V zajetí gigapixelů – největší fotografie světa

Honba za gigapixely

Výrobci fotoaparátů se předhánějí ve velikostech snímačů a jejich rozlišení, stejný trend následují také fotomobily. Dnes se už ale běžně setkáme s fotografiemi tisíckrát detailnějšími, jejich rozměry počítáme v gigapixelech. K jejich snímání přitom stačí jeden přístroj. Jak je to možné? Určitě jste se setkali s panoramatickými fotografiemi, které se skládaly z více spojených snímků dohromady. Funkce se už běžně nachází v moderních aparátech, takže k ní vlastně ani nepotřebujete počítač.

Gigapixelové fotografie využívají stejných principů, ale ve větším měřítku (tisíce fotografií). Samotný foťák by už takovou datovou zátěž nezvládl, post-processing probíhá na výkonných počítačích se specializovaným softwarem.

Jackson Lake u pohoří Grand Teton. Jednoduché panorama ze tří snímků umožňuje obejít problém s blízkými stromy ve výhledu. Autor: Mirek Jahoda

Kdo už zkoušel několik fotografií spojit, ví, že to není zrovna lehké. Náročná je příprava, snímání i následné úpravy. Bez stativu se v podstatě neobejdete, to aby byly fotografie v jedné rovině při dlouhém ohnisku nerozostřené. Důležitý je samotný přístroj, s automatickým nastavením by to šlo jen stěží. Nutností je manuální nastavení expozice i zaostření, aby jednotlivé snímky mohly plynule navázat. A i když máte předchozí kroky téměř dokonale naplánovány, na počítači není zdaleka snadné dílo dokončit.

Protože fotoaparát rotuje jen kolem osy (neposouvá se tedy do strany), sbíhání linií bude činit problém. Vodní hladinu, čistou oblohu, trávu nebo hustý les lze spojit relativně snadno. Když je na přechodech nějaká pravidelná linka (troleje, plot apod.) vzniknou ve výsledném obraze artefakty. A princip postupného snímání pochopitelně nesvědčí pohybu. Obloha se může rychle měnit, projíždějící Číňan na kole se objeví na všech fotografiích atd.

Sněžné jámy (Krkonoše) při ranním pohledu z polské strany. Osmnáct snímků složil program takřka automaticky, přitom stěží poznáte (klikněte na obrázek pro zvětšení), že se opravdu nejedná o jednu fotografii. Autor: Mirek Jahoda

Dnes už existuje řada programů, které ty jednodušší spojení provedou samy a automaticky. Zdarma třeba Hugin, z placených pak Zoner Photo Studio nebo specializovaný Autopano. Nástroje dokáží fotky ořezat, otočit, upravit expozici a následně spojit poloautomaticky (pomůžete výběrem spojnicových bodů) či úplně samy. Nejdokonalejší je zřejmě právě Autopano (ve verzích Pro a Giga). Tento nástroj už došel tak daleko, že si povětšinou poradí i s pohybujícími se objekty, rozvlněnou hladinou, efektem přechodového filtru nebo mírnými rozdíly v expozici. Při tvorbě tak už na fotoaparátu nemusíte ani volit plně manuální režim a právě verze Autopano Giga stojí za velkou částí největších panoramat světa.

Stejně tak můžete vše udělat ručně v bitmapovém editoru. K tomu se zřejmě uchýlíte i v případě retušování výše zmiňovaných nedostatků.

Německý Marburg kompletní i v detailu.

Takové větší panorama

Docela náročný postup, viďte? Skládání gigapixelů je tisíckrát náročnější. Navíc už pro snímání nelze použít běžný stativ, ale doporučuje se speciální s motorovým natáčením a vlastním krokovacím systémem. Plus samozřejmě objektiv s dlouhým ohniskem a telekonvertovy. To aby každý snímek detailně zabral jen maličký výřez z celku.

Na začátku článku zmiňovaná honba za megapixely dostává novou úroveň, tentokrát už v rukou foto nadšenců, které nemusí tolik omezovat fyzikální vlastnosti samotných snímačů. A bitva je kupodivu rušnější, než byste čekali.

Ještě letos v březnu byl největší gigapixelovým panoramatem snímek Paříže s rozlišením 26 Gpx. Později přišel 45Gpx Dubaj, který o prázdninách z trůnu sesadila z trůnu maďarská metropole Budapešť s rozlišením 70 Gpx. Jenže i toto dílo bylo více než dvojnásobně překonáno.

Jak vypadá pětka největších fotografií krajin na světě? Přejděte na další kapitolu…

Největší panoramata světa

5. Vídeň (50 Gpx)

Rakouské hlavní město bylo zachyceno letos o prázdninách. Julian Kalmar si jako místo snímání zvolil věž Donauturm, za které je nejlepší výhled na celou Vídeň. Kalmar fotil s Canonem 5D Mark II a 400mm objektivem při čase 1/2000 s. Kvůli větru nakonec nemohl použít předsádku, kterou by ohniskovou vzdálenost ještě prodloužil.

Výslednou fotografii nakonec tvoří 3600 snímků s celkovým rozlišením 404 864 × 124 832 px. Na speciální vrstvě panoramatu jsou vyznačeny také zájmové body s důležitými památkami. Třeba Státní opera, Prátr apod.

4. Rio de Janeiro (67 Gpx)

Druhé největší město Brazílie proslavené svými plážemi a karnevaly se do první pětky dostalo hned dvakrát. Tato část byla pořízena na vrcholu hory Corcovado kousek od sochy Krista Spasitele. Panorama bylo snímáno letos v červenci, stejně jako Vídeň. Hongkongský tým si však nedal příliš záležet s postprodukcí a výsledek při minimálním zvětšení vypadá mdle. Na začátku října přišli s druhou verzí, ale ta podle mě vypadá ještě hůře.

Skupina RioHK fotila s Canonem t2i, 400mm objektivem a dvěma předsádkami. Panorama je tvořeno 6223 snímky.

3. Budapešť (70 Gpx)

Ještě nedávno rekordní, nyní je maďarská metropole až třetí největší. Scéna byla focena dvojicí přístrojů Sony A900, také se 400mm objektivy a předsádkami. Csontváry Kosztka Tivadar a Rippl-Rónai József fotili na začátku roku, jako místo si zvolili věž Elisabeth Tower.

Na Budapešť bylo vystříleno asi 20 000 záběrů, ale není známo, kolik se jich nakonec použilo. Perličkou je, že snímek se zachycen v 360° rozsahu. Jedná se o největší fotografii pořízenou v Evropě.

2. Národní park Arches [Utah, USA] (77 Gpx)

Tento snímek je oproti ostatním dost netradiční. Místo kompletního města je zachycen pouze jeden velký monument – skála Národního parku Arches v americkém Utahu. Na první pohled nudná scenérie, na ten druhý si zase můžete rychleji všimnout drobných detailů. Občas se na vysoké skále objeví trs trávy, dost často pak vercajk po horolezcích.

Autorem je Alfred Zhao, který už na svém kontě má přes deset gigapixelových fotek. Se svým Canonem 7D nafotil tisíce snímků, výsledek nakonec obsahuje 3000 z nich. Přitom předpokládal, že konečné rozlišení bude 30 Gpx, Autopano Giga však vytvořil 77Gpx obraz.

Osmijádrový systém s 32 GB paměti a 6TB úložným prostorem tvořil panorama asi 10 dní, dalších 50 hodin trvalo, než fotografii uložil na servery Gigapan.org.

1. Rio de Janeiro

Královnou všech fotografií je opět město samby. Rio de Janeiro podrobila objektivům zase stejná skupina RioHK, tentokrát však z jiného místa – hory Sugarloaf (v portugalštině Pão de Açúcar). Rio je zachyceno z jiné perspektivy, takže jde konečně vidět také dominanta oblasti, 40m socha Krista Spasitele.

Technické detaily autoři bohužel neprozradili. Předpokládám, že technika byla stejná jako minule. Víme jen, že se panorama skládá z 12 000 fotografií a že RioHK chystá nový rekord, více než 300Gpx snímek. Na skupině je však vidět, že jí jde hlavně o zdolávání rekordů, ale kvalita trpí. Z celé pětice je výsledek určitě nejošklivější.

Kam dál

Mílovými kroky se blížíme terapixelovým fotografiím. Pokud bude tempo stoupat podobně i v příštím roce, zřejmě tato meta padne. Ostatně takto velké obrazy už existují, třeba Microsoft pracoval na projektu TeraPixel, jehož výsledkem je nejdetailnější fotografie hvězdné oblohy. Stejným rozměrem vládne v mikrosvětě snímek rakovinné buňky.

Zajímavé jsou ale také další snímky. Třeba slavná da Vinciho Poslední večeře je vyfocena v rozlišení 16 Gpx. Světem prolétla také 1,47Gpx fotka z Obamovy inaugurace, nebo nedávná návštěva papeže ve Velké Británii. Našinci můžou prohlédnout detailní Prahu v rozlišení 18 Gpx. Jednou z nejpopulárnějších je pak snímek z letošního hudebního festivalu Glastonbury, kde se návštěvníci můžou pomocí Facebooku také označit.

Ostatní velké obrázky hledejte na stránkách gigapan.org.

K článku mě inspiroval seznam 10 největších fotografií z ArKarthick.com.