Test kompaktů do 4000 Kč. Hodí se na dovolenou lépe než smartphone?

Kompakty se prodávají v cenách už zhruba od 2000 Kč. Přestože mám v plánu pořídit vítěze testu rodičům na občasné focení, tak ty
úplně nejlevnější bych doporučil maximálně malým dětem. Už na začátku testu je
jasné, že aspoň trochu rozumný kompakt začíná na ceně okolo 4000 Kč.

Krátké shrnutí

• Manuální režim chybí, vždy je to automatika vs. scénické režimy.
• Počet režimů není
  důležitý, stejně jich budete používat jen pár.
• Zajímavá je interní
  paměť – když zapomenete kartu, uděláte aspoň pár fotek.
• Zoom stačí optický,
  digitální už kazí obraz
• Lepší kompakty
  s manuálem a GPS začínají až na 7000 Kč.

A protože levné fotoaparáty nemají bůhvíjak bytelnou
konstrukci a do vody je ponoříte jen jednou, ve druhém a třetím díle najdete srovnání se
šesti outdoorovými kompakty v ceně 5000 až 7000 Kč. Jejich cena je vyšší kvůli odolnosti, jenže kvalita fotek může být naopak nižší.

Cílem testu bylo zjistit, jaký nejlevnější kompakt má cenu
pořídit, jak moc
kompakty zaostávají za špičkovým dražším kompaktem a jestli snesou srovnání s
nejlepšími fotomobily. Výhodou levného foťáku proti smartphonu určitě není jen
to, že mají zoom.

 

Kompakt vs.
smartphone

Pokud chcete fotit smartphonem, musíte mít dobrý
fotomobil. Stále platí, že většinou smartphonů pořídíte jen momentky na
sociální sítě a ještě za dobrého světla. Takové sice nahradí nejlevnější kompakty,
ale výsledek nebude o moc lepší. I když nároky má každý jiné, slušně fotící
mobil rozhodně není levný.

Kompakty jsou proti smartphonům užitečná jednoúčelová
zařízení typu zapni a foť, se kterými se sžije i netechnický člověk bez
chytrého telefonu. „Hlavně ať je to jednoduché, nestojí to moc, ale dělá to
pěkné fotky.“ A nápad na test byl na světě.

Na manuál zapomeňte,
ale něco nastavit lze

U kompaktů pro občasné focení nenajdete manuální režim. To nevadí, protože většina
lidí, kteří pořizují kompaktní fotoaparát, stejně fotí na automatiku. Manuál ale nahrazují scénické režimy – když
chcete vyfotit krajinku, můžete zvolit režim Krajina a foťák za vás zvolí
vhodné parametry clony, času, ISO i barevného vyvážení. Předpokládá zelené
stromy a modrou oblohu. Podobné je to u ostatních režimů. Využitelnost
scénických režimů je rozporuplná, neboť jich je ve foťáku často tolik, že se z
nich špatně vybírá. Ale některé nabídnou lepší výslednou fotku, než byste
získali na automatiku.

Ochutnávka druhého dílu testu

Pak jsou zde ještě kreativní filtry, které se s režimy
trochu pletou. Jejich úkolem je zprznit obraz tak, aby měl například sépiový
odstín. Nad těmito úpravami fotografové spíše ohrnují nos. Když už upravovat
fotku, tak na počítači, kde je to navíc mnohem pohodlnější.

Zajímavou možností je poloautomat, tzv. Program (P). Stále
fotíte na automatiku, ale přístroj vám dovolí nastavit aspoň pár věcí.

Ze všech režimů mi přijde nejzajímavější možnost fotit v
HDR. Dojde k pořízení tří snímků rychle za sebou, pokaždé s
jinou expozicí. Foto vznikne jejich složením, výsledkem je vysoký
dynamický rozsah (vykreslené detaily ve světlech i stínech) a občas velmi hezké fotografie.

Na co jsme se zaměřili

Tím hlavním údajem výrobce na fotoaparátu je počet
megapixelů. Čím více tím lépe zde určitě neplatí. Velké rozlišení snímače má
smysl u kvalitních fotoaparátů, u levných může být i na škodu. Většina kompaktů
má 16 Mpx, některé zbytečně i 20 Mpx. Vyšší kvalitu tím u levných kompaktů nezískáte.
Velikost snímače CMOS (nebo CCD) je u všech testovaných foťáků 1/2,3".

Ohnisková vzdálenost (šířka či úhel záběru) je u všech
kompaktů podobná, světelnost čipu se také liší jen mírně a na celkovou kvalitu
fotky má vliv mnoho jiných parametrů. Optická stabilizace je samozřejmostí, což
je další výhoda proti většině mobilů. Referenční Samsung Galaxy S7 ji
samozřejmě má.

Vždy si v nastavení můžete zvolit velikost fotky. Nejvyšší
rozlišení bývá pro snímky v poměru 4:3, což odpovídá poměru stran čipu. Fotky
16:9 mají méně pixelů na výšku a stejný výsledek získáte, když v počítači
oříznete fotku z poměru 4:3. Dále si většinou můžete vybrat ještě poměr stran
3:2 a 1:1. Není moc důvod fotit na jiné rozlišení než nejvyšší (a tím pádem formát 4:3).

Zoom

Výhodou i levných kompaktů, kterou se žádný mobil pyšnit
nemůže, je zoom. Čím větší, tím vzdálenější předmět můžete vyfotit. Se zoomem
ale klesá ohnisková vzdálenost i světelnost. Běžně máte 4 až 18× optický zoom,
ale pozor na ten digitální. S tím už podstatně klesá kvalita, a stejného
výsledku docílíte přiblížením fotky na počítači. Nejlepší je v nastavení foťáku
digitální zoom vypnout.

Paměť

Fotky se ukládají na SD kartu, Sony z historických důvodů nabízí
navíc ještě podporu karet MemoryStick. Pokud kartu zapomenete v počítači, s většinou
fotoaparátů lze pořídit aspoň pár snímků, jen Canon interní paměť nemá. A to
třeba outdoorový Nikon AW130 pojme až 122 fotek.

Video

Každý fotoaparát je zároveň kamerou. Nahrávat video ve Full
HD a uložit jej v H.264/MP4 při alespoň 30 snímcích místo v MOVu (Applisti
prominou) by mělo být samozřejmostí. Není. Trochu zklamáním je také absence
možnosti pořídit snímek během nahrávání videa u většiny foťáků, byť chápu, že
je to technicky složité.

Sdílení

Zásadní výhodou mobilu před kompaktem je možnost fotku ihned
upravit a sdílet. Proto má řada kompaktů (z testovaných všechny) modul Wi-Fi, na který se z telefonu připojíte
a fotky si stáhnete. Není to uživatelsky úplně přívětivé, ale funguje to. Občas
by bylo rychlejší mít čtečku SD karet, která jde strčit do smartphonu.

Kromě Wi-Fi se ještě možná více hodí podpora GPS, jelikož
pak u všech fotek z dovolených budete mít souřadnice a ve fotografických
programech potom uvidíte i mapku. Outdoorové kompakty GPS mají, ty běžné ne. Ač
některé umožňují využívat GPS z telefonu, není to pohodlné a akumulátor
smartphonu pak dlouho nevydrží.

Nabíjení

Výdrž udává každý výrobce v počtech snímků a většinou se
příliš nemýlí. Rozdíly jsou ve způsobech dobíjení. U některých kompaktů je
potřeba akumulátor vyndat a vložit do nabíjecí kolébky, u jiných se dobíjí
přímo přes mini/microUSB. První způsob využijete, když si koupíte druhý
akumulátor, nebo musíte dobíjet na místě, kde by fotoaparát zůstal nehlídaný. Pokud
ale lze dobíjet kompakt přímo, často funguje i nabíjení z powerbanky, čímž
tento způsob vyhrává. Všechny testované jsem zkusil nabíjet z powerbanky Xiaomi
a zhruba polovina takto fungovala.

Fotíme

Není to jen o fotkách, kompakt se musí dobře držet v ruce a intuitivně používat. Každým foťákem jsem vyfotil dvacet stejných scén, které zahrnují výhled na město, krajinky, scény vhodné pro HDR, portrét, foto v interiéru, makro, foto v noci a západ slunce. Některé kompakty nabízí i režim panorama či časosběrné video. Sami si můžete jednotlivé snímky porovnat se dvěma referenčními z Canonu G16 a Samsungu Galaxy S7.

 

 

Nikon Coolpix S7000

V naší cenové kategorii má Nikon například model Coolpix
A300, který je ale jen hračkou v porovnání se stejně drahým Coolpixem S7000.
A300 má menší zoom, postrádá otočné kolečko režimů, točí horší video, má horší displej…
atd. S7000 je u Nikonu jasná volba. Další v pořadí je až Coolpix S9900 za 8000
Kč, který ale nabídne už téměř vše a nechybí mu ani GPS.

S7000 je v prodeji v bílé, černé, růžové nebo zlaté (dražší)
barvě a buď s 8GB SD kartou, nebo s pouzdrem. Bílá barva zaujme, růžová a zlatá
jsou spíše výstřední.

Provedení

Tělo S7000 je pevné, plasty nevržou a celkově kompakt působí
v ruce velmi dobře. Pro palec je na těle jednoduchý grip. Displej typu TN není
tak hrozný jako u jiných kompaktů, přesto zamrzí. Obraz při pohledu zdola
neuvidíte, ostatní úhly jsou relativně v pořádku. Objektiv je na pohled poměrně
velký, ale nijak nenarušuje kompaktní provedení. Nabízí ovšem nadstandardní 20×
zoom, čemuž se v testu vyrovná jenom Canon SX610.

Zoom ovládáte páčkou okolo spouště a na rozdíl od většiny
ostatních levných kompaktů má Nikon už otočné kolečko (volič režimů). Mezi
automatikou a scénickými režimy tak přepínáte velmi rychle. Jenže to, co jste otočením
zvolili, se ukáže na displeji jen velmi krátce, takže to ani nestihnete přečíst a
budete muset stejně koukat na piktogramy přímo na kolečku.

 
 

 

Manuální režim samozřejmě chybí i Nikonu, překvapivě ale chybí i poloautomatika,
respektive režim Program. Nikon k tomu totiž přistupuje jinak a automatika je zde vlastně rovnou poloautomatikou. Typ ostření nebo
vyvážení bílé můžete měnit přímo.

Volič režimů

Přes otočné kolečko máte rychlý přístup k nočnímu režimu,
kde si přes tlačítko MENU vyberete mezi focením z ruky a ze stativu. Je
zde hned po ruce režim protisvětlo, ve kterém lze vypnout/zapnout HDR.

Ještě před nimi jsou ale volby Automatická volba scény a
Ruční volba scény, která zahrnuje portrét, krajinu, časosběr, sport, noční
portrét, interiér, pláž, sníh, západ slunce, úsvit/soumrak, makro, jídlo,
ohňostroj, panorama a domácí zvířata. Škoda, že Nikon v menu nenapoví, v čem
přesně režim spočívá, třeba že zvýší ISO či změní čas závěrky.

 Nabíječku k telefonu připojíte napřímo přes microUSB a
funguje i dobíjení z powerbanky.

 

Nikon umí Full HD při 25 snímcích a když si to přenastavíte, tak i při 30 fps. Video ovšem neukazuje délku záznamu, ale jen kolik času se ještě
vejde na SD kartu a nahrávání probíhá ve formátu MOV. Přehrávač videa umí vybrané políčko uložit jako fotku. Videu
lze i editovat, respektive uříznout začátek a konec. Víc ani nebývá potřeba.

Umí časosběr

Režim časosběr má několik podmenu, ve kterých si vyberete
délku snímání podle situace. Od městské krajiny (10 minut) po stopy hvězd (150
minut), konkrétní délku a kadenci ale ovlivnit nemůžete, leda předčasně ukončit
snímání.

Časosběr nabízí možnost pamatování si expozice, aby se
neměnila při každé změně obrazu. Snímání probíhá pořizováním fotografií každé
zhruba 2 sekundy pro kratší časosběr až po delší čas u noční oblohy. Na
displeji je vidět, co přesně fotoaparát dělá. Výsledné Full HD video je celkem
pěkné, byť více zašuměné, než standardní záznam.

Volič režimů – hlavní tahák Nikonu
 

Režim panorama má možnost krátkého nebo širokého rozsahu a s
výškou fotky 920 px podává celkem pěkný výsledek. Režim domácí zvíře spočívá v
možnosti sériového snímání, které by mělo zajistit, že vaše kočka bude aspoň na
jedné z fotek nerozmazaná. Režim inteligentní portrét nabízí kontrolu mrknutí
(jen oznámí že fotografovaná osoba mrkla, pokud to na snímku sami nepoznáte).

Další na kolečku jsou efekty, mezi kterými zaujme třeba
selektivní barva. Nikon pořídí snímek, u kterého zůstane barevné jen to, co
bylo v reálu třeba modré, zbytek fotky je černobílý. Tyto úpravy je ale lepší
dělat až na počítači, ve fotoaparátu jsou zbytečné.

20násobný zoom
 

Nikon nicméně umožňuje aplikaci filtru na fotografii až po jejím
pořízení, což je rozhodně lepší, než volba efektu předem. Hotovou fotku můžete
změnit třeba na miniaturu, změkčit přechody nebo převést barvy na černobílou.
Ale stejně se tyto funkce hodí jen pro lidi, kteří prostě na počítači nemají
jiný grafický program než Malování.

Wi-Fi funguje stejně jako u ostatních tak, že fotoaparát vytvoří hotspot a mobilem se
k němu připojíte. Potřebujete pro to aplikaci Nikon Wireless Mobile Utility (Android,
iOS). Fotku si do telefonu můžete stáhnout, jen aplikace nesmyslně nabídne její zmenšení.

Nikon má výrazný režim HDR, který pěkně prokreslí mraky či
vytáhne stíny a zabrání přepalům. Panorama vypadá také pěkně, při výšce fotky
920 px je i celkem použitelná. Pro mazání posledního snímku není nutné jít do jejich
prohlížeče, stiskem mazacího tlačítka jen potvrdíte smazání posledního snímku.

Režim portrét vyhlazuje pleť dost extrémně a raději bych jej
vůbec nepoužíval, automatika v tomto podá lepší výsledek. Režim jídlo má podání barev velmi do modra, což sice lze vyvážit předem na posuvníku, ale opět – automatika je zde v tomto lepší. Naopak v interiéru se scénický režim hodí, automatika totiž
často nezvládne vyvážit bílou. Stejně tak u nočních fotek je vhodné využít
režim noc (z ruky i ze stativu), neboť automatika je sice ve finálě světlejší,
ale ne moc ostrá. Makro má Nikon na jedničku.

Celkově je kvalita fotek v testu subjektivně nejlepší, jen
za špatných světelných podmínek a v noci jej překonává Canon. Nikon S7000 má vyborný přístup k užitečným režimům HDR,
noční foto, přímo na kolečku. Ostatní málo využívané scény jsou bokem. Potěší
velký zoom. Škoda absence GPS, který sice nikdo z konkurentů taky nemá, ale u
vítěze testu bych jej i tak očekával.

 

 

 

Canon PowerShot SX610 HS

V naší cenové kategorii má Canon několik modelů ze základní
řady IXUS. Už na 2100 Kč začíná IXUS 160 a ve stejné ceně, kde začínají
PowerShoty, jsou ještě IXUS 275 HS a IXUS 180. Další volbou byl až
PowerShot SX710 HD za 6990 Kč, případně nástupce – novinka SX620 HS za podobnou
vyšší cenu.

Zatímco u Sony nebylo na
výběr a v nabídce jen malý CyberShot, tak u Canonu můžeme drobné IXUSy
přeskočit. PowerShot je proti IXUSu vyšší řada s dospělými rozměry, zatímco
IXUS jsou malé foťáčky a takové se při focení drží hůř.

 
 

 

PowerShot SX610 HS je v prodeji v barvách černá, bílá a červená, v
příslušenství najdete kolébkovou nabíječku (akumulátor se pro nabíjení z foťáku
vyndává) a poutko na ruku. Přestože pod krytkou je i miniUSB, z powerbanky
Canon nedobijete. Také nemá žádnou vnitřní paměť, do které by šly ukládat
snímky při zapomenuté SD kartě, ostatní výrobci umožní pořídit alespoň několik fotek.

Zoom
dosahuje téměř na úroveň Nikonu a 18násobné přiblížení je více než dostatečné.
Kovově tělo působí i celkem bytelně, byť dojem kazí horní strana z lesklého
plastu. Tvarování gumových gripů by si zasloužilo větší pozornost a výraznější
provedení, foťák v ruce klouže skoro stejně, jako kdyby tam nebylo.

Canon se vyznačuje výsuvným bleskem, který tak máte vždy pod
kontrolou. Na levém boku je tlačítko pro jeho vysunutí (spíš vyskočení) a Canon
vás navíc upozorní, když vyhodnotí scénu jako vhodnou pro blesk. Jde o podobně
užitečnou funkci, jako vyklápěcí displej u Lumixu a škoda, že se obě nesešly v
jednom přístroji.

Kromě hezkých fotek jedna skrytá výhoda – skrytý blesk, který ovládáte sami páčkou na boku
 

Vedle gumového gripu pro palec je páčkový přepínač, který je
ale vhodné ponechat v základní poloze. Přepnutí znamená režim pořízení tří snímků s
kreativním efektem a režim krátké video. Jsem toho názoru, že hardwarová tlačítka
mají mít jiné užitečnější funkce. Třeba HDR, který ovšem Canon nemá. Horní tlačítko na směrovém kříži znamená "automatický zoom pro focení
lidí" a provede (trochu bez rozmyslu) mírné přizoomování. Této funkci jsem
za celou dobu testování nepřišel na chuť.

Částečně manuální režim

Přes středové tlačítko Func je možné v menu přepnout na
poloautomatiku (Program), dále je zde režim portrét, chytrá expozice (detekce
úsměvu), sériové snímání (držíte spoušť a fotíte vysokou frekvencí, ale jen v
rozlišení 5 Mpx), režim noční scéna z ruky, režim nízká hladina osvětlení (opět
jen 5 Mpx), efekt rybí oko, efekt miniatury či režim dlouhá závěrka, kde se dá
nastavit čas od 1 do 15 sekund. To je kromě změny ISO asi jediná funkce
manuálního režimu, kterou můžete ovlivnit. V tomto se Canonu částečně vyrovná jen Lumix s režimem noční obloha, kde si lze nastavit závěrku 15/30/60 sekund.

Canon umí uživatelskou samospoušť, což znamená, že lze
nastavit nejen prodlevu (až 30 sekund), ale i počet snímků (až 10). Nemělo by se
stát, že budete své vzdálené foto opakovat. Canon lze navíc ovládat přes smartphone, při kterém na mobilu vidíte náhled. Aplikace Canon
Camera Connect, která jinak slouží ke stahování fotek do mobilu, umožní
vzdálenou spoušť, ale také hodně efektní ovládání zoomu.

18násobný zoom

Efekty a scénické režimy jsou všechny v jednom menu pod
automatikou a poloautomatikou. Fotografie krajinek má Canon ostré, ale při
bližším pohledu objevíte vyšší šum. Automatika často volí ISO 160. Výsledek je
ale uspokojivý.

Bez HDR

Režim HDR tento Canon nemá, v menu ale najdete
položku i-Contrast, která se jej snaží suplovat. Výsledek se s pořádným HDR
srovnávat nedá, v některých situacích však získáte lepší snímek. Zapínání
tohoto režimu hlouběji v menu je ale nepohodlné. Fotografie zblízka Canon umí velmi dobře a to včetně
použitelného velkého zoomu. Focení lidí
podává velmi dobré výsledky nejen v režimu portrét, ale i na automatiku. Přehrávač videa umí editovat, respektive uříznout začátek a
konec.

Canon má dva noční režimy, jeden pro stativ a druhý z ruky. Ten
z ruky podává lepší výsledky, ovšem na automatiku nakonec docílíte ještě lepší
fotky bez šumu. Canon jediný zvládal obstojně ostřit i za úplné tmy. Západ
slunce na automatiku zvládl z levných kompaktů nejlépe.

PowerShot SX610 je slušný fotoaparát za dobrou cenu. Jeho
parametry občas uvádějí podporu GPS, ale jedná se pouze o možnost získat lokaci
při spárování s telefonem, což je v praxi nepohodlné. Plnohodnotný modul GPS
však najdete až u kompaktů za dvojnásobnou cenu. Jeho nástupce a novinka PowerShot SX620 HS je k mání za
téměř dvojnásobnou cenu, přičemž nabídne větší zoom a o něco lepší světelnost.

U Canonu kromě slušných fotek nejvíce zaujmul vyskakovací
blesk, se kterým se nestane, že byste něco vyfotili s bleskem omylem – máte jej
plně pod kontrolou. Jako jediný z klasických kompaktů má normální displej (ne
ty TN parodie) a na rozdíl od Nikonu točí videa ve vhodnějším formátu MP4.

 

Sony CyberShot DSC-W830

Sony má v nabídce nejlevnější kompakty už od 2000 Kč za
model W800, náš W830 je za 2990 Kč a oproti nejlevnějšímu dostanete navíc větší
zoom. Narozdíl od svých soupeřů ale chybí Wi-Fi. Další volbou je až CyberShot WX220 za 4990 Kč a za stejnou cenu můžete
sehnat i končící vodotěsný TX30.

Teprve CyberShot
HX60 za 6490 Kč má kromě lepšího provedení i dospělé rozměry. Testovaný W830 je
z kategorie velmi malých fotoaparátů, který se sice pohodlně vejde do kapsy u
košile, ale v ruce je zkrátka příliš drobný.

 
 

 

W830 je lehký, ale taky plastový fotoaparát. I když přední
strana imituje broušený kov, o nějaké bytelnosti se příliš mluvit nedá. Po
zapnutí trochu zklame displej typu TN (v případě Sony neostrý, při pohledu
zblízka se obraz i trochu třese), na kterém uvidíte obraz jen při kolmém
pohledu. Tělo kompaktu nemá žádný grip a fotografování jednou rukou tak není
moc pohodlné.

O co horší je provedení, o to lepší jsou ale výsledné fotky. Sony se nabíjí přes konektor USB/AV, který překvapivě
nenajdete pod krytkou, ale volně na spodní straně. Adaptér do zásuvky je
poměrně malý a funguje i nabíjení z powerbanky či jiného USB zdroje.

V úvodním nastavení si zvolíte barvu prostředí na displeji (tmavou,
světlou nebo růžovou) a rozlišení displeje, které může buď ukazovat hezčí
náhledy fotek, nebo šetřit baterii. Jelikož displej je takový jaký je, klidně
zvolte šetření. Pro uživatele s horším zrakem je tu možnost zapnout tzv. snadný
režim, který zvětší některé nabídky a písmo. U fotografií si můžete vybrat jen
z poměrů stran 4:3 a 16:9. Stačí to, ale konkurence nabízí ještě 3:2 a 1:1.

Bez páčky

Osminásobný zoom ovládáte (méně pohodlně) tlačítky, páčku
najdete až u modelu WX350. Spoušť nemá moc dobré provedení namačkávání. Možná
šlo jen o opotřebovaný kus, nicméně první namáčknutí není kromě pípnutí nijak
cítit. Spoušť je společná pro focení i nahrávání videa, na boku najdete
přepínač, jehož třetí volbou je režim panorama.

CyberShot W8320 je jednoduchý fotoaparát a tomu odpovídá i chudé ovládání

Možnosti fotoaparátu jsou chudé, ale taky by se dalo říct
jednoduché. Nemusí to být na škodu. Vedle automatiky můžete zvolit
poloautomatiku, obrazový efekt a scénu. Poloautomatika vám dovolí změnit ISO,
vyvážení bílé, typ ostření (celý snímek, střed) a typ měření expozice (celý snímek,
střed). Obrazový efekt nabídne režim levného foťáku, s výraznými
živými, nebo naopak měkkými barvami. Obecně jde ale u všech fotoaparátů spíše o
prznění fotografií, než o kreativitu.

Scénických režimů má Sony jedenáct, z toho dva portrétové režimy – jeden vyhladí pleť, druhý softwarově rozostří pozadí. Scéna krajiny bude ostřit
do dálky, dále je tu noční portrét, noční foto se stativem, vysoké ISO, režim
jídlo, režim domácí mazlíček, pláž (sytější modrá), sníh (vyvážení bílé),
ohňostroj. Sony neumí režim HDR, nicméně i na automatiku zvládá
obstojně také kombinaci světlých a tmavých scén. Přepaly se objeví jen v
nejsvětlejší části snímku.

8násobný zoom

Jeho automatika nazvaná iAuto je spíše automatický výběr
scénického režimu. Do EXIFu ale scénické režimy zapisuje trochu podivně, třeba
fotíte v režimu jídlo a Sony zapíše krajina. Režim krajina zvýrazní zelené
odstíny a výsledkem je zajímavější, ale také tmavší snímek. Fotky zeleně šly
CyberShotu vlastně nejlépe.

Vyvážení bílé je na automatiku trochu do žluta, což ale na
fotce vždy nepůsobí špatně, horší by to bylo do modra. Sony nemá režim makro, ale i
tak dokáže zaostřit z nějakých 20 cm a výsledek je velmi pěkný. Do interní paměti se bez SD karty vejdou 3 snímky ve vysokém
rozlišení. Video nahrává jen v rozlišení 1280 × 720 px. Nouzově se to dá
použít, dnes už je ale Full HD naprostý standard.

Pro focení v noci nabízí režim, který použije čas až 2
sekundy, vždy je ale nutný stativ. Výsledek je méně zašuměný, ale také výrazně
tmavší, než na automatiku. Při focení západu slunce je absence HDR znát,
jelikož tmavé části snímku jsou téměř černé.

Za lepší provedení bych si připlatil, jenže cenový odskok
dalšího vyššího modelu je už značný. Na to jak je Sony levné a v ruce působí
spíše vachrlatým dojmem, fotí ovšem obstojné snímky srovnatelné s dražší konkurencí.

 

Panasonic Lumix DMC-SZ10

Lumix je značka fotoaparátů Panasonicu. Mezi levnými
kompakty má Lumix pouze model DMC-SZ10. A potom až DMC-TZ57 za 5500 Kč s větším
zoomem či kvalitnějším pořizování videa a manuálním režimem. Ovšem další v
řadě, Lumix DMC-TZ60 za 6900 Kč, je nejlevnějším kompaktem s vestavěnou GPS,
což je hodně užitečná funkce.

Na SZ10 nejvíce zaujme výklopný displej pro pořizování
autoportrétů. Proti poškrábání jej sice neskryjete, přesto jde o velkou výhodu.
Nápis Selfie je poplatný dnešní módě, ale i tak oceníte, když se při vyklopení displeje obraz na
něm se automaticky otočí a přepne se do režimu autoportrétu.

 
 

 

Lumix má příjemnou velikost drobného fotoaparátu, který ale
není ani příliš malý a dobře padne do ruky. Hodil by se ale lepší grip pro
palec, kterým si navíc zakrýváte repráček a indikační diodu. Tento Lumix dobíjíte (na
rozdíl od odolných Lumixů) přímo přes kabel, lze jej nabíjet také přímo z powerbanky. Na pravé straně pod krytkou je
sdružený USB/AV konektor.

Rozlišení 16 Mpx je zcela dostatečné, není třeba se u
levných fotoaparátů hnát výše jako to dělá Canon či Sony. Na horní straně je páčkový ovladač zoomu a mimo spouště i
tlačítko pro nahrávání videa. Na směrovém kříži máte rychlý přístup k nastavení
samospouště, korekce expozice, blesku a informací na displeji.

Mezi režimy záznamu lze volit automatiku, běžné snímky
(poloautomatika), kreativní režim, panorama a režim scén. U poloautomatiky si lze nastavit inteligentní ISO (s rozumně
nižším rozsahem), typ ostření (střed, objičej, celá scéna). V kreativních
režimech se skrývá jednak efekty typu retro či miniatura.

Výklopný displej se hodí nejen na selfie

Scénické režimy pak zahrnují dva typy portrétové fotografie,
krajinu, sport s krátkými časy závěrky, noc, opět HDR, dva režimy pro fotografování dětí (nazvané dítě1 a dítě2) nebo focení přes sklo (pro potlačení odlesků). Dva
režimy pro focení potomků umožňují zadat jejich datum narození, na fotkách se
potom objeví jejich věk. To stejné jde i u režimu domácí mazlíček. Na automatiku ovšem nejde vypnout digitální zoom, přičemž
mezi ním a optickým není softwarová zarážka. Zakázat jej lze až v
poloautomatice.

Vyklápěcí displej Lumixu je jeho největší výhodou, v ostatním trochu zaostává

Kvalita fotografií je trochu rozporuplná. Krajinka na
automatiku se moc nepovedla, není ostrá ani kontrastní, ale se stejnojmenným
scénickým režimem je snímek barevně už celkem slušný. Ovšem stále málo ostrý.

Panorama fotí s výškou snímku 448 px a barevně nevypadá
hezky. Režim HDR zase zmenší výslednou fotografii na poloviční rozlišení a s mnohem
horšími barvami, takže tento jindy užitečný režim u Lumixu příliš nevyužijete.

12násobný zoom

Při focení portrétu se lépe osvědčil režim Jemná pleť, který
neměl tendenci žehlit obličej, zato zachoval lepší ostrost. Režim noční krajiny
je potřeba fotit se stativem, z ruky na automatiku bude výsledek poměrně
zašuměný. Režim západ slunce trochu zvýší kontrast a fotku naladí více do žluta,
z tmavých částí scény ale uvidíte méně.

Je třeba si vyzkoušet, které scénické režimy pro vás budou užitečné. Lépe než s krajinkami si Lumix vede s focením bližších
objektů, musí k tomu ale mít velmi dobré světelné podmínky, pak jsou fotky
slušné. Video nahrává jen v rozlišení 720p a ještě v MOVu do kodeku
mJPEG a s vysokým datovým tokem 4 MB/s, který pak zabírá hodně místa na
kartě.

Kompaktní Lumix trochu zklamal, ale také nutno napsat, že jsem měl na test
poměrně ojetý kus. Počáteční nadšení z výklopného displeje brzy pokazilo
poloviční řešení režimu HDR, a celkově kolísavou kvalitu snímků. Na video se
pak Lumix nehodí skoro vůbec. Narozdíl od Sony ale Lumixu nechybí Wi-Fi a má pro chytré telefony pěknou aplikaci, kterou se dá foťák i vzdáleně ovládat.

Snímky za hodně dobrého světla a s vhodně zvolenou kompozicí
vypadají slušně, ale za horších podmínek a bez znalosti správné kompozice jde
kvalita dolů. Občas se projeví problém se zaostřením přesně tam, kam chcete,
což se ukázalo i při focení makra. U Panasonicu bych se raději porozhlédl po modelu Lumix TZ60,
případně po odolném (a přesto kvalitnějším) Lumixu FT5, který najdete ve druhém díle
testu.

 

 

 

Hodnocení

Měsíc jsem si hrál se čtyřmi kompakty od Nikonu, Canonu,
Sony a Panasonicu (Lumix). Nikdo jiný totiž v segmentu, kde konkurují smartphonům, už
nezůstal. U odolných pak kromě Canonu, Nikonu a Lumixu nabízí své ještě Olympus,
Fujifim a Pentax. Jestli se vyplatí pořídit raději outdoorový kompakt, u
kterého se připlácí za voděodolnost a kvalitu fotek může mít horší, to se
dozvíte v dalším díle testu. Přestože jsou dražší, některé fotí srovnatelně a
vyplatí se.

Sony boduje nízkou cenou a pěknými fotkami, Lumix užitečným
výklopným displejem, ale o vítězství se rozhodovalo mezi Nikonem a Canonem. Fotky
si můžete porovnat sami, mírně lepší je Nikon, v noci zase lépe fotí Canon. Canon
má lepší displej, vyskakovací blesk a točí video v lepším formátu. Nikon ovšem
nabídne režim HDR, umí časosběrné video, lze jej nabíjet z powerbanky a celkově
se lépe ovládá.

Pokud byste chtěli více (třeba GPS, manuální režim…), ale
stále trvali na nízké ceně, budou ideální kompakty v ceně kolem 7500 Kč, které
v blízké budoucnosti také otestujeme.

Celkově od kompaktu chci hlavně pěkné fotky na automatiku, použitelný
režim HDR a co se scénických režimů týče, méně je více. Lepší snadno přístupných
pár funkcí (které fotku opravdu vylepší), než padesát režimů schovaných v menu.
Úpravu fotek je vždy lepší dělat až v počítači.

Abyste docílili hezkých fotek i z mobilu, nestačí prostě
cokoliv s Androidem. Referenční Samsung Galaxy S7 fotí samozřejmě nádherně, ale
stejně mu chybí užitečný zoom a stojí víc, než všechny testované kompakty
dohromady. Když má někdo pořádný fotomobil, často má i pořádnou zrcadlovku. K
obyčejnému smartphonu se slušný kompakt na focení bude hodit.

Vítěz testu: Nikon Coolpix S7000

 

Srovnání s profi-kompaktem a kvalitním fotomobilem

Canon PowerShot G16 je už drahý kompakt, který téměř snese srovnání
se základními zrcadlovkami. S megapixely to nepřehání a nabídne
rozlišení 12 Mpx. Přitom má velký snímač 1/1,7" a plný manuální režim,
takže můžete nastavit prioritu času i clony. Fotografie zvládá velmi
dobře, video točí ve Full HD při 60 snímcích. Z lepších funkcí mu chybí
dobíjení z powerbanky, lepší ostření při focení makra a větší zoom. Jeho
nástupcem je Canon G1X Mark II, případně G7X.

 

Samsung Galaxy S7
edge je momentálně zřejmě nejlepším fotomobilem, který umí fotit i do
RAWu. Má velmi hezké snímky i za špatného světla, ale samozřejmě mu
chybí zoom a jeho cenanení pro každého.

 

Všech dvacet nafocených scén a testovací videa si můžete podrobně prohlédnout v následujících kapitolách.

Foto: Výhled na město a vyvážení bílé

Na první fotografii je výhled na město z hradu, kdy pro kompakty není problém hezky vykreslit blízký altán, ale domy na horizontu už ne. Vedle je potom můj oblíbený dům s bílou fasádou, kterou ovšem ne každý foťák pochopí jako bílou.

Canon PowerShot G16

 
 Samsung Galaxy S7

 
 Nikon Coolpix S7000

 
 Canon PowerShot SX610 HS

 

Sony CyberShot DSC-W830

 
 Panasonic Lumix DMC-SZ10

 
 

 

Foto: HDR v průjezdu a automatika pod mostem

První fotografie je pořízena v průchodu na Špilberk. Tmavé scény kontrastují se „světlem na konci tunelu“, takže jde o ideální materiál pro využití režimu HDR. Lumix fotí HDR jen v polovičním rozlišení, Canon má místo HDR jen funkci i-contrast a Sony HDR nemá vůbec.

Druhé foto pod mostem v Židenicích by s HDR také mohlo vypadat lépe, na druhou stranu jde o kompozici, se kterou by si měla dobře poradit i automatika.

Canon PowerShot G16

 
 Samsung Galaxy S7 (fotka pod mostem schází)

 

Nikon Coolpix S7000

 
 Canon PowerShot SX610 HS

 
 Sony CyberShot DSC-W830

 
 Panasonic Lumix DMC-SZ10

 
 

 

Foto: HDR a automatika v parku

Na fotografii obelisku v parku jsem vyzkoušel automatiku (druhé foto) i HDR (první foto), aby se dal porovnat rozdíl. Ne vždy vede zapnutí HDR k lepšímu výsledku. Opět Canon SX610 a Sony HDR nemají.

Canon PowerShot G16

 
 Samsung Galaxy S7

 

Nikon Coolpix S7000

 
 Canon PowerShot SX610 HS (první foto s funkcí i-contrast)

 
Sony CyberShot DSC-W830 (pouze automatika)

 

Panasonic Lumix DMC-SZ10

 
 

 

Foto: Zoom a fontána

Socha Mozarta je focená na automatiku ze vzdálenosti přibližně 70 metrů a u každého kompaktu jsem nastavil maximální optický zoom. U Samsungu je foto pro srovnání s 5× digitálním zoomem i fotem bez zoomu. Druhá scéna je takové běžné foto kašny v horkém letním dni.

Canon PowerShot G16

 
 Samsung Galaxy S7

 
 

Nikon Coolpix S7000

 
 Canon PowerShot SX610 HS

 
 Sony CyberShot DSC-W830

 
 Panasonic Lumix DMC-SZ10

 
 

Foto: portrét (na automatiku a ve scénickém režimu)

Portrétová fotografie má svá specifika a kromě smartphonu nabízí každý kompakt stejnojmenný scénický režim. Modelkou je kamarádka, kterou jsem vyfotil nejprve na automatiku (první snímek), poté na režim portrét. Kompakt by na něj měl lépe zvládat pleťové odstíny a pokusit se o rozostření pozadí. Často ale dochází spíše k vyžehlení pleti a nepřirozené fotce (viz Nikon).

Canon PowerShot G16

 
 Samsung Galaxy S7

 
 Nikon Coolpix S7000

 
 Canon PowerShot SX610 HS

 

Sony CyberShot DSC-W830

 
 Panasonic Lumix DMC-SZ10 (třetí foto je režim Jemná pleť)

 

Foto: Rušná křižovatka a interiér

Tyto dvě fotografie spolu nesouvisejí. První je snímek pulzující křižovatky ze stejného místa, odkud jsem natáčel i časosběrná videa. U kompaktů je problém mít takové fotografie i po přiblížení ostré.

Druhý snímek by měl zhodnotit kvalitu fotografií v interiéru. Foceno na automatiku s výjimkou Nikonu, který pro interiér nabízí přímo scénický režim. Bez něj nedokázal správně vyvážit bílou a fotka je hodně do žluta.

Canon PowerShot G16

 
 Samsung Galaxy S7

 
Nikon Coolpix S7000 (třetí foto je na automatiku)

 
 

Canon PowerShot SX610 HS

 
 Sony CyberShot DSC-W830

 
 Panasonic Lumix DMC-SZ10

 
 

Foto: noční foto (automatika a scénický režim)

Fotografie v nočním městě, zde většina mobilů tápe, ale Samsung je stále skvělý. Přesto má vedle Canonu G16 příliš saturované barvy, i když pro laické oko to vypadá dobře. Snímky jsem fotil v pořadí automatika, noční režim z ruky a noční režim ze stativu (z patníku).

Canon PowerShot G16

 

Samsung Galaxy S7

 

Nikon Coolpix S7000

 
  Canon PowerShot SX610 HS

 
Sony CyberShot DSC-W830

 
 Panasonic Lumix DMC-SZ10

 
 

 

Foto: v noci s bleskem

Blesk je nouzovka, fotografové o něm neradi slyší. Barevně fotku zkreslí, homogenita světla je různá, zkrátka samá negativa. Přesto je někdy potřeba udělat fotku a venku je moc tma. Blesk jsem vyzkoušel v téměř úplné tmě na hřišti, kdy jsem ostřil na vzdálenou ovci. Některé kompakty měly problém i zaostřit a v dosahu blesku je také dost rozdílů. Kdybych se měl ale rozhodovat podle blesku, vyberu si Canon. Jeho vyskakovací mechanizmus totiž umožňuje mít blesk lépe pod kontrolou.

Canon PowerShot G16

 

Samsung Galaxy S7

 

Nikon Coolpix S7000

 

Canon PowerShot SX610 HS

 

Sony CyberShot DSC-W830

 

Panasonic Lumix DMC-SZ10

 

 

Foto: Detail v parku, vodopád

Focení bylo náročné, ale pěkná kompozice se najde skoro všude. Ostřil jsem na pivo. Ve druhém snímku jde o klasický turistický magnet, malý vodopád na brněnském hradu. Foceno na automatiku, výsledné fotky hodně rozdílné.

Canon PowerShot G16

 
 Samsung Galaxy S7

 
 Nikon Coolpix S7000

 
 Canon PowerShot SX610 HS

 
 Sony CyberShot DSC-W830

 
Panasonic Lumix DMC-SZ10

 
 

 

Foto: Makro

S makrem vyfotíte mikrosvět, který okem nevnímáte, stačí se dostatečně přiblížit a mít dobrý foťák. Nablízko krásně ostří Nikon, naopak Lumix s tím měl dost problémy. Nejlépe si v tomto vedl Pentax, který najdete ve druhém díle testu.

Canon PowerShot G16

 
Samsung Galaxy S7

 
 

Nikon Coolpix S7000

 
 

Canon PowerShot SX610 HS

 
 

Sony CyberShot DSC-W830

 
 

Panasonic Lumix DMC-SZ10

 
 

 

Foto: Strom, květina

Před koncem testu ještě nějaká ta zeleň. Na prvním snímku se po zvětšení náhledu můžete podívat na ostrost jehličnanu, na druhém je klasická kytka.

Canon PowerShot G16

 
Samsung Galaxy S7

 
Nikon Coolpix S7000

 
Canon PowerShot SX610 HS

 
Sony CyberShot DSC-W830

 
Panasonic Lumix DMC-SZ10

 
 

 

Foto: HDR s krokodýlem

HDR ještě jednou a naposledy. Brněnský drak zavěšený na Staré radnici se pro vysoký dynamický rozsah celkem hodí. První foto je na automatiku, druhé na HDR.

Canon PowerShot G16

 
Samsung Galaxy S7

 
Nikon Coolpix S7000

 
Canon PowerShot SX610 HS (druhé foto na i-contrast, HDR Canon nemá)

 
Sony CyberShot DSC-W830

 

Panasonic Lumix DMC-SZ10

 
 

 

Foto: Akvárium

Kreveta v akváriu focená na automatiku a ještě zblízka (některé kompakty automaticky zapínaly makro). Přes odlesky a zaostření přes sklo to nebylo tak snadné.

Canon PowerShot G16

 
 Samsung Galaxy S7

 

Nikon Coolpix S7000

 
Canon PowerShot SX610 HS

 
Sony CyberShot DSC-W830

 
 Panasonic Lumix DMC-SZ10

 
 

Foto: Západ slunce

Kdo na dovolené nefotí západ slunce, že? Nikon a Lumix pro něj mají scénický režim, který snímek zabarví více do žluta, Samsung trvá na částečném HDR. Srovnejte sami.

Canon PowerShot G16

Samsung Galaxy S7

Nikon Coolpix S7000

 
Canon PowerShot SX610 HS

Sony CyberShot DSC-W830

 Panasonic Lumix DMC-SZ10

 
 

Foto: Panorama

Panorama umí fotit jen Nikon a Lumix. Nejhezčí jsem sice pořídil Samsungem, jenže výsledná fotka má 60 MB, takže ji náš redakční systém ani nezobrazí. Z kompaktů je na tom od pohledu lépe Nikon.

Samsung Galaxy S7 (původní rozlišení 3840 px na výšku sníženo, aby se tu vůbec zobrazilo)

 
 

Nikon Coolpix S7000

 
 
 

Panasonic Lumix DMC-SZ10

 
 

 

Video a časosběr

Video ve formátu Full HD jsem pořídil na vyhlídce nad křižovatkou. U všech vyzkoušel zoom i rychlejší pohyby. U Samsungu pěkný zoom samozřejmě nemáte, Lumix a Sony umí jen nižší rozlišení. Nikon zase točí do MOVu, se kterým se na Windows hůře pracuje. Pořádné MP4 tak nabídne jen Canon. Nikon (a Samsung) pak ještě nabídnou zajímavou funkci časosběrného videa.

Canon PowerShot G16

Samsung Galaxy S7

Nikon Coolpix S7000

Canon PowerShot SX610 HS

Sony CyberShot DSC-W830

Panasonic Lumix DMC-SZ10

 

Časosběrné video

Nikon Coolpix S7000

Samsung Galaxy S7 edge