Parametry a exteriér
Internetová prezentace výrobce tuto skříň oproti očekávání moc neopěvuje. Zjistíte pouze, že jde v překladu o „Úžasnou herní skříň“ s následujícími vlastnostmi:
• Tichý 23cm ventilátor na vrchu skříně.
• Přední panel z perforovaného plechu.
• Zdroj umístěný na dně skříně pro snazší instalaci.
• Pozice pro ventilátor pod základní deskou.
• Bezšroubová montáž 5.25", 3.5" mechanik a rozšiřujících karet.
Exteriér
Jak je pro Thermaltake zvykem, balení je potištěné krásnými fotkami a poseto všemožnými specifikacemi. Pro nás je však důležitější odolnost balení vůči nástrahám české pošty. Ta se bohužel ukázala jako nedostatečná, protože jsem po rozbalení objevil několik ulomených pacek, které měly držet vrchní plast na místě. Na vině je zřejmě i kvalita materiálu, ale o tom až dále.
Po vybalení a stržení ochranných nálepek si můžete skříň prohlédnout v plné kráse. Osobně mi tento design moc neříká, což samozřejmě nemusí být váš případ. Celou dobu jsem se nemohl ale zbavit pocitu, že se koukám na lacinější verzi skříně Antec Nine Hundred.
Odnímatelné čelo je tvořeno perforovaným plechem s průměrem otvorů 1 mm. Ten je vsazen mezi dva plastové výlisky a vše působí krásně čistě. Záslepky pro čtyři 5,25“ a dvě 3,5“ mechaniky jsou z toho samého materiálu. Na spodní části čela naleznete plastové logo výrobce v kovově lesklé úpravě. Na úplném vrchu jsou zasazena tlačítka s jistým stiskem pro zapnutí a reset počítače a indikační led diody. Oceňuji osazení slabších diod, nehrozí tak osvícení celého pokoje. Ovšem dokážu si v klidu představit i o něco menší světelný výkon těchto diod.
Bočnice nemají nouzi o perforace, levá i pravá nabízejí po dvou otvorech ve tvaru včelích pláství. Na levé bočnici to jsou pozice pro instalaci 120 mm nebo 140 mm větráků v místě přídavných karet, na pravé potom jeden otvor, jenž napomáhá chlazení pevného disku a jeden otvor pro chlazení zadní strany patice procesoru.
Vrchní část skříně je jediný větší rozdíl mezi touto skříní a skříní M5. Vévodí jí mřížka 23cm ventilátoru z perforovaného plechu. Rozšiřující konektory jsou osazeny taktéž zde, v jakémsi vykousnutí. Škoda že chybí e-Sata a zůstalo pouze u dvou USB konektorů a konektorů pro připojení mikrofonu a sluchátek. Spodní část nabídne obdélníkový otvor s prachovým filtrem pro přístup vzduchu do zdroje.
Při pohledu na rozložení zadní strany objevíte pozici pro zdroj vespod skříně. Naleznete zde klasicky pozice pro I/O shield, sedm rozšiřujících karet, průchodky pro hadice vodního chlazení a jeden 12cm ventilátor.
Vnitřní prostor a instalace komponent
Stejná kostra jako u skříně Thermaltake M5, jejíž recenzi si můžete přečíst v jednom ze starších článků, pouze prohlubuje moje pochyby o invenci inženýrů této firmy. Pro snížení výrobních nákladů je to určitě správný krok, ale otázkou je, zda výměna několika plastů je i tou správnou cestou jak získávat zákazníky.
Kvůli použitému plechu o tloušťce 0,6 mm je skříň velice poddajná a sundané bočnice se dají pomalu srolovat, což bych pochopil u skříně za poloviční cenu, nikoliv však u této. Pohled dovnitř skříně odhalí relativně velký prostor pro manipulaci během instalace komponent. Vidíme také, že pevné disky jsou otočeny o 90°, což potěší majitele delších grafických karet. Co potěší už málokoho, jsou konektory dodávaných ventilátorů, které lze připojit pouze přímo do zdroje a bez úprav tak poběží stále na 12V. Nutno podotknout, že při tomto nastavení se nejedná o žádného tichošlápka.
Za zmínku stojí dvě věci, které standardně v každé skříni nenalezneme. V první řadě jde o pozici pro 7 cm ventilátor v místě patice procesoru. Vadou na kráse je, že lze použít jenom větrák o šířce 1 cm a méně, takže jsem bohužel nemohl otestovat jeho vliv na teplotu CPU. Druhou věcí je prachový filtr u nasávacího otvoru zdroje, který se tváří použitelně a po demontáži zdroje je i snadno vyndavatelný. Tady se trochu pozastavím, protože zrovna u této skříně se řešení umístění zdroje dvakrát nepovedlo. Case je na nízkých nožičkách, takže nasávací otvor pro zdroj má špatný přístup k čerstvému vzduchu a pokud máte počítač postavený na vyšším koberci, tak se ucpe úplně. Během testů se toto potvrdilo a zdroj se točil kolem 1000 ot./min proti běžným 500–800 ot./min.
Při pohledu na předek skříně se sundaným čelním panelem potěší prachový filtr pro nasávací ventilátor, který je stejně jako v případě filtru zdroje snadno vyndavatelný kvůli čištění. Mřížka ventilátoru není příliš restriktivní, ale svým tvarem si přímo říká o vyříznutí.
Instalace komponent
Kromě instalace základní desky a zdroje je možné se obejít bez šroubováku v ruce. Bočnice jsou přichyceny šrouby s velkými hlavami, takže jdou povolovat pouze rukou. Nikoliv však při prvním použití, jelikož jsou z výroby utaženy opravdu důsledně. Vnitřní hrany se výrobce snažil zakrýt, kvůli minimalizaci rizika poranění během instalace.
Optické mechaniky a pevné disky se jednoduše dají na svoje místo a nasadí se plastový mechanismus, na kterém otočíte západkou. Hotovo. Zarazila mě ale jedna věc. Rychloupínací mechanismus je pouze z jedné strany, pokud se tedy nespokojíte s uchycením jenom z poloviny, na řadu musí přijít šroubky.
Instalace přídavných karet je snadná, nadzvednete páčku, vložíte kartu a páčku vrátíte do původní pozice. Problém nastal během instalace grafické karty, systém uchycení nebyl schopný si poradit s dvěma sloty najednou a tak jsem musel celý mechanismus odmontovat a po instalaci karty ho znovu nasadit. Naštěstí je i zde možnost použití starých dobrých šroubků.
I přesto, že mám k dispozici zdroj s modulární kabeláží, nebylo vedení kabelů vůbec snadné. Skříň nabízí jenom minimum místa pro vedení kabelů za základní deskou a postrádá jakékoliv pomůcky pro jejich schování.
Výsledky měření a verdikt
Testovací metodika
Pro měření teplot jsem používal program OCCT a volil jsem jej hlavně kvůli jeho pěkným přehledným výstupům. Pro zátěž jsem se nakonec rozhodl použít test procesoru z výše zmíněného programu, pro zatížení grafické karty rotující chlupatou kostku v ATITool. Pevný disk dostal za úkol zkopírovat celou složku Program Files. Tato zátěž se zapíná po desetiminutovém „prohřátí“ počítače, test beží patnáct minut a poté se čtyři minuty nechá bez zátěže, kdy jsou odečteny hodnoty v idle.
Byla provedena tři měření. První bylo ve výchozí konfiguraci, při druhém přibyl intake ventilátor a v posledním měření jsem ještě osadil ventilátor na bočnici. Ventilátor na procesoru se točil vždy 1000 ot./min.
Výsledky testů
Teploty v zátěži jsou podle očekávání prakticky totožné s modelem M5. Mejvětší přínos vidím v instalaci předního ventilátoru, ten odlehčí pevným diskům a částečně i grafické kartě.
Dosažené teploty nejsou špatné, ale musíte už přičíst cenu dalších dvou ventilátorů. Hluk byl na vysoké úrovni, můžou za to konektory bez možnosti regulace otáček. Nejhlasitější je zaručeně zadní ventilátor, ten doporučuji vyměnit, nebo alespoň zregulovat. Velký ventilátor na vrchní části měl překvapivě kultivovaný projev.
Verdikt
Musím se na tomto místě bohužel opakovat. Za poloviční cenu bych viděl tuto skříň jako konkurenceschopnou. Špatné plasty, měkké plechy, nedostatečná ochrana při přepravě, neexistující cable management a plno drobností sráží tuto skříň dolů. Vyzdvihnout zaslouží snad jen kvalitní perforace a s ní i související dobré možnosti chlazení, které podporují i osazené 12cm větráky.
Pokud byl záměr napodobit Antec Nine Hundred, tak se povedl pouze po stránce vzhledové a to ještě jen do doby, než začnete zkoumat kvalitu materiálu. Pak již bohužel začne přicházet jedno nepříjemné překvapení za druhým. Jestli bude Thermaltake i nadále vypouštět pouze jinak oplastované papíráky za přemrštěnou cenu, mohl by se začít divit nad klesajícími prodeji. Snad se toho ale nedočkáme.
Thermaltake V9
+ možnosti chlazení
+ dobře provedené perforace
- kvalita materiálu
- řešení umístění zdroje
- rychloupínací mechanismus HDD a mechanik pouze z jedné strany
- držák přídavných karet si neporadí s dvouslotovou kartou
- špatný cable management
- slabá ochrana při přepravě
Za zapůjčení skříně Thermaltake děkujeme společnosti TN Trade.
