SOPA a PIPA: proč dnes nejede Wikipedia a další weby

18. 1. 2012

Sdílet

 Autor: Redakce

SOPA a PIPA

Američtí zákonodárci chtějí za každou cenu bojovat s pirátstvím, což je jistě záslužná věc, jenže k tomu volí nevhodné prostředky. Návrhy zákona SOPA a PIPA vypracovali reprezentanti a senátoři obou komor tamního parlamentu tak, že by tím ohrozili svobodu Internetu nejen na území Spojených států, ale vlastně celého světa. Internet je z principu globální a co se stane na jednom konci, má vliv i na tom druhém.

SOPA (Stop Online Piracy Act) je návrh Sněmovny reprezentantů, který má vlastníkům autorských práv dát do rukou mocné zbraně proti pirátství. Tak např. budou moci nechat na příkaz federálního soudu zablokovat kterýkoliv web, byť i při jediném porušení zákona nebo jen podezření (např. sdílení odkazu s „nelegálním“ souborem v komentáři). Weby a zvlášťě vyhledávače by musely blokovat odkazy na takové stránky, což by index Googlu, Bingu a jiných služeb značně omezilo.

Další „funkcí“ je odstavení reklam (AdSense, AdCenter apod.) a jiných finančních služeb (PayPal, Checkout…) od webů porušujících autorská práva. Poskytovatelé internetu by navíc museli takové weby (i zahraniční) blokovat na úrovni DNS, takže by nebyly přístupné pomocí textových adres, ale jen pomocí IP. Za 10 porušení během půl roku by hrozil až pětiletý trest odnětí svobody. Zablokované záznamy DNS by se navíc přesunuly do celého světa, protože takto systém funguje.

PIPA (Protect Intellectual Property Act) vznikla v americkém senátu. Její funkce je obdobná, ale více se zaměřuje na zahraniční sítě a jejich blokování v USA.

Vliv na celý celý svět

Důležité je, že na rozdíl od předchozího zákona DMCA (Digital Millenium Copyright Act) budou za obsah uložený na stránkách zodpovědní jejich provozovatelé. Pokud by někdo na Facebook vložil odkaz nebo fotografii směřující na autorsky chráněný obsah bez patřičných licencí, hrozily by i kvůli tomu jedinému odkazu Facebooku problémy.

Velké ryby se z toho vyvlečou, ale menší stránky a sítě už předem deklarovaly, že by to raději zabalily, než aby musely řešit soudní tahanice. To by byla další rána pro svobodný internet. Doteď musí mít weby jako YouTube, Rapidshare apod. pouhé mechanismy pro hlášení závadného obsahu, ale samy za uživatelské soubory neručí. Pouze je na žádost mohou smazat.

Navíc ono blokování by opět postihlo pouze „slušné a platící“ uživatele. Jako u ostatních ochran platí, že piráti si cestu vždy najdou. Blokování záznamů na DNS serverech půjde obejít oním zadáním IP adresy, případně vznikem jiných převáděcích serverů, o což se už pokouší projekt Dot-Bit. Jenže DNS je dnes vcelku bezpečný systém, nová řešení mohou skrývat různé díry. Piráti budou používat vlastní vyhledávače a samy zvýší „bezpečnost pro globálním zabezpečení“.

Wikipedia a Google, jež se do protestů zapojily nejhlasitěji, přitom tvrdí, že proti omezování pirátství nic nenamítají. Jenže návrhy SOPA a PIPA jsou tak vágně formulované, že by jejich schválení mělo dalekosáhlejší účinky.

O dalším průběhu SOPA se bude po včerejším zrušení jednat až v únoru. PIPA dostane prostor v senátu příští týden. Vývoj zákonů můžete sledovat na těchto stránkách (SOPA a PIPA). Proti chystaným zákonům vystoupil i americký prezident Barack Obama. Ale v obou sněmovnách parlamentu mají své zastánce. A o jejich prosazení se také snaží lobbystické skupiny RIAA (hudební asociace), MPAA (filmová asociace), softwarové společnosti nebo knižní nakladatelství.

Kdo se zapojil do protestů

České

Zahraniční

Další zúčastněné najdete na sopastrike.com.

bitcoin_skoleni

Vtipná kauza se váže k největšímu světovému registrátorovi domén GoDaddy. Ten v počátku SOPA podporoval, až se naštvali jeho uživatelé a hromadně odhlásili desítky tisíc domén. Nakonec se GoDaddy stal odpůrcem obou návrhů.

Mimochodem pro příklad děravých zákonů nemusíme chodit ani moc daleko. Loni v létě se pokoušeli naši poslanci prosadit novelu loterijního zákona, který by podobnou cenzuru zavedl i u nás. Americká SOPA a PIPA by ale měla vliv na celosvětový internetový byznys a její účinek by byl ohromný. Zatímco „Velký čínský firewall“ sice zastavuje asi půl miliardy lidí (Číňanů), americký firewall by ale omezil všechny, tedy dvě miliardy uživatelů připojených k internetu, kteří chtějí hledat na Googlu, používat Facebook, Twitter, Dropbox, YouTube nebo Wikipedii.