Hlavní navigace

Šok, historický milník? Intel by mohl být prodán, chce ho schlamstnout lídr ARM procesorů

Sdílet

Zdroj: Depositphotos
Podle renomovaných novin Wall Street Journal se Qualcomm oficiálně uchází o možnost převzít Intel – firmu, která donedávna byla gigantem vysoko čnícím nad všechny ostatní hráče v křemíkovém průmyslu.

Není to dávno, kdy Intel ve finančních výsledcích překvapil první ztrátou za dekády a v létě už jsme dokonce psali o tom, že firma přistupuje k úsporným opatřením a stojí před problémy kvůli potřebě velkých investic do křemíkového procesu a továren a dokonce zvažuje jejich odštěpení. Teď ale přichází ještě silnější kafe: na stole může dokonce být prodej celého Intelu, tedy firmy, která byla donedávna největším výrobcem čipů vůbec.

Wall Street Journal přišel včera s informací, že Intel byl oficiálně osloven společností Qualcomm, která se údajně uchází o možnost koupit už nejen některé části Intelu (který připustil, že by mohl některé divize prodat, ale míněno tím asi byly hlavně méně důležité postranní aktivity). Podle Wall Street Journalu prý Qualcomm chce koupit a převzít Intel možná dokonce kompletně, byť to není asi zcela jisté.

Ač zpráva mluví o převzetí, Wall Street Journal současně mluví i o možnosti, že by Qualcomm koupil jenom některé části. Je možné, že při akvizici by byly současně některé části Intelu prodány jiným subjektům nebo osamostatněny, aby Qualcomm nepohltil úplně celou společnost. Toto někdy bývá prováděno ve snaze zamezit nesouhlasu úřadů hlídajících hospodářskou soutěž (a snížit cenu). Nejpravděpodobnějším kandidátem na odštěpení by asi byly továrny Intelu, které již nyní společnost přeměňuje v samostatnou divizi oddělenou od zbytku firmy do tzv. Intel Foundry. Ta by tedy mohla být skutečně osamostatněna do samostatného foundry byznysu po vzoru TSMC nebo GlobalFoundries.

Pokud by tato akvizice byla uskutečněna, šlo by asi o suverénně největší transakci tohoto typu v počítačovém průmyslu (které by se asi i další hned tak nevyrovnala). Platilo by to o ekonomické velikosti, ale i významu obou firem a ceně, která by za Intel byla zaplacena, přestože nízká hodnota akcií nyní u Intelu vedla ke značné redukci jeho tzv. tržní kapitalizace. Nízká cena akcií vlivem okolností je zde asi pro zájemce o akvizici silnou motivací, jelikož cítí možná neopakovatelnou příležitost.

Spojení největšího výrobce x86 procesorů a jednoho z největších výrobců procesorů ARM, který je lídrem v čipech pro mobilní telefony (a také v modemech pro ně), by ale mohlo mít enormní dlouhodobé dopady na vývoj mobilních zařízení i počítačů. Stojí za pozornost, že Qualcomm se teď snaží Intelu konkurovat v procesorech pro PC.

Pokročilé pouzdření čipletových GPU v továrně Intel Foundry

Pokročilé pouzdření čipletových GPU v továrně Intel Foundry

Autor: Intel

Intel byl ještě před několika lety největším výrobcem čipů podle tržeb a konkurovat mu mohl jen Samsung díky velkému objemu výroby paměťových čipů. Od té doby se Intel propadl a byl předehnán Nvidií a TSMC, takže se k němu Qualcomm velikostí dost přiblížil. Qualcomm byl v roce 2023 nyní pátou největší křemíkovou firmou a Intel těsně druhou, nicméně po letošním roce se asi žebříček zase změní, podle odhadů bude Intel předstižen TSMC, Nvidií, ale zřejmě i Hynixem a Samsungem.

Kdo jsou největší výrobci čipů: Už ne Intel, ale ještě ne Nvidia. A je Apple víc než AMD? Přečtěte si také:

Kdo jsou největší výrobci čipů: Už ne Intel, ale ještě ne Nvidia. A je Apple víc než AMD?

Akvizice by to měla těžké

Nezdá se ale moc pravděpodobné, že by se tyto plány uskutečnily, protože by měly problém získat schválení regulačních orgánů. Hospodářskou soutěž by sloučení takto velkých firem mohlo ohrožovat, takže by akvizice nemusela být povolena. Větší problémy by ale asi nastal z politických důvodů. Od doby, kdy běží tzv. obchodní války mezi Čínou a USA, využívá Čína své regulátory trhu jako formu nátlaku v této konfrontaci. Neschvaluje akvizice a spojení západních firem, které v Číně také působí, a nad jejich akvizicemi tak má Čína jurisdikci.

Takto odmítala schválit spojení NXP a Qualcommu, Nvidie a ARMu (proti čemuž ale byly i další faktičtější výhrady) a Tower Semiconductoru a Intelu. Je vysoce pravděpodobné, že i tak masivní spojení jako Intelu a Qualcommu by bylo do pře mezi USA a Čínou zataženo. Čína by pravděpodobně tak dlouho oddalovala schválení, až by vypršely lhůty ve smlouvách a firmy od akvizice odstoupily, jak se to stalo v předchozích uvedených případech.

Ačkoliv zpráva mluví o tom, že Qualcomm už oficiálně Intel s těmito jednáními kontaktoval, samotný Intel oficiálně rozhovory nepotvrdil.

Celý Intel nebo jen procesory pro PC?

Před touto zprávou se o něco dřív objevila i o něco starší informace od agentury Reuters, která také mluvila o tom, že Qualcomm má vzhledem k Intelu akviziční ambice. Podle zdrojů Reuters měl Qualcomm tehdy mít zájem o část Intelu, údajně o „PC Byznys“, čili klientskou divizi, tedy o byznys okolo procesorů Core (a Core Ultra) pro desktopová PC a notebooky plus přidružené produkty. Tehdy ještě Intel sdělil, že Qualcomm žádnou nabídku oficiálně nepřednesl. Toto by tedy znamenalo oddělení výrobních závodů a křemíkové technologie a serverových procesorů od části, která navrhuje procesory pro PC, kterou údajně měl Qualcomm zájem převzít.

Výroba čipů v továrně Intel Foundry

Výroba čipů v továrně Intel Foundry

Autor: Intel

Je ale otázka, jestli by takové oddělení bylo prakticky proveditelné. Intel totiž navrhuje procesorové architektury současně pro servery i pro PC, stejné technologie jsou poté implementovány na obou stranách jeho aktivit. I již navržené procesory pak mohou být současně (pod jiným označením) prodávány jak v serverech, tak v PC. Za takového stavu by se reálně obě divize oddělit nemohly, protože by jedna z nich musela přestat používat technologie a jádra vyvinutá pro tu druhou. Teoreticky by si sice Qualcomm a Intel mohli například technologie rozdělit, kdy jedna firma by dostala týmy vyvíjející dnešní velká jádra P-Core a druhá firma týmy okolo jader E-Core. Nicméně mezi nimi je asi překryv a například prvky celých procesorů obklopujících jádra CPU jsou mezi designy společné.

Je možné, že po analýze těchto faktorů Qualcomm přešel od zájmu o jen část Intelu k tomu, že by mohl společnost koupit celou, nebo by případě měl zájem o část Intelu navrhující a prodávající procesory a další čipy, kterou by ale koupil jako fabless firmu bez továren, které by zůstaly samostatné.

CS24

Stále ale platí, že takto velká akvizice či fúze není moc pravděpodobná, protože by nejspíš neprošla přes úřady dohlížejícími na hospodářskou soutěž, jak už bylo zmíněno.

Zdroje: Tom’s Hardware, Reuters