Jedná se zatím asi o jediný Ultrabook, který je určen vyloženě pro firemní sféru, čemuž odpovídá taktéž výbava. Mezi ni totiž patří i modem 3G, který mohou např. nějací manažéři využívat na cestách. Hlavními přednostmi Z830 by měla být tloušťka, váha a kvalita zpracování. Minimálně první dva sliby Toshiba splnila, což jsem poznal již při prvním uchopení do ruky. Ultrabook je vážně tenký a nesmírně lehký. Váha však často bývá známkou použití ne zrovna kvalitních materiálů. Je tomu tak i Toshiby?
Ne nadarmo je Z830 vůbec nejlehčím Ultrabookem na trhu. S váhou 1,1 kg překonává i ultratenký Asus Zenbook UX31A. Již na první pohled je znát, že vzhled je takový spíše „pracovní“ a Toshiba na žádné módní výstřelky nehraje. Člověka však zaujme, což jsem v průběhu testování pozoroval i v mém okolí. Lidé byli zvědaví, když viděli, jak tenký tento Ultrabook je a následně i překvapeni jeho hmotností. Toshiba byla v minulosti vždy takovým průkopníkem a snažila se tlačit mobilitu notebooků Portégé na co nejlepší úroveň, přičemž zachovávala funkce a výbavu plnohodnotných notebooků. Za zmínku stojí také téměř kompletní matné provedení včetně displeje. Drobnými výjimkami jsou tlačítka pod touchpadem, kryty pantů, tlačítko pro zapnutí a logo na víku.
A nyní k použitému materiálu. Ač by se mohlo zdát, že to díky váze bude obyčejný plasťák, zdaleka tomu tak není. Celá šasi je totiž tvořena hořčíkovou slitinou. Jedinou výjimkou je vnitřní strana víka displeje, kdy je rámeček kolem něj plastový. V případě že Z830 uchopíte za roh základny, odmění vás příkladnou pevností. Je totiž pevná jako skála (obrazně řečeno).
To už se však nedá říct o displeji a víku, ve kterém je usazen. To je velmi poddajné, což však v tomto případě není ani žádným velkým problémem. Možná se teď ptáte, co vám to tady píšeme za blbosti. Toshiba notebooky řady Portégé navrhuje tak, aby byly odolnější a přitom si zachovaly velmi malou tloušťku. Konkrétně o víku displeje tvrdí, že toho i přes svou poddajnost vydrží mnoho a není problém Z830 přenášet úchopem za roh víka. Nabrali jsme trochu odvahy a vyzkoušeli to. K našemu překvapení se na displeji neobjevily žádné nežádoucí vlivy ohnutím/tlakem, jako chyby v obraze, a víku neutrpělo žádné zranění.
S pevností víka však souvisí jeden z nedostatků. Tím jsou otisky klávesnice na povrchu displeje. Vzhledem k tomu, jak je víko poddajné, zřejmě dochází ke kontaktu těchto dvou částí. Naštěstí nejsou otisky žádnými „odřeninami“ a pro jejich odstranění stačí displej přetřít navlhčeným hadříkem.
Maximální úhel otevření je 135°, což je vzhledem k typu pantu poměrně málo a klidně se tento Ultrabook mohl chlubit úhlem otevření téměř 180°. K otevření není potřeba přidržovat základnu, což je na jednu stranu výhodou, na druhou stranu to přináší další nedostatek. Měl jsem možnost na Z830 pracovat za jízdy autem po naši velmi známé dálnici D1. Vzhledem k její povaze už možná tušíte, kde se nachází onen problém. Panty totiž nejsou zrovna dvakrát tuhé a při „skákavé“ jízdě po dálnici nebyly schopny udržet displej v pozici, do které jsem jej otevřel.
Představení prvního čistě pracovního Ultrabooku
Klávesnice, touchpad, displej
Podsvícená klávesnice s pohodlným psaním
Ještě předtím, než jsme Ultrabook obdrželi, pročítal jsem si různé recenze na něj a často byla kritizována klávesnice za nízký zdvih a tuhost, kdy recenzenti měli pocit nejistého stisku. Začal jsem se tedy obávat nejhoršího. Já osobně jsem navíc zapřísáhlým odpůrcem chiclet klávesnic, takže pro mne mohla nastat nejhorší možná varianta. Výhodou této klávesnice je i odolnost proti polití, kterou se Toshiba náležitě chlubí.
Je pravdou, že první psaní mi dělalo mírné potíže, ale stačil den na to, abych si zvyknul a práce byla bezproblémová. I na to, jaký jsem krikit chiclet, tak klávesnici u Z830 musím pochválit. Za více jak dva týdny, co jsem měl Ultrabook k dispozici, jsem se na něm napsal až až a ač můj názor může být výjimkou mezi názory ostatních, musím klávesnici jen chválit.
Velkým plus, které by mělo být samozřejmostí u pracovních notebooků, je podsvícení všech kláves kromě Fn. Nevím, proč zrovna klávesu Fn výrobce nepodsvítil, ale vzhledem k tomu, že se nachází mezi dvěma dalšími, není její nalezení ve tmě žádný problém. Nastavení podsvícení lze měnit kombinací kláves Fn + Y a k dispozici jsou tři režimy: zapnuto, vypnuto, časovač. Režim časovače automaticky po nějaké době neaktivity podsvícení vypne a po stisku jakékoliv klávesy opět rozsvítí.
Funkční klávesy mají po stisku Fn sekundární funkce v podobě ovládání jasu, hlasitosti, bezdrátových technologií, apod. Co se mi moc líbilo, byl panel, který se automaticky po stisku Fn vysunul na horní straně obrazu. Ve tmě tak nemusíte zkoušet, jaká klávesa má jakou funkci, ale jednoduše se podíváte na panel a podle toho zmáčknete tu správnou. Krom toho máte i nějakou odezvu a víte, zda jste něco změnili. To se bohužel netýká akorát změny hlasitosti.
Touchpad – pro práci jako stvořený
Mezi polohovací prvky patří samozřejmě i touchpad. Jeho povrch je v tomto případě, stejně jako téměř celý Ultrabook, matný a na dotek velmi příjemný. Velikostně sice nijak neuchvátí, ale ne každému také může velký touchpad vyhovovat. Mé pocity z něj jsou velmi kladné a velikost mi přišla tak akorát, aby nedocházelo k omylným dotekům.
Co se tlačítek pod touchpadem týče, je škoda, že je výrobce neudělal taktéž matné. Jelikož to jsou velmi často využívané prvky, zrovna zde by se matná úprava hodila. Jejich stisk je jistý a nejsou ani moc tuhé. Musím však vytknout horší stisk levého tlačítka blíže jeho pravému okraji. Netuším ale, zda se jednalo pouze o vadu našeho kusu, protože pravé tlačítko šlo zmáčknout bez problému i na jeho okraji blíže středu touchpadu.
Mezi dvěma tlačítky se ještě nachází snímač otisků prstů, který lze použít pro přístup k uživatelským účtům. Můžete si jej nastavit pro všechny prsty obou rukou, to zřejmě pro případ, kdybyste náhodou přišli o oba ukazováčky, které je nutností nasnímat.
Stavové diody se nachází pod tlačítky a jejich celá řada od indikace připojení k el. síti, zapnutí, přes stav baterie, práci disku, stavy bezdrátových sítí až po indikaci, zda je aktivní režim Eco. Abyste měli pojem o základních prvních třech i po zavření Ultrabooku, nacházejí se na přední hraně další tři dírky, přes které diody prosvítají.
Obyčejný ne zrovna povedený TN panel
Ač má být Toshiba Z830 pracovním Ultrabookem, osazený displej tomu zrovna moc neodpovídá. Krom toho, že se jedná o obyčejným panel s matricí TN, nedisponuje ani nijak oslnivým rozlišením. To je totiž pouhých 1366 × 768 pixelů. U pracovního notebooku bych čekal alespoň takových 1600 × 900 a v nejlepším případě 1920 × 1080, čímž je vybaven i asi největší konkurent Asus Zenbook UX31A.
Jeho jas se dá regulovat v osmi krocích, což však přináší poměrně velké změny mezi jednotlivými kroky. Minimální jas mohl být ještě na nižší úrovni, který bych v úplné tmě ocenil, naopak maximální jas je optimální i pro práci na slunci. Barvami také zrovna neoslní a jeho rozsah je na míle vzdálen RGB.
Konektivita, výdrž a chlazení
Konektorová výbava bez kompromisů
Konektorová výbava bývá u Ultrabooku často kompromisem právě kvůli jejich malé tloušťce. Jelikož se má jednat o pracovní Ultrabook, nemohly konektory jako VGA a LAN chybět. Mnoho hotelů či firem má totiž připojení k síti právě přes kabel a tam by tedy Wi-Fi bylo naprosto zbytečné. To samé se týká VGA, který je stále hojně využíván u projektorů.
V Toshibě na to šli chytře a využili zvýšeného místa u zadních nožek. Nad levou (pohled na fotografii) se nachází konektor LAN a nad pravou VGA. Mezi nimi jsou v prostřední části umístěny ještě dva porty USB 2.0, digitální grafický výstup HDMI, konektor pro připojení napájecího adaptéru a také výfuk chlazení procesoru, ke kterému se ještě dostaneme.
Levá strana Ultrabooku obsahuje pouze dva 3,5mm konektory jack pro sluchátka a mikrofon a čtečku paměťových karet SD/SDHC/SDXC/MMC.
Pravá strana poté místo pro zámek Kensington, port USB 3.0 a slot pro kartu SIM sloužící pro datové přenosy v 3G síti.
Výdrž na baterii: neoslní ani nezklame
V těle Ultrabooku Toshiba Z830 je integrován osmičlánkový akumulátor o kapacitě 47 Wh. To není úplně nejméně, nicméně pro pracovní nasazení na delší cesty by takových 80 Wh potěšilo daleko více.
V našem standardním testu prohlížení webu (neustále se obnovujících pět záložek v Google Chrome, aktivní Wi-Fi a jas displeje nastaven na zhruba 120 Cd/m2) vydržel na plně nabitou baterii 4 hodiny a 49 minut, což je o přibližně půl hodiny více než konkurence v podobě Asusu Zenbook UX31A. Při přehrávání HD videa (720p ve formátu MKV přehráváno v Media Player Classic, Wi-Fi aktivní a ja displeje opět nastaven na zhruba 120 Cd/m2) byl výsledný čas 4 hodiny a 23 minut. Výsledky to nejsou nijak závratné a určitě by se větší výdrž hodila.
K výsledkům přidám ještě dva své, kdy jsem tento Ultrabook využíval i při několika cestách letadlem. Všechny bezdrátové technologie jsem měl vypnuté, jas nastaven na druhou nejnižší hodnotu a celková výdrž s několika hibernacemi byla při nenáročné práci (psaní ve Wordu) téměř osm hodin, což je oproti standardním testům velký rozdíl. Při sledování filmů v běžném rozlišení DVD a jasem nastaveným na třetí nejnižší úroveň vydržel Z830 asi pět a čtvrt hodiny.
O napájení a nabíjení se stará relativně malý 45W adaptér, který se do zásuvky připojuje pomocí dvoužilového kabelu. Ten mi pravděpodobně způsobil menší problémy se zásuvkami v zahraničí, konkrétně v Malajsii. Jelikož chybí zemnící vodič, dostávaly se na tělo notebooku škodlivé složky el. sítě, což způsobovalo štípání (výboje) na holých nohou. Nutno ale říct, že v České republice či na Tchaj-wanu jsem se s tímto problémem nesetkal.
Nabití na 90 % kapacity trvalo 1 hodinu a 50 minut a úplné nabití 2 hodiny a 30 minut. Adaptér se nijak zvlášť nezahříval a mohl mít odhadem maximálně 50 °C.
Bez zátěže bezhlučný, v zátěži hlučný až příliš
Chlazení má nasávání bohužel na spodní straně nešťastně na místě, kde jej můžeme ucpat například nohou, peřinou, či jinými věcmi. Pokud není procesor nějak moc využíván, větráček se netočí a při surfování po internetu si tedy můžete užívat ticha. Jakmile však přejdete do plné zátěže a větráček se roztočí na maximální otáčky, začíná problém. Je totiž opravdu hlučný. Za něco takového by se nemusel stydět ani herní notebook s pořádnou grafikou a čtyřjádrovým procesorem.
Na povrchu se Z830 zahřívá prakticky jen mezi klávesnicí a víken displeje. Pod klávesnicí se nezahříval téměř vůbec a v oblasti „opěrek“ rukou už naprosto vůbec, za což si výrobce zaslouží pochvalu, jelikož tak práce na něm byla pohodlná. Ze spodní strany se taktéž zahřívá velmi málo a to především u zadní hrany pod víkem displeje.
Hardwarová výbava, výkon, úložiště, bloatware
Nízkonapěťové Sandy Bridge dvoujádro v akci
Jelikož se jedná o Ultrabook, nelze čekat v hardwarové výbavě nějaké pořádné čtyřjádro. V námi testované konfiguraci Z830-10E běželo dvoujádro Intel Core i5-2557M, jehož základní frekvence je 1,7 GHz a maximální frekvence s aktivním turbem je 2,7 GHz při jednovláknové zátěži. Jelikož disponuje technologií Hyper-Threading, dokáže zpracovávat až čtyři vlákna najednou. Jedná se však stále o procesor založený na architektuře Sandy Bridge, byť s maximálním TDP 17 W. Ultrabooky Toshiba Z930, které jsou již vybaveny novými Ivy Bridge, by se ale měly dostat na trh nejspíš brzy.
Je fakt, že toto dvoujádro výkonem zrovna dvakrát neoslní, ale také to rozhodně není žádný šnek. Zkrátka to není procesor na nějaké náročné úlohy jako renderování, hromadná úprava velkých fotografií, apod. a jeho určení je víceméně jasné. Jeho integrované grafické jádro však bez zaváhání dokáže přehrát video ve Full HD rozlišení a ve formátu .mkv s vysokým datovým tokem, což jsme si ověřili na relativně náročném Samsung Oceanic Demo. Vzhledem k určení je ale oproti běžnému Intel HD Graphics 3000 podtaktováno, tedy moc nepočítejte s tím, že si na Z830 zahrajete nějaké novější hry ve vyšších detailech.
SSD – jedu, jedeš, jedeme
U notebooku, přesněji Ultrabooku, za takovou cenu rozhodně není chybět SSD. To v tomto případě neslouží pouze jako jakýsi doplňkový disk, jako tomu je například o „levného“ Lenova U310, ale jako plnohodnotný hlavní disk. Jeho velikost je 128 GB, kdy však jeho nemalou část ve výchozím stavu zabírá oddíl pro obnovu systému a část místa také zabírá nástroj hibernace. Jakmile nám Ultrabook přišel, na hlavním oddílu bylo zhruba 80 GB volného místa, což není nějak moc. Pro vesměs kancelářskou práci na cestách a případně i nějaké to sledování filmů by to však mělo stačit.
Výrobcem SSD je samotná Toshiba a na základní desce je připojeno přes slot mSATA. Načtení systému z vypnutého stavu trvalo i s načítáním bloatwaru 21 sekund. Po zakázání spouštění či rovnou odinstalování části bloatwaru se čas načtení smrskl o tři vteřiny na celkových 18 vteřin. Probouzení z hibernace trvá díky technologii Intel Rapid Start velmi krátkou dobu.
Bloatware
S výše uvedeným souvisí i tato podkapitola a věc, kterou velmi často, ne-li vždy, u notebooků kritizujeme. Výrobci totiž do nich instalují velké množství všemožného softwaru, který v naprosté většině případů nijak prospěšný není, naopak spíše škodí. Nejinak tomu bylo i u Z830.
Jak můžete vidět na screenshotu výše, nějaký zbytečný software se najde. To bohužel nebylo vše a po prozkoumání všech programů jsem zjistil, že tam těch „škodlivin“ je minimálně jednou tolik. Po samotných testech jsem snad víc jak polovinu odinstaloval a zbytek zakázal, jelikož to byla vyloženě katastrofa. Člověk ani pořádně nemohl něco přenastavit bez toho, aniž by na nějak nevyletěly tři okna s tím, že je uživatel zřejmě tupec a neví, co dělá (příklad takového „skvělého“ antiviru McAfee, který je asi tím nejotravnějším programem, co jsem kdy viděl).
Toshiba Portégé Z830-10E | |
---|---|
Cena s DPH | 29 645 Kč (CZC.cz) |
Zapůjčil | Alza.cz |
Hardwarová výbava | |
Procesor | Intel Core i5-2557M |
Počet jader (virtuálních) | 2 (4) |
Frekvence | 1,7 GHz |
Max. frekvence (turbo) | 2,7 GHz |
Operační paměť | 4 GB (DDR3 1600 MHz) |
Pevný disk (velikost) | 128 GB |
Pevný disk (typ, rychlost) | SSD |
Optická mechanika | ne |
Displej | 13,3″, 1366 × 768 px, matný |
Grafická karta | Intel HD Graphics 3000 (integrovaná) |
Rozhraní | |
Výstupy na monitory | VGA, HDMI |
Porty (s výjimkou USB) | 2× 3,5mm audio, LAN |
Počet portů USB 2.0 | 2 |
Počet portů USB 3.0 | 1 |
Čtečka paměťových karet | SD/MMC |
Bezdrátové sítě | Wi-Fi 802.11 a/b/g/n, Bluetooth 3.0 |
Rozměry, baterie | |
Rozměry | 316 × 227 × 15,9 mm |
Hmotnost | 1,1 kg |
Baterie | 47 Wh, 8 článků |
Výkon napájecího adaptéru | 45 W |
Software | |
Operační systém | Windows 7 Professional SP1 (64b) |
Závěr
Vzhledem k tomu, že jsem Ultrabook měl možnost využívat celé tři týdny a také jsem se s ním dost nacestoval, myslím si, že jsem ho prověřil dost na to, abych jej mohl pořádně zhodnotit.
Jeho určení pro pracovní sféru, tzn. například pro manažéry, kteří jsou neustále na cestách a očekávají od notebooku vysokou mobilitu a vysokou výdrž, mu bylo přiděleno právem, tedy až na pár drobností. Jednou z nich je právě ona výdrž. Pokud bude člověk na Z830 převážně něco sepisovat a nebude potřebovat využívat bezdrátové technologie (Wi-Fi či 3G), dokáže ho odměnit výdrží i okolo 7–8 hodin. Se zapnutým Wi-Fi a aktivním surfování to už může být horší a výdrž se bude pohybovat na úrovni možná něco málo přes pět hodin. Není to sice nejméně, ale že by to bylo nějak oslňující, to se rozhodně říct nedá. V pracovní sféře také budou plusem také plnohodnotné konektory LAN a VGA, pro které není potřeba žádná redukce.
Z pohledu kvality zpracování je na tom Z830 poměrně dobře. Jako základ je použita hořčíková slitina, která kromě nízké hmotnosti přináší také výhodu v pevnosti. Víko displeje je sice poddajné a pružné, ale pokud je tvrzení Toshiby o vysoké kvalitě pravdivé, mělo by vydržet více než kdejaké víko u obyčejných „velkých“ notebooků.
Práce na něm je velmi pohodlná a vzhledem k hmotnosti a tloušťce bych se jej nebál doporučit lidem, kteří právě něco takového hledají. Mírnou nevýhodou by mohlo být rozlišení displeje, ale zase na druhou stranu aspoň nebudou mít lidé s horším zrakem problém se čtením, jako třeba u takového Asusu Zenbook UX31A.
Asi hlavním problémem námi testované konfigurace je cena. 31 000 Kč se mi zdá zkrátka moc, zvláště když oproti nižším konfiguracím nabízí navíc jen o něco rychlejší procesor, vyšší verzi operačního systému, snímač otisků prstů a s ním spojené zabezpečení. Verze Z830-11M je dle mého mnohem výhodnější při velmi podobných parametrech.
Velmi kvalitní zpracování | |
Povedená klávesnice s podsvícením | |
Nejlehčí Ultrabook na trhu | |
Použití SSD jako hlavního disku | |
Bez zátěže bezhlučný | |
Perfektní touchpad | |
Perfektní touchpad | |
Výdrž mohla být lepší | |
Obyčejný TN panel s nízkým rozlišením | |
Přemrštěná cena v této konfiguraci | |
Otisky klávesnice na displeji | |
V zátěži zbytečně hlučný |
Výsledky testů, screenshoty a galerie
Výsledky testů
Souhrnné testy výkonu PC | |
---|---|
PCMark Vantage | - |
PCMark 7 | - |
3DMark 06 | - |
3DMark Vantage | - |
3DMark 11 | - |
Windows 7 Experience Index | CPU: 6,8; RAM: 5,9; GPU (Aero): 5,8; GPU (hry): 6,1; HDD: 7,7 |
Testy výkonu procesoru | |
CineBench R11.5 | xCPU: 1,93 |
x264 Benchmark HD v3.0 | 40,74 / 10,19 fps |
x264 Benchmark FHD | 5,4 fps |
Windows Media Encoder | - |
Testy výkonu pevného disku | |
CrystalDiskMark 3 (čtení) | Seq: 253,7 MB/s; 512k: 230,5 MB/s; 4k: 26,74 MB/s; 4kQD32: 129 MB/s |
CrystalDiskMark 3 (zápis) | Seq: 233,7 MB/s; 512k: 223,7 MB/s; 4k: 44,03 MB/s; 4kQD32: 188,6 MB/s |
AS SSD Benchmark (čtení) | Seq: 255,75 MB/s; 4k: 11,82 MB/s; 4k-64Thrd: 129,84 MB/s; Odezva: 0,329 ms |
AS SSD Benchmark (zápis) | Seq: 209,23 MB/s; 4k: 31,26 MB/s; 4k-64Thrd: 165,28 MB/s; Odezva: 0,367 ms |
AS SSD Benchmark (skóre) | Čtení: 167; Zápis: 217; Celkem: 472 |
AS SSD Copy Benchmark | ISO: 135,41 MB/s; 7,93 s Program: 82,17 MB/s; 17,12 s Game: 126,62 MB/s; 10,91 s |
HDTune Pro 4.61 | Minimum: 193,5 MB/s; Maximum: 240,2 MB/s; Průměr: 230,3 MB/s; Příst. doba: 0,327 ms |
Testy výdrže | |
Výdrž web (čas) | 4:49 hod |
Výdrž video (čas) | 4:23 hod |