Hlavní navigace

Typické problémy připojení ADSL a tipy na jejich řešení

1. 10. 2010

Sdílet

 Autor: Redakce

Platí to samozřejmě i o vašem internetovém připojení, ať už využívá jakoukoliv technologii, velkou měrou se však na konečném „zážitku“ z jeho používání podepisuje poslední článek řetězce před vaším počítačem – kouzelná krabička „od internetu“. Může to být modem, modem kombinovaný s routerem nebo i prostý router, pokud nevyužíváte žádný typ modulovaného připojení (přes telefonní přípojku nebo linky kabelové televize) – ve všech případech má poměrně radikální vliv na kvalitu, rychlost i spolehlivost vašeho připojení k internetu.

 


Dostupná rychlost ADSL přípojky je nejvíce závisí na
vzdálenosti ústředny (zdroj: Wikipedia.org)

Nejrozšířenějším druhem připojení k internetu v ČR
je jednoznačně ADSL. Telefonní dráty jsou prostě téměř všude (pravda,
v mnoha místech s poněkud vzdálenější ústřednou, což má spolu
s penetrací přípojek v lokalitě největší vliv na dostupnou rychlost
připojení) a nebýt laxního přístupu a mnoha grandiózních omylů minulosti (ISDN
a jiné), mohlo být ADSL zastoupené ještě mnohem výrazněji na úkor velmi
rozšířených Wi-Fi přípojek (v ČR je penetrace Wi-Fi připojenmí k internetu
spolu s Japonskem na světové špičce).

Pro využívání ADSL přípojky je v první řadě potřeba
modem, který z podivného šumu všech frekvencí z telefonní dvojlinky vykouzlí
smysluplný signál a promění jej na nuly a jedničky neboli data.
V současnosti jsou samostatné ADSL modemy téměř neexistujícím zbožím –
nejčastěji se nabízí a v domácnostech vyskytuje kombinace modemu a routeru
pro metalickou nebo i bezdrátovou síť. I to minimum modemů, jenž nabízí pouze
jediný RJ-45 konektor pro LAN, má funkce routeru s NAT, protože jsou
v jádru stejné jako jejich o pár desetikorun dražší verze se čtveřicí LAN
konektorů a případně i Wi-Fi částí.

Integrované zařízení je samozřejmě skvělé z důvodu
jednodušší správy, nižší spotřeby a v neposlední řadě i prostorových
nároků. Najdou se však i významná negativa. Podobně jako u jiných zařízení má i
v tomto případě spojování různorodých funkcí negativní dopad na jejich
kvalitu – levný ADSL modem a router je díky tlaku na cenu nepříliš dobrým
modemem i routerem.

Nedostatek výkonu omezuje schopnosti routovací části, což se
projeví při silnějším zatížení více počítači nebo větším počtem spojení
(například P2P přenosy) v kombinaci s využíváním pokročilých funkcí
typu QoS nebo restriktivním firewallem. Svůj podíl na výsledku má také kapacita
paměti. Informace o výkonu osazeného čipu nebo kapacitě paměti se přitom
v specifikacích téměř nikdy neuvádějí a výrobci se nebojí vybavovat ADSL
routery funkcemi, jež významně překračují schopnosti použitých čipů (typicky
USB porty pro datová úložiště a podobně).

Dalším významným problémem je silné zahřívání, kterým trpí
většina zařízení na trhu. Při zatížení (mnoho spojení, rychlé přenosy) vytváří
použité čipy nemalé množství zbytkového tepla, což je v kombinaci
s nevelkým vnitřním prostorem (zahuštěným modemovou částí) a malým důrazem
na chlazení (většinou je design přednější než funkčnost) příčinou vysokých
provozních teplot.

ADSL router zevnitř

Pohled dovnitř samostatného modemu: kondenzátory jsou součástky nejvíce ohrožené zahříváním.

 Ty sice nemusí krátkodobě vadit, ve střednědobém
horizontu (jeden až dva roky) může být provozní teplota důvodem pro značné
opotřebení osazených kondenzátorů a dalších částí – výjimkou není ani nízká
spolehlivost (výpadky, zamrzaní) například při letních vedrech nebo nepříliš
ideálním umístění s omezenými možnostmi chlazení. I proto se vyplatí
hledat zařízení, jež lze postavit na výšku, nebo využít téměř vždy dostupné možnosti
montáže na stěnu.

WT100

Tipy pro „šťastný“
život s ADSL

  1. Přetěžování a následnému zahřívání se lze
    vyhnout také střídmějším nastavením různých pokročilých funkcí. Například
    různorodé ochrany firewall-u, logování událostí nebo vícero QoS pravidel s větším
    průtokem si vezmou významnou část výkonu zařízení.
  2. Jedním z dražších a komplikovanějších
    řešení je využít jednoho zařízení jako čistého modemu (vypnutí všech ostatních
    funkcí) a připojit jej ke druhému LAN/WLAN routeru, který bude pouze vytáčet spojení
    a routovat (poměrně obvyklá funkcionalita). Toto rozdělení úkolů sníží
    zahřívání i vytížení, utrpí však nejen komplexita nastavení, ale také spotřeba
    a zahuštění změti kabelů kolem počítače. Běžné LAN/WLAN routery totiž existují
    v mnohem lepších konfiguracích než jejich ADSL bratříčci, u kterých byste
    například marně hledali Gbit LAN porty.
  3. Je dobré pravidelně sledovat parametry ADSL
    spojení dostupné v administraci routeru/modemu, protože kromě obligátní
    rychlosti spojení ukazuje diagnostika také další parametry linky, jež indikují
    případné problémy – například večerní přetížení v hustěji penetrovaných
    oblastech výrazně zhoršuje parametry spojení a následně může způsobovat i
    výpadky.

    Skvělý nástroj
    pro sledování kvality ADSL spojení
    je kompatibilní s velkým množstvím
    zařízení a ukazuje nejdůležitější parametry. Nejdůležitější je dostatečně
    vysoký SNR Margin (odstup signálu od šumu) a Line Attenuation, který by měl být
    pro změnu co nejnižší.

    Výpadky a snižování rychlosti spojení je nutné řešit s technickou podporou
    vašeho poskytovatele, protože zhoršení parametrů připojení se obvykle bez
    pomoci (úpravy nastavení na ústředně) nevyřeší.

  4. Pokud možno nevytěžujte přenosovou kapacitu vašeho
    připojení na maximum. Úplné vytížení kapacity uploadu významně omezí
    propustnost při stahování a prodlouží odezvy. Řešením je vhodné nastavení
    globálního QoS nebo manuální omezování náročnějších přenosů (typickým
    „zabijákem“ jsou P2P přenosy) na přibližně 90-95 % dostupné maximální přenosové
    rychlosti. Důvodem pro tuto nedokonalost je nepříliš velký buffer ADSL modemů.
  5. Omezující může být také snaha použít starší zařízení pro moderní tarify s vyšší rychlostí. Problém přitom není nepřítomnost podpory ADSL2+, kterou potřebujete až pro nejrychlejší dostupné tarify s rychlostí stahování až do 16 Mb/s. Starší modem/router velmi často nestačí ani na základní tarif s rychlostí 8/0,5 Mb/s. Pro rychlejší tarify (16/1 Mb/s nebo 16/0,75 Mb/s) je nový modem/router obvykle nutností.

S jakými modemy a routery máte dobré zkušenosti a jaké se vám naopak neosvědčily? Napište to do diskuze spolu s poskytovatelem a rychlostí vašeho připojení a popisem problémů, s kterými jste se případně potýkali.