Test outdoorových kompaktů do 8000 Kč. Jak fotí v porovnání s běžnými foťáky?

V prvním díle testu jsem vyzkoušel čtveřici kompaktů a slíbil jejch porovnání s outdoorovými foťáky. Ty jsou dražší, ale nabídnou vyšší odolnost a navíc s nimi můžete fotit pod vodou. U nich už nahrazení lepšími fotomobily není na místě.

Postřehy:

• Zoom je nejvýše 5×, objektivy jsou skryté za sklíčkem
• Nejen kvůli tomu může být horší kvalita fotek
• Sklíčko budete pořád leštit, snadno se zapatlá
• Outdoorové kompakty nejsou umění, ale budou vás bavit, hledejte ten s více funkcemi
• Scénické režimy mohou být užitečné, jejich přepínání je ale otravné
• Standardem je Wi-Fi a GPS
• Všechny vydrží zhruba stejně: 15 až 30 metrů hloubku, pád ze dvou metrů a mráz −10 °C

Outdoorový foťák vám může spadnout na zem i do vody a vše by měl
vydržet. Výrobci udávají hodnoty kolem 15–30 metrů hloubky pro
vodotěsnost, pád z výšky okolo 2 metrů a schopnosti fotit v zimě při −10 °C. Výběr do testu byl jednoduchý, stačilo vzít prakticky vše, co je od šesti výrobců na trhu, ceny jsou v rozmezí 4500 až 8000 Kč. (Několik dalších voděodolných modelů za nízké ceny, které v eshopech najdete, jsou vhodné spíše pro děti do bazénu, pěknou fotku s nimi neuděláte)

Kvalita fotografií je však i za dvojnásobnou cenu podobná levnějším kompaktům, neboť padla na outdoorové provedení. Možná je i o něco horší, už jen kvůli objektivu schovaným za sklíčkem. Naopak funkcemi běžné kompakty předčí. Za vše mluví třeba modul GPS, který běžné kompakty mají až ve vyšších cenových hladinách.

Čtěte: Test kompaktů do 4000 Kč. Hodí se na dovolenou lépe než smartphone?

Všemi foťáky jsem nafotil stejné scény, takže je jednoduché porovnávat kvalitu fotografií. Stejně tak si můžete otevřít předchozí test a porovnat kvalitu s klasickými kompakty – focení probíhalo současně. V prvních kapitolách najdete popis fotoaparátu a několik postřehů, v dalších potom srovnávací fotografie.

Brzy se na Cnews.cz objeví ještě poslední díl testu – jelikož jsou všechny outdoorové kompakty vodotěsné, vzal jsem je k moři fotit ježky a hvězdice.

 

Olympus Tough TG-870

Mezi odolnými kompakty je Olympus průkopníkem, jeho modely
Tough se objevily už v roce 2009. S levnými klasickými kompakty navíc Olympus
už skončil, v nabídce má až model SH-2 za 7990 Kč.

Tough TG-870 je letošní novinkou, ale stále jsou v prodeji
Tough TG-850 (model z roku 2008) i TG-860 (loňský model). Na pohled se tolik
neliší a starším modelem můžete při nižších nárocích výrazně ušetřit. Případně
je zde ještě dražší Tough TG-4, který umí fotit do RAWu a nabídne speciální
podvodní režim HDR i vyšší světelnost f/2.0. TG-4 ovšem postrádá výklopný
displej.

 

TG-870 lze ponořit do hloubky 15 metrů, vydrží −10 °C a pád
ze dvou metrů, takže klasika. Má velmi kvalitně zpracované tělo a výborně padne
do ruky. Vepředu jej držíte za vystouplou část těla s logem Olympusu.

 

Na horní straně je spoušť s dobrou citlivostí namáčknutí, vedle
bytelný páčkový ovladač zoomu a dva mikrofony pro snímání sterea při natáčení
videa. Dvířka má Olympus na pravé straně, takže se ke kartě snadno dostanete i
s namontovaným stativem. Ten můžete využít i na výšku, TG-870 má totiž závity dva.
Vedle zapínacího tlačítka je pěkná designová LED indikace zapnutí a dobíjení. Pro
nabíjení slouží sdružený USB/AV konektor pod dvířky, přičemž funguje i
powerbanka.

TG-870 má dokonce otočný ovladač pro volny režimů focení, směrový
kříž jde ale velmi ztuha. Stiskem tlačítka Info dojde při vypnutém fotoaparátu
ke krátkému zobrazení data a času na displeji. Olympus má vyklápěcí displej,
což v této kategorii vůbec není běžné. Jde to sice jen směrem nahoru, ale pro
focení autoportrétů je právě tato poloha hlavní.

TG-870 fotí v rozlišení 16 Mpx, což platí pro formát 4:3.
Pokud nastavíte jiný (v nabídce je 16:9, 3:2, 1:1), fotka je menší, ale na
displeji přitom pořád vidíte 16 Mpx, což je zřejmě taková drobná chyba popisků.
Správné velikosti najdete v naší tabulce.

Otočný volič režimů má jako jediný
 

Video natáčí v rozlišení Full HD, nastavit by šlo i Full HD
při 60 snímcích, ale v automatickém režimu je tato možnost zašedlá a je třeba přepnout
na poloautomatiku. Olympus nahrává i zpomalená videa s rychlostí 120 snímků za
sekundu (pouze v rozlišení 480p), nebo 240 snímků (v již nepoužitelném rozlišení
360p). Časosběrné video je ale již kvalitní. Navíc můžete pořizovat intervalové
snímky v rozmezí 0,05 až 60 sekund.

Výklopný displej a druhé tlačítko pro spoušť – silné zbraně Olympusu

Při režimu Program se objeví možnost několika efektů, jako
je rybí oko, fragmenty, odrazy neexistujících světel, redukce červených očí či možnost
stálého svícení blesku během zaostřování. Na otočném voliči dále nastavíte autoportrét s
upravenými tóny pleti, je zde režim noční obloha, HDR v protisvětle či momentka
pod vodou. Další volbou je režim panorama, kde lze zvolit, jestli půjde o
široký snímek, nebo o plné 360° kolečko.

Scénických režimů je zde mnohem více, například Dokumenty
(zvyšuje kontrast), pláž a sníh, momentka pod vodou, podvodní široké záběry, podvodní
akční scény a podvodní detailní záběr. Na přední straně je barevné tlačítko, které slouží jako
druhá spoušť při focení autoportrétu, ale lze mu nastavit i jinou funkci. TG-870
možná nedělá nejlepší fotky, ale nejlépe se s ním fotí a uživatelsky je
nejpřívětivější, proto si zaslouží ocenění.

Jak Olympus fotí a natáčí, to najdete v jednotlivých
srovnávacích kapitolách.

 

 

 

Pentax Ricoh WG-5 GPS

Pentax má v nabídce klasické kompakty až v ceně nad 8000 Kč.
Odolné Ricohy ale začínají už na 6000 Kč modelem WG-30. V testu máme
novější WG-5 GPS. Jednotlivé verze se liší barvou (černý, červený, šedý,
oranžový, modrý), přibaleným neoprénovým pouzdrem a plavacím řemínkem a 16GB SD
kartou či dálkovým ovládáním. WG-30 a WG-5 mají trochu jiný design a WG-5 má
navíc GPS.

 

Novější a vyšší model má ovšem nižší 4× zoom proti 5× u WG-30.
Liší se i ohniskovou vzdáleností, světelností a velikostí displeje. Video sice
s WG-5 nahráváte už se stereo zvukem, ale jen při 30 snímcích, WG-30 umí Full
HD při 60 snímcích.

 
 Odolné Ricohy na rozdíl od konkurentů opravdu vypadají tak,
že se nebudete bát s ním hodit proti skále (stejně bych to radši nedělal). Do
civilního vzhledu mají hodně daleko a řekl bych, že kdybychom provedli skutečný
crashtest, Pentax vydrží ze všech nejdéle. Udávané parametry odolnosti jsou
ovšem stejné jako u ostatních.

Nabíjení probíhá v externí kolébce, ale Pentax se chlubí i
podporou bezdrátového dobíjení standardu Qi, což jsem bohužel neměl možnost
vyskoušet.

 

Na pravém boku je kovová spona pro uchycení poutka, vepředu
malý displej s digitálními hodinami a okolo čočky přisvětlovací diody pro
focení makra. Zatímco režim makro má Pentax velmi dobrý, tak režim mikroskopu (makro
1cm) je ještě lepší. Takové detaily zblízka s žádným jiným kompaktem jen tak neuděláte.
Pro hračičky jde dokoupit i makro kroužek, ale musíte počítat s tím, že takto
přiblížené snímky už budou v rozlišení jen 1920 × 1080 px.

 Přepínač režimů má Pentax přímo na směrovém kříži spolu s
nastavení samospouště, makra a blesku. Ovládání je i přes množství nabídek
intuitivní. Zelené tlačítko funguje jako Fn, tedy přidává druhou funkci
směrovému kříži. Stiskem Fn a šipky lze nastavovat kompenzaci expozice,
vyvážení bílé, ISO a několik dalších užitečných parametrů. Případně může
fungovat pro zapnutí úsporného režimu. Stiskem středového tlačítka se přepínáte
nejen mezi počtem informací na displeji, ale i na funkci elektronického kompasu
či barometru.

Na displeji se automaticky zobrazuje digitální vodováha a
velkým piktogramem i nastavený režim focení, nemělo by se stát, že budete
omylem fotit jinak, než chcete. Scénických
režimů má Pentax 24, k tomu umí nastavit prioritu času až 4 sekundy. U každého
režimu se zobrazí informace, v čem spočívá jejich nastavení, což u jiných
výrobců často chybí. Na hotovou fotku lze u Pentaxu aplikovat HDR i později,
jen výsledek už nebude logicky tak dobrý. Na displeji vidíte živý náhled
přeexponovaných a podexponovaných míst (červená a žlutá barva).

Snímky krajiny na automatiku i v režimu HDR vypadají pěkně, s
HDR je ale potřeba volit s rozmyslem, v některých scénách je fotka málo
barevná. Scénický režim Krajina pak snímek zbytečně zatmavil. Režim portrét dělá
pleťové tóny přirozenější, méně zářivé než na automatiku.

Pentax má kolem objektivu přisvětlovací diody využitelné při focení makra
 

Pro běžné focení je Pentax trochu těžkopádný, jakmile ale
objevíte jeho možnosti, nepřestanou vás bavit. Na rozdíl od většiny kompaktů,
které raději nabídnou populární Wi-Fi, má Pentax užitečnější GPS (samozřejmě
nejlepší je oboje). S dostupností nových Pentaxů to ale bude horší, neboť
výrobce byl zasažen zemětřesením a nové modely se jen tak neočekávají.

Jak Pentax fotí a natáčí, to najdete v jednotlivých
srovnávacích kapitolách.

 

 

Panasonic Lumix DMC-FT5

Panasonic aktuálně prodává dva velmi podobné outdoorové
kompakty FT5 a FT30, které se však v reálu podstatně liší. Navíc i cenově – náš
Lumix FT5 je za 7000 Kč, zatímco FT30 stojí polovinu.

 

Ač na obrázcích vypadají podobně, v reálu je FT30 menší a má
slabší akumulátor i nabíječku. Chybí mu GPS i Wi-Fi, má jen TN displej a chybí
režim HDR. Také video natáčí jen v nižším rozlišení. Měl jsem možnost jej
vyzkoušet a i kvalita fotografií byla o něco nižší. Zkrátka u Lumixu berte FT5.

 
 FT5 je v prodeji v několika barevných variantách. Vedle
oranžové ještě modrý, šedý a v kamuflážní barvě. Díky o něco menším rozměrům v
ruce působí jako poměrně těžký, i když po převážení jsem zjistil, že jde jen o
pocit. Displej je i ve srovnání s ostatními hodně náchylný na ulpívání otisků.

Tuhost tlačítek má velmi dobrou, namáčknutí spouště by ale
mohlo být citlivější a u zapínacího tlačítka vůbec nepoznáte, že jste něco
stiskli. Zatímco vepředu je plastový grip, tak pro palec zde místo není a
většinou jej budete mít odložený někde nad tlačítkem pro Wi-Fi. Pod dvířky na
pravém boku jsou konektory microHDMI a sdružený USB/AV, nabíjení probíhá v
externí kolébce a není možné využít powerbanku.

Lumix je spolu s Nikonem jediný odolný kompakt, který má
GPS, Wi-Fi i NFC, tedy všechny tři bezdrátové funkce. Režimy fotoaparátu měníte
samostatným tlačítkem Mode. Vedle automatiky a poloautomatiky (P) umí Lumix
plný manuální režim, ve kterém si nastavíte clonu (F3 nebo F10) a čas (od
1/1300 po 4 sekundy).

Mezi scénickými režimy najdete sport, sníh, panorama a
dva podvodní režimy nazvané Pláž a šnorchl a Pokročilý podvodní režim. Mezi scénami je pak mnoho dalších, třeba dva portrétové, tři
noční, dva dětské… až to spíše mate. Přitom HDR je tu mezi nimi trochu zapadlý.

Lumix nahrává video ve formátu MP4 a rozlišení Full HD. Lze
ale nastavit kodek AVCHD a nahrávat až při 50 snímcích a i s GPS údaji. MP4 je
většinou vhodnější. Místo časosběrného videa umí Lumix jen časosběrný snímek. V
nastaveném intervalu 10 sekund až 30 minut lze pořídit až 1000 snímků. Výborná
funkce. Lumix má i funkci výškoměru a elektronický kompas.

 Menu prostředí mohlo být přehlednější, ale na rozmístění
tlačítek si nemohu stěžovat. Samostatné tlačítko pro mazání je užitečné,
přepínání režimů je také velmi rychlé, ač otočný volič to není.

Zajímavé je, že do interní paměti se vejde přesně jeden
snímek v plném rozlišení. Je to lepší než u Canonu, ten nemá paměť žádnou, ale
přesto dost málo. Celkově je Lumix FT5 povedený outdoorový foťák, který
předstihne jen Olympus s Pentaxem, oba však za vyšší cenu.

Jak Lumix fotí a natáčí, to najdete v jednotlivých
srovnávacích kapitolách.

 

 

Nikon Coolpix AW130

Odolný Nikon AW130 patří k dražším kompaktům. V nabídce
Nikonu najdete i model Coolpix S33, který je ale jen dětskou hračkou, skutečným
outdoorovým foťákem je právě až AW130. Prvním rozdílem proti ostatním má už v
příslušenství, řemínek má úchyty na obou stranách a slouží k pověšení na krk,
zatímco ostatní mají menší řemínky na zápěstí.

 

Plastový grip na přední straně zajistí jistý úchop. Pro palec
ale bude jako opěrka sloužit spíše páčka pro zoom. Její pohyb je hodně tuhý. Rozmístění
a funkce tlačítek je trochu netradiční,  pro přepínání režimů slouží tlačítko s ikonkou
fotoaparátu a automatický režim je až na konci seznamu.

 
 

Před ním je automatická
volba scénického režimu, sdružená nabídka focení v protisvětle (s možností
zapnout HDR), panorama, portrét domácích zvířat a focení pod vodou. Následují
kreativní filtry a portrét. Přijde mi, že důležité režimy jsou upozaděny hlouběji
v menu, zatímco ty „navíc“ máte hned po ruce.

 

Zatímco na pravém boku jsou dvířka s mechanismem stejným,
jako je i u Fujifilmu, levá je vskutku originální. Trojice tlačítek svými
piktogramy naznačuje funkce GPS, Wi-Fi a nějaké otáčení. Tlačítkem GPS se
zobrazí mapa světa, na které si můžete nastavit svoje obvyklé lokace. Druhé
tlačítko slouží pro připojení přes Wi-Fi a třetí pro rychlý výběr režimů –
stisknete jej a fyzickým pootočením foťáku se pohybujete v menu. Na tohle jsem
si nezvykl, stejně jako na systém menu, ve kterém není moc jednoduché najít režim,
který zrovna chcete. Z toho důvodu fotky v některých režimech chybí, jelikož
prostě nešly v terénu najít.

 Boční tlačítka mohla být užitečná, ovšem Nikon je obsadil
funkcemi, které takto po ruce být nemusejí, a celkově jsem jimi zklamán.
Nabíjení probíhá přímo přes port microUSB a funguje i z powerbanky. Nikon fotí v rozlišení 16 Mpx a video nahrává ve Full HD při
30 snímcích, ovšem do formátu MOV. Časosběrné snímání má společné s klasickým Nikonem z prvního
dílu testu – vyberete typ krajiny a software podle toho zvolí délku snímání a
intervaly.

Netradiční páčka zoomu – nahoru a dolů
 

Nikon stejně jako Panasonic kombinuje všechny tři bezdrátové
technologie, tedy GPS, Wi-Fi i NFC. Nechybí ani výškoměr, který funguje i pod
vodou, takže budete mít u podvodních fotek i správnou hloubku. Odolnost je shodná s ostatními, Nikon udává mrazuvzdornost
do −10 °C, pád z výšky 2 metry a vodotěsnost do 30 metrů (ta je po pravdě nadprůměrná,
jenže v takových hloubkách už stejně nic moc neuvidíte).

Jak Nikon fotí a natáčí, to najdete v jednotlivých
srovnávacích kapitolách.

 

 

 

Fujifilm FinePix XP80

Fujifilm je v testu nejlevnější a hned v začátku má handicap
kvůli chybějící GPS, a také horšímu TN displeji. V nabídce už sice má nástupce
v podobě modelu XP90 za cenu 5990 Kč, ten se příliš neliší a na test jsme jej
nesehnali. Navíc umí třeba timelapse videa, jinak je skoro stejný. Levné klasické
kompakty už FujiFilm ani v nabídce nemá.

 

XP80 má líbivý design s výrazným objektivem. Působí napůl
civilně, napůl jakoby vypadl z potápěčovy výbavy. V ruce se výborně drží, palec spočívá na
plastovém gripu, vepředu je gumový grip pro prsty a ukazováček stále na
příjemném vroubkovaném povrchu spouště.

 
 

Až na tlačítkový zoom je ergonomie na
jedničku. Namáčknutí je citlivé tak akorát a chod tlačítek až klasicky na tužší
směrový kříž je také v pořádku. Foťák ale nepochopitelně nedovolí fotit s bleskem,
pokud máte v menu ztlumené zvuky (a ty nejsou zrovna tiché).

 

Aretace bočních dvířek má shodné provedení s Nikonem, zde o
něco lépe provedené. Dobíjení probíhá přímo přes microUSB a funguje i nabíjení
z powerbanky.

Fujifilm má přehledné a hezky barevné menu. Výběr scénického
režimu má jednu úroveň, každý je navíc popsaný co zhruba znamená. Přestože má
tohle Fujifilm zpracované asi nejlépe, pořád je přepínání režimů přes menu
otrava. Otočný volič zkrátka chybí.

Prvním režimem před automatikou je ještě SRAuto, tedy automatické
rozpoznání scénického režimu. Následují scény typu HRD, focení za špatného
světla, portrét či panorama. U citlivosti ISO máte možnost automatice omezit
maximální hodnotu ve třech úrovních.

Tlačítkem Display mimo jiné přepínáte kompoziční mřížku pro
širokoúhlou nebo standardní kompozici.
XP80 postrádá digitálni zoom, což je jen dobře. Místo časosběrného videa umí intervalové focení, celkem může
automaticky fotit deset hodin.

Samospoušť umí kromě odložení také nastavit počet tváří,
které se na fotce musí objevit, aby došlo k pořízení snímku. XP80 je jediný outdoorový foťák bez GPS a taky jediný s TN
displejem. Ovšem ovládá se velmi příjmně. Kvalita fotografií je ale ve srovnání
s ostatními v testu slabší, nízká cena se někde projevit musela.

Jak Fujifilm fotí a natáčí, to najdete v jednotlivých
srovnávacích kapitolách.

 

 

Canon PowerShot D30

Canon má v nabídce jediný odolný kompakt a tím je modrý PowerShot
D30. Nástupce modelů D10 a D20 byl představen už v roce 2014 a jeho provedení
působí velmi civilně. Ale samozřejmě je jako všechny odolné kompakty v testu
vodotěsný.

 

Za cenu 6490 Kč patří k nejlevnějším, a kdybych kvůli
chybějící GPS nepočítal Fujifilm, je právě Canon nejvýhodnější cestou k odolnému
kompaktu. Canon uvádí odolnost 25 metrů hloubky, pád ze dvou metrů a
mrazuvzdornost −10 °C, tedy prakticky stejné parametry, jaké mají konkurenti.

 
 

Na horní straně je vedle spouště velké samostatné tlačítko
pro nahrávání videa. Slot pro akumulátor a SD kartu jde otevřít poměrně těžko, mechanismus
není řešený příliš dobře a občas je to na zlomení nehtu. Pod bočními dvířkami
se kromě miniHDMI a miniUSB nachází i kulatý dobíjecí konektor, ovšem pro
dobíjení je v příslušenství jen externí kolébka, i když dobíjení by fungovalo
oběma způsoby.

 

D30 se v ruce drží příjemně, jsou zde gripy vepředu i zadní
pro palec. Spoušť působí na domáčknutí trochu gumově, ale dá se zvyknout. Ovšem
i ostatní tlačítka (hlavně směrový kříž) jdou dost ztuha. Objektiv nabízí 5×
zoom a fotit můžete v dostatečném rozlišení 4000 × 3000 px, tedy 12 MPx. Video
nahrává ve Full HD při 24 snímcích za sekundu, ovšem jen do kontejneru MOV.
Nahrávání zpomaleného videa timeshift umí jen v rozlišení 240p, takže ani
nestojí příliš za řeč.

Displej je velký 3" a stejně jako u kompaktu SX610 je
typu IPS, mezi odolnými kompakty už to ale výjimka naštěstí není. Menu má D30
shodné s běžnými kompakty Canon, pouze mezi scénickými režimy najdete navíc
položku Fotografování pod vodou. Zvuky fotoaparátu jdou nejen ztlumit, ale i ztišit
a to zvlášť pro tlačítka, závěrku i samospoušť, což je celkem užitečné. Každý
zvuk může mít dvě varianty.

Prohlížení fotek má zajímavou funkci, kdy pro posun nemusíte
jen mačkat tlačítka směrového ovladače, ale stačí klepnout na tělo foťáku zleva
nebo zprava. Funguje to dobře, i tak si ale nedokáži představit dlouhodobé
využití. Už ve foťáku můžete provést korekci červených očí, snímek oříznout (na
1600×1200 px na výšku či šířku), změnit mu velikost, Tohle jsou ovšem operace,
které je vždy lepší dělat na počítači.

Canon má pod dvířky i nabíjecí kulatý konektor, ale žádný adaptér pro jeho využití

Scénické režimy zahrnují focení pod vodou (normální a makro),
sníh a to je vše. Další režimy jsou pohromadě pod jedním menu, najdete zde
třeba noční scénu či režim dlouhé závěrky, která dovolí manuálně nastavit čas
až 15 sekund.

 

D30 postrádá režim HDR, místo něj lze zapnout i-contrast,
který jej trochu supluje. Tato položka je ale pro častější přepínání docela
nedostupná, musíte vždy navštívit menu. Canon také postrádá Wi-Fi, takže pro
přenos fotografií do mobilu bude potřeba vysunout kartu (případně použít SD
kartu s Wi-Fi).

Jak Canon fotí a natáčí, to najdete v jednotlivých
srovnávacích kapitolách.

 

 

 

Hodnocení a galerie

Odolnost outdoorových foťáků často končí u tak prosté věci, jako je krycí
sklíčko objektivu, které se může nejen poškrábat, ale hlavně musíte
pořád kontrolovat, zda nepotřebuje setřít rukávem otisk prstu. Fotka by potom nemusela být ostrá.

Krátce jsem vyzkoušel i dva levné odolné foťáky od Nikonu a Lumixu.
Nikon Coolpix S33 je dětská hračka, která fotí na úrovni levného
telefonu, ovšem na nic jiného si ani nehraje a děti s ní mohou klidně do
bazénu. Druhý Lumix FT-30 vypadá vedle FT-5 hodně podobně, jenže stojí
polovinu a nedejte se zmást, připlatit si se zde vyplatí

Výhodou
outdoorových kompaktů je pro mě nepostradatelná funkce foťáku – modul
GPS. Nemá jej jen Fujifilm. Běžné kompakty až do ceny nějakých 8000 Kč
GPS nemají.

Pokud budete vybírat podle funkcí, jasně vede Olympus a
Pentax. Pokud podle kvality fotografií, projděte si jednotlivé kapitoly
testu a srovnejte i s prvním dílem. Velmi dobře si vede Canon, i když
jinak je proti ostatním spíše chudší. Outdoorový foťák je spíše pro zábavu a
nejlepší fotomobily fotí lépe. Přesto bych si vybral. Nemusíte se o něj
strachovat, něco vydrží a na dovolenou u moře se stane nedílnou
součástí šnorchlu.

Vítěz testu je Olympus Tough TG-870, v těsném závěsu následovaný Pentaxem.

 

Galerie:

 

 

Foto: Výhled na město a vyvážení bílé

Na první fotografii je výhled na město z hradu, kdy pro kompakty není problém hezky vykreslit blízký altán, ale domy na horizontu už ne. Vedle je potom můj oblíbený dům s bílou fasádou, kterou ovšem ne každý foťák pochopí jako bílou.

U snímku krajiny mi přijde nejlepší fotografie pořízená Canonem, naopak Nikon není příliš ostrý a
Olympus příliš tmavý s nádechem do modra. U bílého domu se mi opět líbí Canon, narozdíl od Fuji, Pentaxu a Olympusu.

Olympus Tough TG-870

 

Pentax Ricoh WG-5 GPS

 

Lumix DMC-FT5

 

Nikon Coolpix AW130

 

Fujifilm FinePix XP80

 

Canon PowerShot D30

 
 

Foto: HDR v průjezdu

Fotografie je pořízena v průchodu na Špilberk. Tmavé scény kontrastují se „světlem na konci tunelu“, takže jde o ideální materiál pro využití režimu HDR. Jediný, kdo HDR nemá, je Canon, u kterého jsem alespoň zapnul funkci i-Contrast. Nejhezčí fotku pořídil Lumix, špatný není ani Olympus. Naopak vůbec se nedařilo Fuji.

Olympus Tough TG-870

 

Pentax Ricoh WG-5 GPS

 

Lumix DMC-FT5

 

Nikon Coolpix AW130

 
 

Fujifilm FinePix XP80

 

Canon PowerShot D30

 

 

 

Foto: HDR a automatika v parku

Na fotografii obelisku v parku jsem vyzkoušel automatiku (druhé foto) i HDR (první foto). Ne vždy vede zapnutí HDR k lepšímu výsledku. Opět Canon HDR nemá, místo něj je použita funkce i-contrast. U snímku Obelisku se málo dařilo Olympusu, jehož HDR nevypadá moc dobře. Lumix zase HDR velmi prosvětlil.

Olympus Tough TG-870

 

Pentax Ricoh WG-5 GPS

 

Lumix DMC-FT5

 

Nikon Coolpix AW130

 

Fujifilm FinePix XP80

 

Canon PowerShot D30

 
 

Foto: Zoom a fontána

Socha Mozarta je focená na automatiku ze vzdálenosti přibližně 70 metrů. Outdoorové kompakty disponují nejvýše 5× zoomem, Pentax jen 4× a Lumix udává 4,6×. Druhá scéna je takové běžné foto kašny v horkém letním dni.

Olympus Tough TG-870

 

Pentax Ricoh WG-5 GPS

 

Lumix DMC-FT5

 

Nikon Coolpix AW130

 

Fujifilm FinePix XP80

 

Canon PowerShot D30

 
 

 

 

Foto: Portrét (na automatiku a ve scénickém režimu)

Portrétová fotografie má svá specifika a kromě smartphonu nabízí každý kompakt stejnojmenný scénický režim. Modelkou je kamarádka, kterou jsem vyfotil nejprve na automatiku (první snímek), poté na režim portrét. Kompakt by na něj měl lépe zvládat pleťové odstíny a pokusit se o rozostření pozadí. Často ale dochází spíše k vyžehlení pleti a nepřirozené fotce. U Pentaxu se bohužel fotka nepovedla, musel jsem tedy focení opakovat s náhradní modelkou, které tímto děkuji.

Canon má režim portrét jen mírně vylepšený, zejména projasněné pleťovky. Lumix nabízí dva portrétové režimy, kromě běžného ještě režim jemná pleť. Nikon fotku už extrémně a nepřirozeně žehlí, u něj foťte jen na automatiku. Olympus má režimy portrét a e-portrét, přičemž ten druhý také žehlí pleť, ale výsledek je stále trochu přirozený. U Pentaxu podá portrétový režim méně zářivé a více přirozené barvy pleti.

Jak se dalo čekat, u některých foťáků je lepší zapomenout, že scénický režim portrét vůbec mají, jiné mohou poskytnout mírně lepší výsledek.

 

Olympus Tough TG-870

 
 
Pentax Ricoh WG-5 GPS

 

Lumix DMC-FT5

 
 Nikon Coolpix AW130

 
 Fujifilm FinePix XP80

 

Canon PowerShot D30

 
 

Foto: Rušná křižovatka a interiér

Tyto dvě fotografie spolu (opět) nesouvisejí. První je snímek pulzující křižovatky ze stejného místa, odkud jsem natáčel i časosběrná videa. U kompaktů je problém mít takové fotografie i po přiblížení ostré.

Druhý snímek by měl zhodnotit kvalitu fotografií v interiéru. Foceno na automatiku, jen Olympus a Fuji mají příslušné scénické režimy. Fuji má režim párty, který je barevně stejný, ale mírně ostřejší. U Olympusu není rozdíl také skoro žádný.

Žádný fotografie není příliš do žluta a s vyvážením bílé si všichni poradily vcelku dobře. Lumix a Nikon mají nádech lehce do modra (ovšem interiérové světlo bylo žluté).

Olympus Tough TG-870 (auto a interiér)

 
 Pentax Ricoh WG-5 GPS

 

Lumix DMC-FT5

 

Nikon Coolpix AW130

 

Fujifilm FinePix XP80

  

Canon PowerShot D30

 
 

Foto: Noční foto (automatika a scénický režim)

Fotografie v nočním městě. Snímky jsem fotil v pořadí automatika, noční režim z ruky a noční režim ze stativu (z patníku). U Fuji je třetí fotografie v režimu „tmavé scény“ a rozdíl proti režimu noc není příliš velký. Přehnaný počet režimů může spíše mást. Noční foto zvládá velmi dobře Canon a Pentax.

Olympus Tough TG-870

 
 Pentax Ricoh WG-5 GPS

 
 Lumix DMC-FT5

 
 Nikon Coolpix AW130

 

Fujifilm FinePix XP80

 

Canon PowerShot D30

 
 
 

Foto: V noci s bleskem

Blesk je nouzovka, fotografové o něm neradi slyší. Barevně fotku zkreslí, homogenita světla je různá, zkrátka samá negativa. Přesto je někdy potřeba udělat fotku a venku je moc tma. Blesk jsem vyzkoušel v téměř úplné tmě na hřišti, kdy jsem ostřil na vzdálenou ovci. Některé kompakty měly problém i zaostřit a v dosahu blesku je také dost rozdílů.

 

Olympus Tough TG-870

 

Pentax Ricoh WG-5 GPS

 

Lumix DMC-FT5

 

Nikon Coolpix AW130

 

Fujifilm FinePix XP80

 

Canon PowerShot D30

 

 

Foto: Detail v parku, vodopád

Focení bylo náročné, ale pěkná kompozice se najde skoro všude. Ostřil jsem na pivo. Ve druhém snímku jde o klasický turistický magnet, malý vodopád na brněnském hradu. Foceno na automatiku, výsledné fotky hodně rozdílné. Pentax jsem musel fotit znovu s jiným pivem, jelikož se první foto uložilo v příliš nízkém rozlišení (aneb dívejte se, co omylem mačkáte).

 

Olympus Tough TG-870

 
 

Pentax Ricoh WG-5 GPS

 
 

Lumix DMC-FT5

 
 

Nikon Coolpix AW130

 
 

Fujifilm FinePix XP80

 
 

Canon PowerShot D30

 
 

 

Foto: Makro

S makrem vyfotíte mikrosvět, který okem nevnímáte, stačí se dostatečně přiblížit a mít dobrý foťák. Nablízko krásně ostří Olympus a Pentax je úplně nepřekonatelný. Ten totiž se stojánkem a se svým přisvícením může fungovat i jako jednoduchý mikroskop.

 

Olympus Tough TG-870

 

Pentax Ricoh WG-5 GPS

 

Lumix DMC-FT5

 

Nikon Coolpix AW130

 

Fujifilm FinePix XP80

 

Canon PowerShot D30

 
 

Foto: Strom, květina

Před koncem testu ještě nějaká ta zeleň. Na prvním snímku se po zvětšení náhledu můžete podívat na ostrost jehličnanu, na druhém je klasická kytka. Barevně se vymyká jen Nikon.

Olympus Tough TG-870

 

Pentax Ricoh WG-5 GPS

 

Lumix DMC-FT5

 

Nikon Coolpix AW130

 

Fujifilm FinePix XP80

 

Canon PowerShot D30

 

 

 

Foto: HDR s krokodýlem

HDR ještě jednou a naposledy. Brněnský drak zavěšený na Staré radnici se pro vysoký dynamický rozsah celkem hodí. První foto je na automatiku, druhé na HDR a Canon pouze s funkcí i-contrast.

Olympus Tough TG-870

 

Pentax Ricoh WG-5 GPS

 
 Lumix DMC-FT5

 
 Nikon Coolpix AW130

 
 Fujifilm FinePix XP80

 
 Canon PowerShot D30

 

 

Foto: Západ slunce

Kdo na dovolené nefotí západ slunce, že? Až na Canon a Pentax mají všechny foťáky stejnojmenný scénický režim, který fotku většinou zabarví více do žluta. Nejvíce se mi líbí výsledky Lumixu, nicméně na kompakty s prvního dílu testu je to slabé a ve srovnání se smartphonem Galaxy S7 je to bída.

 

Olympus Tough TG-870

 

Pentax Ricoh WG-5 GPS

 

Lumix DMC-FT5

 
 

Nikon Coolpix AW130

 
 Fujifilm FinePix XP80

 
 Canon PowerShot D30

 

Video a časosběr

Olympus má trochu trhané zoomování a třeba Fuji kvalitou spíše zklamalo. Pěkné video pořizuje Nikon.

Olympus Tough TG-870

 

Pentax Ricoh WG-5 GPS

 

Lumix DMC-FT5

 

Nikon Coolpix AW130

 

Fujifilm FinePix XP80

 

Canon PowerShot D30

 

 

Časosběrné video

Zpomalená videa s vysokou frekvencí a timelapse umí jen Pentax s Olympusem, přičemž Olympus má zpomalená videa jen v nízkém rozlišení, zatímco Pentax má slabé zase zrychlené video.

Olympus Tough TG-870 (zpomaleně 480p)

Olympus Tough TG-870 (timelapse 1080p)

Pentax Ricoh WG-5 GPS (zrychleně 360p)

 

Pentax Ricoh WG-5 GPS (zpomaleně 720p)