitory.

Pro napájení slouží dvojice přídavných šestipinových napájecích konektorů. O řízení napájení se pak stará CHiL CHL8225G (podporuje až pět napájecích fází, u jádra jsou osazené čtyři). Na kartě jsou osazené 6GHz paměťové čipy Hynix H5GQ2H24.

Na rozdíl od Radeonů HD 7900 má karta jen jeden konektor pro CrossFire, a dokud někdo nevymyslí něco pro lepší synchronizaci více grafických karet, bude to pro kartu z vyšší střední třídy víc než dost.

V testu jsme měli kartu s velkou krabicí a plnou výbavou (koncovka -40G v produktovém značení), je možné, že se objeví i obvyklá levnější varianta -20G s menší krabicí a bez kabelu HDMI.

V příslušenství najdete redukci z HDMI na single-link DVI, redukci z DVI-I na analogový D-sub, adaptér z mini DisplayPortu na DisplayPort klasických rozměrů, dále dvě redukce pro přídavné napájení (ze 6pin PCIe power na klasický 4pinový diskový molex), 1,8m kabel HDMI a obligátní stručné instalační a uživatelské příručky a CD s ovladači a samolepku.

 

 

Testovací sestava, metodika

Testovací sestava

Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.

• základní deska: Gigabyte X79-UD5
• procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
• chladič CPU: Noctua NH-D14
• paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
• zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
• pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
• skříň: Gelid DarkForce
• operační systém: Windows 7 x64

Testy hlučnosti

Hlučnost grafických karet měřím samostatně na speciální sestavě, která vznikla jen kvůli tomuto účelu. Podrobnosti o ní najdete v článku Ze zákulisí: nové sestavy pro měření grafik a hlučnosti. Sestava je osazená SSD, o chlazení dvoujádrového Athlonu se stará chladič Noctua NH-C14, která během měření hlučnosti chladí procesor jen pasivně. Jediným aktivním zdrojem hluku u sestavy při měření je tak tichý zdroj Enermax s ventilátorem běžícím na přibližně 600 ot./min. Abych hluk jeho ventilátoru co nejvíc izoloval od grafické karty, je záměrně umístěný až za základní deskou.

Při měření na grafické kartě nastavím otáčky, které jsem zjistil ze zátěžových testů naměřených na herní sestavě a změřím samostatně hlučnost grafické karty. Protože je většina karet (hlavně bez zátěže) tišší než samotná testovací sestava pro měření výkonu, je to jediná možnost, jak se vyhnout zkreslení výsledků systémovými ventilátory a ostatními aktivními prvky chlazení.

Ovladače

Karta je otestovaná s ovladači Catalyst 13.2 beta, u kterých už je oproti Catalyst 12.11 beta vyřešený problém s nepřepínáním Radeonů do režimu ZeroCore a také s nefunkčním S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat, kvůli kterému jsem v mezičase musel některé Radeony HD 7000 testované na Catalyst 12.11 beta měřit v této hře na starších ovladačích.

Karty pro srovnání

Ve srovnání najdete karty, které jste mohli vidět v nedávných recenzích na Extrahardware.cz. Na jakých ovladačích byla karta testovaná zjistíte z podrobnějších informací, které se zobrazí v rámečku v grafech po najetí na příslušný datový pruh.

Hodně jsem váhal, jestli do výběru karet pro srovnání přidat i Radeon HD 7870, protože tento model nemám otestovaný na poslední generaci ovladačů, které v některých hrách výrazně zvedaly výkon. Jeho přetestování ale ještě chvíli potrvá, i když jsem už zkoušel loudit nějaký model na přetestování po zastoupení výrobců, nepochodil jsem (vzorky, které byly k dispozici po uvedení už jsou pryč a nové nebudou). Proto jsou v grafech výsledky s ovladači Catalyst 12.7 beta s důrazným upozorněním, že nejsou aktuální (obdobný výkon mají všechny verze do Catalyst 12.10 včetně, další nárůst výkonu se objevil až s Catalyst 12.11 beta)

 

 

 

Aliens vs. Predator, Battlefield 3

Aliens vs. Predator

Scénu z úvodu hry jsme nově nahradili samostatným benchmarkem, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží v režimu DirectX 11 a je o poznání náročnější než náš původní test.

Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:

 

Battlefield 3

Battlefield testuji s maximální úrovní detailů, výjimkou je pouze deaktivované vyhlazování MSAA, který kvůli náročnosti enginu zvládají rozumně jen nejvýkonnější karty. Vyhlazuje se tedy pouze pomocí FXAA. Testuje se 70 s dlouhý úsek po začátku druhé mise Operation Swordbreaker po vystoupení z transportéru.

Crysis Warhead, Crysis 2

Crysis Warhead

K otestování výkonu v Crysis: Warhead používám utilitu Framebuffer Crysis Warhead Benchmarking Tool 0.31. Aby bylo měření kompatibilní s ověřovaným (ranked) benchmarkem, nechávám volbu na mapě ambush a implicitním čase (v tomto případě noc). Používám rozhraní DirectX 10 a zkouším jak nastavení Gamer (hráč, odpovídá detailům high v původním Crysis), tak Enthusiast (very high). Beru výsledek druhého měření, kdy už je hra načtena v paměti. Měření jsou opakovatelná s minimální odchylkou.

Crysis 2

V prvních dvou grafech je v singleplayeru měřeno prvních 60 sekund z mapy Alien Vessel, ve druhém pak 105 s z mapy City Hall.

 

Hra má doinstalovaný patch s podporou DirectX 11 a hires pack textur. Detaily jsou nastavené na maximum.

Max Payne 3, Metro 2033

Max Payne 3

Také Max Payne 3 je testovaný stejnou metodikou jako ve srovnání výkonu grafických karet. Téměř všechna nastavení jsou na maximu, výjimkou je snížené rozlišení map pro stíny (s nejvyšší kvalitou stínů by nebylo možné měřit v rozlišení 2560 × 1600 bodů karty s 1 GB paměti). Z obdobného důvodu a také kvůli velkým nárokům na výkon karty je deaktivované náročnější vyhlazování MSAA, hrany jsou vyhlazované pouze pomocí FXAA..

Výkon měřím FRAPSem po dobu 38 sekund ve dvou náročných lokacích – na druhém checkpointu z páté kapitoly a na druhém checkpointu ze sedmé kapitoly.

 

 

Metro 2033

Testování v Metro 2033 doznalo oproti dřívější metodice jednu podstatnou změnu. Hru už netestuji ručně, ale pomocí vestavěného benchmarku.

Nastavení odpovídá nedávnému velkému srovnání 16 grafických karet.

Testuji v nabízené lokaci Frontline. V Metro 2033 netestuji nejnáročnější nastavení, jak již psal ve velkém srovnání 16 karet Mirek, MSAA je spíše na škodu (ve hře rozmazává tak, jakoby šlo o nějaký postprocessing filtr a ne běžný multi-sampling) a tudíž používám pro změnu zase skoro neznatelné AAA. Vypnuta je výkon neskutečným způsobem žeroucí funkce DOF (Depth Of Field, hloubka ostrosti), jelikož to podle diskuzních fór nejspíše pro hratelné snímkové frekvence udělá většina lidí.

World in Conflict

World in Conflict

Testuji s upraveným profilem very high details. Navíc jsem zapínám water reflects clouds (voda odráží oblaka) a anizotropní filtrování navýšil na 16×. Používám vestavěný benchmark.

Spotřeba (příkon)

Spotřeba Sapphire Radeon HD 7870 XT with Boost

Spotřeba karty bez zátěže je průměrná, tedy dobrá, o malinko vyšší byla v režimu ZeroCore, ale i tak jde o nepříliš podstatný rozdíl v řádu jednotek wattů.

V zátěži je ale spotřeba HD 7870 s Tahiti brutální. Je srovnatelná s GeForce GTX 570 ze 40nm generace, je o více než 50 W vyšší než u výkonnějšího modelu HD 7950 a oproti referenční HD 7970, která v grafech není, je jen o necelých 10 W.

Co se týká HD 7870 s Boost obecně, v tomto ohledu bude asi hodně záležet na nastavení limitu PowerTune výrobcem konkrétní karty. Také se ale dá předpokládat, že s poměrem cena/výkon na tom mohou být HD 7870 s Boost hůře – jedním z důvodů pro degradování plnohodnotných čipů „Tahiti XT“ na nižší verze pro levnější karty totiž může být i příliš vysoká spotřeba konkrétního čipu.

Spotřeba sestavy s grafickou kartou

Protože nás zajímají především rozdíly mezi jednotlivými kartami, pro zmenšení chyby měření a snížení vlivu procesoru jsou u sestavy deaktivované úsporné funkce procesoru (navíc přetaktovaného). To kdybyste se divili, proč se jinde dostávají k hodnotám kolem 60 W, zatímco naše sestava jde daleko přes 100 W. Samotná sestava bez grafické karty by měla mít bez zátěže spotřebu kolem 115 W.

Spotřeba v úsporném režimu monitoru

Tady Radeony vítězí zásluhou technologie ZeroCore, ve kterém by jejich spotřeba měla být nižší než 3 W. Záměrně říkám že měla, protože s přibývajícími kartami a při rozdílech mezi Radeony je zřejmé, že se všechny Radeony do deklarovaného 3W limitu v ZeroCore vejít nemohly.

Následuje spotřeba počítače při nečinnosti, kdy je zobrazená pracovní plocha systému. Tam je spotřeba karty o malinko vyšší, pohybujeme se ale na rozdílech v řádech jednotek Wattů, které jsou jen o málo větší než chyba měření.

V následujícím grafu je spotřeba sestavy v náročné statické scéně v Crysis. Grafické karty v ní dosahují o poznání vyšší spotřeby než při běžném hraní, snad se dá říci, že jde o maximální hodnoty, na které se ve hrách běžně vůbec dá dostat.

Nejde o jednu špičkovou hodnotu, kterou zaznamenal wattmetr, jak se to často pro usnadnění v testech měří, ale o průměrnou hodnotu zaznamenávanou zhruba po dobu jedné minuty po 10–30 minutách stejné zátěže, kdy se dostatečně prohřeje chladič karty i samotná sestava a teplota grafického jádra i spotřeba se ustálí.

Při běžném hraní, kde není grafické jádro tolik vytížené a karty se tak nezahřívají, bývají rozdíly menší. Obzvlášť to platí, když grafickou kartu brzdí procesor.

Zejména 28nm Radeonům příliš nesvědčí vyšší teploty, na které se karty v testovací scéně v Crysis zahřívají, počítejte s tím, že při běžném hraní, kde takovou scénou jen proběhnete, na tom budou ve srovnání s Geforce líp.

Některé karty už jsou bohužel rozebírané, takže už nemají původní pastu. Konkrétně jde o GeForce GTX 690, i v případě referenční HD 7970 musím ještě připomenout, že jde o tutéž kartu, se kterou jste se mohli setkat v recenzi Sapphire HD 7970, konkrétně referenční model přímo od AMD, který už bohužel prodělal nejednu rozborku a tak není v původní podobě, ale má na jádře nanesenou kvalitnější teplovodivou pastu Noctua NT-H1. Kvůli tomu je spotřeba karty i teploty o něco nižší než tomu bylo u karty nerozebírané, kterou jste dosud mohli vídat v grafech. Pořád jde ale o karty z prvních várek, které mohly mít horší jádra než později prodávané modely.

V dalším grafu je vypočtený poměr výkon/watt ze stejné scény. Číslo je to jen přibližné, vychází z odhadované spotřeby karty (tu jsem dostal odečtením spotřeby sestavy s jedním zatíženým jádrem od spotřeby celé sestavy) a vyjadřuje, kolik W si vyžádá jeden snímek za sekundu, lepší jsou menší hodnoty. Opět připomínám, že jde o situaci při intenzivním vytížení grafické karty náročnou scénou a v méně náročných situacích jsou rozdíly menší.

Teploty, otáčky ventilátoru, hlučnost

Teploty

Teploty bez zátěže měřím při okolní teplotě 25 °C v zakrytované testovací sestavě. Teplotu v zátěži odečítám po ustálení po 10–60 minutách zatížení grafické karty náročnou scénou v Crysis. Dosahovaná teplota je vyšší než při běžném hraní, jde o zátěž, na kterou se můžete dostat ve výjimečně náročných scénách a situacích. Do jisté míry supluje zátěžové testy jako je Furmark či MSI Kombustor, jen s tím rozdílem, že nejde o umělý test stavěný speciálně na abnormální vytížení grafického čipu, ale je přímo z praxe.

Pamatujte na to, že se u daného údaje spoléháme jen na to, co na sebe sama grafická karta požaluje a nikde není uvedeno, nakolik údaj z čidla odpovídá realitě. U komponent se běžně stává, že jádro hlásí nižší teplotu, než má vzduch, který jej chladí.

Proto nedoporučuji srovnávat teploty u různých modelů karet, rozumně porovnávat se dají snad jen karty se stejným grafickým čipem. Mezi jednotlivými modely už nezbývá než se spoléhat na to, že hodnota, kterou zobrazují diagnostické utility, odpovídá realitě a výrobce ji nějak nepřikrášlil.

Teploty Sapphire Radeon HD 7870 XT with Boost

Nízká teplota bez zátěže při nízké hlučnosti je u novějších karet už takovým nepsaným standardem, 37 °C je zcela v normě.

Ani v zátěži se karta neprohřešila proti dobrým mravům, teplota byla slušných 74 °C.

V zátěži patří karta mezi ty chladnější – otáčky ventilátorů jsou ale přece jen vyšší a chladič je kvůli tomu hlučnější, než by mohl být.

Otáčky ventilátoru

Protože ne všechny karty používají stejně koncipované chladiče a zejména stejně velké a stejně výkonné ventilátory, nemá samotné porovnávání daných hodnot valný význam. Údaje v tomto grafu jsou pouze informativní na doplnění ke grafům hlučnosti.

Ještě dodám, že obecně jsou radiální (odstředivé) ventilátory s lopatkami po obvodu, které se běžně používají u výkonnějších referenčních karet, výrazně hlučnější než chladiče s axiálními ventilátory.

Karty s jedním ventilátorem bávají při stejných otáčkách tišší než karty se dvěma obdobnými ventilátory – důvodem nemusí být jen vyšší průtok vzduchu, ale i interference obou ventilátorů, kvůli níž mohou otáčky ventilátorů i hluk kolísat, což člověk vnímá hůř než stabilní hladinu hluku.

Ventilátory Sapphire Radeon HD 7870 XT with Boost

Ventilátory v režimu bez zátěže běží na necelých 1200 otáčkách, při kterých jsou velmi tiché, na běžnou vzdálenost (přibližně půl metru) už je nejspíš neuslyšíte.

S novým BIOSem se spolu s pracovními takty výrazně zvedla spotřeba a s tím i hlučnost karty. Z porovnávaných karet se řadí někam do středu. Ventilátory běží na 2300 ot./min, což už je na poměry běžné ve vyšší střední třídě u výrazně úspornějších karet docela dost.

Na maximální rychlosti ~3330 ot./min ventilátory běží, pokud na regulaci nastavíte 84 % výkonu a víc.

Hlučnost Sapphire Radeon HD 7870 XT with Boost

Na tomto místě zopakujeme to, co platí pro většinu obdobně koncipovaných karet. Bez zátěže je tichá tak, že byste v převážné většině počítačových sestav po sluchu nepoznali, jestli u ní běží ventilátory. Karta se drží při zemi, ze vzdálenosti 20–30 cm i v pasivně chlazené sestavě snad poznáte jen slabý šelest ventilátorů. Ventilátory u testované karty ani netrpí na nějaké nežádoucí parazitní zvuky, jako je cvakání motorků nebo pískání ložisek.

Karta, se kterou má sestava v zátěži spotřebu 350 W, už se dá jen stěží uchladit tiše. Hlučnost není extrémně vysoká, pořád je to podstatně lepší než u karet s referenčními chladiči s radiálním ventilátorem, ale počítejte s tím, že v zátěži může jít o nejhlučnější součást počítače. Při vyšších otáčkách ventilátoru už je také znát kolísání hlučnosti, které způsobují dva ventilátory, jejichž lopatky se kousek od sebe míjejí v protiběžném směru.

Cena a shrnutí výkonu

Cena

Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.

Protože cenu hledáme především kvůli porovnání poměru cena/výkon s nejvýhodnějšími kartami, které jsou ve stejnou dobu dostupné, nemusí odpovídat konkrétním testovaným modelům, ale může jít o levnější kartu na obdobných taktech.

Cena Sapphire Radeon HD 7870 XT with Boost

Cena nové karty je zatím asi o tisíc korun vyšší než u nejlevnějších HD 7870 s jádrem Pitcairn a zároveň o necelou tisícovku nižší než u HD 7950.

Průměrný výkon

U každé hry počítáme celkový průměr ze všech měření, který následně započítáváme do celkového průměru. Každá hra je tedy v celkovém výsledku započtena stejnou vahou. Protože porovnáváme nejvýkonnější karty, z celkového průměru jsem tam, kde u her testujeme více nastavení detailů (nemyslím tím rozlišení), vypustil méně náročná nastavení, která používáme pro porovnávání slabších karet.

Jako základ, od kterého se počítá výkon dalších karet, slouží vždy nejvyšší skóre dosažené u všech testovaných karet.

Hodně jsem váhal, jestli do výběru karet pro srovnání přidat i Radeon HD 7870, protože tento model nemám otestovaný na poslední generaci ovladačů, které v některých hrách výrazně zvedaly výkon. Jeho přetestování ale ještě chvíli potrvá, i když jsem už zkoušel loudit nějaký model po zastoupení výrobců, nepochodil jsem (vzorky, které byly k dispozici po uvedení už jsou pryč a nové nebudou). Proto jsou v grafech výsledky s ovladači Catalyst 12.7 beta s důrazným upozorněním, že nejsou aktuální (obdobný výkon mají všechny verze do Catalyst 12.10 včetně, další nárůst výkonu se objevil až s Catalyst 12.11 beta)

Poměr cena/výkon

Poměrem cena/výkon karta nijak nevyniká, zapadá tam, kde by měla být. Teda alespoň ve srovnání s ostatními Radeony. Zajímavé je ale srovnání s obdobně výkonnou přetaktovanou GeForce GTX 660 Ti – oproti ní je prakticky o tisícovku levnější. V poměru cena/výkon to oproti ní znamená znatelný skok.

Grafiky z vyšší střední a vyšší třídy jsou na tom v současnosti vůbec o poznání hůře než mainstreamové karty, obzvláště to platí pro GeForce GTX 670 a GTX 680.

Přetaktování

Přetaktování

Přetaktování jsem vyzkoušel jen narychlo, nehledal jsem frekvence, při jejichž kombinaci by byla karta stoprocentně stabilní. Pro testování jsem využil zátěžovou scénu v Crysis, která je na stabilitu náročnější než řada her. Na maximální frekvence, na které karta Crysis zvládá, ale nemusí být nutně stabilní ve všem, to vyžaduje dlouhodobé testování v řadě titulů. Po zkušenostech s přetaktováním desítek karet a modelů jsem se přesvědčil, že i na zdánlivě stabilních frekvencích může karta úspěšně projít problematickými tituly či syntetickými zátěžovými testy a přitom zkolabovat v nenáročné hře, u které se to nikdy nestávalo.

Také připomínám, že výsledek přetaktování je hodně závislý na tom, jak se vydařil konkrétní kus GPU nebo paměťové čipy; to že naše karta běžela s jádrem na ~1200 MHz nemusí nutně znamenat, že tomu tak bude i u karty, co si pořídíte (a nebo můžete naopak dopadnout i lépe.)

 

Při testování jsem nejprve vyzkoušel zvedat limit PowerTune. Protože má karta Boost, který kartu přetaktovává v závislosti na odhadované spotřebě, se zvedáním limitu rostl výkon (a spolu s tím spotřeba). Až mezi 15 % a 20 % nebyl znát žádný nárůst výkonu ani spotřeby.

S limitem spotřeby zvýšeným o 20 % jsem se dostal až na frekvenci jádra 1225 MHz, na kterých karta po nějakých dvou minutách zkolabovala. Zdůrazňuji, že nemusí jít o frekvenci reálnou, protože automatické přetaktování a podtaktování PowerTune může frekvenci měnit, aniž by to bylo navenek ve stávajících aplikacích znát.

U pamětí jsem vyzkoušel zvednout takt jen o 100 MHz (400 MHz efektivně, tedy na 6400 MHz) při jádru přetaktovaném na 1150 MHz, hra ale opět po několika minutách zkolabovala. Nepomohlo ani další snížení taktu jádra, takže na vině budou nejspíš paměti (případně řadič v GPU). Na 1575 (6300 MHz efektivně) v kombinaci s jádrem na 1150 MHz už byla hra stabilní dvacet minut, pak jsem testování ukončil.

Sapphire Radeon HD 7870 XT with Boost: závěrečné shrnutí

Závěrečné shrnutí, aneb vše pro výkon

V případě HD 7870 s Tahiti LE je hodnocení na základě testů jednoho modelu dost obtížné, ne-li nemožné. Neexistuje referenční karta, z jejichž vlastností by se dalo vycházet. Při velkém a (relativně) žravém jádru Tahiti záleží především na tom, jak výrobce vyladí nastavení PowerTune. Ze zkušeností se dvěma BIOSy vím, že „papírově stejná“ karta může mít diametrálně odlišné vlastnosti i rozdílný výkon.

 

Obdobně jako v případě dřívějších generací karet se ale dá předpokládat, že na tom budou karty oproti výkonnějším modelům HD 7950 a HD 7970 obecně něco hůře s poměrem výkon/watt; jedním z důvodů, proč čip při třídění nepropadne sítem pro vyšší modely, může být právě vysoká spotřeba. Dalším důvodem je, že je jádro už dost ořezané a karta výkon dohání vyšší frekvencí GPU a pamětí, a to obvykle znamená rovněž vyšší spotřebu a horší poměr výkon/watt.

Pokud vás u karty zajímá především poměr cena/výkon a výkon a další vlastnosti karet příliš neřešíte (třeba proto, že hrajete se sluchátky na uších a nějakou stovku navíc na elektrice neřešíte), je HD 7870 XT za stávajících podmínek asi nejvýhodnější model z vyšší střední třídy. Přetaktované GeForce GTX 660 Ti, které mají k HD 7870 s Boost asi nejblíže, jsou výrazně dražší, podstatně levnější GeForce GTX 660 je už o poznání pomalejší (a také podstatně levnější).

Od vyšší spotřeby se odvíjí i vyšší hlučnost karty. S novým BIOSem je důraz kladený spíše na ten výkon na úkor provozních vlastností karty. Bez zátěže je chování karty bezchybné, v zátěži už si ale topící čip žádá své. V tomto ohledu se karta neliší od obdobných modelů z předchozích generací (např. HD 5830) a nepomohlo ani ponížení modelového značení. V tomto kontextu může být někdo, kdo HD 7870 s Boost pořídí v domění, že půjde o kartu z mainstreamu s menším čipem a lepšími provozními vlastnostmi, nepříjemně překvapený. Provozní vlastnosti mě zkrátka s přihlédnutím k tomu, že existují i výrazně výkonnější karty, které jsou tišší i úspornější, nepotěšily, proto si karta neodnese ocenění.

Sapphire Radeon HD 7870 XT with Boost

+ nejrychlejší z výhodných výkonnějších karet
+ výrazně lepší poměr cena/výkon než GeForce GTX 660 Ti
+ velmi tichá bez zátěže
+ přetaktování GPU

− spotřeba v zátěži
− poměr výkon/watt
− přetaktování pamětí
− v zátěži hlučnější než výkonnější karty