Trochu notebook, trochu tablet: sedm 11" a 13" konvertiblů typu Yoga v testu

Od prvních pokusů s konvertibilitou se objevila řada různých konstrukcí otočného displeje, až přišlo Lenovo s modelem Yoga a jeho jednoduchost se zalíbila i ostatním. Prostě jen otevřete víko a otvíráte tak dlouho, až jej úplně překlopíte o 360°. A máte (neohrabaný) tablet.

Displej na jedné straně, klávesnice na druhé – klávesnice takto není moc chráněná, ale je deaktivovaná a nehrozí, že něco omylem stisknete.  Klávesnice otočená dolů je ovšem docela nevýhodou, musí mít odolné provedení a stejně se neubráníte pocitu být na ni stále opatrní. Není to úplně nejlepší řešení, ale jednoduchost převážila vše. Alespoň soudě dle nabídky konvertibilních notebooků, kde typ „yoga“ nabízí kromě Lenova i Acer, Asus, Dell, HP a pokud počítáme i u nás neprodávané modely, také Toshiba.

 
 

Konvertibly typu yoga se dělají převážně v úhlopříčkách 11 a 13", přičemž menší jsou vhodnější na častější použití režimu tabletu, větší zase více zastanou notebook, ale v praxi jde u obou více o notebook. A v zásadě se dá říct, že třináctky jsou výkonnější a dražší.

První Lenovo Yoga byla představená na CESu v roce 2012, a už tehdy měla dostatečně dobrý hardware, na 13" slušný displej s rozlišením 1600 × 900 px typu IPS a rychlý disk SSD. Uplynuly tři roky a až na dílčí vylepšení nejsme o mnoho dál. Ono ani není kam se v tomto segmentu posouvat. Spíše se objevily modely s displejem typu TN, mizerným rozlišením 1366 × 768 px a pomalým plotnovým diskem. Nevyhnuly se ani našemu testu a skutečně dobrý konvertibl mezi testovanými nenajdete. Takové stojí o dost více.

 

Cenová hladina je okolo 20 000 Kč pro 13" konvertibly a 12 000 Kč pro 11" velikost, což odpovídá nabídkám českých eshopů. Originální Yoga od Lenova je zastoupena jen v 11" velikosti, což je způsobeno vyšší cenou a nedostupností – chystá se prodej drahé Yogy 3. Jedenáctipalcová varianta je ale s konkurencí cenově srovnatelná. Dell i HP mají v nabídce obě velikosti, Asus jen větší a Acer dokonce jen 14" Aspire R14, který ovšem zařazujeme do stejné kategorie jako 13,3" provedení.

---

Jde to i jinak

Druhým typem konvertibility je ten, kdy víko s displejem jde vyklopit a položit na klávesnici displejem vzhůru. Toto lepší, ale složitější řešení nabízí výrobci za podstatně vyšší ceny.

Dell XPS Duo 12: displej o velikosti 12,5" je vsazen v pevném rámu a drží jen ve dvou bodech, což umožňuje jeho protočení. Má Full HD IPS a 128GB SSD. Stojí od 25 000 Kč výše.

 

HP EliteBook Revolve 810 G2: Displej o velikosti 11" je se základnou spojený v jediném otočném kloubu uprostřed. Uvnitř je 128 nebo 256GB SSD a ač to HP neuvádí, rozlišení 1366 × 768 px je typu IPS. Stojí od 35 000 Kč výše.

 

Acer Aspire R13: Podobný princip jako Dell XPS Duo 12, ale jen s polovinou rámu. Na úhlopříčce 13" nabídne skvělé Full HD IPS a 256 nebo 512GB SSD. Bohužel chybí horní řada kláves. Stojí od 25 000 Kč výše.

 

Ale hlavně neodpojovat

Mezi konvertibilní notebooky navzdory jejich marketingové propagaci naopak nepočítáme modely s odpojitelným displejem. Odmítáme je nazývat notebooky, protože v principu jde o tablety s připojitelnou klávesnicí.

 

Jsou málokdy dobře vyvážené, na stole při plném otevření moc nedrží, zkrátka jsou více tablety, ze kterých zacvaknutím získáte jen nouzový notebook. V tomto případě je totiž základní hardware pod displejem a v základně s klávesnicí je přinejlepším jen druhá baterie.

 

(13") 1. Dell Inspiron 13z Touch

Inspiron 13z má s přehledem nejlepší zpracování nejen díky kompaktnímu tvaru se zakulacenými hranami vpředu a vzadu. Povrch šasi je příjemný na dotyk a víko displeje je k němu magneticky přichyceno. Zároveň jej chrání gumová linka kolem celého displeje.

 

Stylové a kvalitně provedené tělo nedovolí prohýbání. Velmi povedená klávesnice má bílé podsvícení všech znaků ve dvou úrovních a ideální zdvih. Primární funkcí horní řady jsou multimédia, ale zkratka Alt+F4 funguje. Škoda jen hrubšího povrchu touchpadu.

 

 

Druhý nejkvalitnější displej v testu s rozlišením Full HD pro Dell vyrobil Samsung. Matrice PLS poskytuje přesné barvy s jen mírně posunutým vyvážením bílé. Po překlopení do režimu tabletu oceníte tenký tvar, Dell se konvertibility zhostil celkem dobře. Bohužel se samo nevypne podsvícení klávesnice, takže si svítíte do stolu.

Inspiron 13z Touch je svým provedením skoro dokonalý, ale 2,5" plotnový disk jej brzdí. Stejně jako u ostatních sice chybí uvnitř slot na mSATA, ale výměně disku za SSD nic nebrání. Jako jediný ale Inspiron 13z Touch nabídne 8 GB operační paměti. Na to že nemá SSD, podává velmi dobrý výkon

 

Výkon je po HP druhý nejvyšší v testu. Disk SSHD většinou velký přínos nemá, ale zde vylepšuje plotnový disk zhruba trojnásobně. Na skutečné SSD (v Pavilionu, který má zase špatný displej) to ovšem nestačí. Výdrž na akumulátor je dobrá, v testu však jen průměrná.

 

Umístění konektorů na bocích nemůže být lepší. SD karta se do slotu vejde celá, a to, co vypadá jako další boční tlačítko, je ve skutečnosti ukrytý stylus. Displeje se tak můžete dotýkat velmi přesně a třeba i kreslit. Mezi konektory chybí LAN a Wi-Fi je pouze standardu 802.11n.

U Dellu bývá standardem záruka s opravou do druhého dne a navíc dostanete 20 GB na Dropboxu na jeden rok. Inspiron 13z Touch je jasný vítěz a prodává se i ve variantě s Core i7 Broadwell a 256GB SSD za 26 500 Kč.

Integrovaný stylus je skvělým doplňkem již tak kvalitního ultrabooku s podsvícenou klávesnicí

 

 

 

(13") 2. Asus Transformer Flip TP300LD

Precizně zpracované hliníkové tělo působí stejně dobře jako Inspirony od Dellu a o pár milimetrů tlustší šasi byste Asusu i odpustili. Víko displeje drží na jednom velkém kloubu.

Velmi kvalitní klávesnice bohužel není podsvícená, zato obsahuje užitečnou zkratku pro zapnutí automatického jasu displeje. Píše se na ní výborně, ani Lenovo tentokrát nepřišlo s lepší klaviaturou. Primární funkcí horní řady jsou F-klávesy a kromě klávesnice se povedl i hladký touchpad.

Indikační diody na přední straně jsou dobře viditelné. Umístění konektorů na bocích mohlo být obráceně – vpravo je většinou potřeba více místa pro ruku s myší a zde máte konektor HDMI. Na netradiční umístění tlačítka Home na levém boku si zvyknete, SD karta ovšem ze slotu vyčnívá.

Asus má s přehledem nejkvalitnější displej z celého testu, i když je jeho výrobcem čínská značka Chi Mei. Dostatečný rozsah jasu i kontrast doplňuje na notebooky velmi přesné zobrazení barev. Jde samozřejmě o IPS a Full HD rozlišení.

 

Plotnový disk není moc rychlý, ale zase poskytne vysokou kapacitu 1 TB (což už má v testu jen Acer) a Asus vám jej navíc naservíruje rozdělený na oddíly pro systém i pro data v rozumném poměru. LAN zde chybí a Wi-Fi také není příliš rychlé. Operační paměť je pouze na desce a rozšířit nijak nejde. Integrované grafice sekunduje GeForce 820M, na herní výkon to ovšem moc vliv nemá. Spíše můžete využít lepší podporu Nvidie v některých aplikacích.

 

Výdrž na akumulátor je velmi dobrá, však na to taky Asus má celých 50 Wh. Daní za kompaktní malý nabíjecí adaptér je ovšem jen pomalá rychlost nabíjení – za hodinu se dostanete na 35 %, běžné bývá aspoň 50 %.

Transformer Flip TP300LD je nejvyšším modelem řady, levnější mají jen nízké rozlišení 1 366 × 768 px a na něm se šetřit nevyplatí. Existuje i v 15" provedení s numerickým blokem kláves, kterému již LAN nechybí, ale opět jen s nízkým rozlišením.

Nejkvalitnější displej celého testu a velký disk rozdělený na systém a na data

(13") 3. HP Pavilion x360 13-a250nc

HP poslalo do testu oba zástupce s disky SSD, čímž okamžitě začalo atakovat první místa. Ano, tak moc kruciální je právě tato komponenta. Současně jde o nejvyšší model řady x360, ty levnější jsou právě bez SSD.

Na pohodlné klávesnici se vpravo vešel ještě jeden sloupec kláves, což stejně jako typický HP tvar šipek nemusí každému vyhovovat. Primární funkcí horní řady jsou multimédia, ale zkratka Alt+F4 funguje. S jemným povrchem touchpadu se dobře pracuje.

Umístění konektorů na bocích více vzadu chválíme, HP neopomnělo dokonce ani na drátovou síť, bohužel jen o rychlosti 100 Mb/s a ani WiFi standardu 802.11n není příliš rychlé. SD karta se do slotu zacvakne pohodlně celá.

Pavilion x360 13 je nejvýkonnějším notebookem celého testu a má také nejvyšší výdrž na akumulátor (díky nízké spotřebě, akumulátor není moc velký) spolu s rychlým dobíjením a nízkým samovybíjením. Ventilátor je ale občas slyšet a hmotnost bych ocenil nižší. Svou konstrukcí netvoří v režimu tabletu zcela kompaktní celek a stejně jako u většiny ostatních (až na Dell) je tablet spíše jen doplňkovou funkcí.

 

Uvnitř je nová architektura Intel Broadwell s integrovanou grafikou HD 5500, kterou překonává starší dedikovaná grafika GeForce GT 820M (má ji Acer a Asus) jen o kousek. Pavilion je z hlediska jakéhokoliv výkonu i výdrže nejlepší, ale slabiny má jinde.

 

Rychlé 256GB SSD je bohužel vykoupeno horším displejem. Na třináctipalcovou úhlopříčku nabízí pouze nízké rozlišení 1 366 × 768 px a panel typu TN, na kterém toho z úhlu mnoho neuvidíte. Jeho výrobcem je Samsung, ovšem barvy moc věrné nejsou, špatně je na tom klasicky modrá a úplně mimo je zobrazení šedé. Také vadí nízký kontrast způsobený nejen nízkým jasem, ale i příliš jasnou černou.

Do těla Pavilionu se jen tak nedostanete, ale díky SSD v základu to ani není potřeba. SSD je ve formátu M.2, a uvnitř by tak měl být volný 2,5" na druhý disk. První místo uniklo HP hlavně kvůli displeji a tlustšímu tělo – přece jen testujeme konvertibilní stroje.

Díky SSD nejsvižnější konvertibl v testu s osmihodinovou výdrží, ale nízkým rozlišením displeje

(13") 4. Acer Aspire R14 R3-471

Aspire R14 se velikostí trošku vymyká, ale jen o zanedbatelných 0,7". Úhlopříčkou srovnatelná R13 se totiž do testu nehodí. Konvertibilní notebooky se ovšem dělají i patnáctipalcové. Kvalitně zpracované šasi má na šířku o jeden centimetr více než ostatní třináctky, ale hmotnost už překročila psychologickou hranici 2 kg.

Lehce nadprůměrný výkon doplňuje velký terabajtový disk, SSD jako u většiny ostatních v nabídce není. Stejně jako u Asusu trošku pomáhá dedikovaná grafika GeForce GT 820M. Nejlépe je na tom Acer s výdrží, kde dosahuje vynikajících hodnot až k osmi hodinám, podobně je na tom jen třináctipalcový Pavilion.

Zcela standardní konektorovou výbavu odlišuje od ostatních až přítomnost gigabitové sítě. Aspire R14 disponuje rychlou drátovou sítí, zatímco ostatní mají jen stomegabit, nebo pouze Wi-Fi. Pro řadu náročnějších uživatelů to může být rozhodující. Tlačítko pro zapnutí jde o něco hůře nahmatat.

Na čtrnácti palcích ještě více vynikne nízké rozlišení 1366 × 768 px a TN panel. Vedle nízkého rozsahu jasu vyniká na poměry TN slušný kontrast 453:1. Zobrazení barev je stejně jako u ostatních TN v testu dost mimo. Uhlopříčku tak oceníte spíše při sledování filmů než při práci.

Uvnitř je 2,5" disk bez možnosti osadit mSATA, jeden paměťový slot a velký, celkem tichý ventilátor. SSD sem při troše šikovnosti dostanete.

 

Na velké klávesnici se dobře píše a nic nelze vytknout ani touchpadu. V režimu tabletu je 14" už docela zvláštních, ale pokud nic, alespoň máte neomezený úhel otevření displeje. Víko jde zpočátku snadno otevřít, později už je chod tužší, což přispívá pevnému držení otevřeného displeje.

Acer si trumfy schoval do modelu Aspire R13, který je ovšem o něco dražší a má jiný (lepší) typ konvertibility. Až u něj najdete IPS a velké SSD v základu a nestojí zase o tolik víc.

Kus notebooku – čtrnáct palců je znát. Navíc s rychlou sítí a dlouhou výdrží na baterii

(11") 1. Lenovo IdeaPad Yoga 2 11

Na rozdíl od 13" Yogy je menší model cenově srovnatelný s ostatními a dá se sehnat už za necelých 12 000 Kč. Ač obsahuje stejný procesor, jako má Dell i HP, je zcela pasivní a uvnitř se netočí žádný ventilátor. Má pevné plastové šasi a už brzo se bude špatně shánět – na cestě je totiž Yoga 3, ovšem za nemalou cenu.

Yoga 2 má napůl anglické rozložení klávesnice, ovšem s českými popisky. Znamená to jednořádkový Enter, ale levý Shift je standardně po česku zkrácený. Tlačítko Home je pod displejem a tlačítko na boku slouží na zamčení rotace.

Vedle standardní konektorové výbavy vyčnívá HDMI ve své micro podobě, což může připojování druhého monitoru trochu ztěžovat. Napájení přes konektor OneLink je kompatibilní s řadou jiných notebooků od Lenova.

Na klávesnici se píše dobře, kvalit některých jiných notebooků značky Lenovo ale nedosahuje. Je to také proto, že klávesnice zde musí být hodně odolná. Primárná funkcí horní řady kláves jsou multimédia, ale Alt+F4 funguje a samotná druhá funkce F4 slouží také pro zavření okna.

Celkový výkon je průměrný, absence disku SSD je samozřejmě znát, ten ale nenajdete ani v o dost dražší konfiguraci s procesorem Core i3. Disk typu SSHD výkonu vůbec nepomáhá, a to jde o rychlý WD Black s 16 GB SSD. Na druhou stranu je výkon tak akorát a s bonusem v podobě pasivního chodu.

 

Operační paměť je přímo na desce a rozšířit nejde. Uvnitř je vidět vybrání pro ventilátor, který ale nakonec osazen není. Yoga se lehce zahřívá v pravé části klávesnice, ale pořád v normě. Výdrž na akumulátor mezi 3 až 4 hodinami patří k slušnému průměru.

Displej s rozlišením 1366 × 768 px na nízké úhlopříčce nevadí a naštěstí jde o IPS panel od výrobce LG Philips. Až na ujetou modrou poskytuje přesné barvy a výborný rozsah jasu od téměř úplné tmy po 260 cd/m² . Jde o stejný typ jaký je v Inspironu 11z, na kterém ale tak nízký jas nevykouzlíte. Pro režim tabletu je z celého testu nejvhodnější, i když stále jde především o notebook.

Originál je jen jeden – tichá tenká Yoga bez ventilátorů, ale i bez rychlého SSD

(11") 2. Dell Inspiron 11z Touch

Na první pohled menší dvojče 13" Inspironu má šasi z horších materiálů. Povrch základny už není tak hezky pogumovaný a uprostřed se nepříjemně prohýbá. Přední i zadní hrany jsou opět zakulacené, tento design se nám dost líbí a působí dobře i v režimu tabletu. Skoro jako dva iPady na sobě.

Umístění portů je zcela shodné s větším modelem, ale chybí integrovaný stylus. Hmotnost jen 1,39 kg jej řadí k nejlehčím a i rozměrově překonává i Yogu 2 (je menší).

Klávesnice je jiná, než jsme u Dellu zvyklí. Šipky jsou odsazené a klávesy mají standardní české rozložení, což není u Dellu často vídáno. Touchpad je dost hrubý, ovšem přesný. Stejně jako u většího Inspironu se ovšem není příjemné. Primární funkcí horní řady kláves jsou multimédia, ale zkratka Alt+F4 funguje. Pod displejem najdete tlačítko Home. Největším problémem je prohýbání šasi při psaní. Ani nemusíte do kláves moc bušit a je to znát.

Displej vyrábí LG Philips (pro větší Inspiron pak Samsung) a přestože jde o IPS, podání barev je o dost horší. Hlavně modrá je dost ujetá. Vedle panelu TN v Pavilionu je ale pořád krásný.

 

Výkon je ze všech notebooků v testu nejslabší a nejhorším článkem je plotnový pevný disk o reálné kapacitě 457 GB, který by ale šlo nahradit za SSD. Slot mSATA chybí, takže v úvahu přichází jen výměna. Uvnitř šasi je ještě miniaturní ventilátor a stejně nezvykle malý modul Wi-Fi (umí jen pomalou síť 802.11n).

 

Akumulátor je úplně stejný jako ve větším Inspironu, tentokrát vyplňuje celou polovinu notebooku a jeho reálná výdrž se pohybuje mezi 3 a 4 hodinami.

Také s tímto Dellem získáte 20 GB na rok pro svůj Dropbox, což je vedle ostatních trial verzí různých antivirů příjemným bonusem. V nabídce je i dražší konfigurace za 16 550 Kč, která se ale odlišuje hlavně ve Windows Pro, lepší disk ani displej zde nehledejme.

Malý Inspiron je bohužel jen odvarem třináctipalcového povedeného konvertibly, samozřejmě je potřeba zohlednit téměř poloviční cenu.

Za poloviční cenu má menší model Inspironu slabší provedení. 20 GB na Dropboxu ale nechybí

(11") 3. HP Pavilion x360 11-n010nc

Menší model Pavilionu x360 je velmi podobný většímu 13", pouze osazený slabším hardwarem. Má tmavší tělo a povrch okolo klávesnice je také hliníkový, jen s jiným odstínem. HP jej dělá i v elegantní červené.

Celkově je šasi na rozdíl od většího Pavilionu trošku rozvrzané, což nepůsobí úplně dobře, na funkci to ale nemá vliv. Klávesnice už nemá vpravo od Enteru další sloupec kláves, šipky jsou ovšem ještě více semknuté a hůře nahmatatelné. Primární funkcí horní řady kláves jsou multimédia, zkratka Alt+F4 ale funguje. Touchpad je pěkně hladký a pracuje se s ním dobře.

Výkonné SSD zůstalo, a HP tak ve svižnosti kraluje i v 11" kategorii. Naměřený výkon SSD od výrobce Adata je sice proti velkému Pavilionu poloviční, stejně jako kapacita (u něj je 256GB SSD od Samsungu), ale vedle plotnových disků ostatních výrobců jde i tak o obrovský skok. Dovnitř šasi se kvůli pečetím snadno nepodíváte, ale uvnitř by měl být ještě volný 2,5" slot.

Displej pro malé HP vyrábí AU Optronics a trpí stejnými neduhy jako větší verze (od Samsungu). Nízký jas, kontrast i světlá černá, ujeté barvy (hlavně modrá a šedá). Opět jde o špatný panel typu TN, jen rozlišení 1366 × 768 px na malé úhlopříčce už nevadí.

 

Zapínací tlačítko je od ovládání hlasitosti na boku dostatečně vzdálené, takže si je nebudete plést jako občas u Dellu. Design Pavilionu x360 je vcelku stylový a tlačítko Home pod displejem je nejen dotykové, ale i podsvícené.

 

Nabíjení je opět velmi rychlé, ale výdrž na akumulátor kvalit většího Pavilionu už nedosahuje a v testu je na posledním místě. Ani u menšího Pavilionu HP neopomnělo na drátovou síť LAN, bohužel opět jen 100 Mb/s. Gigabit má v celém testu jen Acer, nicméně u 11" jsme rádi i za to.

HP se u hardwaru předvedlo, SSD v obou modelech nás příjemně překvapila, ale displejem si náskok zase pokazili. V prodeji jsou už i o něco dražší modely s úsporným Core M za 15 000 Kč, ale zase jim chybí SSD.

Za nízkou cenu nejlepší výkon. Rychlé SSD kazí opět jen displej

Jak jsme testovali, závěr

Výkon jsme změřili prostřednictvím komplexního benchmarku PCMark 7, menší měrou připočetli také nový PCMark 8, který ale nevyužívá disk, a přidali Cinebench R15 pro čistý výkon procesoru.

Velkou váhu jsme dali na PCMark 8 Storage, protože vliv SSD na celkovou svižnost je obrovský. Samotnou velikost disku také řadíme k výkonu, jelikož gigabajtů a terabajtů není nikdy dost a při zaplnění dojde ke zpomalení. No a operační paměť, u té dnes záleží už jen na kapacitě.

Výdrž jsme změřili aplikací Powermark ve třech scénářích (vyvážená zátěž, kancelářská práce, multimédia) a připočetli přehrávání videa v rozlišení 720p. Dále měříme, na jakou kapacitu se baterie nabije za hodinu v zásuvce (z kapacity lze spočítat i přímo rychlost nabíjení). Měření spotřeby uzavíráme testem samovybíjení v režimu spánku po 24 hodinách.

Displej je kvůli své nevyměnitelnosti jednou z nejdůležitějších komponent. Na notebooku neholdujeme obřím rozlišením typu 4K, ale mizerným 1366 × 768 px také ne. Na 11" úhlopříčce jej tolerujeme, u větších nemá co dělat, je to šetření na nepravém místě.

To stejné platí pro displeje typu TN, u nichž toho při pohledu lehce z úhlu mnoho neuvidíte a které mají horší podání barev. Kolorimetrickou sondou jsme měřili nejen barevné odchylky od standardního gamutu, ale také rozsah jasu (nízký je potřeba večer na doma, vysoký na sluníčku) a kontrast.

Závěr

Upřímně – konvertibilita notebooků nás stále nechává chladnými. Dotykový displej se pro některé činnosti může hodit, ač klávesnici a touchpad nenahradí. Ale tenký tablet z konvertiblu tak snadno nezískáte. Výhodou však může být velký úhel otevření víka displeje, kde nejste omezeni panty, jako u některých klasických ultrabooků.

 

Ani jeden z testovaných konvertiblů nemá současně rychlý disk a kvalitní displej, za dvacet tisíc tak vždy kupujete kompromis, který by chtělo doma (opatrně na záruku) ještě vylepšit. Horší displej nevyměníte, plotnový disk za SSD většinou ano.

Konektivitou se konvertibly většinou spoléhají na Wi-Fi, ale jen v pomalejším standardu 802.11n. Drátovou síť nabídne jen HP a Acer, přičemž jen Acer umí rychlý gigabit. Kvalitní displej má v testu jen Dell a Asus, rychlé SSD osadilo pouze HP a Lenovo je jako jediné zcela tiché. Žádný konvertibilní notebook v těchto cenách nemá vše, zato jsou levnější než pořízení ultrabooku a tabletu zvlášť.

 

Vítěz testu: Dell Inspiron 13z Touch: