Velký test pamětí (4GB DDR3) a porovnání výkonu

14. 4. 2011

Sdílet

 Autor: Redakce

Motivace testu, připomenutí prodejů a reklamovanosti

Nezřídka vídávám na diskuzních fórech dotazy, jaké operační paměti vybrat a mnoho lidí takovému člověku doporučí zbytečně drahé moduly, které mají buď vysokou frekvenci nebo velmi nízké časování. V extrémním případě mají vysokou frekvenci i nízké časování zároveň, což jsou například kity od společnosti G.Skill, která nabízí i modely s frekvencí 2133 MHz a časováním CL7. Zda to má nějaký význam, se dozvíte již v tomto testu.

Do testu jsme také zahrnuli šest paměťových kitů ze třech cenových kategorií. Díky společnosti Alfa Computer jsme mohli do testu zařadit více značek a to jak často diskutovaný Zeppelin (Evolve), tak nejrozšířenější Kingston, ale i dva kity od Adata a nakonec jednu specialitku v podobě kitu od společnosti Super Talent. Vraťme se však k teorii, která je předmětem celého článku. Jak jsem se již zmínil, dnes si ukážeme, jaký vliv na výkon má přetaktování pamětí, respektive rychlejší a dražší kity.

Má časování či frekvence vliv na výkon?

Ano, má. Akorát je nutno podotknout, že v reálném používání je rozdíl ve výkonu naprosto minimální. Pokud byste změřili propustnosti před přetaktováním a po přetaktování, můžete naměřit i o několik GB/s vyšší rychlosti čtení a o několik ns kratší odezvu. Avšak tyto změny mají nějaký zásadnější vliv pouze v benchmarcích. U běžných aplikací rozdíl nepoznáte. I když by se vám scéna vyrenderovala o patnáct sekund rychleji, pokud se renderuje třeba 10 minut, dá se říct, že to je urychlení naprosto zanedbatelné.


Pro test vlivu pamětí na rendering jsme sáhli opět po scéně od Pavla Kovače.
Výsledky si můžete porovnat díky detailnímu popisu v článku Otestujte s námi výkon procesorů v 3Ds Max a Frybench

Jaké napětí DDR3 modulů používat?

O tomto tématu jsem se již zmínil v článku Lynnfield nadoraz: jak na přetaktování u LGA 1156. V případě nejnovějších procesorů Intel Sandy Bridge řada lidí běžně a bez problémů používá 1,65 V, avšak oficiální Intelem (a zároveň i standardem JEDEC) doporučené napětí je 1,5 V a doporučené maximum je 1,575 V.

U první generace procesorů Intel Core s architekturou Nehalem je maximální doporučené napětí 1,65 V. Nejde o absolutní maximum, neoficiálně se dá ještě jít o něco dál, pokud adekvátním způsobem upravíte napájecí napětí Uncore/VTT/QPI.

Pokud se podíváme na procesory AMD a starší procesory do patice LGA 775, tam je napětí pamětí nepodstatné a klidně můžete používat třeba i 2 V, to už je jen omezení ze strany samotných modulů.

Když už chci taktovat, jaké moduly zvolit?

V současné době se používá dost velký počet paměťových čipů, vhodných pro přetaktování. V největším rozmachu jsou momentálně čipy od společnosti PowerChips, které jsou mezi overclockery velmi oblíbené. Nedávno jsem také zaslechl o skvělých čipech od společnosti Hynix, avšak moc o nich zatím nevím a nemám s nimi žádné zkušenosti.

Historicky asi nejlepší paměťové čipy vyráběla společnost Elpida a označovala je jako JPN Hyper. Ty se dělily na dvě „revize“, první byla MNH-E, která byla proslulá svým náhlým úmrtím, druhá byla MGH-E, která už byla v pořádku, avšak s mírně horším potenciálem pro přetaktování. Elpida vyráběla a ještě vyrábí čipy TWN, taktéž relativně použitelné pro přetaktování, avšak pouze v případě vyšších sérií. Tipy na konkrétní moduly vám však sdělím až v druhé části článku.

Předem však musím upozornit, že podobně jako u procesorů a grafických karet platí, že se výsledky přetaktování  mohou lišit kus od kusu a také v závislosti na sérii použitých paměťových čipů. Nedá se spoléhat ani na to, že paměti se stejnými nebo podobnými čipy půjdou vždy taktovat stejně dobře. 

Aspekt výběru – spolehlivost?

Když už jsme k zapůjčení pamětí stejně zneužili Alfa Computer, můžeme se lehce vrátit k únorovému článku Prodeje a reklamovanost PC hardwaru v roce 2010 II. a trochu si naznačit, jak jsou na tom DDR3 moduly po této stránce. Tato statistika samozřejmě není neprůstřelná, vliv má nejen vracení ve 14denní lhůtě při objednání zboží přes e-shop, ale u pamětí pak často řešená nekompatibilita. Není vzácností, že si uživatel koupí nesprávné moduly nebo „nachystá jinou past“. Nezapomeňte, grafy níže jsou jen a jen pro e-shop Alfa Computer (a rok 2010).

To, že Kingston vládne českému trhu s operačními pamětmi je věc známá
i z různých průzkumů. Po také nepřekvapivém druhém místu Adata je tu
značka Evolve. Za ní není přímo výrobce, ale spíše nákupčí a propůjčitel
značky – ve statistikách celé ČR by zřejmě s takovým náskokem třetí
místo neuhájil.

U pamětí určitě více čekáte na ty
reklamace. Nezapomeňte na upozornění ohledně vracení kvůli
nekompatibilitě výše. I v tom bude ale asi Kingston dobrý – s 1,3 % při
obrovském prodaném množství strká všechny konkurenty do kapsy.

Hitem jsou nejzákladnější dva 2GB DDR3
moduly v kitu, žádný rozvaděč tepla, žádná vysoká frekvence. Volíte
vysokou kapacitu za příznivou cenu (v kombinaci se spolehlivou značkou).
Třetí místo bere 1GB modul DDR(1), který zřejmě bude často používán k
upgradům starších počítačů.

Z těch opravdu dost prodávaných DIMM se
hodně reklamují DDR2 od Adata a také dlouhou dobu svou cenou velmi
atraktivní kit dvou 2GB DDR3 Evolve Zeppelin se „zlatým“ rozvaděčem
tepla.

 

Adata XPG Plus Series TCT v2.0 2× 2 GB 1866 MHz CL8

Adata XPG Plus Series TCT v2.0 2× 2 GB 1866 MHz CL8

Tento paměťový kit od společnosti Adata mě zajímal hlavně proto, že na něj bylo plno kladných ohlasů, co se týče stránky přetaktování, není nikterak extrémně drahý a má velmi účinné chlazení. To je však zároveň nevýhodou, jelikož dva tyhle moduly neosadíte do slotů, které jsou hned vedle sebe. Šířka chladiče je bohužel moc velká. XPG+ TCT jsme zvolili jako prvního zástupce high-end segmentu.

Po nahlédnutí pod pokličku, respektive pod chladič, na mě čekalo velmi příjemné překvapení. Na paměťových čipech byl „zázračný“ nápis Elpida JPN Hyper MNH-E. Tudíž jsem začal doufat v extrémně dobrý potenciál v přetaktování.

Chladič je tvořen červenými hliníkovými pasivy, ve kterých jsou usazené heatpipe vedoucí nad modul, kde jsou na ně napájena malá hliníková žebra. Po vzhledové stránce vypadají paměti, alespoň pro mě, úžasně a vlastnit je, tak bych se za ně rozhodně nestyděl, spíše naopak. Cena tohoto kitu se pohybuje okolo 2000 Kč (1990 Kč v Alfa.cz).

Vzhledem k naddimenzovanému chlazení byly paměti doslova studené a naměřil jsem v zátěži maximálně 31 °C.

Super Talent Performance 2× 2 GB 2000 MHz CL8

Super Talent Performance 2× 2 GB 2000 MHz CL8

Dalším zástupcem high-endu byl paměťový kit od společnosti Super Talent, která je v českých končinách poměrně neznámá. Na první pohled je tento kit zajímavý jen chromovaným chladičem. Po jeho demontáži se však objeví druhá zajímavá a potěšující věc. Tou je typ osazených čipů, které jsou v případě tohoto kitu Elpida JPN Hyper MGH-E.

Chladič je hliníkový s chromovou povrchovou úpravou. Pokud nevlastníte kus teplovodivé pásky, doporučuji chladič nesundávat. Je totiž na paměťových čipech nalepen nějakým lepidlem a po sundání již ono lepidlo nedrží, tudíž jsem musel použít teplovodivou pásku na opětovné „přilepení“ chladiče. To se mi u žádného z dalších testovaných kitů nestalo, jelikož právě používají pásku.

Balení pamětí není nikterak velké a kromě modulů neobsahuje prakticky nic dalšího. Co je podstatná nevýhoda asi všech pamětí od Super Talent, je dostupnost v České republice. Ta je v případě tohoto kitu nulová. Já ho pořídil ve Spojených Státech v přepočtu za 2100 Kč ještě v době vyšších cen DDR3 modulů. Je to velká škoda, že je nikdo nedováží, jelikož Super Talent vyrábí velice kvalitní paměti a často s velmi kvalitními čipy.

Jelikož Elpida Hyper nejsou zrovna nejchladnější čipy, dosáhla teplota při půlhodinové zátěži až na 51 °C, což není zrovna nejméně.

Adata XPG Plus Series 2× 2 GB 1600 MHz CL8

Adata XPG Plus Series 2× 2 GB 1600 MHz CL8

Druhým kitem od Adata bude v dnešním testu levnější XPG+ s frekvencí 1600 MHz a časováním CL8. Jedná se o zástupce střední cenové třídy, ve které jsme zvolili opět dva kity. V balení nic jiného kromě dvou paměťových modulů nenajdete.

Paměťové čipy jsou chlazené červeným hliníkovým tepelným rozvaděčem. Pokud se podíváme pod něj, zjistíme, že jsou osazeny paměťové čipy Micron D9KPT, které měl i kit od GOODRAM, jež jsem minulý rok recenzoval v rámci soutěže. Cena kitu Adata se pohybuje okolo 1400 Kč a je běžně dostupný v českých obchodech.

Čipy Micron D9KPT nejsou špatné pro přetaktování a mohu je doporučit všem začínajícím overclockerům, jelikož mají rády vyšší napájecí napětí. Zároveň se jedná o průměrně hřející čipy a při zátěži dosáhly teploty 45 °C.

 

Kingston HyperX Blu 2× 2 GB 1600 MHz CL9

Kingston HyperX Blu 2× 2 GB 1600 MHz CL9

Druhým zástupcem low-end až mainstream segmentu je kit od společnosti Kingston s označením HyperX Blue. Pracuje při frekvenci 1600 MHz a časování CL9. Kingston je všeobecně známý hlavně z důvodu skvělé kompatibility se základními deskami. Tu bychom rádi otestovali u více paměťových kitů, bohužel ale není v našich silách otestovat možná i několik stovek základních desek. Příznivá je také cena, která se pohybuje okolo 1000 Kč.

Modrý hliníkový chladič odebírá teplo z paměťových čipů Elpida TWN BFSE-DJ-F. Model TWN používá Kingston také na dražší kity s frekvencí i 2133 MHz. Potenciál pro přetaktování však nebyl u HyperX Blu, ani u levnějšího kitu, který si teprve představíme, nijak oslňující, tudíž se zřejmě jedná buď o horší kusy čipů a nebo o trochu odlišnou sérii.

V balení nenajdete, kromě stručného manuálu a samozřejmě samotných modulů, nic dalšího. Co se týče zahřívání, byly oba moduly relativně chladné a po půl hodině zátěže se zahřály maximálně na 42 °C.

 

 

Kingston Value 2× 2 GB 1333 MHz CL9

Kingston Value 2× 2 GB 1333 MHz CL9

Ač jsem podle fotek v obchodech čekal, že mi přijdou velikostně klasické moduly, nakonec mě čekalo překvapení v podobě low-profile (nízkoprofilových) modulů. Běží na frekvenci 1333 MHz při časování CL9. Výrobcem udávané základní napětí je 1,5 V. V současné době se jedná o jeden z nejlevnějších kitů a stojí okolo 950 Kč.

Dalším překvapením pro mne byly osazené čipy Elpida TWN BFSE-DJ-F. V přetaktování dopadly podobně jako ty na kitu HyperX Blu, tudíž se opět jedná buď o horší kusy a nebo nějakou jinou sérii. O chlazení se v tomto případě nestará vůbec nic.

Vzhledem k zmíněné absenci chladiče jsem na čipech naměřil mírně vyšší teplotu v zátěži a to 48 °C. Pořád to však nebyla nejvyšší naměřená teplota v dnešním testu.

 

Zeppelin Gold – Evolve 2× 2 GB 1333 MHz CL9

Zeppelin Gold – Evolve 2× 2 GB 1333 MHz CL9

Tento kontroverzní kit je častým předmětem diskuzí o výběru operačních pamětí. Osobně jsem ho chtěl do testu zařadit, abych rozseknul časté rozpory, zda je, či není kvalitní. Balení je hodně podobné balení kitu Kingston HyperX Blu, avšak ještě bez manuálu. Jedná se o nejlevnější dnes testovaný kit, kdy se jeho cena pohybuje okolo 950 Kč. Podle informací z SPD čipu by defaultní napětí mělo být 1,5 V, což se mi nezdá zrovna dvakrát reálné. Při 1333 MHz CL9 totiž běžely paměti až s napětím 1,6 V.

Chlazení je opět zajištěno hliníkovými pasivy a teplovodivou páskou, která přenáší teplo z čipů na chladič. Po jeho demontáži jsem objevil čipy, které jsou bohužel značeny Zeppelin a nějakým „kódem“. Google tyhle čipy nezná, tudíž vám nemohu říct, která ze společností je pravým výrobcem. Co však můžu říct, že potenciál pro přetaktování je naprosto tragický, ale více si ukážeme v následující kapitole.

Při maximální zátěži se teplota vyšplhala na hodnotu 41 °C, což zařazuje kit od Zeppelinu k těm chladnějším.

 

Přetaktování testovaných kitů

Přetaktování testovaných kitů

Dostáváme se k přetaktování modulů. Vzhledem k tomu, že máme v testu i kity, které mají potenciál k vysokým frekvencím, museli jsme zvolit vhodnější procesor s lepším paměťovým řadičem. Nevhodnějšími jsou procesory Intel z rodiny Lynnfield, tudíž jsme vybrali model Intel Core i7-870. Napětí bylo u všech kitů nastaveno na 1,65 V (podle utility EasyTune 6 bylo „reálné“ napětí 1,648 V).

Pro přetaktování jsme použili základní desku Gigabyte P55-UD6. Ověřování stability probíhalo pomocí třicetiminutového testu v zátěžovém programu LinX s maximálním využitím volné operační paměti. Maximální stabilní dosažené frekvence jsme testovali při časováních 9-9-9-24, 8-8-8-22, 7-7-7-21 a 6-6-6-18 s Command Rate 1T. U obou Kingston kitů jsem vynechal měření přetaktování při časování CL6, jelikož byla frekvence již příliš nízká. To samé platí u výrobku od společnosti Zeppelin, kde jsem však vynechal časování CL6, CL7 i CL8.

Všechny výsledky přetaktování i výsledky výkonu, které naleznete v poslední kapitole, jsou rozklikávací do původní velikosti!

Adata XPG Plus Series TCT 2× 2 GB v2.0 1866 MHz CL8

Od tohoto kitu jsem čekal daleko více. Na základní frekvenci běžel naprosto bez problému a i nějaké to přetaktování bylo možné, ale nijak slavné to nebylo. Obávám se, že jelikož se nejedná o nejvyšší model této série, osadil výrobce horší kousky čipů, které zvládají specifikované hodnoty plus „pár“ megahertzů navíc, ale tím to končí.

S časováním 6-6-6-18 1T byly paměti při napětí 1,648 V schopny běžet s frekvencí 1510 MHz, což je rozhodně nadprůměrný výsledek.

Při nastavení časování na hodnoty 7-7-7-21 1T byla konečná frekvence 1728 MHz. Při skoro základním základním nastavení 8-8-8-22 1T bylo navýšení frekvence oproti defaultnímu pouze 70 MHz na hodnotu 1956 MHz. To není všeobecně špatná hodnota, ale troufám si tvrdit, že použité paměťové čipy mají potenciál na daleko vyšší takty.

Asi největším zklamáním pro mne bylo časování 9-9-9-24 1T. Při tom jsem se dostal pouze na 1992 MHz, což mě celkem zarazilo a ač jsem se snažil, jak chtěl, výše už frekvence nestoupla. Chyba byla skoro jistě v pamětech, jelikož pokud jsem při nestabilním nastavení 2050 MHz CL9 vyměnil Adata za Super Talent, běželo to naprosto bez problému. Ale to už trochu přeskakuju.

Super Talent Performance 2× 2 GB 2000 MHz CL8

Po prozkoumání potenciálu kitu od Adata jsem se pustil na druhý high-end v podobě kitu Super Talent. Ten má již z výroby specifikovanou frekvenci 2000 MHz při časování CL8, tudíž byla má očekávání celkem vysoká. Začněme časováním 6-6-6-18 1T. Při něm jsem se dostal na frekvenci skvělých 1716 MHz. To je již velmi nadprůměrný výsledek a rozhodně se tyto paměti nemají za co stydět.

Pokračoval jsem časováním CL7, kdy se frekvence zastavila na téže hodnotě jako u kitu Adata při časování CL8, tudíž přesně 1956 MHz. Věřím, že při mírném navýšení napájecího napětí na 1,68 V by bez problému běžely moduly na frekvenci 2 GHz.

S nastavením časování CL8 se frekvence vyšplhala na 2076 MHz a při časování CL9 na výborných 2208 MHz. Maximální dosažená frekvence je sice celkem vysoká, avšak pořád se nejedná o nic úžasného a stále existují paměťové kity, které jsou schopny jít výše, byť třeba s vyšší hodnotou tRCD.

Adata XPG Plus Series 2× 2 GB 1600 MHz CL8

Jelikož se jedná o moduly s paměťovými čipy Micron D9KPT, čekal jsem od nich průměrné výkony, což se potvrdilo. Navýšení frekvencí nebyly nijak zásadní, avšak pro začátečnického overclockera, který by do pamětí pouštěl ještě vyšší napětí, jsou dostatečné.

Nějaké zkušenosti s použitými čipy už máme z testování pamětí GOODRAM a čekali jsme také podobné výsledky. Adata však pravděpodobně použilo horší kusy čipů a k výsledkům polského kitu nám chybělo relativně hodně. S časováním CL9 byly paměti schopny pracovat na frekvenci rovných 1800 MHz.

S časováním CL8 a CL7 to poté bylo 1700 MHz a 1520 MHz.

Nakonec ještě nastavení CL6, kdy paměti zvládaly frekvenci sotva 1333 MHz. To sice není úplně nejhorší, ale mohlo to být lepší.

Kingston HyperX Blu 2× 2 GB 1600 MHz CL9

Již při představeni tohoto kitu jste si mohli přečíst, že výrobce osadil nejspíš nějaké horší kousky čipů. Důvod je následující. Kingston používá Elpida TWN čipy i na vysokofrekvenční moduly s frekvencí 2133 MHz i 2250 MHz. Trochu jsem čekal, že bychom se mohli přiblížit k frekvenci 2000 MHz s časováním CL9. Nakonec jsem byl velmi zklamán, jelikož se frekvence nevyhoupla ani na 1800 MHz. S časováním CL9 jsme skončili na frekvenci 1728 MHz.

Ani frekvence 1550 MHz při nastavení časování CL8 nijak nepřekvapila. Mohla být však ještě o 50 MHz vyšší, aby bylo možno při základním taktu nastavit o řád nižší časování.

Při časování CL7 bylo možno nastavit v podstatě 1333 MHz (přesněji 1328 MHz). Pokud tedy máte procesor, který beze změny frekvence BCLK podporuje maximálně 1333 MHz paměti, mělo by vám bez problému běžet nastavení 1333 MHz CL7.

Kingston Value 2× 2 GB 1333 MHz CL9

Po „výkonech“ předchozích HyperX Blu už jsem si nedělal iluze, že budou nízkoprofilové moduly od Kingstonu nějak zářit. Mé tušení se potvrdilo a podaly ještě mírně horší výsledky, než jejich modré „sestry“. I tak nebyly výsledky nijak strašné na to, že se jedná o jeden z nejlevnějších 4GB kitů v českých obchodech.

Výsledky s časováním CL9, CL8 a CL7 byly následující: 1660 MHz, 1480 MHz a 1296 MHz.

Zeppelin Gold - Evolve 2× 2 GB 1333 MHz CL9

Naprostá tradégie bylo přetaktování pamětí od společnosti Zeppelin. Když jsem viděl, jakou maximální stabilní frekvenci zvládají při časování CL9, rozhodl jsem se přetaktování při jiných časováních již netestovat. Dosáhl jsem totiž maximálně 1440 MHz CL9 s ještě navýšeným napětím oproti základnímu. Pokud by si chtěl někdo kupovat tyto paměti a počítá přitom s přetaktováním alespoň na 1600 MHz, tak je silně nedoporučuji.

Testovací sestava a metodika

Testovací sestava a metodika

Ještě, než se vrhneme na grafy ukazující rozdíl výkonu při různých frekvencích a časování, podívejme se na testovací metodiku a také testovací sestavu. Jako základ tvořily dvě základní desky od Gigabyte. Model P55A-UD3 jsme použili pro porovnání výkonu. Model P55-UD6 nám následně posloužil pro přetaktování operačních pamětí, poněvadž v případě kitu od Super Talent byla potřeba lepší základní deska.

Jelikož nejsou procesory s kódovým označením Clarkdale moc vhodné pro přetaktování pamětí, respektive používání s vysokým taktem operačních pamětí z důvodu horšího paměťového řadiče, použili jsme procesor z rodiny Lynnfield, přesněji Core i7-870. Zbytek komponent tvořila grafická karta Nvidia GeForce GTX 260 216SP, pevný disk Western Digital WD1600JS a napájecí zdroj Gigabyte Odin GT 800 W.

Testovací sestava
procesor Intel Core i7-870
základní deska Gigabyte P55A-UD3, Gigabyte P55-UD6
grafická karta Nvidia GeForce GTX 260 216 SP, 896 MB
operační paměť Super Talent Performance 2× 2 GB 2000 MHz CL8 @ podle testu
pevný disk Western Digital WD1600JS
zdroj Gigabyte Odin GT 800W
chladič Noctua NH-U12P
operační systém Windows 7 Ultimate EN, 64bit
ovladač grafické karty GeForce Driver 266.58

Při testech výkonu nám procesor běžel na frekvenci 3 GHz, s frekvencí BCLK na 166 MHz kvůli násobičům pro paměti, abychom mohli otestovat frekvence pamětí 1333 MHz, 1666 MHz a 2000 MHz. Při 1333 MHz jsme testovali s časováním CL6, CL7, CL8 a CL9, při 1666 MHz s CL9, a nakonec při 2000 MHz s časováním CL9. Testovalo se na čisté instalaci operačního systému Windows 7 Ultimate x64 a s nejnovějšími ovladači GeForce.

K otestování výkonu jsme použili následující programy: Cinebench R10, Cinebench R11.5, AIDA64 v1.50, Fritz Chess Benchmark, Frybench, PiFast, wPrime 1.55, Super PI Mod 1.5, WinRAR 3.93 x64 a hry Mafia II, Tom Clancy's HAWX 2 Benchmark, Far Cry 2. Nastavení her můžete vidět na několika screenshotech dále.

Testy výkonu v „běžných“ aplikacích (a hrách)

Testy výkonu v „běžných“ aplikacích

Podívejme se na první sadu testů z tohoto článku. Jedná se o měření výkonu v aplikacích, které buď renderují, komprimují, nebo se jedná o hry.

Jak vidno, největší měřitelný rozdíl byl ve WinRARu, kde rychlost při nejlepším nastavení operačních pamětí stoupla o zhruba 0,5 MB/s, což je oproti nejmenší naměřené hodnotě nárůst zhruba o šestinu. Jde vidět, že rychlost WinRARu dost závisí na nastavení operačních pamětí. Z této části je to však jediná aplikace, kde jsme zaznamenali nárůst nad 5 %.

Testy výkonu v benchmarcích

Testy výkonu v benchmarcích

Jak můžete vidět, ani v „syntetických“ benchmarcích nejsou nárůsty výkonu nijak razantní. V tomto případě jsou největší změny v měření propustnosti operačních pamětí při čtení, zápisu a kopírování. Nemalá změna nastala také u latencí. Zde můžete vidět, že ač rychlost čtení stoupla o přibližně 4 GB/s, v „běžném“ použití to nemá moc velký význam.

Galerie výsledků z měření výkonu

Galerie výsledků z měření výkonu

2000 MHz CL9 1T

1666 MHz CL9 1T

1333 MHz CL9 1T

1333 MHz CL8 1T

1333 MHz CL7 1T

1333 MHz CL6 1T

1333 MHz CL9 2T

Závěrečné shrnutí

Závěrečné shrnutí

Tento větší test operačních pamětí byl zaměřený jak na recenzi několika paměťových kitů 2× 2 GB, tak, a to hlavně, na porovnání výkonu při různých nastaveních frekvencí a časování. Z našeho měření se ukázalo, že tyto parametry není vůbec potřeba řešit a i ty nejlevnější paměti DDR3 s frekvencí 1333 MHz a časováním CL9 udělají stejnou práci jako paměti za několik tisíc. Nejdůležitějším aspektem při výběru operačních pamětí je tedy kapacita. V dnešní době stojí 8 GB kity už i okolo 1600–1700 Kč, což je suprová cena a pokud chcete do RAM investovat trochu více, rozhodně už berte 8 GB.

Další částí testu je recenze šesti 4GB paměťových kitů od různých výrobců, které jsme rozdělili do tří kategorií. Rovnou řeknu, že jsme to dělali hlavně kvůli lidem, kteří se nějak zajímají o přetaktování či rádi ladí svůj počítač na hranici jeho možností při použití běžného chlazení. Nejvhodnějším kitem pro přetaktování je rozhodně dvojice modulů Performance od společnosti Super Talent. Tyto moduly dokázaly při napětí 1,648 V a časování CL9 běžet na vysoké frekvenci 2208 MHz. Naopak nejvýhodnějším kitem je dvojice modulů od společnosti Kingston s označením HyperX Blu, které se se svou cenou řadí mezi nejlevnější 4GB kity na trhu a udělujeme mu ocenění Smart Buy.

Zároveň bych chtěl tak trochu zkritizovat výrobek od společnosti Zeppelin, který dopadl nejhůř a jelikož nedokázal běžet ani na svém specifikovaném nastavení, rozhodně ho koupi nedoporučuji. Začínajícím overclockerům a fanouškům do přetaktování bych s klidnou duší doporučil kit Adata XPG Plus Series 1600 MHz CL8. Časem se třeba podíváme na další operační paměti, kde bychom se zaměřili spíše už na 8GB kity. Z dnešního testu je to však vše a pokud byste měli jakékoliv připomínky či dotazy, neváhejte použít komentáře pod článkem. Ještě bych také rád poznamenal, že v předposlední kapitole najdete všechny screenshoty z měření výkonu u všech nastavení.

Za zapůjčení procesoru Intel Core i7-870, základní desky Gigabyte P55A-UD3

a pěti paměťových kitů děkujeme společnosti Alfa Computer (Alfa.cz).



Za poskytnutí teplovodivé pasty Noctua NT-H1 děkujeme


rakouské společnosti RASCOM Computerdistribution

ICTS24

Za zapůjčení základní desky Gigabyte P55A-UD6 děkujeme společnosti Gigabyte CZ