Využití klasického komerčního snímkování je pro tento účel drahé a hlavně závislé na počasí. Je totiž potřeba snímkovat přesně v době vegetačního růstu. Satelitní snímky zase nejsou dost podrobné. Malý letoun létá ve výšce maximálně 120 metrů, tedy pod oblačností a umožňuje získat lepší rozlišení výsledného obrazu.
foto: Jan ProkopiusZa jeho vývojem stojí Petr Dvořák z Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT. Letoun má multispektrální kameru i navigační systém. Algoritmy pro rozpoznání konkrétní vegetace pro něj ladí v rámci spolupráce Botanický ústav Akademie věd pomocí strojového účení.
Detekování bolševníku (zdroj: VUT a Gisat)„Když nastane vegetační období nějaké rostliny, potřebují botanici zmapovat prostor ihned, nemohou čekat na celonárodní snímkování, které se navíc opakuje jen jednou za několik let. Volně dostupné satelitní snímky jako Sentinel či Landsat nejsou pro malá ohniska invaze dosti podrobné. A zaplatit komerční satelitní snímky nebo firmu, která s letadlem nasnímkuje pár hektarů území, je drahé. Navíc je družicové i letecké snímkování dost závislé na počasí, letá se tisíce metrů nad zemí a nesmí být proto žádná oblačnost. Náš bezpilotní letoun létá maximálně 120 metrů nad zemí a tedy pod oblačností a je vybavený běžnou komerční technikou, není proto nijak drahý,“ upřesňuje Dvořák.
Rozšíření bolševníku velkolepého (zdroj: Wikipedia)Botanici se kromě bolševníku zaměřili na pajasan, křídlatku a akát. Chystají se ale i na další druhy, které je složitější detekovat. První bezpilotní letouny pro tento účel vzlétly už v roce 2014
