Před nějakým časem jsem měl možnost otestovat NSA-310 a NSA-320. Rozhodně se nejednalo o zklamání. I proto jsem se těšil na dnes testovanou novinku, NSA-325. Tento NAS dostal do vínku nejen lepší hardware, naopak došlo i ke zlepšení software, zejména pak s ohledem na požadavky zákazníků ohledně možností vzdáleného přístupu.
Již z designu je patrné, že inženýři vycházeli z předchozího dvoudiskového modelu. Přední panel stále obsahuje vylisované linky, přesto však došlo k jistému vylepšení. U NSA-320 se pro přístup k diskům musel odejmout celý panel, u NSA-325 vám stačí jen trochu zatlačit na levou část. Ta je připevněna pomocí magnetů, nemusíte proto hledat šroubovák.
Přesuňme se ale od kosmetických úprav k tomu důležitějšímu, tedy hardwaru, který se stará o výkon. Frekvence procesoru povýšila o 400 MHz na celkových 1,6 GHz, operační paměť byla pro zachována (tedy 512 MB). Díky tomu by úložiště mohl o něco rychleji zpracovávat data, hlavně však bude možné provozovat větší množství doplňků naráz bez ztráty výkonu.
Do grafů jsem zanesl jak dva dříve testované modely, tak i konkurenční řešení od Western Digital a Fujitsu (tedy vlastně QNAPu). Snadno tak můžete zjistit, jak na tom vlastně NSA-325 je. Jako vždy nabízím jednoduchou srovnávací tabulku se základními parametry:
Výrobce | ZyXEL | ZyXEL | ZyXEL |
Model | NSA310 | NSA320 | NSA325 |
Počet disků | 1 | 2 | 2 |
Maximální kapacita | 3 TB | 4 TB | 6 TB |
Procesor | – | 1,2 GHz | 1,6 GHz |
Operační paměť | 256 MB | 512 MB | 512 MB |
Pozice pro disky | 1 | 2 | 2 |
Velikost disků | 3,5" | 3,5" | 3,5" |
Rozměry (mm) | 58 × 196 × 130 | 108 × 205 × 147 | 108 × 205 × 147 |
USB 2.0 | 2 | 3 | 2 |
USB 3.0 | 0 | 0 | 1 |
eSATA | 1 | 0 | 0 |
Ethernet | 1× 1 Gb/s | 1× 1 Gb/s | 1× 1 Gb/s |
HotSwap | ne | ne | ne |
Spotřeba s disky v zátěži (udávaná/naměřená) | 16,3/- | 32,2/23 W | 27/18 W |
Spotřeba s disky v klidu (udávaná/naměřená) | 0,24/- | 10/8 W | 7/7 W |
Verze OS | 4.22(AFK.1) | 4.23(AFO.1) | 4.40 |
Průměr ventilátoru | 4 cm | 6 cm | 6 cm |
Rozhraní | SATA, 3 Gb/s | SATA, 3 Gb/s | SATA, 6 Gb/s |
Použité disky v testu | WD10EALX | WD10EALX | WD10EALX |
Výrobce | Fujitsu | Western Digital | |
Model | Celvin | My Book Live Duo | |
Počet disků | 2 | 2 | |
Maximální kapacita | 4 TB | 6 TB | |
Procesor | Marvell 6281 1,2 GHz | – | |
Operační paměť | 512 MB DDRII | – | |
Pozice pro disky | 2 | 2 | |
Velikost disků | 3,5" | 3,5" | |
Rozměry (mm) | 85 × 218 × 165 | 165 × 157 × 99 | |
USB 2.0 | 3 | 1 | |
USB 3.0 | 0 | 0 | |
eSATA | 0 | 0 | |
Ethernet | 1× 1 Gb/s | 1× 1 Gb/s | |
HotSwap | ne | ne | |
Spotřeba s disky v zátěži (udávaná/naměřená) | 21/17 | –/0 W | |
Spotřeba s disky v klidu (udávaná/naměřená) | 9/6 W | –/0 W | |
Verze OS | 3.5.2 Build 1203T | 02.30.19-277 | |
Průměr ventilátoru | 6 cm | pasiv | |
Rozhraní | SATA, 3 Gb/s | SATA, 3 Gb/s | |
Použité disky v testu | WD10EALX | WD20EARX |
Jak je z tabulky patrné, došlo ještě k jednomu významnějšímu vylepšení – tím je jeden port podporující standard USB 3.0. Případné zálohování na externí disk (nebo naopak z disku na úložiště) měl být o poznání rychlejší.
V testu starších modelů jsem v závěru vyčetl o něco vyšší spotřebu. I zde se ZyXELu podařilo dotáhnout se na konkurenci. Naměřených 18 W v zátěži a 7 W v klidovém režimu rozhodně nezní špatně. Výrobce si navíc nechal ve specifikacích prostor a hodnoty spotřeby v nich trochu přifoukl. Nevím jak vy, ale mě vždy potěší, když reálný stav je příznivější než ten papírový.
ZyXEL NSA-325 se představuje
Testovací sestava a metodika
Testovací sestava a metodika
Základem testovací sestavy se stala základní deska Asus P7P55 WS SuperComputer, která disponuje dvojicí síťových karet Realtek 8112L. Ty disponují schopností pracovat v režimu tzv. bondingu, často také známého jako teaming. Síťové karty se pomocí ovladače spojí do jednoho připojení a navýší tak maximální teoretickou propustnost. Do volného PCI slotu je přidána ještě jedna síťová karta, která slouží výhradně pro připojení do lokální sítě (a přístup k internetu).
Touto schopností disponují také některá síťová úložiště, jelikož jejich výkon již naráží na úzké hrdlo gigabitového Ethernetu. Na současné sestavě tak bude možné změřit opravdu maximální dosažitelný výkon.
Pro testy síťových úložišť není nutné využívat nejvýkonnější procesor na trhu, použitý Intel Core i5-661 (dvoujádrový procesor s HT) na taktu 3,33 GHz bohatě postačí. Na základní desce je osazeno celkem 16 GB operační paměti DDR3 na frekvenci 1333 MHz.
Část operační paměti je využita pro tvorbu RAMdisku o velikosti 4 GB, ze kterého je na úložiště odesílán balík 46 178 souborů rozesetých ve 4404 složkách o celkové velikosti 3,79 GB. Operační paměť je při práci s takto malými soubory několikanásobně rychlejší než pevné disky, zbavuji se tak dalšího úzkého hrdla při testech.
Jako primární pevný disk pro většinu praktických testů nakonec poslouží SSD s řadičem SF-2281, konkrétně model OCZ Vertex 3 s kapacitou 60 GB. Pravidelní čtenáři schopnosti tohoto zařízení znají, při práci s komprimovatelnými soubory dosahuje přenosových rychlostí až 500 MB/s v obou směrech. Vzhledem k tomu, že při testech využívám přenosu 10GB prázdného VHD souboru, není problém dosáhnout maximálních rychlostí (limitovaných řadičem disků, který má propustnost maximálně 3 Gb/s).
Zbylé, pro testy nepodstatné komponenty naleznete ve shrnující tabulce. Jako operační systém posloužil Windows 7 Ultimate 64-bit se všemi dostupnými aktualizacemi, včetně Service Pack 1.
Testovací sestava | |
Procesor | Intel Core i5-661 @ 3,33 GHz |
Základní deska | Asus P7P55 WS SuperComputer |
RAM | 16 GB DDR3 Kingston, 1333 MHz |
Pevný disk | OCZ Vertex 3 60 GB, RamDisk |
Operační systém | Windows 7 Ultimate, 64-bit, SP1 (AHCI on) |
Skříň | Spire SwordFin |
Zdroj | Fortron Aurum Gold 550W |
Chladič CPU | Akasa Venom |
Metodika
Ze všeho nejdříve síťové úložiště připojím do stávající sítě a zkontroluji dostupné aktualizace firmware. Ty někdy přinášejí významné navýšení výkonu. Na úložišti vytvořím novou sdílenou složku a přidám uživatelský účet.
Poté zkontroluji spuštěné služby na úložišti, ponechávám zapnutou pouze podporu pro přenos pomocí protokolu FTP, CIFS a Rsync. Nakonec se přesunu do nastavení sítě a změním potřebné položky tak, aby odpovídali testovacímu prostředí.
U dvoudiskových modelů provádím testy při nastavení diskového pole RAID 0 a 1, u vícediskových se snažím otestovat všechna dostupná nastavení (RAID 0, 1, 5, 6, 10). Pokud je k dispozici protokol iSCSI, provádím pak testy ještě s ním (v režimu RAID 1 u dvoudiskových, respektive RAID 5 u vícediskových úložišť).
Úložiště je poté připojeno napřímo do testovacího počítače pomocí gigabitového Ethernetu. Na této síťové kartě je zakázán firewall a chybí i připojení k internetu. Díky tomu je zajištěno, že úložiště nebude zpracovávat požadavky jiných počítačů v síti a provoz nebude blokován.
Prvním testem je rychlost čtení a zápisu skrz protokol FTP. Na počítači je nainstalován klientský software FileZilla, po úspěšném spojení s úložištěm je na úložiště odeslán 10GB soubor VHD (zdrojem dat je výše zmíněný SSD). Výsledná rychlost je počítána z doby trvání přenosu. Poté je soubor opět stažen (a na zdrojovém disku přepsán).
Následuje stejný test, tentokrát jsou však data přenášena protokolem CIFS/SMB. Na počítači je nainstalován program FastCopy, který slibuje vysoký výkon přenosu a zároveň přináší komfortní možnosti nastavení, navíc po dokončení přenosu sám zobrazí průměrnou rychlost.
Test s FastCopy je proveden ještě jednou, ale s jinými zdrojovými daty – na RAMdisk je nahrán balík 46 178 souborů rozesetých ve 4404 složkách o celkové velikosti 3,79 GB. Data z RAMdisku jsou pak přenášena na síťové úložiště. Rychlost takového přenosu je mnohem nižší než v případě velkého souboru.
Následují kombinovaná měření přenosu pomocí protokolu FTP i CIFS. V jeden moment je zahájen přenos oběma protokoly (z různých umístění do různých umístění) v různých kombinacích. Cílem tohoto testu je ukázat, jak se úložiště bude chovat při současné práci dvou uživatelů. Problém s tímto testem mají zejména jednodiskové modely, kdy pevný disk nestíhá provádět obě operace naráz a přenos v jednom či druhém směru utlumí na minimum.
V testovací metodice mají zastoupení také syntetické testy. Pro testy síťových úložišť jsem použil dvojici oblíbených benchmarků pro pevné disky – CrystalDiskMark a ATTO disk benchmark.
Nově také přibyl test přenosu pomocí Rsync – na úložišti je v samém závěru testů nastavena zálohovací úloha (pokud to samozřejmě úložiště dovolí) a odeslána pomocí Rsync do počítače. Jelikož systém Windows 7 Rsync nativně nepodporuje, je použit software Deltacopy. Rychlost přenosu je vypočítána pomocí časových razítek vytvořeného souboru.
ZyXEL NSA-325 a softwarová výbava
V této kapitole se obvykle věnuji softwaru, který má pomoci při instalaci úložiště do sítě, a samotnému softwaru úložiště. Vzhledem k nemalé podobnosti těchto aplikací s dříve testovaným DNS-320 vás odkážu do příslušné kapitoly ve starší recenzi. Další řádky se pak budou věnovat změnám ve firmware a novým funkcím.
Aplikace na instalačním médiu doznala jistých změn. Po instalaci programu do počítače začne aplikace vyhledávat úložiště v síti. V případě, že nějaké najde, vypíše o něm základní informace. Zároveň ale zobrazí zástupce jednotlivých doplňků, nemusíte si tak nikde ukládat odkazy nebo přistupovat k nim skrze webové rozhraní. Tlačítko Configuration v levém horním rohu pak umožňuje změnit síťové nastavení. O vše ostatní se pak již postará webové rozhraní.
Jakmile se dostanu do webového rozhraní, začnu kontrolovat, zda nainstalovaný firmware je aktuální. ZyXEL umožňuje aktualizace vyhledat na internetu pouhým stisknutím tlačítka. To by bylo super, kdyby se nevracela pouze informace, že firmware je aktuální (což nebyl). Naštěstí na webu společnosti je nalezení a stažení firmware otázkou několika kliknutí.
Nový firmware jsem nehledal jen tak náhodou – verze 4.40 právě přidává nové možnosti vzdáleného přístupu pomocí cloudových nástrojů. Tím se dostáváme ke změnám oproti staršímu modelu.
Dropbox tam a zpátky
V levém menu s výpisem aplikací jste si možná všimli poslední položky Dropbox. Společnost ZyXEL využila Dropbox API a vytvořila tak šikovnou aplikaci, která vám umožní skrze složku v Dropboxu nahrát soubor vzdáleně přímo do NASu, a to bez přesměrování portů.
Funkce je v základu vypnutá, pokud ji ale aktivujete, bude nutné tuto změnu potvrdit i v rozhraní Dropboxu. Samozřejmě vás k tomu vyzve informačním e-mailem. Poté se v Dropboxu a na úložišti vytvoří nová složka (v Dropboxu je to složka Drop2Nas, v úložišti pak admin/Dropbox/FromDropbox). Přenosu souborů do úložiště pak nebrání nic, tedy snad kromě omezení kapacity vašeho Dropboxu.
U aplikace jsem si všiml jediné vady, a to, že špatně ukazuje použitou kapacitu. Zřejmě se počítá s tím, že základní bezplatný balíček má omezení na 2 GB (ačkoliv lze poměrně jednoduše navýšit). Na funkci to ale absolutně žádný vliv nemá.
Na mobilu správcem i uživatelem
Pokud vlastníte chytrý telefon (testoval jsem na Androidu, ale předpokládám, že minimálně iOS bude také podporován), můžete pomocí dvojice aplikací úložiště buďto ovládat, nebo si z něj vytvořit vlastní cloudové úložiště.
Aplikace zMedia vyhledá v síti síťové úložiště a po přihlášení vám jej umožní spravovat. Množství možností sice není takové, jako v plném webovém rozhraní, na základní úlohy však bohatě postačí. Vzhledem k tomu, že aplikace umí úložiště třeba i vypnout, můžete ji použít ke škádlení kolegů či spolubydlících, kteří si zrovna něco stahují.
O něco zajímavější je aplikace Polkast. Ta není přímo z dílny ZyXELu, ale přesto ve spojení s úložištěm funguje bezproblémově. Po instalaci z Marketu automaticky vyhledá úložiště a připojí se k němu. Polkast nabízí i propojení s počítačem, nicméně je zdarma pouze pro unixové operační systémy.
Aplikace umožňuje data z úložiště nejen stahovat (nebo naopak na něj nahrávat), hlavní devizou je možnost streamování multimediálního obsahu. Díky tomu není požíráno místo v paměti telefonu. Vše samozřejmě nejlépe funguje při použití v rámci lokální sítě, nic ale nebrání komunikaci s úložištěm na mobilním připojení nebo třeba na hotelové Wi-Fi.
Testy výkonu — FTP, CIFS
Všechny testy výkonu probíhají s úložištěm připojeným napřímo do počítače s dedikovanou gigabitovou síťovou kartou. Chci se tím vyvarovat problémům s případným nízkým výkonem dalších prvků v síti (router, switch).
Testy slouží k porovnání výkonu jednotlivých polí RAID, dle výsledků lze jednoduše odvodit, jaké pole zvolit. Ačkoliv většinu testů vyhraje nastavení RAID 0, nemohu toto nastavení doporučit, při zničení kteréhokoliv disku přijdete o data na všech. Nasazení RAID 0 si dovedu představit pouze ve specifických případech (pravidelné zálohování do dalšího umístění, data nenáročná na obnovu, ale existují vůbec taková?). Výsledky budou do budoucna porovnatelné s dalšími testy NASů na ExtraHardware.
FTP, CIFS
K testování FTP využívám FileZilla klient, na server a následně z něj se odesílá soubor o velikosti 10 GB. Všechny služby (mail server, web server, multimediální aplikace) jsou vypnuty. FTP bývá pro svou jednoduchost a (relativní) spolehlivost často využíváno pro automatické zálohování.
Nově pak procházím testy CIFS ještě jednou, tentokrát nepřenáším jediný soubor, ale rovnou celou složku obsahující 46 178 souborů rozesetých ve 4404 složkách o celkové velikosti 3,79 GB. Snažím se tak alespoň částečně přiblížit reálný výkon zařízení v běžném provozu.
Výsledky ve screenshotech:
RAID 0
RAID 1
ATTO Disk Benchmark, CrystalDiskMark x64 3.0
Na testování síťových úložišť se dají využít tradiční diskové benchmarky, využil jsem dva velmi oblíbené — ATTO Disk Benchmark a CrystalDiskMark. Každý z nich testuje propustnost trochu jinak, a tak vám nabídnou ucelený obrázek o výkonu.
Výsledky ve screenshotech
RAID 0
RAID 1
FTP a CIFS podruhé a dvakrát
Ještě jednou se podívejte na výkon zařízení při přenosu dat pomocí CIFS a FTP, tentokrát však na zařízení budou probíhat dvě operace současně. Cílem je ukázat, jak se úložiště bude chovat při více operacích probíhajících různými směry.
Současné čtení FTP i CIFS
Při tomto testu je ze zařízení čten 10GB soubor ze dvou různých umístění, stahování probíhá současně pomocí FTP (FileZilla) i CIFS (FastCopy).
Současný zápis FTP i CIFS
Při tomto testu je do zařízení nahráván 10GB soubor ze dvou různých umístění, nahrávání probíhá současně pomocí FTP (FileZilla) i CIFS (FastCopy).
Současný zápis FTP a čtení CIFS
Při tomto testu je do zařízení nahráván 10GB soubor pomocí FTP, přičemž současně dochází ke stahování jiné kopie souboru pomocí CIFS.
Současný zápis CIFS a čtení FTP
Při tomto testu je do zařízení nahráván 10GB soubor pomocí CIFS, přičemž současně dochází ke stahování jiné kopie souboru pomocí FTP.
Současný zápis a čtení CIFS
Opět stejný scénář, tentokrát komunikaci se zařízením zajišťuje v obou úlohách CIFS protokol (dvě instance programu FastCopy provádějí download i upload souboru z různých umístění).
Výsledky ve screenshotech
RAID 0
RAID 1
Verdikt
Verdikt
ZyXEL NSA-325 splnil očekávání. Oproti staršímu NSA-320 je mírně rychlejší (ale ne zase o moc), vyřešil vyšší spotřebu v zátěži a dotáhl se na konkurenci. Drobná vylepšení v podobě lépe řešeného přístupu k pevným diskům jsou příjemná.
Přidání rychlejšího portu USB jistě potěší nejednoho uživatele, zálohovat data skrze USB 2.0 mohlo v případě velkých objemů zabrat půl dne, nyní to budou spíše hodiny. Nasypat filmy z externího disku kamaráda nyní stihnete během pár minut.
Velkým bonusem je možnost streamování do mobilu skrze aplikaci Polkast. Nemusíte se tak bát, že na cestách nebudete mít dostatek zábavy v mobilním telefonu. Upload dat přes Dropbox je pak pověstnou třešničkou na dortu.
Cenový rozdíl mezi tímto úložištěm a NSA-320 jsou celé čtyři stovky. Za tento příplatek ale dostanete mnoho bonusů. Pokud se rozhodnete šetřit, mohli byste časem také litovat. Nejsme přeci tak bohatí, abychom si mohli kupovat levné věci.
ZyXEL NSA-325 (3300 Kč s DPH)
+ USB 3.0
+ vzdálený přístup včetně streamu
+ mobilní aplikace
- některé základní funkce stále pouze formou doplňku