Vypadá to, že pokusy o přátelské vztahy s Tchajwanem by se mohly ČR (ale i dalším evropským státům) docela vyplatit. Možná nám totiž vynesou možnosti spolupráce v technologiích výroby čipů, které jsou vysoce lukrativní a zrovna je po nich extrémní sháňka, protože kapacity nestačí a přitom je potřebují další odvětví průmyslu. Teď třeba automobilový průmyslu, jemuž nyní stojí výroba, protože do vozidel chybí čipy.
Podle zprávy Reuters sdělil ředitel tchajwanské rozvojové rady (anglicky National Development Council) Kung Ming-sin, že Česká Republika, Slovensko a Litva by měly s Tchajwanem začít v nějaké formě spolupracovat v oblasti křemíkového průmyslu a výroby čipů.
Nejde zatím o nic na té úrovni, že by u nás či v SR/Litvě některý z velkých tchajwanských podniků jako TSMC nebo UMC postavil regulérní moderní továrnu na čipy, takže zatím nemějte příliš velká očekávání. Ona spolupráce asi začne spíš v skromněšjí míře, z které by teprve mohlo eventuálně něco vzejít. Ostrovní stát s námi, SR a Litvou ustaví pracovní skupiny, které budou hledat možné příležitosti pro partnerství a ekonomickou spolupráci. Vedle toho by také Tchajwan měl poskytnout akademické kontakty, stipendia či místa pro studenty na technických univerzitách a školení pro evropské studenty, což by pomohlo s rozvojem polovodičových technologií u nás.
Toto se stalo po návštěvě Kung Ming-sina právě v těchto třech evropských zemích, kde zástupci států zájem na takovýchto a partnerstvích projevily. Tchajwan je pravděpodobně dost vděčný za i spíš dost neformální formy uznání (a z pohledu našich politiků asi poměrně levné), neboť není přes určité pokusy o vstřícnost většinou světa uznáván jako svébytný mezinárodní subjekt, s kterým by například byly navázané diplomatické vztahy. Výjimkou je právě Litva, kde Tchajwan od letoška má v Evropě ojedinělý zastupitelský úřad. Ve zprávě Reuters je také zmíněno, že si Tchajwan váží pomoci ve formě vakcín proti COVIDu, které Evropské země státu předaly.
TSMC dlouho nestavělo továrny na čipy v zahraničí, až nedávno se nechalo zlomit a rozhodlo se postavit špičkovou továrnu v USA. Tím bude jeho technologie výroby čipů, jež je nyní podle všeho nejpokročilejší na světě (Intel tvrdí, že chce TSMC dohnat kolem roku 2025, sám ale teď uznává, že se dívá na jeho záda), dostupná lokálně na americkém kontinentu. EU by logicky asi chtěla totéž, ale zatím TSMC nepřesvědčila. Je třeba říct, že k přilákání takto strategicky cenné a finančně drahé investice by byly třeba velmi dobré pobídky a podmínky.
Logo TSMC symbolizující wafer před budovou firmy (Zdroj: TSMC)Na továrnu by asi nejlepší šanci měly země s velkou existující technologickou základnou křemíkového průmyslu, kde by byly pokud možno co nejnižší jazykové bariéry a co nejvíce potenciálních pracovníků a expertů. Takže na výstavbu „Fabu“, pokud na ní někdy dojde, má asi největší šance třeba Irsko (kde se mluví anglicky, je tam aktivní Intel) nebo Německo (existující továrny, například GlobalFoundries a dříve AMD v Drážďanech). I přes dobré vztahy by asi Litva, SR nebo ČR na toto měly horší výchozí předpoklady. Pokud by u nás vzniklo nějak zastoupení TSMC, tak by šlo o menší provoz, vývojová centra nebo podobné „expozitury“.
Více na Lupa.cz: Největší výrobce čipů TSMC zvažuje továrnu kousek od hranic, zapojit by se mohla i ČR
Továrnu asi mít nebudeme, ale místo ČR může být v dodavatelských řetězcích
Ovšem to, že u nás nebude postavená továrna neznamená, že by spolupráce nemohla být jinde – příležitost pro nás je asi v dalších částech celého dodavatelského řetězce polovodičového průmyslu. Ten není zdaleka tvořen jen TSMC a jeho konkurenty, ale je závislý na množství dalších, často také velmi „high-tech“ firem. Mohou to být třeba firmy provádějící pouzdření a další následné práce s již vyrobenými křemíkovými čipy nebo výrobci surových křemíkových waferů (krystalových desek pro výrobu čipů). Ale také zejména firmy zabývající se vývojem technologií, materiálů a přístrojů pro výrobu.
7nm továrna TSMC: Fab 15 v Tchaj-čungu (Zdroj: TSMC)Příkladem může být třeba známé ASML, které je jediným dodavatelem strojů pro optickou litografii typu EUV. Podobných příležitostí zapojit se do výroby čipů je mnoho a české, slovenské nebo litevské firmy se právě takto mohou uplatnit. Někdy to ostatně už dělají, ČR má například hodně silné technologie elektronových mikroskopů (potřebných například pro analýzu defektů v čipech).
To, že by spolupráce mohla mít takovéto směry, naznačuje i vyhlášení tchajwanského představitele, který připomněl komplexitu a rozsáhlost dodavatelských řetězců polovodičového průmyslu a řekl, že je v něm „místo pro mnoho různých zemí“.
Galerie: 7nm čip vyráběný procesem TSMC, AMD Navi 14
Je třeba říct, že kritický nedostatek čipů může být pravděpodobně jen dočasnou věcí trvající do roku 2022 nebo 2023, takže je možné, že ty mediálně atraktivní projekty nových továren (které možná ani do té doby nebudou dostavěné), nebudou nakonec již třeba tak akutně, protože po jejich spuštění naopak všude bude přebytek volné kapacity. Jejich význam může nakonec být spíš v tom, že budou dostupné lokálně jako jakási pojistka.
Galerie: 7nm křemíkový čip vyrobený TSMC z procesoru AMD Ryzen 3000
Nicméně ta šířeji chápaná technologická spolupráce, kdy by se firmy nebo akademici z ČR mohli podílet na spolupráci s TSMC a tchajwanským polovodičovým průmyslem i v dalších formách jako dodavatelé přístrojů nebo partneři ve výzkumu, by mohla nést dlouhodobé ovoce i po opadnutí dnešního rekordního nedostatku čipů. Může tedy pro nás být velmi výhodná, i když u nás (nebo v SR/Litvě) eventuálně nebude stát přímo jedna z obřích továren na čipy, která je špičkou ledovce – byť high-tech špičkou, která je nesmírně cenná (a nákladná).
Vztahy s Tchajwanem by se mohly hodně vyplatit
Doufejme tedy, že se tato spolupráce a mezinárodní vztahy budou zdárně rozvíjet a nevyšumí nám to do ztracena, ať už kvůli neschopnosti nebo konfliktům/otáčením našich vlád a ústavních činitelů ohledně toho, ke kterým zahraničním partnerům vzhlíží a tak podobně. Tyto špičkové technologie jsou asi největší potenciál k ekonomickému vzestupu země a tento druh technologií je asi ještě náročnější než třeba mediálně atraktivní vesmírný průmyslu. A tím pádem také potenciálně mohou přinést hodně velké výnosy.
Galerie: Snímky z továrny Intelu na čipy a pokročilá čipletová GPU a CPU Meteor Lake, Sapphire Rapids a Ponte Vecchio (Zdroj: CNET)
Zdroj: Reuters
ČLÁNKY DO MAILU