Migrace má hned v první fázi ušetřit 2,5 milionu eur, které by jinak město zaplatilo za licence na Windows a Office od Microsoftu (číslo je nejspíš lehce přifouknuté pro lepší politický efekt, ale budiž). Do pěti let město předpokládá úsporu 6 milionů eur (165,6 mil. Kč) a ušetřit se má nejen na licencích, ale také na nákupu hardware. Většina ze zmíněných 8300 počítačů jsou totiž už obstarožní stroje, na kterých Windows 8 nepoběží.
Rozhodnutí je pozoruhodné zejména v kontrastu se zvěstmi, které se nedávno ozývaly z Mnichova. Německé město přešlo na Linux už v roce 2004, po deseti letech ale není příliš spokojené a uvažuje o přechodu zpět na Windows. Stížnosti míří na nekompatibilitu formátů (zřejmě s těmi od Microsoftu, které jsou celosvětovým de facto standardem) a nižší produktivitu práce.
LiMux, operační systém města Mnichov
Na stejné potíže si zadělává i Turín, jestliže doposud vedl veškeré dokumenty ve Wordu a Excelu. Vzhledem ke stáří počítačů také město pravděpodobně nesáhne po čistokrevném Ubuntu s prostředím Unity. Méně náročná prostředí jako XFCE nebo LXDE ale uživatelskou přívětivostí zrovna nevynikají. Vymstít se může i rozhodnutí šetřit na nákupech výpočetní techniky. Kromě ztracené produktivity z důvodů častějších poruch by nové stroje šetřily i elektrickou energii. Turín chce navíc přechod zvládnout v rekordně krátkém čase, za pouhý rok a půl.
Francouzští četníci sice zvládli migraci na vlastní odnož Ubuntu za podobně krátkou dobu. Označili ji však za velmi riskantní, přestože přechod se týkal pouze operačního systému – ostatní software byl salámovou metodou vyměňován za open source už od roku 2004.
Ačkoliv snaha zbavit se komerčního softwaru ve prospěch otevřeného a volně dostupného je chvályhodná, turínský projekt zavání nepromyšleností a honbou za lacinými politickými body. Ve výsledku tak může uškodit jak městu, tak vnímání otevřeného software dalšími úřady a státními organizacemi.
Zdroj: ZDNet