Před nedávnem jsme otestovali nereferenční GeForce GTX 770 Gaming od MSI. Jedním z charakteristických vlastností řady GTX 700 Gaming je, že mají karta vlastně troje specifikace – standardní takty (na kterých karta běží po instalaci ovladačů), OC takty (ty nejvyšší, které všichni uvádějí, ale na kterých karta běží až po instalaci utilitky Gaming App) a Eco nebo Silent mode.
Protože to bylo i tak moc jednoduché, až po zveřejnění recenze jsem ještě dostal od MSI novější BIOS, který ty základní takty (a spolu s tím i zbývající dvoje od nich odvozené) mění. A pro jistotu přišla i novější verze Gaming App, která přejmenovala jednotlivé profily.
V recenzích zveřejněných s uvedením karet nebo záhy po něm (a takových je drtivá většina) jsou karty testované se starším BIOSem. Karty, které se dostaly do obchodů, už by ale měly mít BIOS novější. Minimálně po nějaký čas (a možná už navždy) budou ale ještě zmatky kolem parametrů MSI GTX 770 Gaming, e-shopy se totiž ve specifikacích svorně drží prvních uvedených taktů a oprava popisků bude probíhat shora dolů (české MSI už upozornilo distributory, od distributorů přeberou a nebo nepřeberou opravené popisky prodejci).
A jakých konkrétních změn jsme se tedy dočkali? Nejdřív připomenu parametry referenční karty (a příbuzných):
| GeForce GTX 580 |
GeForce GTX 680 |
GeForce GTX 690 |
GeForce GTX 770 |
GeForce GTX 780 |
GeForce GTX Titan |
|
| Jádro | GF110 | GK104 | 2× GK104 | GK104 | GK110 | GK110 |
| Výrobní proces | 40 nm | 28 nm | 2× 28 nm | 28 nm | 28 nm | 28 nm |
| Velikost jádra | ~520 mm² | 294 mm² | 2× 294 mm² | 294 mm² | 561 mm² | 561 mm² |
| Tranzistorů | 3,2 mld. | 3,54 mld. | 2× 3,54 mld. | 3,54 mld. | 7,1 mld. | 7,1 mld. |
| Stream procesorů | 512 | 1536 | 2× 1536 | 1536 | 2304 | 2688 |
| Takt jádra | 772 MHz | 1006 MHz | 915 MHz | 1046 MHz | 863 MHz | 836 MHz |
| Takt SP | 1544 MHz | 1006 MHz | 915 MHz | 1046 MHz | 863 MHz | 836 MHz |
| Takt s boost | 1058 MHz | 1019 MHz | 1085 MHz | 900 MHz | 876 MHz | |
| ROP/RBE | 48 | 32 | 2× 32 | 32 | 48 | 48 |
| Texturovacích jedn. | 64 | 128 | 2× 128 | 128 | 192 | 224 |
| Paměť | 1536 MB GDDR5 | 2048 MB GDDR5 | 2× 2048 MB GDDR5 | 2048 MB/4096 MB GDDR5 |
3072 MB GDDR5 | 6144 MB GDDR5 |
| Takt pamětí | 4008 MHz | 6008 MHz | 6008 MHz | 7010 MHz | 6008 MHz | 6008 MHz |
| Šířka sběrnice | 384 b | 256 b | 2× 256 b | 256 b | 384 b | 384 b |
| Propustnost pamětí | 192,4 GB/s | 192,3 GB/s | 2× 192,3 GB/s | 224,3 GB/s | 288,4 GB/s | 288,4 GB/s |
| Fillrate (pixely) | 37,1 Gpx/s | 32,2 Gpx/s | 2× 29,28 Gpx/s | 33,4 Gpx/s | 41,4 Gpx/s | 40,1 Gpx/s |
| Fillrate (textury) | 49,4 Gtx/s | 128,5 Gtx/s | 2× 117,12 Gtx/s | 133,9 Gtx/s | 165,7 Gtx/s | 187,3 Gtx/s |
| FLOPS | 1,582 | 3,09 | 2× 2,811 | 3,21 | 3,98 | 4,45 |
| Max. spotřeba | 244 W | 195 W | 300 W | 230 W | 250 W | 250 W |
| Délka karty | 27 cm | 25,5 cm | 28 cm | 26,5 cm | 26,5 cm | 26,5 cm |
| Shader model | 5.0 | 5.0 | 5.0 | 5.0 | 5.0 | 5.0 |
V době recenze byla ve specifikacích výrobce jako základní takt uvedená frekvence 1098 MHz a 1150 MHz s GPU Boost s dodatkem „(Gaming mode)“. Výrobce se, jako to často stává, pojistil oblíbeným dovětkem případné změny vyhraženy. A také na ně došlo.
Momentálně už tam najdete jako základní frekvenci 1137 MHz, s GPU Boost 1198 MHz s dovětkem OC mode.
Když jsem kartu testoval se starším BIOSem a starší verzí Gaming App, bylo možné volit mezi těmito profily:
- Gaming Mode: základní takt 1098 MHz, GPU Boost 1150 MHz
- ECO Mode: základní takt 1046 MHz, GPU Boost 1098 MHz
- Default Mode: základní takt 1059 MHz, GPU Boost 1111 MHz
- bez Gaming App: základní takt 1059 MHz, GPU Boost 1111 MHz
Takto vypadá nastavení profilů v GPU-Z, zleva doprava je to Gaming, Eco a Default:
Paměti ve všech třech režimech běžely na referenčních 7010 MHz.
Testovaná karta měla tehdy podle GPU-Z BIOS ve verzi 80.04.B4.00.10 (P2005-0000). Novější revize BIOSu nese označení 80.04.C3.00.40 (P2005-0000), pracovně jim budu v článku říkat verze B4 a C3:
S novým BIOSem už je základní takt jádra 1085 MHz a GPU Boost má být typicky na 1137 MHz. Už v základu jsou tedy takty téměř stejné, jako měla karta se starším BIOSem na OC profilu Gaming (1085/1150 MHz).
V novější verzi Gaming App (1.0.0.2) jsou už přejmenované jednotlivé profily na OC Mode (přetaktovaná), Gaming Mode (takty z BIOSu) a Silent Mode (tichý režim). Takt na snímku chybí, protože jsem screenshot pořizoval až po vrácení karty MSI na GTX 770 od Gigabyte, ke které se aplikace nezná.
Nové profily a jejich takty vypadají takto:
- OC Mode: základní takt 1137 MHz, GPU Boost 1189 MHz
- Gaming Mode: základní takt 1085 MHz, GPU Boost 1137 MHz
- Silent Mode: základní takt 1046 MHz, GPU Boost 1098 MHz
- bez Gaming App: základní takt 1085 MHz, GPU Boost 1137 MHz
Takto vypadají parametry v GPU-Z (zleva doprava je OC Mode, Gaming Mode a Silent Mode).
Pro lepší přehlednost jsem to dal ještě do tabulky. Řádek bez Gaming App jsou frekvence v BIOSu (tedy takty, na kterých karta běží, pokud nespustíte Gaming App).
Gaming App funguje tak, že profily snižují nebo zvedají frekvenci oproti standardním taktům (tedy mění offset) o několik 13MHz kroků (stejný krok, s jakým se mění frekvence GPU při Boost).
Starší verze na OC profilu zvedala pro přetaktování základní takt i frekvenci GPU Boost o 3× 13 MHz, novější už s OC profilem takty zvedá o 4× 13 MHz (přičemž jsou vyšší i základní takty.) Frekvence pro Silent Mode je v obou případech stejná (1046 MHz), ale protože se zvedly standardní takty, musí se karta v Silent Mode podtaktovat víc.
| Bios B4 | Bios C3 | ||||||
| název profilu | základní | boost | základní | boost | název profilu | ||
| bez Gaming App | 1059 MHz | 1111 MHz | 1085 MHz | 1137 MHz | bez Gaming App | ||
| Gaming Mode | 1098 MHz | 1150 MHz | 3× | 1137 MHz | 1189 MHz | 4× | OC mode |
| Default Mode | 1059 MHz | 1111 MHz | 0× | 1085 MHz | 1137 MHz | 0× | Gaming Mode |
| ECO Mode | 1046 MHz | 1098 MHz | -1× | 1046 MHz | 1098 MHz | -3× | Silent Mode |
Papírově je tedy frekvence se standardním nastavením vyšší o 26 MHz, v OC Mode se zvedla o 39 MHz. Výrazné navýšení výkonu si od toho slibovat nemůžeme, zajímavé bude spíš, nakolik se kvůli tomu zhoršily provozní vlastnosti a jak se změnilo chování GPU Boost.
Testovací sestava, metodika
Testovací sestava
Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.
- základní deska: Gigabyte X79-UD5
- procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
- chladič CPU: Noctua NH-D14
- paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
- zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
- pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
- skříň: Gelid DarkForce
- operační systém: Windows 7 x64
Testy hlučnosti
Hlučnost grafických karet měřím samostatně na speciální sestavě, která vznikla jen kvůli tomuto účelu. Podrobnosti o ní najdete v článku Ze zákulisí: nové sestavy pro měření grafik a hlučnosti. Sestava je osazená SSD, o chlazení dvoujádrového Athlonu se stará chladič Noctua NH-C14, která během měření hlučnosti chladí procesor jen pasivně. Jediným aktivním zdrojem hluku u sestavy při měření je tak tichý zdroj Enermax s ventilátorem běžícím na přibližně 600 ot./min. Abych hluk jeho ventilátoru co nejvíc izoloval od grafické karty, je záměrně umístěný až za základní deskou.
Při měření na grafické kartě nastavím otáčky, které jsem zjistil ze zátěžových testů naměřených na herní sestavě a změřím samostatně hlučnost grafické karty. Protože je většina karet (hlavně bez zátěže) tišší než samotná testovací sestava pro měření výkonu, je to jediná možnost, jak se vyhnout zkreslení výsledků systémovými ventilátory a ostatními aktivními prvky chlazení.
Ovladače a karty pro srovnání
Ve srovnání najdete karty, které jste mohli vidět v recenzích na Extrahardware.cz. Na jakých ovladačích byla karta testovaná zjistíte z podrobnějších informací, které se zobrazí v rámečku v grafech po najetí na příslušný datový pruh.
V porovnání najdete Radeon HD 7970 s taktem 1100/6000 MHz. Jde o referenční kartu z první várky, která je na dané frekvence přetaktovaná (limit PowerTune byl nastavený na +20 %, a kvůli stabilitě bylo napětí GPU zvýšené na 1,2 V). Karta se při tomto nastavení vůbec nepodtaktovávala, může být tedy i výkonnější než reálný Radeon s obdobnými takty, u kterého do výkonu bude zasahovat řízení spotřeby PowerTune a automatické přetaktování PowerTune Boost.
Aliens vs. Predator, Battlefield 3
Aliens vs. Predator
Scénu z úvodu hry jsme nově nahradili samostatným benchmarkem, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží v režimu DirectX 11 a je o poznání náročnější než náš původní test.
Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:
Battlefield 3
Battlefield testuji s maximální úrovní detailů, výjimkou je pouze deaktivované vyhlazování MSAA, který kvůli náročnosti enginu zvládají rozumně jen nejvýkonnější karty. Vyhlazuje se tedy pouze pomocí FXAA. Testuje se 70 s dlouhý úsek po začátku druhé mise Operation Swordbreaker po vystoupení z transportéru.
Crysis Warhead, Crysis 2
Crysis Warhead
K otestování výkonu v Crysis: Warhead používám utilitu Framebuffer Crysis Warhead Benchmarking Tool 0.31. Aby bylo měření kompatibilní s ověřovaným (ranked) benchmarkem, nechávám volbu na mapě ambush a implicitním čase (v tomto případě noc). Používám rozhraní DirectX 10 a zkouším jak nastavení Gamer (hráč, odpovídá detailům high v původním Crysis), tak Enthusiast (very high). Beru výsledek druhého měření, kdy už je hra načtena v paměti. Měření jsou opakovatelná s minimální odchylkou.
Crysis 2
V prvních dvou grafech je v singleplayeru měřeno prvních 60 sekund z mapy Alien Vessel, ve druhém pak 105 s z mapy City Hall.
Hra má doinstalovaný patch s podporou DirectX 11 a hires pack textur. Detaily jsou nastavené na maximum.
Max Payne 3, Metro 2033
Max Payne 3
Také Max Payne 3 je testovaný stejnou metodikou jako ve srovnání výkonu grafických karet. Téměř všechna nastavení jsou na maximu, výjimkou je snížené rozlišení map pro stíny (s nejvyšší kvalitou stínů by nebylo možné měřit v rozlišení 2560 × 1600 bodů karty s 1 GB paměti). Z obdobného důvodu a také kvůli velkým nárokům na výkon karet je deaktivované náročnější vyhlazování MSAA, hrany jsou vyhlazované pouze pomocí FXAA..
Výkon měřím FRAPSem po dobu 38 sekund ve dvou náročných lokacích – na druhém checkpointu z páté kapitoly a na druhém checkpointu ze sedmé kapitoly.
Metro 2033
Testování v Metro 2033 doznalo oproti dřívější metodice jednu podstatnou změnu. Hru už netestuji ručně, ale pomocí vestavěného benchmarku.
Nastavení odpovídá velkému srovnání 16 grafických karet. Testuji v nabízené lokaci Frontline. V Metro 2033 netestuji nejnáročnější nastavení, jak již psal ve velkém srovnání 16 karet Mirek, MSAA je spíše na škodu (ve hře rozmazává tak, jakoby šlo o nějaký postprocessing filtr a ne běžný multi-sampling) a tudíž používám pro změnu zase skoro neznatelné AAA. Vypnuta je výkon neskutečným způsobem žeroucí funkce DOF (Depth Of Field, hloubka ostrosti), jelikož to podle diskuzních fór nejspíše pro hratelné snímkové frekvence udělá většina lidí.
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark, World in Conflict
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark
Nastavení testu je shodné s předcházející metodikou, liší se pouze v tom, že už nadále testuji pouze dvě náročnější nastavení.
Pro testování této moderními technologiemi nabité hry používám samostatný benchmark. V něm pak celkové nastavení Ultra, Enhan. full dynamic lighting s MSAA for A-teste objects (anti-aliasing transparentních textur), SSAO Mode nastaveným na HDAO, kvalitou na Ultra (verze Compute Shader), zaplou teselací i CHS (Contact hardening shadows).
World in Conflict
Testuji s upraveným profilem very high details. Navíc jsem zapínám water reflects clouds (voda odráží oblaka) a anizotropní filtrování navýšil na 16×. Používám vestavěný benchmark.
Přetaktování, spotřeba (příkon)
Měření spotřeby
Protože nás zajímají především rozdíly mezi jednotlivými kartami, pro zmenšení chyby měření a snížení vlivu procesoru jsou v BIOSu deaktivované úsporné funkce procesoru (ten je navíc přetaktovaný). To kdybyste se divili, proč se jinde dostávají bez zátěže k hodnotám kolem 60 W, zatímco naše sestava jde daleko přes 100 W. Samotná sestava bez grafické karty by měla mít bez zátěže spotřebu kolem 115 W.
Spotřeba v úsporném režimu monitoru
V úsporném režimu obecně vítězí Radeony zásluhou technologie ZeroCore, režimu, ve kterém by spotřeba Radeonů HD 7000 měla být nižší než 3 W. Záměrně říkám že měla, protože při rozdílech naměřených mezi jednotlivými Radeony je zřejmé, že se všechny do deklarovaného 3W limitu v ZeroCore vejít nemohly.
Spotřeba ve Windows
Naměřená hodnota odpovídá spotřebě počítače při nečinnosti, kdy je zobrazená pouze pracovní plocha systému. Jde o „práci“ v systému Windows 7, který má (z ryze praktických důvodů) vypnuté rozhraní Aero.
Spotřeba při intenzivní zátěži v Crysis
V následujícím grafu je spotřeba celé sestavy v náročné statické scéně v Crysis. Grafické karty v ní dosahují vyšší spotřeby i zahřívání než při běžném hraní, zřejmě nemají daleko k maximální hodnotám, na které u grafické karty při běžném hraní dá vůbec dostat.
Nejde o jedinou špičkovou hodnotu, kterou zaznamenal wattmetr, jak se to často pro usnadnění v testech měří, ale o průměrnou hodnotu spočítanou ze zhruba minutového úseku měřeného po 15–60 minutách zátěže, kdy je celý počítač dostatečně prohřátý a ustálí se teplota karty i ostatních komponent a s tím i spotřeba.
Při běžném hraní, kde není grafické jádro tolik vytížené a karty se tak nezahřívají, mohou být rozdíly mezi kartami odlišné.
Některé karty s automatickým řízením spotřeby nebo přetaktování mohou při vyšší zátěži narazit na nastavené limity spotřeby či teploty a následně snížit takty. Potom se bude naměřená spotřeba ve srovnání s ostatními kartami jevit lepší, než by tomu bylo u porovnání při nižší zátěži.
V následujícím grafu je vypočtený poměr výkon/watt ze stejné scény. Číslo je to jen přibližné, vychází z odhadované spotřeby karty (tu jsem dostal odečtením spotřeby sestavy s jedním zatíženým jádrem od spotřeby celé sestavy) a vyjadřuje, kolik W si vyžádá jeden snímek za sekundu. Nižší hodnoty jsou lepší. Opět připomínám, že jde o situaci při intenzivním vytížení grafické karty náročnou scénou a v méně náročných situacích jsou rozdíly menší.
Teploty, otáčky ventilátoru, hlučnost
Teplota grafického čipu
Teplota grafického čipu je údaj získaný ze senzorů pro monitoring grafické karty. Hodnoty berte spíše jako orientační, diagnostické utility se spoléhají na informaci, kterou jim předá samotná karta a ta nemusí odpovídat reálné teplotě GPU. Ze zkušeností s jinými komponentami víme, že diagnostika dokáže tyto hodnoty přikrášlit a občas naměří i nižší hodnoty než je teplota okolního vzduchu. Proto bych nedoporučoval přinejmenším vzájemně srovnávat hodnoty naměřené na různých GPU.
S teplotami čipu bez zátěže nebývá problém, přesto může být tento údaj zajímavý. Pokud je karta i bez zátěže hlučná a teplota GPU je přitom nízká, svědčí to o nevhodném nastavení regulace otáček (karta je hlučnější, než by při lépe zvládnuté regulaci mohla být).
Teplota grafického čipu v zátěži by se určitě neměla dostat přes 100 °C. Už při teplotách přes 90–94 °C ale začínají nějaké karty výrazně snižovat takt jádra nebo roztáčet ventilátory na plný výkon.
Specialitou jsou karty s GPU Boost 2.0, jejichž regulace karty automaticky přetaktovává tak, aby teplota GPU nepřesáhla nastavenou hodnotu (standardně 80 °C). V případě, že je u karty s GPU Boost naměřená hodnota 80 °C, s velkou pravděpodobností karta narazila na cílovou hodnotu a snížila úroveň přetaktování.
Otáčky ventilátoru
Protože ne všechny karty používají stejně koncipované chladiče a zejména stejně velké a stejně výkonné ventilátory, nemá samotné porovnávání otáček ventilátorů valný význam. Údaje v tomto grafu slouží pouze jako doplnění pro měření hlučnosti.
Radiální (odstředivé) ventilátory s lopatkami po obvodu, které se nejčastěji používají u výkonnějších referenčních karet, bývají na stejných otáčkách hlučnější než chladiče s axiálními ventilátory.
Dále platí, že karty s jedním ventilátorem bývají i při podobné hlučnosti na poslech snesitelnější než karty se dvěma či třemi ventilátory. Důvodem není jen větší průtok vzduchu a vyšší aerodynamický hluk. Pokud jsou na chladiči vedle sebe dva ventilátory, v místě, kde sousedí, ženou jejich lopatky vzduch proti sobě a vzájemně se přibržďují. Kvůli tomu může hluk vydávaný kartou kolísat, což člověk vnímá hůř než stabilní hladinu hluku.
Hlučnost grafické karty
Co se hlučnosti týká, pamatujte, že se nedá ohlížet jen na údaj naměřený hlukoměrem, ale liší se i charakter zvuku, který chladič vydává. Hlučnější chladič s vyrovnaným hlubším tónem může být snesitelnější než tišší chladič, u kterého kolísají otáčky nebo který vydává vyšší tón.
U velmi nízkých hodnot (zhruba pod 33 dBA) už nejsou rozdíly mezi jednotlivými kartami příliš podstatné, znát jsou snad jen během nočního klidu a na krátkou vzdálenost. Kartu navíc s velkou pravděpodobností je přehluší některý ze systémových ventilátorů, ventilátor ve zdroji počítače, ventilátor na chladiči procesoru nebo otáčení ploten u klasického pevného disku.
Pamatujte také na to, že dBA je logaritmická jednotka. Vzájemné poměry pruhů v interaktivních grafech ani údaje v procentech neodpovídají rozdílům hlučnosti v praxi (jednoduše řečeno karta se 60 dBA není jen dvakrát hlučnější než karta se 30 dBA).
Cena a shrnutí výkonu
Ceny
Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.
Protože cenu hledáme především kvůli porovnání poměru cena/výkon s nejvýhodnějšími kartami, které jsou ve stejnou dobu dostupné, nemusí odpovídat konkrétním testovaným modelům, ale může jít o levnější kartu na obdobných taktech.
Cena mě docela potěšila, oproti konkurenčním kartám není výrazně dražší, jako tomu u Asusu často bývá, spíše naopak.
Průměrný výkon
U každé hry počítáme celkový průměr ze všech měření, který následně započítáváme do celkového průměru. Každá hra je tedy v celkovém výsledku započtena stejnou vahou. Protože porovnáváme nejvýkonnější karty, z celkového průměru jsem tam, kde u her testujeme více nastavení detailů (nemyslím tím rozlišení), vypustil méně náročná nastavení, která používáme pro porovnávání slabších karet.
Jako základ, od kterého se počítá výkon dalších karet, slouží vždy nejvyšší skóre dosažené u všech testovaných karet.
U nejvýkonnějších karet musím upozornit na to, že v některých testech už dochází k horšímu škálování – karty už nejspíš brzdí výkon procesoru.
Poměr cena/výkon
Co do poměru cena výkon je na tom karta stejně jako všechny ostatní GTX 760 výborně ve srovnání se staršími produkty, mezi GTX 760 je někde ve středu pole. Přestože má výkon spíše nižšší, kompenzuje to (momentálně) výhodná cena.
Chování GPU Boost 2.0, Crysis, standardní takty
Do grafů s GPU Boost jsem dal oboje výsledky. Hodnoty naměřené na starším BIOSu jsou vždy šedou čarou (výjimkou jsou takty GPU a napětí, u nich je starší BIOS tečkovanou čarou).
V Crysis se naměřené výsledky liší znatelně. Spíše než novějšímu BIOSu bych to ale přičítal chybě měření. Karta totiž při testu v obou případech dost nešťastně balancovala na úrovni 79–80 °C, takže hranice mezi stavy, kdy karta běžela na maximální výkon nebo kdy úroveň přetaktování snížila, byla velmi tenká.
Čidlo v GPU ani digitální teploměry, kterými kontroluji teplotu okolí, nejsou dost přesná na to, aby se dalo vyloučit, že šlo jen o chybu měření.
S původním BIOSem karta po spuštění zátěže držela asi tři minuty frekvenci 1162 MHz (1,1817 V), po zahřátí se ustálila na 1136 MHz (1,162 V). S novějším BIOSem zvedla takty až na 1188 MHz (1,187 V), a i po zahřátí vydržela na 1162 MHz (1,162 V). Spotřeba (celé sestavy) přitom stoupla ze 331,88 na 335,1 W. Hlučnost ani otáčky ventilátorů se opět prakticky nezměnily.
Průměrná snímková frekvence u zahřáté karty stoupla z 57,4 na 58,3 snímků/s.
Chování GPU Boost 2.0, Aliens vs Predator, standardní takty
Průměrná snímková frekvence vzrostla ze 65,0–65,2 na 65,5–65,8, v obou případech se výkon neměnil, protože karta běžela stabilně na jedné frekvenci.
Rozdíly jsou poměrně malé, přesto měřitelné. Frekvence GPU v Aliens vs Predators se zvedla z 1162 na 1188 MHz (tedy o dva 13MHz kroky), karta si ji rovněž udržela po celou dobu testů. Napětí GPU (resp. VID) bylo po celou dobu 1,187 V.
S vyšším taktem v Aliens vs Predator stoupla průměrná spotřeba sestavy ze 316,9 na 319,7 W (průměr z celého, téměř dvouminutového, posledního průběhu) .
Teplota GPU se zvedla možná o 1 °C (rozdíl se moc neliší od chyby, kterou lze udělat při měření). Ani výkon ventilátorů (a s tím i hlučnost karty) se znatelně nezměnila (rozdíly se pohybovaly v rámci jednoho či dvou 30otáčkových kroků, což se opět prakticky neliší od chyby měření).
Hodnoty naměřené na starším BIOSu jsou vždy šedou čarou (výjimkou jsou takty GPU a napětí, u nich je starší BIOS tečkovanou čarou).
Chování GPU Boost 2.0, Crysis, OC profil
Výrazná změna se nejspíš odehrála na křivce regulace pro ventilátory v novější verzi Gaming App. Ventilátory se roztáčejí dříve (lépe je to vidět na další straně v AvP) a běží na výrazně vyšších otáčkách. Rychlost ventilátorů narostla z původních 1740 ot./min (cca 42,2 dBA) na 2160 ot./min (47,4 dBA).
Takt jádra se zvedl z 1202 MHz na 1228 MHz (tedy o dva 13MHz kroky). Napětí GPU se nezměnilo, s vyšším taktem GPU (a vyšším výkonem ventilátoru) šla nahoru spotřeba ze 345,7 na 350,7 W. Výkon se zvedl z průměrných 59,8 na 60,5 fps.
Hodnoty naměřené na starším BIOSu jsou vždy šedou čarou (výjimkou jsou takty GPU a napětí, u nich je starší BIOS tečkovanou čarou).
Chování GPU Boost 2.0, Aliens vs Predator, OC profil
Na křivce s průběhem otáček ventilátorů je patrné, že se chování chladiče změnilo dost výrazně. Zatímco s původním BIOSem a Gaming App ve staré verzi se ventilátory při teplotách pod ~67 °C držely na nízkých otáčkách (kolem 1020 ot./min) a pak si držely stabilní úroveň (cca 1740 ot./min a 44,8 dBA), nově otáčky výrazněji kopírují teploty GPU.
Ventilátory se nově roztáčejí už při spuštění zátěže a podle zátěže GPU (a jeho teploty) kolísají přibližně v rozsahu 200 ot./min (mezi 1830 a 2010 ot./min, na hlučnosti to dělá rozsah cca 46–48 dBA).
Hlučnost ventilátorů stoupla docela výrazně, zároveň ale došlo ke snížení teplot o 1-2 °C. Možná trochu zbytečně, ani předtím nebyl při běžné zátěži problém s tím, že by karta kvůli vysokým teplotám snižovala takty (samozřejmě ale záleží na podmínkách, stačí o 3 °C vyšší okolní teplota v teplém letním odpoledni a bude to dávat smysl).
Napájecí napětí se opět nezměnilo (1,187 V), takty byly stejné jako v Crysis, protože si karta v obou případech držela maximální takty (1202 a 1228 MHz).
Průměrná snímková frekvence vzrostla ze 65,6–65,9 na 66,2–66,3 fps.
Hodnoty naměřené na starším BIOSu jsou vždy šedou čarou (výjimkou jsou takty GPU a napětí, u nich je starší BIOS tečkovanou čarou).
Závěrečné shrnutí
Začneme tím pozitivním. Při standardním nastavení (bez Gaming App) jsou změny sice znát, ale nejsou nijak dramatické a jsou k lepšímu. Jak se vlastnosti a chování karet změnilo konkrétně je popsáno a je to velmi dobře vidět na průběhových grafech testů GPU Boost (pokud jste skočili rovnou na závěr, tak si ty čtyři kapitoly proklepejte, je to na minutku).
Důvodem bude to, že se změnilo pouze nastavení frekvence. Nezměnilo se ani nastavení regulace a nedošlo ani ke změnám napájecího napětí jádra. Velký rozdíl se tedy neodehrál ani u spotřeby.
S Gaming App na OC profilu už byly znát rozdíly především v nastavení regulace ventilátorů. Takty jádra se zvedly jen mírně (o 26 MHz, přestože papírově by to mělo být o 39), napětí se ale opět nezměnilo.
Nastavení regulace venitlátorů s OC profilem mi vyhovovalo už předtím (nebo přesněji za daných podmínek bylo lepší). Ještě horší je ale agresivnější nastavení, které věrněji kopíruje teploty a kvůli kterému hlučnost karty více kolísá.
Jestli je to změna k lepšímu nebo k horšímu ale záleží do velké míry na okolnostech. Pokud karta dokáže udržet teploty pod 80 °C, nevidím důvod, proč si neudělat vlastní profil s nižšími otáčkami i hlučností, který by se choval podobně jako předtím. Pokud budete mít kartu v podmínkách, při kterých bude mít jádro teplotu kolem „kritických“ 80 °C, dávají vyšší otáčky pochopitelně smysl.
Nárůst výkonu je na výsledcích měřitelný, ale není moc výrazný, v průměru je to 0,7–0,8 %. Rozdíly se v někteýrch hrách mohou pohybovat v rámci chyby měření (přesněji nárůst výkonu může být menší než je rozptyl výsledků při opakování měření), někde spadá nárůst výkonu do zaokrouhlovací chyby (jmenovitě je to S.T.A.L.K.E.R. a World in Conflict).
Na základě výsledků testů můžeme polemizovat o tom, jestli celé přeměření nebyla zbytečná práce. Ale co si budeme povídat, pokud jsou v recenzích karty s jinými parametry než na pultech obchodů, je to hodně ošemetné a opatrnost je na místě. V tomto případě naštěstí recenze (alespoň ty, které berou v potaz jen standardní nastavení) můžete i nadále považovat za relevantní, změny jsou opravdu nepatrné.
Jak vyplývá z diskuze, do prodeje se v první vlně dostaly i karty se starší revizí BIOSu. Majitelé těchto karet najdou novětší verzi (aktuálně 80.04.C3.00.20 (P2005-0000)) na produktové stránce u MSI. Pokud zvládáte flashnout BIOS ručně, stačí stáhnout příslušný ZIP ze sekce BIOS (v souboru je nový BIOS i utilitka nvflash), pokud jste to ještě nedělali, zkuste raději použít aplikaci Live Update ze sekce Utility, která by měla update provést automaticky.
A ještě se obrátím na případné majitele GTX 770 Gaming – jakou verzi BIOSu má vaše karta?
ČLÁNKY DO MAILU